Festival F. L. Věka nabídne v roce 2023 devět koncertů. Historicky poprvé se jeden z nich uskuteční v krajské metropoli, kde v sále Filharmonie Hradec Králové vzdá hold dobrušskému rodákovi, hudebními skladateli Radimu Drejslovi, od jehož narození na jaře uplynulo sto let, od úmrtí sedmdesát. Akce je rozprostřena v časovém rámci od 9. září do 24. listopadu.

„Jednu z festivalových konstant hned na začátku v parku na prvním zámeckém nádvoří znovu potvrdilo nedělní podvečerní vystoupení Jazzbandu schwarzenberské gardy.“

„Vystoupení Dvořákova tria jak imanentní kvalitou svého projevu, tak odezvou publika, které aplaudovalo vestoje, možno do jisté míry považovat za dominantu festivalu.“

„Dějištěm sobotního závěrečného koncertu byl prostor kostela Božího Těla v areálu bývalého kláštera. Důsledně sledoval a také završil onu charakteristickou „španělskou linii“ letošního festivalového ročníku.“

Po týdnu odmlky, následujícím po Barokní noci konané o posledním červnovém víkendu, pokračoval během prvního červencového týdne 37. ročník Festivalu komorní hudby v Českém Krumlově sérií osmi navzájem stylově i žánrově svébytných koncertů, dohromady dávajících pestrý a ve svém výsledku i zážitkově atraktivní, avšak esteticky hodnotný souzvuk. Festival se letos konal v termínu od 23. června do 9. července.

„Byl nadšencem, který osobním kouzlem a uměleckou autentičností dokázal přitahovat i natrvalo přitáhnout k barokní hudbě širokou veřejnost.“

„Neznamená to, že by hrál nepoučeně, bez znalostí. Estetika jeho interpretačního názoru nicméně nesledovala stejné zákruty jako ta Harnoncourtova nebo Gardinerova.“

„´Plamenně hovořil,´ popsal Munclingerův popularizační styl Václav Luks.“

Interpretace staré hudby ušla od poloviny dvacátého století do dnešních dnů neuvěřitelně zajímavou a dlouhou cestu. Oba konce této cesty se od sebe liší stejně, jako se třeba liší fotografie kteréhokoli světového města z roku 1953 od fotografií z roku 2023. Barokní hudba se hrávala dost podobně jako romantická, hrávala se jen na moderní nástroje a určitě i vznešeněji, odtažitěji, masivněji a vesměs pomaleji než dnes. Tak jako jsou současné fotografie veřejného prostoru měst plné ruchu, dynamiky, otevřenosti, jedinečnosti a barevnosti, i stará hudba se teď interpretuje životněji, dynamičtěji, diferencovaněji, barvitěji a vzrušeněji. Flétnistu, dirigenta a badatele Milana Munclingera si dnes, 3. července, v den stého výročí jeho narození, připomínáme jako muzikanta, který v první třetině té cesty zanechal v tuzemsku znatelnou stopu.

„Viděli jsme šest necelých půlhodinových portrétů našich dirigentů.“

„Jednotlivé díly se od sebe nelišily příliš svým zpracováním, ale především tím, že každý z portrétovaných dirigentů je nezaměnitelnou osobností.“

„Nezbývá než doufat, že Česká televize na svůj šestidílný záslužný cyklus v budoucnu naváže a připraví další dirigentské profily.“

Od 25. ledna do 1. března odvysílala Česká televize šestidílný dokumentární cyklus o našich dirigentských osobnostech, a sice pod jednoduchým názvem Dirigenti. Viděli jsme portréty umělců různých zaměření: od specialisty na historicky poučenou interpretaci staré hudby přes dirigenty zabývající se operou až po dirigenty působící především v zahraničí. Režie byla svěřena šesti režisérům (Markéta Ekrt Vílková, Miroslav Janek, Jakub Sommer, Petra Všelichová, Šimon Šafránek, Slobodanka Radun), kteří vytvořili velice zdařilé portréty daných osobností, v nichž jsme mohli nahlédnout i do soukromí a podívat se na jejich dirigentskou práci u nás i v zahraničí.

