„Antonín Dvořák je bezvýhradně mým nejoblíbenějším autorem.“
„Je potřeba oslovovat mladé publikum a už od toho nejmenšího, předškolního věku; dělat pro ně samostatné projekty na špičkové úrovni – děti jsou velmi vnímavé a vycítí hned jakoukoli faleš.“
„Cena Thálie to pro mne znamenala především utvrzení, že jdu správnou životní cestou a že moje práce má smysl.“
Pavla Vykopalová je pevným pilířem operního souboru Janáčkovy opery v Brně. Její interpretace mladodramatických sopránových rolí je vždy naplněna vroucností a opravdovostí prožitku a její charakteristická sladká barva hlasu je nezaměnitelná. V současné době se připravuje spolu s operním souborem na premiéru opery Jakobín Antonína Dvořáka, ve které studuje roli Julie.
„Orchestr podal koncentrovaný a plastický hudební obraz, promyšleně vygradovaný.“
„Zahajovací koncert se konal v Zámecké jízdárně zámku Valtice, která překvapuje rozlehlostí a krásou nedávné rekonstrukce.“
„Po přestávce přišel na pódium teprve osmnáctiletý houslista Daniel Matejča. Jako první Čech zvítězil v Evropské soutěži mladých hudebníků.“
Lednicko-Valtický hudební festival se odehrává na jižní Moravě již osmým rokem a letos upozorňuje na mladé adepty hudby, kteří již své kvality potvrdili a dosáhli na pódiích i na hudebních soutěžích na prestižní ceny. Festival si vzal za úkol podporu těchto nadějných umělců. Na zahajovacím koncertě 23. září se rozezněly housle, na které hrál Daniel Matejča. Oslnil Houslovým koncertem Dmitrije Šostakoviče. Filharmonie Brno přednesla Beethovenovu Symfonii č. 5 „Osudovou“ za vedení dirigenta Tomáše Netopila.
Slovenský filharmonický sbor je laureátem Ceny ministryně kultury SR. Jejím autorem je slovenský výtvarník Pavol Macho. Těleso cenu získalo za spolupráci s Berlínskými filharmoniky a jejich šéfdirigentem Kirillem Petrenkem v Čajkovského operách Piková dáma a Jolanta. „Slovenský filharmonický sbor je důkazem, že i ze Slovenska se dá být světový,“ řekl při přebírání ocenění generální ředitel Slovenské filharmonie Marián Turner. Zmíněné účinkování v německém Baden-Badenu a Berlíně v dubnu 2022 navíc sboru přineslo i prestižní německé ocenění „OPER! AWARDS“ v kategorii Nejlepší pěvecký sbor. Slovenský filharmonický sbor se nejblíže představí spolu se Slovenskou filharmonií na 58. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Bratislavské hudební slavnosti. Ve čtvrtek 28. září zazní v jejich interpretaci koncertní uvedení Čajkovského jednoaktové opery Jolanta v nastudování šéfdirigenta Daniela Raiskina a 2. října vystoupí v dílech Beethovena, Pärta a Skrjabina s Filharmonií Brno a jejím šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem.
Lednicko-valtický hudební festival zaměří ve svém 8. ročníku pozornost na vycházející hvězdy hudebního světa. Od 23. září do 7. října 2023 proto představí výběr českých i zahraničních mladých talentů v doprovodu renomovaných souborů. Zahajovací koncert festivalu si vzali na starosti na festivalu debutující Filharmonie Brno společně s čerstvým vítězem soutěže Concertino Praga Danielem Matejčou a právě dnes publikovaně designovaným šéfdirigentem Pražských symfoniků Tomášem Netopilem.
