„Antonín Dvořák je bezvýhradně mým nejoblíbenějším autorem.“

„Je potřeba oslovovat mladé publikum a už od toho nejmenšího, předškolního věku; dělat pro ně samostatné projekty na špičkové úrovni – děti jsou velmi vnímavé a vycítí hned jakoukoli faleš.“

„Cena Thálie to pro mne znamenala především utvrzení, že jdu správnou životní cestou a že moje práce má smysl.“

Pavla Vykopalová je pevným pilířem operního souboru Janáčkovy opery v Brně. Její interpretace mladodramatických sopránových rolí je vždy naplněna vroucností a opravdovostí prožitku a její charakteristická sladká barva hlasu je nezaměnitelná. V současné době se připravuje spolu s operním souborem na premiéru opery Jakobín Antonína Dvořáka, ve které studuje roli Julie.

Zahajovací večer řady Symfonického orchestru Českého rozhlasu Klasika v Rudolfinu přivede na pódium Dvořákovy síně jednu z nejvyhledávanějších mladých houslistek současnosti. Španělka María Dueñas zahraje virtuózní koncert Ericha Wolfganga Korngolda. Dále uvede šéfdirigent orchestru Petr Popelka První symfonii Gustava Mahlera, zvanou Titán. To vše v pondělí 2. října od půl osmé v pražském Rudolfinu. Přímý přenos vysílá Český rozhlas Vltava, záznam nabídne stanice D-dur.

„Pondělí začíná Beethovenovou Devátou symfonií na nahrávce Herberta von Karajana s Berlínskými filharmoniky. Je to nahrávka z roku 1962 a pochází z jeho kompletu všech devíti symfonií, který vešel do dějin gramofonového průmyslu, protože se ho záhy prodalo přes milion kusů.“

„Zvláštní pozornost pravidelně věnuje D-dur nahrávkám ze zdrojů Evropské vysílací unie.“

„Ve 14:54 máte historickou možnost slyšet v archivu rozhlasu léta ukrytou nahrávku Bachova koncertu pro čtyři klavíry, kterou od jednoho z klavírů diriguje Herbert von Karajan a doprovází Česká filharmonie.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 25. září do 1. října?

„Velvyslanec Japonska, pan Suzuki Hideo v anglickém projevu k publiku překvapil znalostí české kultury i situace Filharmonie Brno, když podpořil záměr výstavby nového koncertního sálu.“

„První věta je obrazem smrti hrdiny, při jehož pohřbu se vynořují filosofické otázky o smyslu života a smrti.“

„Vize vzkříšení, neskutečně působivá a přesvědčivá, vyvolala po zaraženém tichu explozi ovací. Jestli opravdu duše Gustava Mahlera, vzkříšená v jakékoli podobě, byla přítomná tomuto provedení, byla s ním jistě navýsost spokojená.“

Filharmonie Brno vstoupila slavnostním koncertem ve čtvrtek 14. září do své 68. sezóny. Sál Janáčkova divadla byl vyprodaný a jeviště bylo také zcela zaplněno. Hrála se Symfonie č. 2 c moll „Vzkříšení“ pro soprán, alt, sbor a orchestr Gustava Mahlera. Ke spolupráci byli přizváni Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou, sopranistka Pavla Vykopalová a mezzosopranistka Jana Hrochová. U dirigentského pultu stanul šéf Filharmonie Brno Dennis Russell Davies, pro kterého tímto začala již šestá sezóna v čele orchestru.

David Matthews je britský skladatel, který má silné vazby na Brno. Ansámbl Opera Diversa proto v rámci své komorní kvartetní linie při příležitosti skladatelova životního jubilea připravil komorní koncert, před kterým proběhne beseda s osobně přítomným skladatelem. Zde bude diskutován nejen jeho vztah k městu Brnu, ale také to, jak pracoval na dokončení Symfonie č. 10 Gustava Mahlera, jak vznikala jeho monografie o Benjaminu Brittenovi nebo na čem v současnosti pracuje. Akce se koná 20. září – v půl šesté v brněnské vile Löw-Beer začíná beseda se skladatelem, v devatenáct hodin pak tamtéž koncert.

