Výročí Českého rozhlasu připomene Pražský filharmonický sbor pátečním koncertem, který s tělesem připravil sbormistr Lukáš Kozubík. Svou 89. sezonu zahájí pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana a za doprovodu PKF – Prague Philharmonia. Zazní romantická balada Felixe Mendelssohna-Bartholdyho na text Johanna Wolfganga Goetha První Valpuržina noc. Sólových partů se ujmou altistka Lucie Hilscherová, tenorista Aleš Briscein, barytonista Jiři Brückler a basista Štefan Kocán. V první polovině se představí Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu, který pod vedením sbormistryně Věry Hrdinkové nastuduje Rorando coeli Jana Campana Vodňanského a Tři nokturna Josefa Myslivečka. Houslista a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček, jehož kariéra je od počátku také spojena s Českým rozhlasem, přednese Houslový koncert č. 5 Wolfganga Amadea Mozarta. Koncert se koná v pátek 29. září od půl osmé hodin v Paláci Žofín.
Seznámení s inscenačním týmem a sólisty nového uvedení Dvořákovy opery čili Předpremiérové kukátko se koná úterý 26. září od osmnácti hodin v Janáčkově divadle. Dílo režíruje Martin Glaser a hudební nastudování řídí Jakub Klecker. V hlavních rolích se představí David Szendiuch, Roman Hoza, Tadeáš Hoza, Jan Šťáva, Aleš Briscein, Petr Levíček, Pavla Vykopalová, Lucie Kaňková a Eva Esterková.
„K nejen mému potěšení nabrala inscenace spolehlivě vzestupnou tendenci.“
„Aleš Briscein se definitivně rozezpíval v pátém výstupu druhého dějství a dále už jen zářil. Nakonec znamenité, byť o intonaci se u něj stále tak nějak bojím.“
„Kdyby Prodanou nevěstu neměli všichni dávno spolehlivě zažitou, těžko by za daných omezených časových možností příprav vznikla v provedené solidní kvalitě.“
Obnovená tradice Opery v Šárce v neděli 3. září oslavila 110. narozeniny první produkce v tomto přírodním amfiteátru. Volba takřka v předvečer smetanovské výroční sezony padla vcelku přirozeně po pěti letech znovu na operu Prodaná nevěsta, vždyť právě ta zněla v daných místech historicky poprvé.
Tradiční open-air Opera v Šárce se koná od dnešního dne za tři týdny 3. září a opět po pěti letech sáhne k nejhranější opeře Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. V místech původního přírodního divadla v produkci Originálního hudebního divadla Praha vystoupí sólisté, sbor, balet a orchestr opery Národního divadla v Praze. Produkce začíná ve čtrnáct hodin, vstup je zdarma.
„Manžel tehdy jen kroutil hlavou: ‚Tobě se tohle vážně líbí?‘ Odpověděla jsem přesvědčivě: ‚Zatím ne, ale bude!‘ A skutečně jsem si Janáčka oblíbila.“
„Samozřejmě to není dramaturgicky jen o Janáčkovi, máte pravdu, to bychom posluchače z řad lázeňských hostů odradili.“
„Snažíme se, aby lázně Luhačovice žily festivalem i přes den, nejen večerními koncerty.“
Leoš Janáček lázně Luhačovice pravidelně navštěvoval od roku 1903. K jeho poctě založil v roce 1992 skladatel Jaromír Dlouhý hudební festival, který v letošním roce 2023, po dvouleté odmlce zapříčiněné omezením v době covidu, vstupuje do svého jubilejního třicátého ročníku. Od počáteční komorní podoby se jeho dramaturgie rozšiřuje a vedle komorních večerů si troufá i na opery a symfonické koncerty. Dramaturgickou i realizační práci má na starosti manažerka a duše festivalu Milena Hrbáčová.
Dirigentu Robertu Kružíkovi patřily v sobotu na festivalu Smetanova Litomyšl dva závažné programy. Odpoledne koncert k osmdesátinám sbormistra a skladatele Petra Fialy, večer Verdiho opera Otello. Oba řídil se svou charakteristickou zdrženlivou noblesou a spolehlivou přesností, oba měly výrazné hudební kvality a po zásluze pěkný ohlas.