„Velvyslanec Japonska, pan Suzuki Hideo v anglickém projevu k publiku překvapil znalostí české kultury i situace Filharmonie Brno, když podpořil záměr výstavby nového koncertního sálu.“
„První věta je obrazem smrti hrdiny, při jehož pohřbu se vynořují filosofické otázky o smyslu života a smrti.“
„Vize vzkříšení, neskutečně působivá a přesvědčivá, vyvolala po zaraženém tichu explozi ovací. Jestli opravdu duše Gustava Mahlera, vzkříšená v jakékoli podobě, byla přítomná tomuto provedení, byla s ním jistě navýsost spokojená.“
Filharmonie Brno vstoupila slavnostním koncertem ve čtvrtek 14. září do své 68. sezóny. Sál Janáčkova divadla byl vyprodaný a jeviště bylo také zcela zaplněno. Hrála se Symfonie č. 2 c moll „Vzkříšení“ pro soprán, alt, sbor a orchestr Gustava Mahlera. Ke spolupráci byli přizváni Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou, sopranistka Pavla Vykopalová a mezzosopranistka Jana Hrochová. U dirigentského pultu stanul šéf Filharmonie Brno Dennis Russell Davies, pro kterého tímto začala již šestá sezóna v čele orchestru.
Už ve čtvrtek zahájí Filharmonie Brno svoji 68. koncertní sezonu. Slavnostní večer tradičně povede šéfdirigent Dennis Russell Davies, který tím začne svůj šestý rok v čele orchestru. Na úvod sezony zazní monumentální celovečerní dílo, Symfonie č. 2 „Vzkříšení“ Gustava Mahlera. Filharmonici ho provedli i před měsícem na koncertě v německém Rheingau ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno a sólistkami Pavlou Vykopalovou a Janou Hrochovou.
Program festivalu Moravský podzim nabídne díla spíše vzácně provozovaná. Přinese skladby od baroka po současnost, mnohdy v české či světové premiéře; kompozice dle pořadatelů neprávem pozapomenuté či opomíjené – takové, které by mohly tvořit tzv. „paralelní dějiny hudby“. Od 1. do 22. října na posluchače čeká celkem čtrnáct koncertů. Nejvíce v Besedním domě, k tomu tři velké v Janáčkově divadle, ale také třeba v krytu 10-Z, ve vile Tugendhat, na Petrově nebo v kostele na náměstí Míru.
„I když byl Brahms zastáncem ‚čisté hudby‘, zde komponoval na text, který si sám připravil, a vytvořil pozoruhodnou syntézu katolické mše s luteránským charakterem díla.“
„Hlavní tíhu sdělení nesl sbor, který se stal protagonistou večera.“
„Zcela se naplnilo motto festivalu: Koncert v kostele je zážitek.“
Svatováclavský hudební festival v Ostravě vstoupil do své jubilejní, dvacáté sezóny. V úterý 5. září v katedrále Božského Spasitele zaznělo Německé rekviem Johannesa Brahmse v podání Filharmonie Brno, Českého filharmonického sboru Brno a sólistů Markuse Buttera a Marie Smolky za řízení dirigenta Rolanda Kluttiga.
„Letní náladu rušila jen amplifikace, která byla použita při všech večerech, což vyvolávalo otázky. Proč vlastně je tento styl hudby zvučen?“
„Dirigentka Alena Hron překvapila energickým a entuziastickým přístupem a přesnými, jasnými gesty, kterými držela orchestr v kompaktním tvaru v obtížných podmínkách.“
„Melody Makers a spolu s Adamem Plachetkou přivezli repertoár, který byl pro mladší ročníky objevem a ti starší jen vrněli blahem.“
Festival Špilberk, přinášející letnímu publiku hudební klasiku, se koná letos již čtyřiadvacátým rokem. Pořádající Filharmonie Brno přináší ve dnech 23. až 27. srpna především odlehčenější repertoár. První večer to byly melodie z filmů Jeana-Paula Belmonda v podání Českého národního symfonického orchestru s dirigentem Marcellem Rotou, druhý večer hlásal heslo Carpe noctem a přivezla ho Janáčkova filharmonie Ostrava spolu s dirigentkou Alenou Hron a zpěvačkou Veronikou Rovnou. Třetí večer patřil Adamu Plachetkovi, který společně s Ondřejem Havelkou bavil interpretací skladeb Jaroslava Ježka. A poslední večer, 27. srpna, zazní hudba k počítačové hře Kingdom come: Deliverance v podání Filharmonie Brno, kapely Bakchus a Pěveckého sboru Masarykovy univerzity.
