„Celé provedení Valdštýnova tábora zaujalo velmi plastickým zvukem a ve vypjatých pasážích citlivě dávkovanou gradací i energií. Naproti tomu dokázal orchestr vykouzlit i velmi působivou tajemnou atmosféru „noční scény“, jakéhosi intermezza celého díla.“
„Závěrečné virtuózní Allegro molto prezentoval sólista s absolutním technickým nadhledem, artikulační i intonační srozumitelností tak, jak jsme u Pavla Šporcla ostatně zvyklí. Sytý tón jeho nástroje nebyl v žádném okamžiku „překryt“ orchestrem a byl zřetelný v celém prostoru přívětivé hradecké koncertní síně.“
„Zařazení Druhé symfonie - „Sinfonia pacis“ op. 18 (1961) Viktora Kalabise do symfonického cyklu hradecké filharmonie nemohlo být aktuálnější a patřilo bezesporu k vrcholu večera. Myslím, že sám autor nemohl předpokládat, že jeho dílo bude ještě po více, než šedesáti letech, tak bezprostředně varující.“
Dramaturgie pátého abonentního koncertu hlavní symfonické řady Filharmonie Hradec Králové, konaného 23. února, nemohla být zařazením Sinfonie pacis Viktora Kalabise (1923-2006) aktuálnější. V době, kdy slovo válka slýcháme ze všech médií, je Kalabisovo dílo mementem i pro dnešní dobu. Rovněž první položka působivého večera s hradeckou filharmonií v jejich domovském sále, pod taktovkou šéfdirigenta Kaspara Zehndera, odkazovala k vojenské tematice. Úvodem zazněla totiž zřídka uváděná symfonická báseň Bedřicha Smetany (1824-1884) Valdštýnův tábor (1858-59). Tato dvě díla pak rámoval První houslový koncert C dur Jana Kubelíka (1881-1940) v provedení Pavla Šporcla – dílo, které vzniklo v roce 1916, tedy během 1. světové války.
„Hofbauerovu hru charakterizuje lahodný plný zvuk s citem pro dynamiku, technicky bravurní. Jeho tón zněl v Martinů až pohlcujícím způsobem vyrovnaně, hedvábně, vznosně.“
„Klára Jasenčáková technicky náročnou skladbu zvládla suverénně, ostré tóny zahrála tak, že nebyly nepříjemné pro ucho, na poměrně malé ploše dokázala vyjádřit bezpočet emocí.“
„Jiří Havrlant rozehrál nástroj takovým způsobem, že posluchač jen žasnul, jaké barvy, rytmy, tempa lze na cembalo zahrát.“
Po ročním odkladu, způsobeném zavřením koncertních sálů kvůli pandemii, se v pondělí 6. prosince v Sále Martinů na pražské HAMU představili loňští vítězové soutěže Nadace Bohuslava Martinů Ondřej Bernovský, Klára Jasenčáková, Jiří Havrlant, Eliška Hejhalová, Walter Hofbauer a Barbora Zonová. Zahráli díla Bohuslava Martinů, Johanna Sebastiana Bacha, Viktora Kalabise a Jiřího Gemrota.
Druhým projektem letošní sedmé sezóny Břevnovských hudebních setkání je koncert, který se koná ve středu 27. října v 19 hodin v kostele Církve československé husitské ve Wuchterlově ulici 5 v Praze-Dejvicích. Pořadatelé ho už tradičně vpředvečer státního svátku věnují republice. Vystoupí na něm Akademičtí komorní sólisté a sólistkou bude Eliška Hejhalová, která se ujme partu v Koncertu pro flétnu a orchestr D dur Josefa Myslivečka. Dále zazní Serenáda č. 2 pro smyčce Bohuslava Martinů, Vivat Kamila! – suita pro smyčcový orchestr Ivana Kurze a Česká suita Antonína Dvořáka. Dirigovat bude Leoš Svárovský. Další koncert cyklu se uskuteční 16. listopadu. Tereziánský sál Břevnovského kláštera přivítá herečku a šansoniérku Jitku Molavcovou s klavíristou Petrem Ožanou, a to v komorním recitálu propojujícím šanson s osobitým humorem a poezií.