„Inscenace neakcentuje lyrický náboj, především hudebně je bližší Wagnerovi než Debussymu. Pohybuje se mezi podobenstvím o fanatismu zabíjejícím lásku a barvitou podívanou.“
„Nejvýraznější pěveckou a hereckou kreací je postava Ismena, jak ji vytvořil vášnivě hrající a mimořádně kantabilně i výrazově zpívající, vzorně deklamující barytonista Svatopluk Sem.“
„Výtvarně výrazným nápadem jsou tančící derviši, roztáčející piruetami v nekonečném reji široké bílé suknice do kružnic.“
Pražské Národní divadlo po třech desetiletích hraje Dvořákovu operu Armida. Za inscenací stojí o kvalitách díla neochvějně přesvědčený, energicky dirigující Robert Jindra a v dokonale promyšlené a sladěné vizuálně dramatické rovině tandem režiséra Jiřího Heřmana a scénografa Dragana Stojčevského. Páteční premiéra se silným pěveckým obsazením byla komplexním zážitkem ze skutečného hudebního divadla.
Armida, poslední dokončené Dvořákovo dílo, bude po třech dekádách opět uvedena v Praze. Premiéra se uskuteční 19. května v Národním divadle. Robert Jindra, dirigent a hlavní iniciátor realizace, ve svém prvním hudebním nastudování ve funkci hudebního ředitele opery Národního divadla má dle svých slov hlavní přání splatit dluh; rehabilitovat Národní divadlo, protože premiéru proběhlou před téměř 120 lety provázejí zkazky o odbyté práci a obecné inscenační nedostatečnosti.
„První část koncertu zakončila árie Jeníka ze Smetanovy Prodané nevěsty. Je zřejmé, že má pěvec tuto nesnadnou Smetanovu árii dokonale technicky zvládnutou, je vpravdě pokračovatelem slavné české tradice Jeníků v duchu Ivo Žídka, jehož se mi jeví důstojným nástupcem.“
„Za Smetanovu ranou, spontánně zahranou a svěže působící polku – Ze studentského života – jsem byl rád, dlouho jsem již tuto půvabnou, dobře přístupnou a vděčně přijímanou Smetanovu drobnou klavírní skladbu na koncertech neslyšel.“
„Páteř koncertu tvořily ukázky z tvorby Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany a namnoze se jednalo o díla populární, laické hudební veřejnosti známá.“
54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram uvedl 1. května 2023 benefiční koncert předního českého tenoristy Aleše Brisceina pro vilu Rusalka na Vysoké, letní sídlo skladatele Antonína Dvořáka. Koncert se konal v Galerii Františka Drtikola v Příbrami, kde již několikrát v minulých letech vystoupili na beneficích významní čeští umělci. Součástí prvomájového dne bylo zpřístupnění vily Rusalka veřejnosti na Vysoké za přítomnosti potomků slavného českého skladatele. Aleše Brisceina doprovodil na klavír Tomáš Pindór, jenž zaujal i sólovými vstupy. Hostem koncertu byla Hana Veselá.
Soubor opery Divadla F. X. Šaldy nastudoval a v premiérách v pátek 10. a v neděli 12. března v Liberci uvede Pucciniho operu Madama Butterfly. Pod hudebním nastudováním je podepsán italský dirigent Paolo Gatto. Režie se zhostila činoherní režisérka Kateřina Dušková, scénu vytvořil Pavel Kodeda, kostýmy pak Roman Šolc. V roli Čo-Čo-San se alternují Jana Šrejma Kačírková s Lívií Obručník Vénosovou, Pinkertona ztvární Aleš Briscein a Paolo Lardizzone, Sharplesse Jiří Brückler a Pavol Kubáň, roli Suzuki divadlo svěřilo Alžbětě Vomáčkové a Petře Vondrové.
„Na pódiu SF tentoraz znelo fascinujúce dielo európskej hudobnej kultúry“
„V pamäti sa vynára nezabudnuteľná kreácia Beethovenovej omše pod taktovkou Ladislava Slováka spred polstoročia“
„Solídne naštudovanie exšéfa SF Jamesa Judda nedokázalo navodiť mysterióznu atmosféru skladby“
Na programe ďalšej februárovej dvojice abonentných koncertov Slovenskej filharmónie v dňoch 16. a 17.2.2023 bolo jediné dielo. Veľkolepá Missa solemnis D dur, op. 123 Ludwiga van Beethovena. Za dirigentským pultom SF stál bývalý šéf telesa James Judd, spoluúčinkoval Slovenský filharmonický zbor (zbormajster Thomas Lang), sóla spievali Ľubica Vargicová (soprán), Veronika Hajnová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Ondrej Mráz (bas). Skladba mala pôvodne pod Juddovým vedením zaznieť už v marci 2020, kvôli kovidovej pandémii ju dramaturgia presunula na jún 2020, no ani vtedy sa koncert z pochopiteľných dôvodov neuskutočnil. Vyšlo to napokon až do tretice, o tri roky neskôr.