„Prsty harfistky Anaïs Gaudemard jako by odmítaly podléhat fyzikálním zákonům, jejich pohyb po strunách je takřka neusledovatelný.“

„Skutečnost, že byl posluchačům na východě Čech zpřístupněn Čajkovského Manfred hned na začátku sezony, bezprostředně po letních prázdninách, lze svým způsobem považovat za úder na solar. Ale za atak atraktivní a žádoucí.“

„Ne, tohle nebylo běžné zahájení sezony, tentokrát šlo o opravdovou hudební událost. Královéhradečtí dali zřetelně najevo, že z nastoupeného kurzu nehodlají jakkoli slevovat.“

Byl to vstup do nové sezony jaksepatří. Filharmonie Hradec Králové chce i nadále držet krok s předními českými orchestry, a to nejen na regionální úrovni. Pod vedením šéfdirigenta Kaspara Zehndera se těleso propracovalo k ukázněné a soustředěné hře s rovnoměrným výkonem ve všech nástrojových skupinách. Sympatické přitom je, že královéhradečtí filharmonici přijímají i ty nejtěžší úkoly. Symfonie h moll o čtyřech obrazech, op. 58 „Manfred“ Petra Iljiče Čajkovského, jíž se dostalo cti zahájit novou koncertní sezonu v Sále Filharmonie na Eliščině nábřeží, nepochybně patří do nejvyšší dramaturgické kategorie. Ještě před ní se návštěvníkům dostalo dalšího poměrně vzácného hudebního dárku. Ani harfový koncert Es dur Reinholda Glièra nebývá v našich koncertních síních často slyšet. V Hradci Králové se sólového partu ujala Anaïs Gaudemard.

Pražský filharmonický sbor v sezoně 2023/2024 uspořádá stejně jako loni trojici koncertů ve vlastní režii. Zahajovací koncert 29. září, který se koná pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana, se věnuje stému výročí rozhlasového vysílání na českém území. Prosincový Adventní koncert se uskuteční ve dvou termínech na pražském Žofíně a zazní na něm mimo jiné světová premiéra Vánoční kantáty, kterou si Pražský filharmonický sbor objednal u skladatele Jana Ryanta Dřízala. Jarním koncertem s výběrem českých operních árií a sborů se Pražský filharmonický sbor připojí k oslavám nadcházejícího Roku české hudby 2024.

Ambicí organizátorů Bratislavských hudebních slavností (BHS) je připravit dramaturgicky přitažlivý program tohoto mezinárodního hudebního festivalu, pozvat zajímavé zahraniční hosty – orchestry, dirigenty a sólisty – a prezentovat renomované slovenské umělce, současně však dát prostor i mladým tak, aby společně svým uměním ozvláštnili hudební dění. Prostřednictvím značky BHS jde také o příležitost prezentace slovenské hudby a kultury vůbec. BHS jsou členem Asociace evropských festivalů (se sídlem v Bruselu) jako jediný slovenský reprezentant. Osmapadesátý ročník přehlídky se koná v termínu od 22. září do 8. října. Jeho novinkou je vokální recitál. Bude ho mít tenorista Piotr Beczała.

Už ve čtvrtek zahájí Filharmonie Brno svoji 68. koncertní sezonu. Slavnostní večer tradičně povede šéfdirigent Dennis Russell Davies, který tím začne svůj šestý rok v čele orchestru. Na úvod sezony zazní monumentální celovečerní dílo, Symfonie č. 2 „Vzkříšení“ Gustava Mahlera. Filharmonici ho provedli i před měsícem na koncertě v německém Rheingau ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno a sólistkami Pavlou Vykopalovou a Janou Hrochovou.

„Od 22:00 ve středu začíná další záznam, a sice Orchestru BBC z Londýna pod taktovkou Sakariho Orama s Borisem Giltburgem v partu Klavírního koncertu c moll Sergeje Rachmaninova.“

„Sobotní den uzavře od 22:43 Beethovenova Missa solemnis s Johnem Eliotem Gardinerem.“

„Opera v 16:00 je bonbónkem pro milovníky italské opery, zazní Děvče ze Západu Giacoma Pucciniho, kterou skladatel komponoval pro Metropolitní operu a pro Carusa s Destinnovou.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 11. do 17. září?