Pražský festival Břevnovská hudební setkání v úterý 14. září vstoupí do svého sedmého ročníku. Tereziánský sál bude od 19 hodin místem recitálu klavíristy Martina Kasíka, který přednese díla Dvořáka, Foerstera, Nováka a Chopina. Slavnostní setkání ke státnímu svátku s názvem Koncert pro republiku se uskuteční 27. října v kostele Církve československé husitské a vystoupí na něm Akademičtí komorní sólisté z HAMU s flétnistkou Eliškou Hejhalovou. Skladby Bohuslava Martinů, Ivana Kurze, Josefa Myslivečka a Antonína Dvořáka bude dirigovat Leoš Svárovský. Tereziánský sál přivítá 16. listopadu herečku a šansoniérku Jitku Molavcovou s klavíristou Petrem Ožanou, a to v komorním recitálu propojujícím šanson s osobitým humorem a poezií. Čtvrtý, adventní koncert nese název Čtyři harfy – Jana Boušková a její hosté. Bude se konat 14. prosince v kostele Církve československé husitské a zazní na něm premiéra skladby Jaroslava Krčka s názvem Suita semplice č. 3 „Vánoční“ pro čtyři harfy, dvoje housle a hoboj, anglický roh a zobcovou flétnu, objednané festivalem. Dále je na programu hudba českých a světových mistrů v úpravách pro čtyři harfy z dílny Williho Maerze. Už nyní jsou v jednání koncerty na rok 2022 – v jarní části by pořadatelé rádi pozvali umělce, jejichž letošní jarní vystoupení byla zrušena.
Loňský ročník interpretační soutěže Nadace Bohuslava Martinů se během festivalu Dny Bohuslava Martinů nemohl uskutečnit. Pořadatelé tedy klání uspořádali uplynulý víkend, a to za zvláštních prostorových a hygienických opatření. Soutěžili hráči na flétnu, klarinet, trubku a cembalo. V oboru dechové nástroje bylo první místo uděleno trumpetistovi Walteru Hofbauerovi, získal však i Cenu Bohuslava Martinů za nejlepší interpretaci skladby ve svém oboru a také Cenu Přemysla Pražáka pro nejúspěšnějšího účastníka své kategorie. O druhé místo se pak dělily flétnistky Klára Jasenčáková s Eliškou Hejhalovou. Cena za hru na klarinet udělena nebyla. V oboru cembalo zvítězil Jiří Havrlant, kterému porota udělila ještě Cenu Nadace Život umělce pro nejúspěšnějšího účastníka soutěže. Na druhém místě se umístila Barbora Zonová a třetí místo obsadil Ondřej Bernovský. Ten je zároveň držitelem Ceny Bohuslava Martinů za nejlepší interpretaci skladby v oboru Cembalo. Čestné uznání v této kategorii patří Vendule Galdové a majitelkou Ceny Zorky a Jaroslava Zichových se stala Daria Savvateeva. Včerejší Koncert vítězů byl zaznamenán a bude zveřejněn na webu Nadace Bohuslava Martinů, která soutěž i festival pořádá už šestadvacet let s cílem propagovat dílo slavného poličského rodáka.
"Jedním z cílů tohoto ročníku je vytvoření kritické edice a praktické vypracování sólového partu Rybova Violoncellového koncertu jeho sólistou Eduardem Šístkem."
"Závěr druhého festivalového koncertu bude patřit Aramejskému Otčenáši Jaroslava Krčka, inspirovanému novým překladem Jana Konfršta."
"Závěrečný koncert uvede novodobá světová premiéra: Rybových Nešporních zpěvů."
Interpretace hudebního umění, veřejné disputace ve formě hudební konference a edukační činnosti. Z těchto tří základů a úkolů vyrostl mladý Festival Jakuba Jana Ryby, jehož druhý ročník začne tuto neděli a potrvá do půlky července. Nabídne pět koncertů s dramaturgickými úvody, procesí k bývalému morovému hřbitovu a žehnání zrestaurovanému kříži na místě, kde byl původně pohřben Jakub Jan Ryba, a následnou mši k poctě sv. Kříže obětovanou za skladatele. Také se chystá celodenní konference – disputace, interpretační kurzy a workshopy završené koncertem jejich účastníků a lektorů. Zároveň organizátoři vypsali skladatelskou soutěž v liturgické vokální či vokálně-instrumentální skladbě. Festival minulý rok v březnu založili Šimon Kaňka, který se stal ředitelem, Josef Vondrášek, Hubert Hoyer, Zdeněk Klauda, který vytváří dramaturgii, Jaroslav Pelikán a Tomáš Janeček.
„Česká mše vánoční Hej mistře Rybu paradoxně poškodila a udělala z něj autora jedné skladby.“
„Co jde od srdce, jde k srdci.“
„Jakub Jan Ryba byl renesanční osobnost a umělec mimořádného talentu.“
Pět koncertů, mši, odbornou konferenci a interpretační kurzy s workshopy nabídne II. ročník hudebního festivalu Jakuba Jana Ryby. Začne 28. dubna v Rožmitále pod Třemšínem, tedy v rodišti slavného skladatele. Další program ale proběhne také v barokním areálu Skalka v Mníšku pod Brdy, ve Starém Rožmitále a na zámku v Březnici. Závěrečný koncert v Praze, v chrámu Sv. Mikuláše na Malé Straně, pak nabídne světovou premiéru Nešporních zpěvů J. J. Ryby.
