„Dvořákův Houslový koncert zahrál Augustin Hadelich vzorově, nesmírně neokázale, poctivě.“
„Jsou koncerty, které člověka nabíjejí energií. Osmá Dvořákova symfonie tak bohužel nezapůsobila.“
„Dvořák a Čajkovskij mají něco společného, byli přátelé, ale jejich hudba by měla být vědomě mnohem víc odlišována.“
Česká filharmonie s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem otevřela koncertní sezónu dva dny po skončení festivalu Dvořákova Praha kompletně dvořákovským programem. S hvězdným houslistou Augustinem Hadelichem. A také v nemilosrdně se nabízejícím srovnání s pražským festivalovým provedením stejné symfonie, ze kterého vycházejí Vídeňští filharmonikové s Jakubem Hrůšou vítězně.
Cyklus koncertů Břevnovská hudební setkání slavnostně zahájí devátou sezónu. Zahajovací koncert se uskuteční v úterý 19. září od devatenácti hodin v Tereziánském sále Břevnovského kláštera. Představí se na něm ansámbl Trio Clavio, které tvoří tři dámy, představitelky mladé hudební generace, houslistka Lucia Fulka Kopsová, klarinetistka Jana Černohouzová a klavíristka Lucie Soutorová Valčová. V tomto netradičním nástrojovém složení zahrají skladby romantismu – Felix Mendelssohn-Bartholdy, Max Bruch, Camille Saint-Saëns – a současné Martina Brunnera a nedávno zesnulého Juraje Filase.
Z barokní Itálie, přes romantické Maďarsko a Francii až do současného Japonska zavede diváky dnešní koncert v pražském Atriu Žižkov. Druhý ročník tamní Komorní řady zahájí Tomáš Vrána, jeden z nadějných klavíristů mladé generace. Cyklus jinak obsahuje celkem čtyři večery, které jsou koncipované tak, aby nabídly hodnotný program a současně vstřícnou cenu. Žižkovské Atrium tak chce hudbu zpřístupňovat co nejširší veřejnosti. V letošním programu vystoupí ještě Belfiato Quintet, Jiří Vodička a David Mareček a Ševčík Quartet.
„Bylo fascinující pozorovat, že hudební talent může mít úplně jiný věk než fyzično.“
„Smysl kurzů nespočívá v tom, že by se účastník dostal za týden na jinou interpretační úroveň. Cílem je spíše otevření určitého nového hudebního světa lektorem.“
„Kurzy jsou stále profesionálnější, ale přitom neztrácejí srdce a prázdninové nadšení mladých hudebníků.“
Za letošním ročníkem Letní hudební akademie Kroměříž, která se v uplynulém týdnu konala za uměleckého vedení Tomáše Netopila a o jejíchž laureátech můžete číst v článku v rubrice MladíPlus, se ohlížejí tři z lektorů – hráčka na historické klávesové nástroje a děkanka Hudební fakulty JAMU v Brně Barbara Maria Willi, pianista a pedagog Ivo Kahánek a klavírista a ředitel České filharmonie David Mareček. Zamýšlejí se nad letošním programem, nad cíli a podněty mezinárodního setkání a v konkrétních příkladech i nad obsahem slova talent.
„Vodička má pro dětskou duši pochopení. Dokáže ztvárnit bezstarostnou melodii s patřičnou rozpustilostí a žertovnou nadsázkou.“
„S pianistou Marečkem si rozumí podvědomě, muzikantská alchymie u obou funguje naprosto neomylně. Pánové hrají intuitivně, jsou v každém okamžiku spolu, nikdy každý sám za sebe.“
„Dvořákovo dílo by pánové mohli předložit lidem napříč všemi kontinenty. Věřím, že jejich podání by oslovilo bez znalosti kontextu.“
Houslista Jiří Vodička s klavíristou Davidem Marečkem zahráli na Klavírních kurzech Mikulov. Jejich nový projekt se zaměřuje na skladatele Antonína Dvořáka. Koncert se konal v Zámeckém sále a jeho ohlas byl mimořádný. Dvořákova hudba v podání obou interpretů vyzněla se zřídka slyšenou vitalitou a emocionální pestrostí.
S koncem července se uzavřel festival Hudba zahradách a hudba v zámku, v uplynulém víkendu se uskutečnila akce Hortus Magicus využívající stejné prostory zapsané na seznam světového dědictví Unesco. Nenasytné kroměřížské publikum už je však opět v očekávání významné hudební události. Šestý ročník Letní hudební akademie Kroměříž pro mladé talenty začne už ve čtvrtek 17. srpna. Přivítá na šest desítek studentů ze šesti zemí světa, kteří se zdokonalí v deseti různých oborech. Veřejnost se pak může těšit na nabitý program festivalu Hudební Kroměříž.
Spolek Klavírní kurzy Mikulov a Základní umělecká škola Mikulov dokončují přípravy letošního 24. ročníku tamních klavírních kurzů s podtitulem Audaces fortuna iuvat (Štěstí přeje odvážným), které se konají od 18. do 25. srpna. Součástí akce jsou čtyři koncerty, z nichž druhý nabídne generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka v roli klavíristy doprovázejícího koncertního mistra stejné instituce, houslistu Jiřího Vodičku.