V Koncertní síni Slovenské filharmonie ve čtvrtek 16. a v pátek 17. února od sedmi večer zazní jedno z vrcholných děl Ludwiga van Beethovena, a sice Missa solemnis. První slovenský orchestr, Slovenský filharmonický sbor a slovenské a české sólisty Ľubicu Vargicovou, Veroniku Hajnovou, Aleše Brisceina a Ondreje Mráze hudebně povede James Judd. Se sborem dílo nastudoval sbormistr Vídeňské Státní opery Thomas Lang.
Stalo se již tradicí, že je program Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram poprvé prezentován na Soirée pro partnery, média a VIP hosty v kouzelném prostředí Svaté Hory. Pořadatelé tam prozradili, na co konkrétně se v rámci čtyřiapadesátého ročníku můžou návštěvníci koncertů a doprovodných akcí těšit. Festival začne 27. dubna a potrvá až do 9. září.
„Plzeňská nová inscenace Armidy je po všech stránkách povedená.“
„Jozef Benci zcela suverénně ovládá svou roli Hydraota, krále Damašku.“
„Skvělá a ve všech hlasových polohách jistá je Ivana Veberová jako Armida“
Druhou premiérou operního souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni v letošní sezóně se stalo nastudování poslední opery Antonína Dvořáka Armidy. Dvořák ji komponoval mezi 11. březnem 1902 a 23. srpnem 1903. Klavírní výtah Karla Šolce vydala Hudební matice Umělecké besedy až v r. 1941. Partitura na své vydání teprve čeká. Zatímco v Praze v Národním divadle byla poprvé uvedena 25. března 1904 a pak ještě 6x, v Plzni byla poprvé provedena 28. srpna 1925. Za ředitele městského divadla Bedřicha Jeřábka zde byly tehdy v jediném roce provedeny všechny Dvořákovy opery. Naposledy zazněla v Plzni r. 1943.
V Plzni chystají první letošní operní premiéru. Nová operní inscenace Divadla J. K. Tyla je výsledkem mezinárodní spolupráce s prestižním festivalem v irském Wexfordu, kde byla představena 23. října 2022 v hudebním nastudování šéfdirigenta Norberta Baxy. Dvořákovo mistrovské dílo se tak do Plzně vrátí po dlouhých osmdesáti letech v režii Martina Otavy a přinese další výraznou příležitost pro představitelku titulní role Ivanu Veberovou. Plzeňská premiéra se bude konat v sobotu 28. ledna ve Velkém divadle. Nejbližší reprízy budou na pořadu 4. a 11. února.
„Některé momenty příběhu ve svém současném divadelním pojetí, vyhýbajícím se romantismu a až na výjimky i realismu, aranžovala Tatjana Gürbaca nápaditě a působivě, ale jiné podpořila odtažitou poetikou.“
„Corinne Winters zpívá a hraje Janáčkovu hrdinku Káťu jako velmi mladou moderní ženu. Působí v roli nesmírně přirozeně.“
„Tomáš Netopil podpořil vroucnost a láskyplnou citovost i dramatické nárazy, vedl těleso náruživě a neúnavně, ve velkoryse krásném spektru tempových a výrazových odstínů.“
Ženevské Velké divadlo bylo v neděli hostem festivalu Janáček Brno. Soubor přivezl čerstvou inscenaci Káti Kabanové, kterou s ním v minulých týdnech společně s režisérkou Tatjanou Gürbacou připravil a v nedávných dnech šestkrát uvedl dirigent Tomáš Netopil. Hvězdou večera v Janáčkově divadle byla v titulní roli americká sopranistka Corinne Winters. Káťu zpívala už v létě na Salcburském festivalu a na jaře v Ženevě předtím ztvárnila Jenůfu. Působila pokaždé mladistvě, zaujatě a nestrojeně.
