„I když existují snímky Matoušových pašijí s velkými sbory, vybíráme originální snímek Paula McCreeshe, ve kterém zpívá sborové scény jen osm zpěváků.“

„Jasné velikonoční téma má také víkendová Návštěva u evangelické farářky Anny Pokorné.“

„Ve středečním programu nelze přehlédnout záznam pondělního koncertu SOČRu a jeden z nejodvážnějších dramaturgických počinů nového šéfdirigenta Patra Popelky – ojedinělé provedení 1. dějství opery Tristan a Isolda Richarda Wagnera.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 3. do 9. dubna 2023?

Velikonoční týden začíná Květnou nedělí, kdy se připomíná Ježíšův příchod do Jeruzaléma. Můžeme si s tím spojit poslech Symfonie č. 7 „Sedm bran jeruzalémských“ od Krzysztofa Pendereckého (1933-2020) v pondělí 3. dubna ve 22:47. Je to velkolepé vokálně instrumentální dílo, které se sice neváže přímo k velikonocům, ale vzniklo na zakázku k oslavám třetího tisíciletí trvání biblického města, které je světovou duchovní křižovatkou. Podle židovské tradice zůstává osmá, „zlatá“ brána až do příchodu Mesiáše uzavřena. Pražské publikum mělo vzácnou příležitost slyšet skladbu pod taktovkou autora jako závěrečný koncert Pražského jara 2017, my teď zařazujeme klasickou polskou nahrávku. „Počet bran Jeruzaléma byl různý, nejčastěji se uvádí dvanáct. Vzal jsem to symbolicky, sedm bran, i dílo má sedm částí,“ říkal o symfonii skladatel. Dodával, že déle než hudbu tvořil text. Jedna z částí je napsaná s hlasem recitátora na hebrejský text, který je jinak sestaven z úryvků žalmů a starozákonních knih. Symfonie je napsaná pro pět sólistů, recitátora, tři smíšené sbory a velký orchestr zahrnující i neobvyklé nástroje, jako jsou basová trubka a tubafon, dále pro čtyři skupiny bicích a menší orchestr dechových nástrojů.

Zůstaneme-li u Velikonoc, nemůžeme nepozvat na velkopáteční pašije. Stanice zařazuje dílo, ke kterému se lze každý rok vracet, pravděpodobně největší dílo svého druhu: Matoušovy pašije Johanna Sebastiana Bacha, které měly v lipském Tomášském kostele na Velký pátek roku 1727 premiéru v poměrně malém obsazení. I když existují snímky s velkými sbory, vybrán je originální snímek Paula McCreeshe, ve kterém zpívá sborové scény jen osm zpěváků, tedy vždy jeden do hlasu. Je mezi nimi i Magdalena Kožená a part Evangelisty natočil fenomenální britský tenorista Mark Padmore. Na Velký pátek 7. dubna ve 20:00.

Jasné velikonoční téma má také Návštěva u evangelické farářky Anny Pokorné. Autor pořadu Petr Veber slibuje duchovní hudbu Kedrova i Allegriho, Charpentiera, Vivaldiho i Pavlici… Pokud jde o Bacha, sáhne se svou hostitelkou do Janových pašijí v nahrávce Benjamina Brittena v roli dirigenta, ale chybět nebude ani nebeská Symfonie č. 4 Gustava Mahlera nebo rané symfonie Beethovenovy. A z hlasů jara zejména Martinů Otvírání studánek. Čtyřhodinová Návštěva začíná v sobotu a v neděli vždy od 8:00 a reprízována je hned o nejbližší půlnoci.

Z nevšedních hudebních zastavení pro všední dny bych rád upozornil na Jiřího Kouta a jeho citlivou interpretaci Straussova Dona Quijota s Pražskými symfoniky (pondělí 11:03) a na Schubertův nejslavnější kvartet Smrt a dívka v úpravě pro smyčcový orchestr (pondělí 12:17). Pokud jde o komorní hudbu, čeká nás v uvedeném týdnu dvojice vrcholných skladeb Johannesa Brahmse. Jednak nová nahrávka romantického Klavírního kvintetu f moll v podání souboru Pavel Haas Quartet s Borisem Giltburgem (úterý 9:44), jednak skvělá klasická nahrávka Violového kvintetu č. 2 G dur v podání souboru Alban Berg Quartet (středa 22:35).

Ve středečním programu nelze přehlédnout záznam pondělního koncertu SOČRu a jeden z nejodvážnějších dramaturgických počinů nového šéfdirigenta Patra Popelky. Zatím všechny jeho programy měly výrazný dramaturgický rukopis, ale teď nás čeká ojedinělé provedení 1. dějství opery Tristan a Isolda Richarda Wagnera. Přelomové dílo moderní hudby, ve kterém má orchestr stejně výraznou roli jako pěvci, nastuduje Petr Popelka v sezónách rozhlasových symfoniků postupně celé. Než se v roce 1865 dočkalo premiéry, bylo pro své nároky považováno za nehratelné a několik divadel provedení vzdalo. Skvostná předehra, psychologické napětí mezi oběma hlavními protagonisty, nečekané rozuzlení v podobě nápoje lásky… – to vše vypráví především orchestr. A chybět samozřejmě nebudou významní zahraniční sólisté v čele s Michaelem Weiniusem a Elisabeth Teige v titulních rolích.

Ze středečního programu se jinak hodí připomenout modernisticko-impresionistická klavírní báseň Pan Vítězslava Nováka na historickém snímku Františka Maxiána (středa 11:06). A ve čtvrtek v 14:17 zazní vzácný rozhlasový snímek ze závěrečného koncertu Pražského jara 1980. Beethovenovu Devátou tehdy řídil host České filharmonie, chorvatský dirigent Lovro von Matačič. Málo dostupný snímek z rozhlasového archivu zaujme i čtveřicí domácích sólistů: Gabriela Beňačková, Věra Soukupová, Vilém Přibyl a Karel Průša. Ctitelé tenoristy Viléma Přibyla si pak mohou počkat do 22. hodiny a poslouchat jeho bezkonkurenční a moravsky autentickou interpretaci Janáčkova Zápisníku zmizelého. Z Beethovenova díla můžeme ještě upozornit na velkopáteční provedení Císařského klavírního koncertu v generačním setkání dvou světových hudebníků, Alfreda Brendela a Simona Rattla (pátek 14:27) a hned poté (15:24) provede soubor Anima Eterna Mozartovu Symfonii Jupiter.

Večer na Bílou sobotu bude patřit koncertu klavíristy Ivo Kahánka v Průhonicích. Od 20:00 hodin zavítá stanice D-dur na festival Zámecká hudební setkání, jde o záznam koncertu ke stému výročí zahájení rozhlasového vysílání z 19. února 2023. V Rytířském sále zazněla Beethovenova sonáta Patetická, Janáčkova Sonáta a tři Chopinova Scherza. A kdo chce uzavřít svůj týden sváteční nedělní operou, můžeme doporučit jednu z nesmrtelných Karajanových nahrávek. Od 16:00 to bude Verdiho Otello s Mariem del Monacem v titulní roli a s nepřekonatelným lyrickým sopránem Renaty Tebaldi v úloze Desdemony.

Foto: Petra Hajská, BBC / Chris Christodoulou, Dvořákova Praha 2021 (Facebook), Petra Vosičková, Facebook (profil: Kamil Rodan), Wikipedia / Jack de Nijs (CCO)