Národní divadlo moravskoslezské vstoupí do dalšího století své existence v dobovém i současném kontextu. Chystá nová nastudováními děl oblíbených v první sezóně 1919/1920, ale také přijalo výzvu přijít na jeviště s něčím zcela novým. Největší divadlo v kraji slavnostně zahájí sezónu zítra a pozítří originálně pojatým gala - poprvé ve dvou divadelních budovách NDM. V pořadí už desátý Galavečer 2019/2020 přitom bude jiný než předchozích devět. Odehraje se vždy ve dvou divadelních budovách a soubory NDM připravují i několik „zákulisních“ překvapení.
„Zahájení 101. sezóny 7. a 8. září plánuje Národní divadlo moravskoslezské ve velkém stylu.“
„Všechny tři soubory se symbolicky vrátí k některým titulům premiérovaným hned v první sezóně před sto lety.“
„Mrtvé město Ericha Wolfganga Korngolda, brněnského rodáka, zazní v Ostravě 23. dubna 2020 poprvé.“
Přesně před sto lety, 12. srpna 1919, zahájili Ostravané slavnostním uvedením Prodané nevěsty českou divadelní éru v budově Městského divadla, která do té doby sloužila německojazyčnému provozu. České divadlo se hrálo od roku 1894 v Národním domě, dnešním komplexu Divadla Jiřího Myrona. Už před vznikem Československa, 13. října 1918, se v Ostravě ustavil Spolek Národní divadlo moravskoslezské. Za sto let existence nabídla pak instituce stejného jména divákům už 679 operních premiér. Činoherních bylo 1305, baletních 182 a soubor operety/muzikálu NDM nastudoval celkem 580 děl. Budova Stadttheater z roku 1907 se postupně jmenovala Zemské divadlo, Velké divadlo a Divadlo Zdeňka Nejedlého. V 50. letech získala novou podobu. Od roku 1990 nese název Divadlo Antonína Dvořáka.
Hlavní roli v historickém filmu Il Boemo o Josefu Myslivečkovi, českém skladateli z osmnáctého století, bude hrát populární český zpěvák a herec Vojtěch Dyk. Původně ohlášený ruský herec Egor Koreshkov se po změně některých plánovaných dat s tvůrci už termínově nesešel. První natáčecí den se uskutečnil 29. července v divadle Teatro Sociale di Como. Filmaři, herci a hudebníci jsou v okolí italského jezera Lago di Como i v dalších dnech.
„Festivalový koncert z května 1990 je z těch, na které se nezapomíná.“
„Nadchne technikou, kterou nikdy nějak okázale nezdůrazňoval, ale vždy jen diskrétně používal, noblesou a bezpečným nadhledem.“
„Zůstává největším českým pianistou.“
Rudolf Firkušný, stejně jako Rafael Kubelík, se v emigraci dožil pádu komunistického režimu v roce 1989. Oba stačili symbolicky vystoupit v roce 1990 na prvním svobodném Pražském jaru – festivalu, u jehož zrodu v roce 1946 osobně jako mladí umělci plní sil byli. Čechoameričan Firkušný plánoval na počátku 90. let, že se usadí ve vlasti. Nestihl to, jeho život se v USA uzavřel 19. července 1994, tedy před 25 lety. Bylo mu dvaaosmdesát. O dva roky později, také v dvaaosmdesáti, zemřel v létě ve Švýcarsku Kubelík.
„Po celý večer sólistka užívala hlas v nepříliš velkém zvukovém objemu; pokud už v zenitu své kariéry přece jen má nějaká omezení, je právě to způsob, jak je zmírnit.“
„Renée Fleming se cítí nejlépe v táhlých kantilénách, někdy ovšem nastavených až na extrémně pomalé tempo, které v polohlasu a s pěkným výrazem dokáže přesvědčivě celé na dechu utáhnout.“
„Bez Rusalky by pražský koncert nebyl úplný.“
Blíží se třicáté výročí sametové revoluce a koncert americké sopranistky Renée Flemingové je jasně symbolicky předznamenal. Zpívala v úterý v Obecním domě árie a muzikálové písně, včetně Rusalky, a v duchu zadání pořádajícího Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK explicitně připomněla odkaz prezidenta Václava Havla.