Největší festival staré a duchovní hudby v České republice, Svatováclavský hudební festival, se letos realizuje ve dnech 5. – 28. září a nabídne třiadvacet projektů, mezi nimiž bude i balet v kostele, barokní opera s loutkami, ale především koncerty uznávaných interpretů v chrámech celého Moravskoslezského kraje. Jubilejní dvacátý ročník nese podtitul „the best of SHF“ a bude přehlídkou napříč festivalovou historií.
Čtyři koncerty, každý jiný. Osvědčená „letní“ dramaturgie charakterizuje i letošní ročník Festivalu Špilberk, který Filharmonie Brno pořádá čtyřiadvacátým rokem, letos v termínu 20. až 27. srpna. Představí orchestr mající podíl na Tarantinově oscarovém snímku The Hateful Eight, totiž Český národní symfonický orchestr. Povede jej Marcello Rota. Dále, Janáčkovu filharmonii Ostrava v pořadu známých operních árií v podání sopranistky Veroniky Rovné povede Alena Hron. K poctě Osvobozenému divadlu zkombinují svá mistrovství Adam Plachetka s Ondřejem Havelkou a na závěr festivalu zazní hudba z počítačovoherního hitu Kingdom Come: Deliverance z dílny Jana Valty.
Ve věku 91 let zesnul Ivan Sedláček, zakladatel a dlouholetý sbormistr Kantilény, pěveckého sboru dětí a mládeže při Filharmonii Brno. Pod vedením tohoto českého sbormistra a učitele, rodáka ze slovenského Zvolena, umělecky vyrostl například bývalý šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc a také právě Kantilény Jakub Klecker. Nyní sbor vede Michal Jančík. Lidí, kteří prošli „pod rukama“ Ivana Sedláčka, je ale mnohem více: například mezzosopranistky Magdalena Kožená a Veronika Hajnová, tenorista Pavel Černoch či dirigenti Milan Kaňák, Pavel Koňárek a Jaroslav Kyzlink. Sedláček hudbu nikdy nestudoval v rámci hudební instituce, veškeré muzikantství získal soukromou cestou. Základům dirigování se naučil u Zdeňka Kaňáka a dále u sbormistra Libora Coufalíka. V roce 1954 absolvoval na pedagogické fakultě v Brně obor český jazyk – dějepis a na filozofické fakultě ještě v roce 1970 bohemistiku. V letech 1969 až 1997 působil Sedláček jako externí pedagog Janáčkovy akademie múzických umění a vyučoval posluchače dirigování předmět Teorie a praxe řízení dětského sboru. Sbor Kantiléna, založený původně jako Šlapanický dětský sbor ve Šlapanicích u Brna roku 1956, se postupně rozrostl a nabyl na kvalitě, což vyústilo ve spolupráci s brněnským Janáčkovým divadlem roku 1965 (prvně sbor účinkoval v opeře Bohéma Giacoma Pucciniho) a zapříčinilo přesun zkoušek sboru ze Šlapanic do Brna a nakonec i změnu názvu tělesa na současnou Kantilénu. Se změnou názvu se sbor stal přísně výběrovým. V sedmdesátých a na počátku osmdesátých let Sedláček s Kantilénou, vedle jiného, zvítězil v celostátní soutěži ve Svitavách a na několika mezinárodních soutěžích (např. Neerpelt, Celje, Arezzo) a natáčel také pro rozhlas a televizi. Dále účinkoval na samostatném koncertu na kongresu Mezinárodní společnosti pro hudební výchovu v síni Varšavské filharmonie a v roce 1981 získal absolutní vítězství na Concorso polifonico Quido di Arezzo. Od roku 1984 je sbor přidružen k Filharmonii Brno a v současné době čítá 150 zpěváků ve věku pět až devatenáct let. Spolupráce se soudobými autory (Petr Eben, Věroslav Neumann, Miroslav Raichl, Klement Slavický, Evžen Zámečník aj.) a skladby, které napsali z podnětu sbormistra, obohatily českou sborovou tvorbu o více než pět desítek význačných děl. Ivan Sedláček byl členem Odborné rady informačního a poradenského střediska ARTAMA Praha pro dětské sbory a za svůj život získal četná státní ocenění, z nichž nejvýznamnější jsou Cena Jihomoravského kraje (2012), Cena města Brna (2021) a medaile Za zásluhy prvního stupně (2022). Narodil se 15. dubna 1932 a zemřel 20. července 2023.
