KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Od Pikové dámy přes Švandu dudáka k Lolitě.
Šest operních premiér ND v sezóně 2019/2020 english

„Ščedrinovu Lolitu připraví Sláva Daubnerová. Očekává se osobitý výklad a provokativní vizuální přitažlivost díla.“

„Krále Rogera připraví Národní divadlo v koprodukci s divadly ve Varšavě, Stockholmu a Tokiu.“

„Národní groteska Švanda dudák připomene úspěšného skladatele Weinbergera, po válce zapomenutého a nehraného.“

Národní divadlo připravuje pro příští sezónu na svých čtyřech scénách šest operních premiér a několik koncertů. Na repertoáru zůstane pětatřicet dalších operních inscenací. Velkou událostí sezóny bude znovuotevření budovy Státní opery po několikaleté rekonstrukci. Operní gala, které v někdejším Novém německém divadle zahájí opětovný pravidelný provoz, se bude konat přesně 132 let po prvním večeru. Je ohlášeno na 5. ledna 2020.

Repertoárovou nabídku historické budovy rozšíří čtyři nové tituly – z klasiky Čajkovského Piková dáma a Pucciniho Turandot, z meziválečného odkazu svérázná národní operní groteska Švanda dudák od Jaromíra Weinbergera a zpívaný balet Špalíček Bohuslava Martinů. Ve Stavovském divadle se jako novinka bude v české premiéře hrát Lolita Rodiona Ščedrina a ve Státní opeře se objeví Král Roger od Karola Szymanowského. Jde o díla pokrývající dobou vzniku stovku let po roce 1890.

Ščedrinovu Lolitu, poprvé uvedenou Mstislavem Rostropovičem v roce 1994 ve Stockholmu, prezentuje vedení Národního divadla jako odvážné ztvárnění kontroverzního literárního bestselleru – stejnojmenného románu rusko-amerického spisovatele Vladimira Nabokova. Námětem je vášnivý vztah vzdělaného čtyřicátníka a dvanáctileté dívky. Inscenaci, která bude mít premiéru 3. října, připraví slovenská režisérka a performerka Sláva Daubnerová, od níž se očekává osobitý a sugestivní výklad i provokativní vizuální přitažlivost díla, a slovensko-polský scénograf Boris Kudlička. Dirigentem projektu je Sergey Neller, absolvent vysokých škol v Moskvě a Berlíně, držitel Mahlerovy ceny z dirigentské soutěže v Bamberku v roce 2016. Je současně také výrazným klavíristou a skladatelem, autorem oper Tintagiles a Phaedra, inscenovaných v uplynulém desetiletí v Rusku.

Krále Rogera, významné dílo meziválečné polské moderny hrané v Praze jen roku 1932, připraví Národní divadlo v koprodukci s varšavským divadlem Teatr Wielki, stockholmským Královským operním divadlem Kungliga Operan a tokijským Novým národním divadlem. Na projektu, jehož premiéra je naplánována na 3. dubna 2020, se sejdou režisér Mariusz Treliński, scénograf Boris Kudlička a jako dirigent nový hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens.

Švandu dudáka nastuduje k 28. květnu 2020 režisér Vladimír Morávek, a to prý zejména pro rodiče a děti. Skladatel Jaromír Weinberger, od války žijící v USA, napsal ve 20. letech s humoristou Milošem Karešem volné pokračování Tylova Strakonického dudáka. Dudák Švanda se ožení s Dorotkou, ale vydá se do světa a loupežníkem Babinským. Ve všech šlamastykách jim pomůže zvítězit česká vychytralost a láska k hudbě. Dílo mělo premiéru v roce 1927 v Národním divadle v nastudování Otakara Ostrčila a v roce 1931 se po mnoha evropských úspěších dostalo i do newyorské Metropolitní opery a pak až do Buenos Aires. Weinberger bodoval „národní“ notou slyšitelnou v jeho hudbě, tak odlišnou od dobové avantgardy. Rafinovaně instrumentoval motivy vypůjčené často od českých klasiků. Někomu to přišlo epigonské a někomu jako sentimentální kýč, ale nacisté skladatele zavrhli z jiných důvodů – pro jeho židovský původ. Weinbergerova hudba byla po válce v podstatě zapomenuta a nehrála se ani v tuzemsku. Vzácnou výjimku bylo Jihočeské divadlo v roce 1975.

