„Fialův báječný Český filharmonický sbor Brno zazářil, počasí nepočasí.“
„Koncert byl moudře trochu zkrácen, variantou bylo jeho zrušení při krajní nepřízni počasí.“
„Režijně zdařilý byl odchod tenoristy Anthony Gregoryho z pódia – v příznačné mimice a gestu, přesně ve výrazu zazpívaného textu.“
V závěru letošního dvaatřicátého ročníku Festivalu Krumlov vystoupila 5. srpna Filharmonie Bohuslava Martinů ze Zlína spolu s Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty v Pivovarské zahradě. Na programu měly být sborové scény z operního světa Giuseppe Verdiho a kantáta Carmina Burana Carla Orffa, z trilogie Trionfi. Krajně nepříznivé počasí vedlo organizátory k úpravě, zkrácení programu, takže se Orffovo dílo stalo zřetelně dominujícím bodem večera. Alternativou mohlo být snadno i zrušení koncertu, nepřízeň počasí byla značná.
Festival Krumlov spěje ke svému závěru a vyvrcholení ve smyslu open-air provedení Orffovy kantáty Carmina Burana 5. srpna s Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty pod vedením dirigenta Daniela Raiskina. V každém z tří předcházejících dní však návštěvníky rovněž čeká (po dvoudenní pauze, kdy se neděje ani žádný doprovodný program ve Festivalové zóně), bod hlavního programu: 2. srpna se jedná o vystoupení dechového Alinde Quintetu v synagoze ‚Templ‘ spojené s předcházející besedou s dokumentaristou Adamem Drdou na téma holokaustu, vokální těleso Bohemia Voice doprovodí Riccio Quartetto 3. srpna v kostele sv. Mikuláše a v pátek 4. srpna se v Zámecké jízdárně koná pořad s názvem NEvážná klasika za účasti herce Jana Budaře a Severočeské filharmonie Teplice.
„Spieva bez akéhokoľvek prejavu námahy, akoby sa s každým tónom hrala a publiku ho bezprostredne posúvala.“
„V parte Mimì naplno ukázala, ako dokáže modelovať melodické frázy, viesť ich plynule, nápadito, bez zaváhania, nehľadiac na to, aké technické úskalia obsahujú.“
„Rastislav Štúr viedol orchester k živému, aktívnemu výkonu, s dôrazom na romantické, v prípade Bohémy možno až sentimentálne roviny.“
Ďalší zo série operných galavečerov pod hlavičkou Nachtigall Artist patril víťazke minuloročnej Operalie, arménskej sopranistke Juliane Grigoryan. 26. júna sa v Rudolfinu predstavila ako Mimì, Violetta, ale aj ako Rusalka – a všetkých prítomných presvedčila o tom, že stále vzrastajúcu pozornosť hudobného sveta si zaslúži absolútne oprávnene. Spoločnosť na pódiu jej robili dva výrazné talenty agentúry Nachtigall Artist: Petr Nekoranec a Boris Prýgl. Partnerom bol sólistom už tradične orchester PKF – Prague Philharmonia, tentokrát pod taktovkou Rastislava Štúra.
Mladá sopranistka Juliana Grigoryan je již delší dobu známou pěvkyní ve své rodné Arménii. Nicméně až loňským vítězstvím v Operalii Plácida Dominga a pěvecké soutěži Stanislava Moniuszka na sebe strhla pozornost operního světa. Agentura Nachtigall Artists, která se mimo koncertů mezinárodně uznávaných pěvců souvisle věnuje i nadějím operního světa, ji oslovila a zpěvačka podá recitál 26. června ve Dvořákově síni Rudolfina. Představí se v áriích, duetech a scénách z oper Antonína Dvořáka a Giacoma Pucciniho. Jejími partnery budou tenorista Petr Nekoranec a barytonista Boris Prýgl. Doprovázející orchestr PKF – Prague Philharmonia povede Rastislav Štúr.