Romská hudba, folk, jazz, world music, pop, alternativa, blues, swing, rock, ale také žánr klasické hudby či tance. Tyto všechny budou mít zastoupení na osmém ročníku letošního multižánrového festivalu Maraton hudby Brno, který se koná od 10. do 13. srpna. Štítek zahajovacího koncertu obdrželo vystoupení rezidenčního umělce festivalu, kubánského jazzového klavíristy Omara Sosy, který se představí ve čtvrtek 10. sprna v SONO Music Clubu od půl sedmé večer. Festival nabídne akce na mnoha různých místech středu města Brna, často formou open-air.
Začínají prázdniny a s nimi se otevírají nejrůznější mistrovské kurzy. Jednou z tradičních akcí je Letní hudební akademie Kroměříž. Její 6. ročník se letos koná od 18. do 25. srpna, stejně jako souběžně konaný festival Hudební Kroměříž. Mladým hudebníkům opět nabídne výuku pod vedením špičkových interpretů a veřejnosti bohatý program, třeba koncert s dvěma dirigenty, barokní ansámbl nebo přednášky. Letošními tvářemi jsou dirigent Tomáš Netopil, violoncellistka Michaela Fukačová, cembalistka Barbara Maria Willi, klavírista Ivo Kahánek, houslisté Fedor Rudin, Jan Mráček, Jiří Vodička a Dalibor Karvay, violista Pavel Nikl, generální ředitel České filharmonie David Mareček nebo korepetitor Zdeněk Klauda. Mezi lektory akademie se poprvé zařadí i barytonista Adam Plachetka.
Koncertní písně jsou a zůstávají drahokamem. Je potřeba je interpretovat zasvěceně a poslouchat pozorně, jinak nedávají smysl. Jsou hudební poezií, svátečním okamžikem, vzácností. Basista Jan Martiník jim právě takto rozumí. Svým recitálem, na kterém se podílel u klavíru David Mareček, byl proto právem neokázalou ozdobou programu Smetanovy Litomyšle.
„Písně jsou nádherné, vždycky se na ně těším.“
„Ne každý na to má potřebný talent, ale David Mareček ano, a proto se mi s ním dobře zpívá.“
„Dal jsem z berlínské Státní opery výpověď, ale budu tam každý rok jezdit hostovat.“
Basista Jan Martiník, letošní čtyřicátník, účinkoval na závěrečném koncertu festivalu Pražské jaro v Beethovenově Deváté symfonii. S Davidem Marečkem u klavíru figuruje teď v programu letošního červnového festivalu Smetanova Litomyšl jako protagonista písňového recitálu sestaveného z děl českých autorů. Jak říká, písně jsou opravdu něco úplně jiného než opera. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz o písních podrobně uvažuje, ale přibližuje také své působení ve Státní opeře v Berlíně.
„‚Tvorivosť a fantázia sú pre vývoj osobnosti kľúčové,‘ uviedla Kožená vo svojom príhovore.“
„Hoci si Kožená na pódiu evidentne rozumela so všetkými protagonistami, najpôsobivejšie bolo jej spojenie so Simonou Šaturovou.“
„Žiakov sa Magdalene Koženej podarilo do programu začleniť veľmi prirodzene a nenútene tým upozornila aj na nevyhnutnosť inklúzie v umeleckom vzdelávaní.“
V súvislosti s menom Magdaleny Kožené sa v posledných rokoch už neskloňujú len výnimočné umelecké počiny, ale aj aktivity v oblasti podpory umeleckého vzdelávania. Túto rovinu svojej činnosti sa Magdalena Kožená rozhodla začleniť aj do osláv svojho nedávneho životného jubilea. 8. júna tak vo Vladislavskom sále Pražského hradu usporiadala Benefičný koncert pre budúcnosť, spolu so svojimi blízkymi speváckymi kolegami, Collegiom 1704, ale čiastočne aj samotnými žiakmi základných umeleckých škôl. Záštitu nad koncertom prebral prezident Petr Pavel, prítomní boli premiér Petr Fiala, minister kultúry Martin Baxa, takisto však aj predstavitelia ZUŠ-iek naprieč republikou.
