Soubor baletu Národního divadla moravskoslezského představí ve čtvrtek 16. března v české premiéře celovečerní choreografii izraelského tvůrce Ohada Naharina s názvem Hora. Inscenaci nastudovali kmenoví tanečníci NDM, což není pro Naharina obvyklé. Své choreografie totiž tvoří výhradně pro legendární izraelský soubor Batsheva Dance Company a jen výjimečně je dovolí tančit jiným souborům. Choreograf spolupracoval se dvěma špičkovými japonskými skladateli a instrumentalisty elektronické hudby. Isao Tomita upravil například slavné melodie Clauda Debussyho, Modesta Musorgského, Richarda Strausse, Edvarda Griega, ale třeba i ústřední hudební motiv Johna Williamse z filmu Hvězdné války. Naharin použil také skladbu Datamatrix v aranžmá Rjódžiho Ikedy. Světelný design a scéna je prací Avi Yona Buena (Bambi), zvukový design Maxima Waratta, kostýmy pak Eri Nakamury.

Ohad Naharin je jednou z nejvýznamnějších osobností současné světové taneční scény. Udává už několik desetiletí směr, styl a ovlivňuje vývoj současného tance. Naharin v devadesátých letech dvacátého století vytvořil vlastní pohybový jazyk gaga a své choreografie tvoří právě v tomto jazyce. Tanečníci se musejí na choreografii naladit i mentálně, nestačí zvládnout ji technicky a pohybově. Divákům nyní baletní soubor NDM předkládá poprvé v Ostravě a v české premiéře Naharinovo celovečerní dílo z roku 2009.

Sám choreograf přirovnal Horu k hřišti s vlastními pravidly. Jedenáct tanečníků rozehraje pohybovou fantazii na hudbu, kterou všichni dobře známe. Pohyby, které vidíme, jsou ale nečekané, originální, jdou až na hranici lidských možností. Na scéně dominuje až fluorescenční zelená barva, tanečníci v minimalistických černých kostýmech tvoří před diváky něco nového, úžasného a „strašidelně krásného“. Naharinova Hora vyvádí diváka z uklidňujícího pohodlí něčeho jemu dobře známého do vzrušujícího objevování neznámého.

Tanečníky v Ostravě vybírali a balet nastudovali Hani Sirkis a Matan David. Tým Ohada Naharina kladl důraz, stejně jako je tomu u každé choreografie souboru Batsheva Dance Company, na vnímavost a mentální naladění našich tanečníků. „Stává se, že tanečníci dokáží udělat hned ze začátku vše technicky správně, ale chybí jim vášeň a nedokáží se už nikam posunout. Nás mnohem více zaujmou ti, kteří na první pohled možná nevypadají podle našich představ, ale je jasné, že do toho půjdou naplno a budou se proměňovat a vyvíjet. Zároveň hledáme takové, kteří dokáží pracovat s různými fyzickými aspekty a zkoumat pohyb na několika úrovních. Mohou být výbušní a rychlí, mohou dobře využívat své rozsahy, sílu nohou atd. Je také třeba, aby se všech jedenáct tanečníků na scéně maximálně sehrálo jako skupina,“ řekl ještě před uzavřením finálního obsazení baletní novinky v Ostravě Naharinův asistent Matan David. Vybráno nakonec bylo dvaadvacet členů souboru NDM.

Pro všechny členy souboru baletu NDM bez rozdílu (i pro ty, kteří vybráni nebyli) byla Hora zcela nová zkušenost: „Na Hoře se mi líbí už samotný koncept, kdy dílo a baletní sál jsou hřištěm, kde můžete bádat, hrát si s různou dynamikou i hudbou a hlavně chyby, tak ty tam nejsou zakázány, ale považovány za nezbytný krok ke zlepšení a nalezení nových metod, jak přizpůsobit své tělo a mysl pohybu,“ řekl Simone Giroletti a Eleonora Ancona doplnila, že stejně jako mnoho jiných Ohadových děl nemá ani tento děj zápletku, ale umožňuje zážitek, který může pro každého diváka znamenat něco jiného.

„Choreografie vás nutí k upřímnosti, za každým pohybem je myšlenka nebo pocit, a pokud nejste upřímní a zcela se pohybu neodevzdáte, vizuálně to působí nepřirozeně. Je to jedno z nejnáročnějších děl, které jsme dělali, a to jak fyzicky, tak psychicky. A určitě to ukáže divákům něco zcela nového a vyvolá v nich emoce, které pravděpodobně nečekali,“ shrnul Barnaby James Packham.

Ohad Naharin se pro profesionální dráhu tanečníka rozhodl až ve dvaadvaceti letech. Prošel už v sedmdesátých letech školením v souboru Batsheva Dance Company, kde byla zakladatelkou v šedesátých letech baronka Batsheva de Rotschild. V letech 1990 až 2018, po návratu z působení v Americe, byl Naharin uměleckým ředitelem tohoto legendárního izraelského souboru a dodnes určuje jeho umělecké směřování. Během svého působení v Batshevě získal tanečník řadu světových ocenění i vyznamenání. Letos v lednu převzal za své celoživotní mistrovství nejvyšší francouzské vyznamenání na poli kultury, tedy komandér Řádu umění a literatury.

Foto: Serghei Gherciu