Festival Dny Bohuslava Martinů, který se uskuteční od 27. listopadu do 17. prosince v pražském Lichtenštejnském paláci a Rudolfinu, přivítá i letos renomované komorní soubory a významné hudebníky. Už tradičně však i nejmladší generaci interpretů, a to v rámci sedmadvacáté Soutěže Nadace Bohuslava Martinů. Součástí osmadvacátého ročníku festivalu bude také světová premiéra skladby Gloria od Jiřího Hlaváče.

„Pro majestátní program nedal Ensemble Inégal dohromady okázale monstrózní kapelu a sbor.“

„Sbor věděl, o čem zpívá, radosti zde bylo dosti a její zvěst zde byla krásně slyšet.“

„Jistota, že Bůh je dobrý a nemá nic proti radosti svých oveček, byla v díle všudypřítomná.“

Už několik let po sobě festival Lípa Musica, který je rozkročený na různých místech severních Čech, navštěvuje také blízké saské příhraničí. Kromě jiných destinací také evangelicko-luteránský kostel ve Waltersdorfu. V pondělí večer tam přijel s programem Händelových Chandoských žalmů Ensemble Inégal.

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica nabízí týden se dvěma projekty letošní umělecké garantky – sopranistky Hany Blažíkové. Na státní svátek Den české státnosti festival zařadil provedení ukázek z Jistebnického kancionálu, klíčového pramene evropské středověké kultury, v podání ženského vokálního souboru Tiburtina pod vedením Barbory Kabátkové. Tento koncert se koná v kostele svatého Jakuba staršího v České Kamenici. V pátek 30. září festival letos už podruhé zavítá do saského příhraničí, a to do kláštera St. Marienthal nedaleko Žitavy, který se stane dějištěm provedení ukázek ze španělské písňové sbírky Cantigas de Santa Maria v podání Hany Blažíkové, Barbory Kabátkové, Margit Übellacker a Martina Nováka.

Devětadvacátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc se bude konat v termínu od 25. září do 22. října. Zachovává tradiční dobu konání, počet koncertů i kvalitu pozvaných interpretů jako ročníky předešlé. Návštěvníci jsou zváni na sedm koncertů do arcidiecézního muzea a do pěti dominant města: dómu svatého Václava, chrámu Panny Marie Sněžné, baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, kaple Božího těla / Konvikt a do Husova sboru. Program letošního ročníku nabízí ojedinělý a žánrově i druhově pestrý program složený z duchovní hudby více než šesti století.

Soubor Ensemble Inégal chystá v podzimní sezóně dva výjimečné koncerty věnované tvorbě českého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky. Ansámbl zahájí sezónu v neděli 4. září od 19:30 hodin koncertem v kostele U Salvátora v Salvátorské ulici na Praze 1. Na něm Ensemble Inégal uvede dvě velká, pro posluchače zatím neznámá Zelenkova díla – Missu Charitatis, ZWV 10 z roku 1727 a Litaniae Xaverianae, ZWV 154 z roku 1723. První ze skladeb zazní ve světové koncertní premiéře. Hudební těleso se pod vedením dirigenta a varhaníka Adama Viktory věnuje objevování a studiu Zelenkových děl už víc než dvacet let.