„Od té doby dokázala mnoho, vlastně jakoby už dávno téměř vše.“
„Do tuzemského koncertního dění dostává hudbu, kterou nikdo ze staré gardy kdysi slavných pěvců nikdy nezpíval. A nebo ji nezpíval tak, jak dnešní pohled a vkus umožňuje a žádá.“
„V roli Carmen a také v Mahlerových písních s orchestrem a pak i v několika soudobých kompozicích dospěla nejdál v rámci možností svého hlasu.“
Magdalena Kožená, mezzosopranistka světového renomé, má za sebou osmadvacet let na světových pódiích a před sebou jako nejbližší úkol Monteverdiho operu L’incoronazione di Poppea v Barceloně. Je však také zakladatelkou nadačního fondu cíleně podporujícího tuzemské základní umělecké školy a systematicky přispívajícího k dalšímu rozvíjení nadání a růstu uměleckých talentů, včetně dětí se zdravotním či sociálním znevýhodněním. Při příležitosti svého květnového životního jubilea a pod záštitou prezidenta Petra Pavla zorganizovala proto na 8. června do Vladislavského sálu Pražského hradu Benefiční koncert pro budoucnost, jehož výtěžek poputuje právě na účely, které má ve štítě její fond. Pozvání přijali zpěvaččini hudební přátelé a kolegové Simona Šaturová, Luca Tittoto, Rolando Villazón a Collegium 1704 s Václavem Luksem.
A cappella koncert na závěr své 88. sezóny připravil Pražský filharmonický sbor. Přímo pro tuto příležitost vybral hlavní sbormistr a dirigent koncertu Lukáš Vasilek dvanáct amerických spirituálů. Večerem posluchače provede ředitel Pražského filharmonického sboru i České filharmonie David Mareček a vstup na koncert, který je určen širokému publiku, je zdarma. Jazzové spirituály zaznějí ve středu 7. června od dvaceti hodin ve Valdštejnské zahradě, kam se Pražský filharmonický sbor vrátí po šedesáti letech. Klavírní doprovod zajistí Jan Dušek.
„Umělecké vzdělávání se propisuje do celé společnosti, přispívá k její kultivaci.“
„Festival má vracet populaci, zejména děti, které mohou na chvíli odložit mobilní telefony, k prapůvodnímu lidství.“
„Na programu se podílejí profesionální umělci, aby podpořili nejmladší generaci.“
Sedmý ročník celostátního festivalu ZUŠ Open připravuje 439 z pěti stovek českých základních uměleckých škol. Během dvou týdnů od neděle 21. května do neděle 4. června se uskuteční na pět set koncertů, divadelních a tanečních představení, výstav, happeningů a dalších akcí. Vrcholem má být 3. června ve Valdštejnské zahradě, v historickém areálu sídla Senátu, gala program s osmi stovkami účinkujících ze všech krajů republiky.
Ve dnech 5. až 7. května se bude v broumovském klášteře konat třináctý ročník mezinárodní klavírní soutěže Broumovská klávesa. Do soutěže se registrovalo více než čtyřicet soutěžících z České republiky, Slovenska, Polska, Rakouska a Maďarska. Soutěžní vystoupení všech kategorií jsou otevřena veřejnosti.
„Náš vztah s Essenskými filharmoniky je opravdu krásný, zdravý a sympatický.“
„Deset let v Essenu je dlouhá doba, rozloučení nelze jen tak přejít.“
„Bude to bezesporu nová, důležitá a velmi intenzivní etapa. Doba, kdy budu více cestovat a hostovat.“
Tomáš Netopil bude řídit 30. května v Kroměříži při otevření zrekonstruovaného Sněmovního sálu Arcibiskupského zámku proslulý vídeňský orchestr dobových nástrojů Concentus Musicus Wien. Beethovenova Eroica tam v jejich podání současně zahájí 28. ročník jihomoravského festivalu Concentus Moraviae. Předtím se Tomáš Netopil také objeví za dirigentským pultem orchestru Essener Philharmoniker 19. května na festivalu Pražské jaro, kde zahrají Dvořákovu Pátou symfonii a s Frankem Peterem Zimmermannem Elgarův Houslový koncert. A v červnu diriguje podvakrát Českou filharmonii při zahájení Smetanovy Litomyšle. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se šéfdirigent ohlíží za desetiletím v Essenu, poodhaluje plány týkající se Letní hudební akademie Kroměříž, hovoří o svém vztahu ke starší hudbě a odpovídá na otázku, jestli ho v blízké době čeká nějaký nový podobný stálý post, jako je ten, který se mu koncertem z české hudby uzavře v červnu v Německu.
„Českou filharmonii podle Byčkova v Japonsku milovali snad ještě dříve, než vznikla.“
„Smetanovy dvousté narozeniny oslaví orchestr za rok v březnu vydáním nové nahrávky Mé vlasti pod vedením Semjona Byčkova.“
„Byčkov se vedle českého repertoáru bude věnovat také pokračování mahlerovského projektu – uvádění a natáčení všech jeho symfonií.“
Příští sezonu zasvětí Česká filharmonie výrazněji než jindy české hudbě. Už letos na podzim nabídne sérii koncertů s nejznámějšími díly Antonína Dvořáka, další zvýrazněné programy budou následovat na jaře roku 2024, ve kterém uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany. Tvorbu tuzemských klasiků chce těleso prezentovat v Roce české hudby 2024 i mimo Prahu a v zahraničí. Vedle toho bude orchestr pokračovat v pozornosti věnované Mahlerovým symfoniím a přivítá řadu renomovaných uměleckých hostů. Premiéry současných děl, která soustavně objednává u žijících skladatelů, jsou však plánovány až na další sezóny.