„Libreto k opeře Rozbitý džbán připomíná Gogolova Revizora, jen v něm není tolik satiričnosti a špílců. Je napsán na libreto Petra Kleista a měl premiéru v roce 1942, následně byl skladatel deportován i s rodinou do Terezína.“
„Císař Atlantidy aneb Odepření smrti je rovněž jednoaktovkou, která vznikala již v Terezíně. Hlavním nositelem příběhu je Smrt, která už je unavena a znechucena válkou, odmítá spolupracovat a trpící ranění na bojištích nemohou zemřít.“
„Režie je překvapivě velmi uměřená a spíš akcentuje hloubku poselství. Diktátor zůstává sám, bez pomoci ostatních, když vypadne z invalidního křesla. Smrt si klade podmínku, že lidé zase budou moci zemřít, ale nejprve musí zemřít sám diktátor.“
Viktor Ullmann a jeho jednoaktové opery Rozbitý džbán a Císař Atlantidy aneb Odepření smrti, uvedené v premiéře v Divadle A. Dvořáka 16. února, jsou další položkou cyklu Národního divadla moravskoslezského nazvaného Opery terezínských skladatelů. Cyklus je součástí širšího projektu pražského Národního divadla s názvem Musica non grata. Ostravskému publiku se díla představila v režii slovinského režiséra Rocca, který je rovněž autorem scény, a pod taktovkou dirigenta Jakuba Kleckera. V obou jednoaktovkách byli obsazeni stejní protagonisté, barytonista Boris Prýgl, basista Martin Gurbaĺ, tenoristé Jorge Garza a Luciano Mastro, sopranistky Michaela Zajmi a Markéta Klaudová a barytonista Roman Vlkovič. Kostýmy vytvořila Belinda Radulovič a českého překladu se úspěšně zhostil Jaromír Nohavica, neboť Viktor Ullmann, který je i autorem obou libret, psal německy.
„Sólista, basbarytonista David Bizic, musel na poslední chvíli pro nemoc koncert odříct a místo něho pohotově nastoupil mladý basbarytonista Boris Prýgl.“
„Dirigent Marko Ivanović vzal zahájení koncertu od podlahy a Finale z předehry k opeře Vilém Tell Gioacchina Rossiniho vzal útokem.“
„Rozdováděné a nadšené publikum si vytleskalo hned dva přídavky.“
Na galakoncertu, který v sobotu 8. října ukončil Lednicko-Valtický hudební festival, vystoupila Janáčkova filharmonie Ostrava, kterou dirigoval Marko Ivanović a spolupracovali slovinská sopranistka Nika Gorič a český basbarytonista Boris Prýgl. Koncert se konal v jízdárně zámku Valtice a těšil se nadšeným ovacím. Přítomni byli i velvyslanci Slovinska a Srbska a koncert uváděl Jiří Vejvoda.
„První festivalový ročník byl skromným pokusem ‚zjistit zájem zdejších obyvatel o klasickou hudbu‘.“
„Těžiště LVHF tkví v Lednicko-valtickém areálu, zapsaném na Seznamu UNESCO jako nejrozsáhlejší komponovaná krajina v Evropě.“
„Vědom si pravdivého rčení, že ‚ďábel tkví v detailu‘, všímám si během festivalových večerů i toho, jak se zvedá nejen jeho organizační zdatnost, ale i jeho společenská úroveň.
Chcete založit a rozvíjet festival zaměřený na cosi tak krásného, ovšem zároveň tak relativně okrajového, jako je klasická hudba? Ach, jak je to „snadné“…
„Ryze hudební stránka díla vystoupila jednoznačně na povrch. Ne proto, že chybí scénografie, kostýmy a režie. Symfonická hudba spoluvytváří toto konkrétní dílo výrazně, jako jeho dominantní prvek.“
„Asmik Grigogian oslnila víc vokálními prostředky, než emocemi.“
„České víle dala podobu velké operní postavy světového repertoáru.“
Koncertní provedení Rusalky bylo dobrým nápadem – a víc než dobře realizovaným. Festival Dvořákova Praha tímto projektem sáhl letos hodně vysoko. Nejoblíbenější opera ze skladatelova odkazu zazněla v pondělí v Rudolfinu nejen s ideálním pěveckým obsazením všech jedenácti rolí, ale také nádherně z hlediska symfonického zvuku. V divadle lze asi málokdy slyšet tolik detailů, nuancí a odstínů, kolik jich dokázala dát dílu Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem.
Další z programových highlightů chystá na pondělí, středu a pátek 19., 21. a 23. září Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha. Vždy od 19 hodin v Rudolfinu zazní koncertní provedení Rusalky Antonína Dvořáka. V hlavních rolích vystoupí Asmik Grigorian, Dmytro Popov, Jan Martiník, Jana Kurucová a Jamie Barton a dále řada českých pěveckých osobností. Vedle nich účinkuje Pražský filharmonický sbor, čerstvý laureát Ceny Antonína Dvořáka, a Česká filharmonie. Provedení řídí Semjon Byčkov. Pondělní premiéru bude živě vysílat Český rozhlas Vltava.
„Hudba se při tomto typu akcí stává součástí komplexního letního zážitku.“
„Dirigent Valentovič modeloval hudbu v doprovodu pozorně a tam, kde mohl, přidal výstižnou a zajímavou agogiku.“
„S tím bylo nutné se smířit a s vědomím těchto daností poslouchat.“
V pátek v poledne třiatřicet, v sobotu večer patnáct a méně. Teplota v Českém Krumlově ze dne na den spadla o mnoho stupňů. Ostatní parametry počasí však byly pořadatelům tamního hudebního festivalu nakloněny, a tak dojem ze závěrečného operního galakoncertu už nic dalšího negativně neovlivňovalo. V Pivovarské zahradě se o přízeň publika ucházeli pěvci Jana Šrejma Kačírková, Pavel Černoch a Boris Prýgl. V téměř tříhodinovém programu nabídli i s přídavky patnáct árií a duetů.
