pátek, 20 leden 2023 14:11

ČRo D-dur: Je libo originál, nebo úpravu?

Autor:

„Dechový kvintet F dur Antonína Dvořáka… Že něco takového Dvořák nenapsal? Ovšemže ano, jenomže pro smyčcové kvarteto.“

„Zda to Mozart opravdu řekl, se asi nikdy nedozvíme, ale že Beethoven zkomponoval Variace pro hoboj, klarinet a fagot na téma z Mozartovy opery Don Giovanni, je neodmyslitelný fakt.“

„Dalším snímkem tohoto týdne bude výběr z Janáčkova cyklu Moravská lidová poezie v písních, v níž si pro koncerty se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou přepsala klavírní part pro harfu Kateřina Englichová.“

 

2023-01-20-CroDdur-tipy-na-tyden-4-01

 

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 23. 1. do 29. 1. 2023?

Moderní pojetí ochrany autorského díla se od počátků, sahajících do Anglie 17. století, vyvinulo do formulace zákonů o právu autorském, z nichž ten náš definuje autorské dílo jako konečný výsledek tvůrčí činnosti autora vyjádřený v jakékoliv vnímatelné podobě. Vztahuje se i na dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, přičemž není dotčeno právo autora originálu.

Jsem přesvědčen, že v minulosti skladatelé takto vůbec nepřemýšleli a nápady často hledali u svých kolegů. Výjimkou nebyl ani velikán Bach, který ovšem stejně tak přepracovával i vlastní díla. Úpravy vznikaly z mnoha důvodů, ale zřejmě tím nejdůležitějším bylo, že se dílo velmi líbilo, a tak je chtěli hudebníci hrát, i když nemohli posloužit originální verzí. Někdy šlo víceméně o inspiraci a zpracování tématu – Liszt se tak zamiloval do Paganiniho skladeb, že složil šest velkých etud s tématy Paganiniho děl; nejznámější La campanella pochází z finále 2. houslového koncertu.

Skladatelé ale také přepracovávali pro jiná obsazení vlastní díla, třicet let po uvedení svého slavného Adagia pro smyčce zpracoval Samuel Barber tuto skladbu pro smíšený sbor a cappella a podložil ji textem Ave Maria. Mnoho skladatelů fascinovala Bizetova Carmen, Mozartovy opery, Smetanova Vltava… A Karel Husa, velký český skladatel, který emigroval po roce 1948 do USA, skládal své velké kompozice rovnou jak pro symfonický, tak i pro velký dechový orchestr – a to ze zcela prozaického důvodu: s dechovými orchestry, které jsou v USA na každé univerzitě a v každém městečku, měl mnohem více provedení (a tudíž i tantiém).

 

2023-01-20-CroDdur-tipy-na-tyden-4-02

 

Aranže symfonických skladeb pro dechové orchestry byly ostatně v 19. století jednou z cest, jak mezi nejširší publikum dostat novinky. Tradice transkripcí pro dechové ansámbly pokračuje i do současnosti, skvělé aranže pro naše vojenské dechové orchestry psali Jindřich Praveček, Hynek Sluka, Jindřich Brejšek, Karel Bělohoubek a mnozí další. Zvláštní kategorií je tvorba suit z oper, např. Janáčkovy opery převáděli do suit Václav Talich, František Jílek, Charles Mackeras, Jaroslav Smolka a nejnověji Tomáš Ille. Aranžovány byly z nejrůznějších důvodů i klavírní skladby či vokální s doprovodem klavíru – objektem mých dvou úprav byly kdysi Písně na jednu stránku Bohuslava Martinů, které ovšem mnohem lépe upravil později Jiří Teml. Je tedy zřejmé, že různé aranže, zpracování, přepracování, instrumentace a jiné úpravy originálních děl jsou součástí tvůrčího skladebného procesu a přinášejí jednak větší možnosti šíření děl, jindy dílo představí v novém úhlu pohledu.