„Leonskaja potvrdila pověst klasické hráčky, která nenabízí žádnou interpretační senzaci, ale poctivě řemeslo.“
„Souznění mezi sólistkou, dirigentem a orchestrem bylo skvělé a potvrzovalo dlouhodobou úspěšnou spolupráci.“
„Davies pojal Dvořáka bez přílišné líbeznosti. Zdůraznil tím ještě více závažnost kompozice, ale nedosahoval toho využitím masivního zvuku a na úkor rytmické artikulace.“
Smetanova Litomyšl uzavřela druhý festivalový týden navýsost klasickým koncertním programem. Filharmonie Brno v čele s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem provedla v neděli večer ve Festivalové hale Brahmsův Druhý klavírní koncert a Dvořákovu Sedmou symfonii. Za klavír usedla legendární rusko-rakouská pianistka Elisabeth Leonskaja, která zahrála Brahmse nesmírně sugestivně a technicky bravurně a zařadila se po bok dosavadním vrcholům festivalu.
Dramaturgickým záměrem jubilejního 35. ročníku festivalu Expozice nové hudby, jejímž pořadatelem je Filharmonie Brno, je obrátit pozornost k prostoru mezi kompozicí a improvizací s cílem obhájit pravost každé dobré a přesvědčivé hudby, ať už vznikala jakýmkoli způsobem. Všechny projekty, které v tomto ročníku tvoří program festivalu, se pohybují v oblasti „ještě improvizované, ale už komponované“, nebo opačně. Letošní ročník s podtitulem ‚musica falsa i musica vera‘ se uskuteční v termínu 13.–18. června 2023 a nabídne šest koncertů v Besedním domě a netradiční projekt v brněnské Kamenné kolonii.
„Středeční večer připomíná, že 28. května uplynulo 140 let od narození Václava Talicha, největší osobnosti českého dirigentského umění.“
„V pátek večer se opakuje blok cele věnovaný geniálnímu francouzskému skladateli Henri Dutilleuxovi…“
„Puccini na Triptychu intenzivně pracoval v letech 1917-1918 a už 18. listopadu 1918 mělo dílo premiéru v newyorské Metropolitní opeře. Ohlas u publika a hudební kritiky byl smíšený…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 5. 6. do 11. 6. 2023?
Filharmonie Brno s brněnskou ZUŠ Smetanova přichystaly čtrnáctý ročník festivalu Mozartovy děti, jehož cílem je přivést děti hravou formou k hudbě a dát mladým talentům neobvyklou příležitost zahrát si v profesionálním orchestru či přímo jako sólista v doprovodu filharmoniků. Festivalové akce se konají od pondělí 29. května do neděle 18. června.
„Igor Ardašev je to klavírista par excellence, jeho ponor do hudby je stoprocentní, nástroj se stává součástí jeho osobnosti a do výkonu dává nejen brilanci, ale i emoční náboj, na kterém se hudba nese a mluví k posluchači.“
„Poděkování patřilo i výkonu dirigenta Petra Altrichtera, který nic nezůstal dlužen svému muzikantskému cítění a dal do přednesu skladby všechnu emoční energii.“
„Jevištní akustika není pro symfonickou hudbu přátelská a má zcela jiné zákonitosti. Dokud nebude filharmonie hrát v regulérním koncertním sále s akustikou jí na míru, nebude brněnské publikum vědět, jaký má doma orchestr.“
Abonentní koncert cyklu Filharmonie v divadle II, který se v Brně konal ve čtvrtek 25. května (a následně také v pátek 26. května) 2023, nabídl posluchačům atraktivní Klavírní koncert Arama Chačaturjana v podání Igora Ardaševa a následně Symfonii č. 6 h moll Petra Iljiče Čajkovského, „Patetickou“. Dirigoval Petr Altrichter a vznikl tak večer plný překvapení, krásné hudby a vypjatých emocí.