Mezinárodní hudební festival Český Krumlov dnes, v sobotu 6. srpna, vyvrcholí v Pivovarské zahradě od 20:30 hodin Operním gala s hudbou Mozarta, Verdiho, Pucciniho, Smetany a dalších. V dojemných i rozverných áriích se představí pěvci Jana Šrejma Kačírková, Boris Prýgl a Pavel Černoch. V doprovodu PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Petera Valentoviče zakončí poslední galavečer i celý čtyřtýdenní festival slavný duet Prince a Rusalky ze stejnojmenné opery Antonína Dvořáka. „Příhodně se tak po zahajovacím koncertu, který se odehrál na hladině zámeckého jezírka, opět vrátíme do vodní říše, kde se festival uzavře,“ uvádějí pořadatelé.
„Náš festival je vnímán tak, že hodně saháme k multižánrovým programům, ale není to pravda.“
„Mezi pravidelnými návštěvníky jsou i takoví, kteří k nám jezdí celých třicet let.“
„Myslím, že město něco takového, jako jsou doprovodné programy Festivalové zóny, potřebovalo.“
Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, který na sobotu chystá do Pivovarské zahrady závěrečný operní galakoncert s pěvci Janou Šrejmou Kačírkovou, Pavlem Černochem a Borisem Prýglem, vede od letošního jedenatřicátého ročníku Gabriela Rachidi. Převzala odpovědnost za pořádání od otce – od Jaromíra Boháče, jednoho ze zakladatelů této přehlídky. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje své vize. Nová ředitelka chce nadále v zaměření na klasickou hudbu nabízet komorní koncerty, velká symfonická díla i operu. Jedno ze specifik vidí ve variabilitě a množství koncertních míst. Ráda by propojovala hudbu s taneční složkou a unikátní scénografií, chtěla by uvádět premiéry a zapojovat mladé hudební talenty. A za neodmyslitelnou součást programu považuje doprovodné aktivity v rámci Festivalové zóny.
Jednatřicátý Mezinárodní hudební festival Český Krumlov od poloviny července do 6. srpna nabídne patnáct hudebních projektů. Z větších těles vystoupí Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Petrem Popelkou, Jihočeská filharmonie s Vojtěchem Spurným a Peterem Valentovičem, Komorní filharmonie Pardubice se Stanislavem Vavřínkem, Severočeská filharmonie Teplice s Janem Kučerou a PKF – Prague Philharmonia, také s Peterem Valentovičem. Vystoupí Epoque Quartet, Musica Florea, ženský vokální Tiburtina Ensemble, M. Nostitz Quartet s kytaristou a skladatelem Lukášem Sommerem, dechový Kalabis Quintet, klavírní Dvořákovo trio, Zemlinského kvarteto nebo Barocco sempre giovane. Varhaník Jaroslav Tůma nabídne svůj recitál a houslista Václav Hudeček oslaví své sedmdesátiny s mladými talenty soutěže Virtuosos 4+. kompletní program je k dispozici zde.
Pětadvacátý ročník tradičního festivalu Martinů fest Polička se bude konat od čtvrtka 12. května a potrvá přesně týden. Skladatelovu tvorbu, ale nejen ji, připomene řada koncertů a doprovodné projekty. Celý program festivalu je součástí koncertního abonentního cyklu Klasická hudba a MY 2022. Kompletní informace najdete zde.
„V podvečer dne, kdy ruské vojenské síly bezprecedentně napadly Ukrajinu, zněla v Rudolfinu hudba oslavující tu část hluboké ruské duše, která dala světu Dostojevského, Tolstého, Čajkovského nebo Rachmaninova, tedy ten obraz Ruska, který obdivoval i Janáček v nejednom svém díle.“
„Precizní Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Lukášem Vasilkem vystavěl skladbu jako tryznu, modlitbu, která stála na bezprostředním efektu z širokých zvukových ploch, podaných v perfektním frázování.“
„Wang zkrátka podala Rachmaninova v oscilaci mezi svými fascinujícími technickými schopnostmi a promyšlenou interpretační myšlenkou, čímž tuto skladbu posunula na vyšší level.“
Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta Semjona Byčkova nabídla ve čtvrtek 24. února 2022 další z abonentních koncertů, tentokrát za účasti rezidenční umělkyně sezóny, pianistky Yujy Wang. Mimo Rachmaninovův Klavírní koncert č. 1 zazněla Janáčkova Glagolská mše a v podání Pražského filharmonického sboru česká premiéra skladby Martina Smolky Agnus Dei. Večer ve Dvořákově síni, decentně nasvícené do ukrajinských národních barev, měl značně politický rozměr.
