Na čtvrtek 16. a pátek 17. března připravila Moravská filharmonie Olomouc program, nazvaný Jedinečnost hudební kompozice. Ten spojuje tvorbu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Edvarda Griega a Jeana Sibelia. Koncert pro housle a orchestr d moll posledního z trojice autorů přednese slovenský mezinárodně uznávaný houslista Milan Paľa. Orchestr povede dirigent Tomáš Brauner. Koncerty začínají v devatenáct hodin. Besedy s umělci se konají každý den před koncertem od osmnácti hodin v Mozartově sále. Povede je moderátorka Veronika Veber Paroulková.

Dramaturgyně Moravské filharmonie Ivana Kalina Tabak propojila v nadcházejícím programu hlavní koncertní řady, s jejichž zrodem se pojí pozoruhodné příběhy a okolnosti. „Na koncertě nazvaném ‚Jedinečnost hudební kompozice‘ představíme našemu publiku málo známou Symfonii c moll Edvarda Griega. Od své jediné symfonie se samotný autor distancoval a nepřál si její další uvádění, avšak půvab melodických myšlenek skladby nás přesvědčí o tom, o jak plnohodnotné dílo se jedná. I další skladba programu, Sibeliův houslový koncert, který je neoddělitelnou součástí repertoáru všech houslových mistrů, je ojedinělou kompozici svého druhu ve tvůrčím odkazu Jeana Sibelia,“ uvedla.

Německý romantik Felix Mendelssohn-Bartholdy se od dětství věnoval zhudebňování literárních děl, která si pro tyto účely vybíral s vytříbeným vkusem. Sedmiminutovou předehru Ruy Blas zkomponoval v roce 1839 na základě prožitku ze stejnojmenné veršované tragédie Victora Huga. Přestože autorovi Hugovo dílo připadalo krvavé, násilnické a naprosto opovrženíhodné, vytvořil na jeho základě brilantní kompozici.

Finský skladatel Jean Sibelius si v dětství zamiloval housle a toužil, stát se virtuózem. Ačkoliv se nakonec věnoval skladbě, láska k nástroji ho neopustila. Potvrzuje to svým Koncertem pro housle a orchestr d moll, který zkomponoval v roce 1903. Zejména obě krajní věty koncertu obsahují řadu interpretačně náročných postupů a dávají sólistovi možnost naplno projevit virtuozitu. Zamyšlená lyrická melodika je silně ovlivněna finskou lidovou hudbou a má výrazně exotický, severský ráz. Publikum ho uslyší v podání houslisty Milana Paľy, který je jednou z nejvýraznějších osobností dnešní hudební scény.

Koncert uzavře symfonická prvotina nejznámějšího norského skladatele Edvarda Hagerupa Griega, který studoval hru na klavír a hudební kompozici v německém Lipsku na tamní konzervatoři. Díky tomu poznal německé mistry Beethovena, Schumanna i Mendelssohna. Svou Symfonii c moll dokončil roku 1864 a následně byly uvedeny její samostatné věty. Na titulní stránku partitury napsal červeným perem „må aldrig opføres“ (nikdy nesmí být provedeno), to zejména kvůli německým vlivům, které jsou v Griegově raném díle cítit, a kvůli nedostatečné přítomnosti „norského tónu“, který doba vzniku díla vyžadovala. Zákaz byl respektován 113 let až do roku 1981, ani dnes se symfonie neobjevuje na koncertních pódiích příliš často, ale dostává přívlastky mladistvá, svěží a tematicky přitažlivá.

Milan Paľa je autorem unikátního rozsáhlého projektu nahrávek kompletní slovenské tvorby pro sólové housle a za tento historický počin mu bylo na Slovensku uděleno několik ocenění. Jednak Cena ministra kultury SR, Cena Frica Kafendy a Cena Ludvíka Rajtera. V současnosti se houslista věnuje projektu Cantūs Moraviae, ve kterém mapuje a postupně nahrává kompletní tvorbu pro sólové housle a violu moravských skladatelů. Vystupuje na prestižních pódiích v oblasti nové hudby, z nichž mezi nejvýznamnější patří ISCM World New Music Days, 28. Muzički Bienale Zagreb či Arcus Temporum. Dráha sólisty ho přivedla ke spolupráci s dirigenty jako Theodor Guschlbauer, Howard Arman, Ondrej Lenard či Jakub Hrůša.

Foto: Martina Šimkovičová, Petra Hajská