„Snad nebudu mluvit pouze za sebe, pokud řeknu, že hvězdou večera se stala bicistka Kristýna Švihálková, energická a nadšená mladá umělkyně s obrovskou chutí tvořit hudbu z mnoha úhlů pohledu.“
„V případě violy jsem nabyla dojmu, že se hráčka možná zbytečně snaží tlumit zvuk svého instrumentu. Vůbec by nevadilo, kdyby se do některých tahů smyčcem více ponořila.“
„I přes zdánlivou jednoduchost se mladým umělkyním podařilo vnést do skladby hudebního ducha a pozvednout ji na uměleckou úroveň.“
Mladá krev aneb Hudba zblízka, tak zněl název čtvrtého abonentního koncertu v rámci komorního cyklu členů Orchestrální akademie Filharmonie Brno, jenž se konal ve středu 24. května v Besedním domě. Nápaditě zvolenou dramaturgii, která se soustředila převážně na soudobé kompozice, podtrhly výkony mladých umělců, povětšinou absolventů nebo studentů Janáčkovy akademie. Excelovala zejména mladá bicistka Kristýna Švihálková, která interpretovala vybrané skladby s obrovským nadšením a nebývalým zápalem. Koncert korunovala skladba neskromné hudební kvality určená čtyřem hliněným květináčům a hlasu.
„Mozartovo Requiem zvolila dramaturgie pro tento vzpomínkový večer na paměť koncertu, který se zde konal 14. dubna 1878. Podle informací v programu večera ho tehdy prosadil Leoš Janáček, který celý koncert dirigoval.“
„Mozart a Vranický, dva hudebníci, o jejichž přátelství se toho příliš neví, na rozdíl od smyšleného rivalství mezi Mozartem a Salierim. Dějiny si žádají skandály, ale tady šlo o vzájemnou spolupráci a přátelské porozumění.“
„Sbor zněl vyváženě a precizně, zejména v polyfonních částech, soprány byly zvonivé, přesto měkké, alty a tenoři měli hutný zvuk a basy byly úderné a společně s orchestrem vytvářeli zvukově strukturovaný a kompaktní zvuk.“
Oslavy 150 let otevření Besedního domu v Brně pokračovaly pátým abonentním koncertem v řadě s názvem Filharmonie doma. Ve čtvrtek 11. května zaznělo v sále Besedního domu Requiem Wolfganga Amadea Mozarta, Filharmonii Brno vedl dirigent Robert Kružík. Repríza je naplánována na pátek 12. května. Zpívali sólisté Romana Kružíková, Monika Jägerová, Ondřej Koplík a Martin Gurbaľ a Český filharmonický sbor Brno, vedený sbormistrem Petrem Fialou. Před tím ještě zazněla Symfonie D dur Pavla Vranického.
„Máme naplánováno si všímat skladatelů a kompozic dosud spíše opomíjených, přesto však zajímavých. V této souvislosti si i pokládáme otázku, kdo všechno tvoří pojem česká hudba, kdo jsou vlastně čeští skladatelé? Jsou to i ti, kteří se narodili na území dnešní České republiky ale život prožili jinde?“
„V této souvislosti bych ráda vyzdvihla koncert z děl málo uváděných autorů, na kterém zazní Jarní symfonie Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, který zazní pravděpodobně v premiéře. Zde se v sobě pojí dvě myšlenky, pocta české hudbě a také koncepční péče o méně uváděné, avšak vynikající autory.“
„Rok 2024 by se mohl zapsat do historie brněnské kultury jako počátek nové éry – rok, kdy se začalo stavět Janáčkovo kulturní centrum. Mé velké přání je, aby se tento plán stal skutečností a abychom si užili hudbu z pódia světových parametrů v některé z nejbližších sezón. (Markéta Vaňková, primátorka Města Brna v Katalogu sezóny 2023/24.)“
Marie Kučerová je ředitelkou Filharmonie Brno již deset let. Za tu dobu se jí podařilo dostat brněnskou filharmonii do povědomí evropské i světové veřejnosti a získat větší návštěvnost brněnského publika zajímavou dramaturgií. Pro nadcházející sezónu již filharmonie dramaturgii odtajnila a proto jsem se s ní nad programy koncertů sešla. Současně mne zajímalo, jak vypadá příprava na stavbu nového koncertního sálu.