Špalíček Bohuslava Martinů je ze stejné doby, měl premiéru v Národním divadle v roce 1933. U skladatele, který ve 20. letech patřil užíváním jazzových a dadaistických prvků k avantgardě, se stal prvním z jeho návratů ke kořenům. Špalíček je volným pásmem dětských her, říkadel a pohádek, inspirovaným sbírkami lidové tvorby a jarmarečním středověkým divadlem. Na jeviště se v metropoli vrátí 25. června 2020 po třech desetiletích, a to v režii a choreografii Petra Zusky a za řízení Jaroslava Kyzlinka.

Pucciniho Turandot se 23. ledna 2020 vrátí do historické budovy Národního divadla po čtyřech desetiletích – hrála se kdyžtak v budově Státní opery. Inscenace slibuje být zajímavá osobou režisérky – má jí být Katharina Wagner, pravnučka skladatele a umělecká ředitelka Bayreuthského festivalu.

Rovněž Čajkovského Piková dáma, připravovaná na 26. března 2020, bude mít zajímavého režiséra – Daniela Špinara, uměleckého ředitele činoherního souboru Národního divadla. Romantický thriller o třech kartách přinášejících jistou výhru vznikl podle Puškinova námětu, ale Čajkovskij hlavní postavu proměnil z podvodníka ve vnitřně rozpolceného mladíka, který podlehne hráčské vášni, a vložil do opery hudbu předjímající jeho Šestou symfonii, které se říká Patetická, ale asi by se jí mělo správněji říkat Vášnivá.

Z letošní sezony se vedle již uváděných děl do sezóny 2019/2010 dostanou také čtyři tituly, které v tomto okamžiku ještě na repertoáru nejsou – opera Láska ke třem pomerančům od Sergeje Prokofjeva, která má mít premiéru letos v květnu při festivalu Pražské jaro, a Smetanův Dalibor plánovaný na konec června; vedle nich pak i dva komornější projekty – večer nazvaný Mozart a ti druzí, sestavený z aktovek Michaela Nymana a Stevena Stuckyho a připravovaný do Stavovského divadla na začátek dubna, a alternativní dílo Tramvestie skladatele Petra Wajsara, vycházející z nahrávek pořizovaných v tramvaji mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou a chystané na Novou scénu na polovinu letošního dubna.

Koncerty Opery Národní divadla obsáhnou zářijové zahájení sezóny, adventní programy, Mozartovy lednové narozeniny a předjarní narozeniny Bedřicha Smetany. Připraven je také cyklus zábavně vzdělávacích pořadů pro děti a jejich rodiče „Opera nás baví“. A pokračovat mají živé přenosy operních představení na náměstí Václava Havla vedle budovy Národního divadla a spolupráce s platformou Operavision, která zprostředkovává přenosy operních představení na internetu.

Balet Národního divadla plánuje jako novinky choreografii Jiřího Kyliána Gods and Dogs, balet Leonce a Lena choreografa Christiana Spucka s hudbou Johanna Strausse a Bernda Aloise Zimmermanna, Čajkovského Spící krasavici a jako společný projekt s Laternou magikou ohlásil premiéru s názvem Bon Appétit! Jde o nové autorské taneční divadlo choreografa Jana Kodeta, který bude spolupracovat s režisérským tandemem SKUTR a skladatelem Ivanem Acherem.

Foto: Národní divadlo, Boris Kudlička, Teatr Wielki, Petr Veber

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky