„Orchestr dokázal sugestivní atmosféru Noci a naděje Otmara Máchy posluchačům bezezbytku zprostředkovat a dramaturgovi patří dík za její zařazení do programu.“
„Skvělou příležitost pro demonstraci virtuózní houslové techniky přináší závěrečné Finále, které Roman Patočka přednesl se suverénní jistotou a patřičnou živelností.“
„Filharmonie zvolila tradiční interpretační přístup s využitím plného, tvárného zvuku s celou škálou dynamických nuancí. Zvláštní uznání patřilo skupině dřevěných dechových nástrojů.“
Pro první koncert své „Žluté řady“, tedy Malého symfonického cyklu, si Filharmonie Hradec Králové zvolila díla Otmara Máchy, Ericha Wolfganga Korngolda a Antonína Dvořáka. V Korngoldově houslovém koncertu se jako sólista představil Roman Patočka. Hradecká filharmonie pod taktovkou svého šéfdirigenta Kaspara Zehndera podala v dramaturgicky pestrém programu působivý výkon.
Soubor Barocco sempre giovane zve na zdánlivě nesourodé spojení dvou velkých uměleckých děl – „Kantáty“ Arnošta Lustiga a „Ich habe genug“ Johanna Sebastiana Bacha. Na koncertě, který se bude konat ve čtvrtek 9. června v pardubickém Evangelickém kostele od 19 hodin, vystoupí se souborem Gustáv Beláček – bas, Vilém Veverka – hoboj a herci Jiří Lábus, Vilma Cibulková a Vilém Udatný v režii Evy Lustigové.
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka se bude letos konat od neděle 29. května do 1. července. Pořadatelé nabídnou tři desítky akcí v Ostravě a na dalších pěti místech severní Moravy a Slezska. Nový ročník mapuje nové trendy a uvádí mladé talenty klasické hudby. Do České republiky přivede poprvé hned několik mezinárodních hudebních es současnosti. Ve světové premiéře pak zazní na objednávku festivalu nová skladba Ireny Szurmanové.
„Fedosejev chystá Čajkovského a rapsodii Taras Bulba od Leoše Janáčka.“
„V recitálech letos zazáří mladí interpreti, dobývající už světová pódia.“
„Festivalová nabídka počítá vedle klasické hudby také s folklórem, jazzem, dramatickým uměním a baletem.“
Tři desítky akcí v šesti městech Moravskoslezského kraje, z toho dvaadvacet koncertů. Takovou nabídku přináší Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, naplánovaný na týdny od 29. května do 1. července. Jednou z nejočekávanějších událostí je hostování moskevského Velkého symfonického orchestru P. I. Čajkovského a dirigenta Vladimira Fedosejeva, který v létě oslaví devadesátiny; do Ostravy, kde před mnoha lety zahájil svou zahraniční kariéru, se vrací po devětatřiceti letech.
Komorní cyklus Hudba bez hranic, který v Praze pořádá spolek České kořeny už od roku 2009, i po pandemické odmlce žije dál. Pořadatelé pokračují ve velkém a zvou na koncert na domovském podiu u dominikánů v Jilské 5. Jeho téma je tentokrát věnováno jediné osobnosti a v ní symbióze tří kultur – české, židovské a americké. Hudební setkání nese název Pocta Arnoštu Lustigovi. V úterý 16. listopadu od 19:30 hodin zahrají Martinů Strings Prague pod vedením Jaroslava Šonského. Sólistkou bude harfistka Hedvika Mousa Bacha. Zazní hudba Corelliho, Conanta, Smetany, Barbera a Čajkovského. „Koncertem si připomeneme výraznou osobnost české kultury, spisovatele Arnošta Lustiga, jehož dílo, odrážející téma holocaustu, je vydáváno v mnoha překladech po celém světě. V letošním roce (26. 2.) totiž uplynulo 10 let od jeho úmrtí, a zanedlouho (21. 12.) uplyne 95 let od jeho narození,“ uvádějí pořadatelé a doplňují, že čestnými hosty budou paní Eva Lustigová, spisovatelova dcera a předsedkyně Nadačního fondu Arnošta Lustiga, a paní Markéta Mališová, dřívější ředitelka Nakladatelství Franze Kafky, které vydávalo spisovatelovy knihy. Vstupné je dobrovolné.
Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na koncert festivalu Věčná naděje.
Národní divadlo v Praze chystá na neděli první společný koncert ve spolupráci s hudebním festivalem Věčná naděje. Večer má název Hudba terezínských skladatelů a patří do cyklu Musica non grata. Zazní skladby Pavla Haase, Viktora Ullmanna a Gideona Kleina a vedle nich Antonína Dvořáka. Jako sólisté vystoupí sopranistka Vera Talerko, mezzosopranistka Jarmila Balážová, tenorista Jaroslav Březina, barytonista Miguel Cavalcanti, basista Pavel Švingr a hobojista Vilém Veverka. Orchestr Státní opery povede Olga Machoňová Pavlů.
„Sestavovat žebříčky největších skladatelů je vždy ošemetné.“
„Haydn je jedna z mých stálých lásek, takový Weinberg staré hudby.“
„Zdá se, že k Bachovi se všichni vracíme jako k pevnému přístavu jistot a trvalých hodnot.“
Mezinárodní hudební festival Kutná Hora se letos odehraje ve dnech 21.–29. srpna. Jedním z největších lákadel je souborné provedení klavírních sonát Ludwiga van Beethovena, kterého se zhostí pianista Konstantin Lifschitz. Nad programem se zamýšlí violoncellista a umělecký ředitel festivalu Jiří Bárta.
V termínu 21. až 29. srpna se uskuteční čtrnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora zaměřeného na komorní hudbu. Kromě pozapomenutých děl a klasického repertoáru uvede také mezižánrový projekt s názvem Kantáta a kompletní provedení všech dvaatřiceti klavírních sonát Ludwiga van Beethovena v podání Konstantina Lifschitze. Řada koncertů se bude konat v prostorách, jakými jsou chrám svaté Barbory, kaple Božího těla či kostel svatého Jana Nepomuckého. Kompletní program naleznete na www.mfkh.cz.
„Tak jako v každém správném vztahu se S+Š od sebe lišili, ale zároveň se měli v úctě a kongeniálně se doplňovali.“
„Byli ‚fabrikou na hity‛; když ovšem ve filmu Kdyby tisíc klarinetů zazněla píseň Dotýkat se hvězd, bylo zjevné, že kdyby chtěli, mají na víc.“
„Klasiky se stali tím, čím Semafor vstoupil do našich životů; svou originalitou i nápaditostí, svým humorem i hloubkou.“
Divadlo Semafor hrálo poprvé na samém konci října 1959. Loni touto dobou slavilo šedesátiny. Jiří Suchý má naopak za rok v říjnu devadesátiny. Určitě dost důvodů, proč právě teď, v mezičase, nad „sedmi malými formami“ v seriálu portálu KlasikaPlus.cz popřemýšlet a zavzpomínat, připomenout Suchého hudební lásky, dokonce i jeho vztah ke klasické hudbě, a zauvažovat, čím se stali se Šlitrem skutečnými klasiky.
„Od první chvíle chtěl Josef Krečmer literární obžalobu největší genocidy v dějinách lidstva spojit s nadpozemsky znějící Bachovou hudbou.“
„Jakýkoli náznak herecké akce postačí k totálnímu ztotožnění se s myšlenkou.“
„Už nějaký čas jsem při pohledu do tváří lidí vycházejících z koncertní síně nezaznamenal tolik projevů pohnutí i obdivu k síle umění.“
Pardubické hudební jaro uvedlo na sklonku září výjimečný projekt, který spojil literární odkaz Arnošta Lustiga s barokní kantátou Johanna Sebastiana Bacha. Na provedení se podílela spisovatelova dcera Eva Lustigová, za hudební složku soubor Barocco sempre giovane, hobojista Jan Souček a basista Gustáv Beláček, za tu hereckou Vilma Cibulková, Jiří Lábus a Vilém Udatný. Strůjcem představení, které proniklo k srdcím diváků, byl Josef Krečmer.
Synagoga v Heřmanově Městci bude v úterý 29. září od 18 hodin místem koncertu souboru Barocco sempre giovane, který k sobě přizval hobojistu Jana Součka. S ním doprovodí basistu Gustáva Beláčka v kantátě Ich habe genug Johanna Sebastiana Bacha a dojde také na epickou báseň Kantáta – tanec šílených Arnošta Lustiga. Recitovat budou Jiří Lábus, Vilma Cibulková a Vilém Udatný, a to v režii Evy Lustigové. Ve čtvrtek 1. října od 19 hodin ve Společenském sále pardubické radnice zahrají komplet Beethovenových Sonát pro klavír a violoncello Terezie Fialová a Jiří Bárta, a to v rámci výročí 250 let od narození autora.
42. ročník festivalu Pardubické hudební jaro byl jedním z prvních, který musel kvůli pandemii a následnému nařízení vlády zrušit všechny své akce v původním termínu. Za účasti domácích umělců proběhne festival v novém termínu od 5. září do 7. prosince a zavítá do Chrudimi, Pardubic, Vysokého Mýta, Heřmanova Městce, Přelouče, Sezemic.