„Pokles návštěvnosti v České republice je místy až padesátiprocentní a i významné festivaly, které nemívaly problém po spuštění předprodejního systému naplnit kapacity i za pár hodin, stále nemají sály prodané.“

„Před dlouhou řadou let jsme se rozhodli, že půjdeme cestou čistě nekomerční. To znamená, že se nebudeme sklánět před mainstreamem.“

„Na stole je spíše v tuto chvíli úvaha, jak udržet festival v této kvalitě, třeba i na úkor toho, že se sníží na nějakou dobu počet koncertů.“

Už jedenadvacet let přináší Lípa Musica hudební zážitky na řadě míst Libereckého a Ústeckého kraje a v uplynulých deseti letech i v saském příhraničí. Na festivalu, pořádaném na přelomu léta a podzimu, mohou posluchači prožít setkání s hudbou a umělci velmi zblízka. Budovat ovšem takovou hudební přehlídku v bývalých Sudetech je trnitá cesta. I po sedmdesáti letech je tam patrná vykořeněnost a absence vztahu k hodnotám. Je to běh na dlouhou trať a zároveň nádherná výzva, říká ve velkém rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Martin Prokeš.

„V programu zazněly kompozice Heinricha Ignaze Franze Bibera. Jejich protipólem se staly kompozice současného francouzského autora Pascala Dusapina, narozeného v roce 1955.“

„Ještě radikálnější konfrontaci jsme byli vystaveni hned druhý den.“

„Pojednávaný ročník kutnohorského festivalu učinil další výrazný krok k stylově, druhově i žánrově a také interpretačně nekonvenčnímu prožívání a poznávání hudby.“

V neděli 12. června skončil už patnáctý ročník Mezinárodního festivalu komorní hudby v Kutné Hoře, který byl současně oslavou třiceti let od založení agentury Lotos, která je jeho hlavním pořadatelem. Významný mezník se kromě jiného projevil vizuální podobou obsahově hutné a svou odbornou stránkou hodnotné programové brožury, hlavně její dynamičtější titulní stránky. Jak ředitelka festivalu Alena Turková, tak jeho umělecký ředitel, violoncellista Jiří Bárta, tu ve svém úvodním slovu věnovali festival jako celek hrdinné Ukrajině.

Mezinárodní hudební festival Kutná Hora je známý zejména jako přehlídka komorní hudby s vytříbenou dramaturgií, kterou připravuje její umělecký ředitel, uznávaný violoncellista Jiří Bárta. Letos se festival koná od soboty 4. do neděle 12. června. Kompletní informace najdete zde.

„Soudě podle neobvykle intenzivního potlesku hned na úvod byla Friedrichova německá nátura a živelná interpretace posluchačům sympatická.“

„Velkolepé zvolání (Ať trubka zní) respektoval Jaroslav Rouček, který vytruboval na dobový nástroj melodie v širokém rozsahu slavnostně a bez sebemenšího zaváhání.“

„Brentnerovo dílo je propracované, stylové, harmonicky zajímavé a navíc nese svůj jedinečný rukopis slyšitelně odlišný od Händela či Telemanna.“

Letošní koncertní sezóna klasické hudby na Kuksu je za námi. Velmi povedený sobotní závěrečný koncert tamního festivalu patřil německému basistovi Wolfu Matthiasi Friedrichovi a Ensemblu Inégal doplněnému o trumpetistu Jaroslava Roučka. V kouzelném Kostele Nejsvětější Trojice společně provedli vrcholně barokní hudbu německých a českých autorů. Tradičně byla na program zařazena také novodobá premiéra skladby dochované v archivu přímo na Kuksu. Tentokrát byl posluchačům představen Abundius Micksch se svou árií Ave Regina.

Německý basista Wolf Matthias Friedrich zakončí v sobotu 21. srpna Festival Hudební léto Kuks. Vystoupí spolu s hráčem na barokní trubku Jaroslavem Roučkem a souborem Ensemble Inégal a jeho uměleckým vedoucím Adamem Viktorou. Koncert začíná v 18 hodinv kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu a zazní na něm skladby Bacha, Händela, Brentnera a novodobá premiéra skladby z kukského archivu.