V tomto týdnu můžeme na stanici Český rozhlas – D dur slyšet několik podobných rarit. Jako třeba Dechový kvintet F dur Antonína Dvořáka. Že něco takového Dvořák nenapsal? Ovšemže ano, jenomže pro smyčcové kvarteto, neboť se jedná o proslulý „Americký kvartet“ – aranžovaný francouzským hobojistou Davidem Walterem. Ten je i skvělým dirigentem a skladatelem a jako člen francouzského dechového kvinteta s názvem Quintette Moraguès zřejmě pociťoval potřebu rozšířit jeho repertoár. A tak zaranžoval několik desítek nejen smyčcových děl, jako jsou kvartety a kvintety od Mozarta, Schuberta, Haydna, Beethovena nebo Dvořáka, ale také mnoho dalších kompozic. Soubor Afflatus Quintet obdržel v roce 2003 cenu Českého spolku pro komorní hudbu za provedení a nahrávku právě tohoto Dvořákova díla ve Walterově úpravě – což vzbudilo u řady odborníků nadšení, u některých rozpaky. Jak to zapůsobí na vás, si můžete vyzkoušet na stanici D-dur (středa 25. 1., 14:48).

 

2023-01-20-CroDdur-tipy-na-tyden-4-03

 

Hudba Wolfganga Amadea Mozarta stále strhává posluchače k nadšení, i po více než dvou stech letech působí svěže. Některé Mozartovy skladby z celého ohromného tvůrčího odkazu ovšem doslova vyčnívají. Platí to i o komické opeře Figarova svatba, jejíž zdánlivě komediální zápletka je vlastně velkou obžalobou tehdejší morálky šlechty. Opera vznikla na slova úspěšného libretisty té doby, Itala Lorenza da Ponteho. Námětem mu byla druhá hra z trilogie o sevillském lazebníku, jejímž autorem byl původně hodinář, posléze dramatik a spisovatel, ale především velký dobrodruh Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais. Už jeho první kus s názvem Lazebník sevillský (který v roce 1775 propadl), vydráždil císaře Ludvíka XVI. tak, že údajně prohlásil: „To by bylo nutné dříve zbořit Bastilu, aby se provozování tak hanebného kusu nezdálo nebezpečnou nedůsledností.“ A tak u druhého kusu Beaumarchais zvolil svéráznou taktiku: hru Figarova svatba aneb Bláznivý den soukromě předčítal v různých šlechtických domech a nakonec dosáhl jejího uvedení – v roce 1784 byla tato společensky nebezpečná satira uvedena v Comedie Française a sklidila bouřlivý úspěch.

Mozart vytvořil na Ponteho libreto nesmrtelnou hudbu, opera fascinovala už Mozartovy současníky okamžitě po uvedení. Patřil k nim i houslista, a především hobojista Jan Nepomuk Vent, pocházející z Divic, které byly součástí citolibského panství rodu Pachtů z Rájova. Jak pečlivě doložil skladatel a muzikolog Zdeněk Šesták, citolibská kapela a z ní vzešlá skladatelská škola byla ve své době velmi plodná. Jejím členem byl Vent až do roku 1770, kdy přešel do Českého Krumlova, aby se stal členem schwarzenberské kapely, s níž pak přesídlil do Vídně. V roce 1782 se stal hobojistou císařské komorní hudby a v roce 1788 povýšil na císařského komorního hudebníka, mimo jiné i pro svoji skvělou hru na anglický roh. Byl uznávanou osobností vídeňského hudebního života, stýkal se s Haydnem, Mozartem i Beethovenem. Jeho kompozice byly převážně věnovány dechovým komorním uskupením. A vynikl jako aranžér Mozartových oper právě pro dechovou harmonii. Přepracoval Dona Giovanniho, Únos ze serailu, Kouzelnou flétnu a také výběr scén z Figarovy svatby. Úprava této Mozartovy opery je určena pro dva hoboje, klarinety, lesní rohy a fagoty a nahrávku pořídil soubor Collegium musicum Pragense, který řídi František Vajnar (úterý 24. 1., 12:36).