Klavíristka a rezidenční umělkyně České filharmonie Yuja Wang měla s prvním českým orchestrem v letošní sezoně vystoupit už při listopadových Koncertech pro svobodu a demokracii. Nemoc jí však nedovolila přijet, místo ní hrál Lukáš Vondráček. Návštěvníci tak budou moci její výkony poprvé sledovat až na koncertech od 23. do 25. února, na nichž přednese První klavírní koncert Sergeje Rachmaninova. Na začátku koncertů zazní v české premiéře desetiminutová vokální skladba Martina Smolky Agnus Dei pro dva smíšené sbory a cappella, kterou provede Pražský filharmonický sbor za řízení hlavního sbormistra Lukáše Vasilka. Vrcholem tří po sobě jdoucích večerů pod taktovkou šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie Semjona Byčkova pak bude Glagolská mše Leoše Janáčka. V té se k prvnímu českému orchestru vedle Pražského filharmonického sboru jako sólisté přidají sopranistka Evelina Dobračeva, altistka Lucie Hilscherová, tenorista Aleš Briscein a basista Boris Prýgl. Varhanní part přednese Daniela Valtová Kosinová. Začátky koncertů ve Dvořákově síni Rudolfina budou v 19:30 hodin.
„Mám k dispozici skvělé pěvce, se kterými můžu jít do hloubky, konstatovala režisérka.“
„Musím rozhodovat, jestli podpořím komediální, nebo tragickou stránku díla.“
„Na druhou polovinu června chystá divadlo festival svých nových inscenací, mezinárodní prezentaci toho, co aktuálně dělá.“
Pražské Národní divadlo na sobotu chystá premiéru nové inscenace Mozartovy opery Così fan tutte aneb Takové jsou všechny. Režii má německá umělkyně Tatjana Gürbaca. Stejně jako ona, i režiséři Ole Anders Tandberg a Calixto Bieito, připravující v těchto týdnech lednové premiéry oper Bludný Holanďan a Káťa Kabanová, pracují v České republice vůbec poprvé.
Pražské Národní divadlo přichystalo na první měsíc nového roku tři operní premiéry. V sobotu 8. ledna to bude Mozartova Così fan tutte ve Stavovském divadle, Wagnerův Bludný Holanďan připluje do Státní opery ve čtvrtek 20. a v neděli 23. ledna a nová inscenace Janáčkovy Káti Kabanové se v Národním divadle chystá na pátek 28. a neděli 30. ledna.
Spolek přátel hudebních talentů na svých koncertech v Novoměstské radnici uvádí vítěze prestižních zahraničních soutěží a nejlepší české i zahraniční pěvce mladé generace. Tentokrát, v neděli 28. listopadu, od 19 hodin představí dva sólisty Bavorské státní opery v Mnichově. Americká sopranistka Emily Pogorelc je absolventkou Ryan Opera Center při Lyrické opeře v Chicagu, letos s velkým úspěchem debutovala v mnichovské opeře jako Cherubín ve Figarově svatbě během letního operního festivalu. Basbarytonistu Borise Prýgla i klavíristu Ahmada Hedara už české publikum dobře zná. Tato sezóna pěvci kromě mnichovských závazků přináší role Guglielma z Così fan tutte v Národním divadle v Praze a Dona Giovanniho ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, koncert se sopranistkou Pretty Yende ve Smetanově síni v Praze, roli Hajného z Dvořákovy Rusalky s Českou filharmonií pod taktovkou Semjona Byčkova a další projekty. Klavírista Ahmad Hedar je vyhledávaný klavírní partner mnoha pěvců a nositel ceny za vynikající klavírní doprovod na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Umělci přednesou písně a árie od Griega, Sibelia, Liszta, Williamse, Belliniho, Pucciniho, Gounoda, Donizettiho i našeho Bedřicha Smetany.
„Čtyřletý cyklus Musica non grata pokračuje na podzim třídenním festivalem věnovaným Alexanderu Zemlinskému.“
„Režie Káti Kabanové a Plamenů se ujme Calixto Bieito, jedna z nejsledovanějších osobností světové operní scény.“
„Novým sólistou Národního divadla se stává tenorista Petr Nekoranec.“
Opera pražského Národního divadla, hrající v historické budově, ve Stavovském divadle a ve Státní opeře, má pro nadcházející sezónu připraveno jedenáct premiér. Jsou mezi nimi jak nové projekty, tak inscenace připravené v minulé sezóně, kvůli pandemii a zavřeným divadlům však dosud naživo nehrané.