V sobotu začíná tradiční Hudební léto Kuks. 12. ročník nabídne od soboty 26. června až do 21. srpna 2021 celkem pět koncertů. Zahajovací se bude konat v kostele Církve československé husitské ve Dvoře Králové nad Labem a zahraje na něm Plzeňská filharmonie. Následující koncerty pak už budou tradičně v kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu, vždy od 18 hodin. Vystoupí na nich tenorista Petr Nekoranec, německý basista Wolf Matthias Friedrich, polský varhaník Tomasz Soczek, sólista Slovenského národního divadla Gustáv Beláček, violoncellista Tomáš Jamník, soubor Ensemble Inégal a další. Vedle novodobé premiéry skladby z kukského archivu zazní i světová premiéra skladby pedagoga pražské AMU Martina Hyblera.

„Moravskoslezský kraj býval černou dírou na mapě republiky. Ale to všechno se změnilo.“

„Investice do živých muzikantů teď považuji za nejdůležitější, důležitější než třeba reklamu.“

„Nemáme žádné zprávy, na jejichž základě by bylo jasné, že naše festivaly můžeme organizovat, ale je jasné, že příprava je otázkou nejen měsíců, ale i let, takže náš postup je legitimní.“

Igor Františák je aktivním hudebníkem, ale neméně důležitá je i jeho dramaturgická a manažerská práce v čele Svatováclavského hudebního festivalu. Přehlídka obohacuje v prvním poprázdninovém měsíci ostravské dění a kulturu v celém Moravskoslezském kraji o koncerty především duchovní a staré hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz klarinetista a ředitel rozebírá poptávku regionu po hudbě, letošní program i nestandardní podmínky, se kterými se organizátoři koncertů potýkají už druhou sezónu. Optimisticky věří, že na podzim už se bude hrát a cestovat. Jinak ani při přípravě podobně rozsáhlé akce nemůže…

„Teď jsme zažili skvělou vlnu, kdy k nám přicházeli velmi výjimeční studenti, obrovské talenty.“

„Musím počítat s tím, že teď energii vložím hlavně do děkanské činnosti.“

„Určitě počítám s tím, že budu vystupovat v konventu Milosrdných bratří na své koncertní řadě ‚Barbara Maria Willi uvádí…‛, kde máme skvělou mezinárodní dramaturgii.“

V době distanční výuky na vysokých školách a akademiích jsme se s paní profesorkou Barbarou Marií Willi spojily přes počítačové obrazovky k virtuálnímu rozhovoru. Kromě toho, že se jedná o významnou a pozoruhodnou osobnost v oblasti staré hudby, na niž je odbornicí, Barbara Maria Willi je také člověkem s obdivuhodnou energií, kterou je ochotna investovat nejen do koncertní, dramaturgické a pedagogické činnosti, ale i do jejich rozvoje. I v akademické sféře proto setrvává ve vedoucích pozicích a náš rozhovor vychází v den její inaugurace do úřadu děkanky Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.

„Podmínky pro přípravu koncertů ležící na bedrech organizátorů i hudebníků jsou jistě nejtěžší v novodobé historii České republiky.“

„Obě zpěvačky předvedly naprosto profesionální výkon a podařilo se jim přenést emoce z baroka až k současným posluchačům, za což jim patřil zasloužený obdiv.“

„Nic to ale neubralo na kvalitě koncertu, kterému pomáhala i improvizovaná dramaturgie, která sledovala gradační křivku.“

Ve velmi číselně vyváženém datu 10. 10. 2020 se uskutečnil poslední koncert letošního Podzimního festivalu duchovní hudby, na kterém v olomouckém chrámu Panny Marie Sněžné vystoupil Ensemble Inégal. V důsledku politických tlaků a protikoronavirových opatření se následující dva koncerty zrušily nebo přesunuly na nejistý termín v budoucnosti. Podmínky pro přípravu koncertů ležící na bedrech organizátorů i hudebníků jsou jistě nejtěžší v novodobé historii České republiky, proto jim patří všechna čest, že se pružně vyšlo vstříc často nepromyšleným a naprosto nesmyslně znějícím nařízením.