 

2023-01-20-CroDdur-tipy-na-tyden-4-04

 

V ten samý den zazní rovněž výběr árií a scén z Figarovy svatby pro dechové trio, soprán a baryton v podání Simony Šaturové, Aleše Hendrycha a Novákova tria (úterý 24. 1., 8:50). Mozartem byl fascinován i Beethoven, ostatně při jeho proslulé (a nedoložené) návštěvě „velkého Mozarta“ byla prý mistrem pronesena slova, aby si tohoto mladíka zapamatovali, neboť jednou dobude svět. Zda to Mozart opravdu řekl, se asi nikdy nedozvíme, ale že Beethoven zkomponoval Variace pro hoboj, klarinet a fagot na téma z Mozartovy opery Don Giovanni, je neodmyslitelný fakt. Můžeme je slyšet v podání Jany Brožkové – hoboj, Ludmily Peterkové – klarinet a Jaroslava Kubity – fagot (úterý 24. 1., 9:55).

 

2023-01-20-CroDdur-tipy-na-tyden-4-05

 

Na stanici Český rozhlas D-dur zazní tento týden i úpravy děl jiných skladatelů. Suitu Rodiona Ščedrina z Bizetovy opery Carmen, pořízenou pro smyčcový orchestr a bicí nástroje, zahraje orchestr Velkého divadla v Moskvě (úterý 24. 1., 9:13). Předposledním snímkem tohoto týdne bude výběr z Janáčkova cyklu Moravská lidová poezie v písních, v níž si pro koncerty se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou klavírní part přepsala pro harfu Kateřina Englichová (neděle 29. 1., 22:47).

Snad až kuriózní je, že Kateřina Englichová tento týden na stanici D-dur také otevírá, a to hned v pondělí 23. 1. po půlnoci reprízou sobotního pořadu Na návštěvě, který jsem s ní natočil v roce 2018…

 

2023-01-20-CroDdur-tipy-na-tyden-4-06

 

Foto: archiv KlasikyPlus / Fb K. Kněžíkové, Petra Hajská, SOČR (Facebook), Afflatus Quintet (Facebook), Youtube

Ilja Šmíd

Muzikolog, hudební manažer, pedagog, publicista.

Je absolventem Pedagogické fakulty v Plzni (český jazyk a hudební výchova), hudební vědu vystudoval na Karlově univerzitě. Zabýval se zejména českým folklorem (krátce působil v Akademii věd), kterému se věnoval i prakticky – upravoval lidové písně, natáčel je v Českém rozhlase, působil jako zpěvák, sbormistr a dirigent. Má bohaté zkušenosti z řízení uměleckých těles. V roce 1994 byl u zrodu Pražské komorní filharmonie (a působil v ní dvanáct let jako ředitel), byl ředitelem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK či uměleckým šéfem opery Divadla J. K. Tyla v Plzni. Jako dlouholetý předseda Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR byl současně i zástupcem ČR v mezinárodní asociaci živého umění PEARLE se sídlem v Bruselu. V roce 2018 byl krátce ministrem kultury. Je dlouholetým spolupracovníkem Českého rozhlasu, zejména stanice Vltava, v letech 2013-2014 byl dramaturgem Centra uměleckých těles, soutěží a přehlídek Českého rozhlasu, od vzniku stanice D-dur je jejím externím spolupracovníkem. Má zkušenosti z podnikatelské činnosti v hudebním průmyslu, založil hudební vydavatelství Clarton, v němž vydával hudební nosiče s klasickou hudbou včetně velkých orchestrálních titulů ve světových CD premiérách, nyní je spolumajitelem hudební agentury AuraMusica, která od roku 2015 pořádá koncertní sezónu Břevnovská hudební setkání. Pedagogickou a teoretickou činnost vyvažuje uměleckými tvůrčími aktivitami, věnuje se hudební kompozici, výrazně se zabýval popularizační činností, vytvářel a moderoval hudební pořady pro děti a mládež, má za sebou osm sezón v Rudolfinu s Pražskou komorní filharmonií, šest sezón s FOK, napsal přes 60 scénářů a uvedl na 200 koncertů po celé ČR. Ve volném čase sportuje (je vášnivým tenistou, dříve závodním volejbalistou), v poslední době propadl malování a má radost ze své vnučky, které rád předává svoji lásku k hudbě.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.