„Často se říká, aby se pěvci Janáčkovi vyhýbali, protože prý ničí hlas. Ale to vůbec není pravda! Vždyť se dá zpívat, pěvecká linka tam je!“
„Pěvci, kteří říkají, že se jim Mozart nezpívá dobře, že je jim nepohodlný, že musejí zpívat víc uvolněně, přecházejí důležitou etapu vývoje technického zpívání…“
„Můžu děkovat nahoru, že to můžu dělat, že tu šanci mám, je to vlastně privilegium! V žádném případě to není samozřejmost.“
Úspěšný a zcestovalý tenorista Aleš Briscein už mnoho let zpívá první obor na našich, ale i zahraničních scénách. Vystudoval hru na klarinet a operní zpěv na Pražské konzervatoři a později pokračoval na Západočeské univerzitě v Plzni. Je držitelem Ceny Thálie za rok 2012 za roli Romea v Gounodově opeře Romeo a Julie v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a v roce 2014 ji získal znovu za roli Jaroměra ve Fibichově Pádu Arkuna v inscenaci Národního divadla. Často zpívá Janáčka, objel s ním kus světa, ztvárnil jeho postavy i v Mexiku (Števu z Jenůfy) či Japonsku (Skuratova z opery Z mrtvého domu). Před pár dny se vrátil z Grand Théâtre de Genève, kde zpíval roli Borise v sérii představení Janáčkovy opery Káťa Kabanová pod vedením Tomáše Netopila. Celý ženevský soubor s touto operou i s Alešem Brisceinem a Tomášem Netopilem přijede hostovat do Národního divadla Brno, konkrétně do Janáčkova divadla, a to v neděli 13. listopadu. U této příležitosti jsem se s naším tenoristou sešel, abychom si o inscenaci popovídali. Probrali jsme ale i mnoho dalších věcí…
„Janáčkův Otčenáš, hudba k několika živým obrazům inspirovaným díly polského malíře Józefa Męciny-Krzesze, je vše, jen ne liturgické dílo.“
„Stravinského Mše, mimořádně krásná a zajímavá, v prostotě připomínající Žalmovou symfonii vznešená, končí prosbou o pokoj bez patosu, náhle, bez zvýrazněné tečky.“
„Janáček a Stravinskij si jsou hudebně dost vzdáleni, ale přesto je spojuje jedna podstatná věc: ani jednoho z nich by nebylo snadné napodobovat.“
Brno má jedinečnou památku spojenou s Leošem Janáčkem – baziliku Nanebevzetí Panny Marie v areálu augustiniánského kláštera. Zpíval tam roky jako chlapec, později byl ředitelem kůru. Chrámový koncert duchovní hudby právě na tomto místě ani v programu festivalu Janáček Brno 2022 nemohl chybět. Navíc byl šikovně a zajímavě sestaven.
„Už od prvního vstupu tenoristy Aleše Brisceina, který ztvárnil roli Alberta Gregora, bylo jasné, že se setkáváme s něčím výjimečným.“
„Eva Urbanová předvedla svou roli s patřičnými emocemi, zvuku mohlo být více, ale skvěle využila svého potenciálu a umu a doslova uchvátila svými mezzavoce, která se nesla celým divadlem.“
„Absolutním překvapením byl výkon basbarytonisty Adama Plachetky! Jeho projev, hlasový fond, výslovnost a muzikalita šly naprosto ruku v ruce s Janáčkem a Robertem Jindrou, potažmo s orchestrem.“
V neděli 11. září v Národním divadle pod vedením nového hudebního ředitele opery Roberta Jindry zaznělo koncertní provedení Janáčkovy opery Věc Makropulos. V hlavní roli Emilie Marty vystoupila Eva Urbanová. Doslova janáčkovským objevem byl výkon basbarytonisty Adama Plachetky v roli Jaroslava Pruse a skvělým Albertem Gregorem byl Aleš Briscein. Druhé provedení se stejným obsazením se bude konat ve středu 14. září. Určitě se jděte podívat!
Herecká asociace ve čtvrtek 8. září vyhlásila v Praze nominace na prestižní divadelní Ceny Thálie. Přinášíme přehled nominovaných umělců v oborech Opera, Balet, tanec a pohybové divadlo a Muzikál, opereta a jiné hudebnědramatické žánry. V nominacích si úspěšně vedlo pražské Národní divadlo, Národní divadlo moravskoslezské, Divadlo F. X. Šaldy Liberec, Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Národní divadlo Brno či Jihočeské divadlo České Budějovice. Vyhlášení se bude konat v živém přenosu z Národního divadla v Praze 8. října ve 20 hodin na ČT1.