„Program v úterý můžete zahájit Houslovým koncertem Antonína Dvořáka v osobitém pojetí slavné houslistky Anne-Sophie Mutter.“

„Čtvrtek zahájí Ďáblův trylek za doprovodu Vídeňských filharmoniků. V 9:22 provede Daniel Barenboim Beethovenovu Apassionatu.“

„Vzácným hostem víkendové Návštěvy bude violoncellista, pedagog a dlouholetý člen Guarneri tria Marek Jerie. Bude vzpomínat na svá studentská léta – byl spolužák a životní přítel Jiřího Bělohlávka, který také studoval violoncello.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. září?

„Teprve jasné rozdělení do čtyř veřejnoprávních televizních okruhů umožnilo věnovat jeden z nich přes den dětem a večer kultuře.“

„Na portálu o klasické hudbě to může znít svatokrádežně, ale je dobře, že dramaturgie ČT art se nezaměřila jen na tento druh hudební kultury.“

„Jsem zvědav, jak se bude ČT art vyvíjet ve druhé dekádě, v měnící se mediální krajině a za nového vedení na Kavčích horách.“

Psal se poslední srpnový den roku 2013. Byla sobota. Podle zpráv České televize se prezident Obama ještě nerozhodl pro vojenský zásah v Sýrii; ostravský primátor Petr Kajnar označil volební kandidátku své ČSSD za nedemokratickou; Bayern porazil Chelsea na penalty a získal superpohár. Den jako každý jiný? Ne tak docela. Alespoň ve světě médií a kultury. Právě tehdy totiž zahájila Česká televize vysílání kulturního programu ČT art. Téměř přesně dva roky po zvolení Petra Dvořáka do funkce generálního ředitele tohoto veřejnoprávního média se tak naplnila vize, sdílená v některých myslích a srdcích nejméně patnáct let.

Dvě velká oratoria osmnáctého století zazní na festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců 3. a 6. září. O den později přijde řada na program Piš mi, Tvoje Alma… , jehož scénář vytvořil Zdeněk Geist a vychází z tragických osudů neteře Gustava Mahlera Almy Rosé. Posledním koncertem letošního dvaadvacátého ročníku festivalu bude 24. září vystoupení rakouského orchestru Academia Allegro vivo.

Česká filharmonie otevírá 128. koncertní sezonu. 30. a 31. srpna, pod taktovkou rakouského dirigenta a stálého hosta orchestru Manfreda Honecka, vystoupí na Festivalu George Enesca v bukurešťském sále Athenaeum. O týden později vyjde u vydavatelství Pentatone další symfonie Gustava Mahlera, tentokrát První. A v průběhu září orchestr třikrát zahraje na festivalu Dvořákova Praha. Českou filharmonii budou řídit dirigenti Sakari Oramo, Tomáš Netopil a András Schiff, který je zároveň rezidenčním umělcem 128. sezony. Ve Dvořákově síni Rudolfina orchestr sezonu zahájí 27. až 29. září. Její šéfdirigent a umělecký ředitel Semjon Byčkov provede dvořákovský program a vstoupí tak už do šestého roku v čele tělesa.

„Zazní nová bravurní nahrávka Smetanova kvartetu Z mého života v podání Pavel Haas Quartetu.“

„Z nabídky Eurorádia nejprve koncert, jehož hlavní protagonistkou je houslistka Julia Fischer a pozoruhodný dirigent mladší generace Cristian Măcelaru.“

„Tentokrát si poslechněte titul, od kterého zná každý předehru, ale málokdo pokračování. Na programu je Rossiniho velká vážná opera Vilém Tell.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 28. srpna do 3. září 2023?

„Škoda, že Mahler jako významný operní dirigent operu kompozičně vynechal, v písních je cítit mnohdy dramatický tah a ohromný smysl pro kontrast.“

„Byl to večer, naplněný hluboce přesvědčivým výrazem, skutečný Gesamtkunstwerk na pódiu. Bravo oběma pěvcům!“

„Mahlera přispěl významnou měrou slovenský klavírista Róbert Pechanec. Byl svrchovaným partnerem obou pěvců tak, jak to u Mahlera má být. Plně souzněl s pěvci.“

Pražský hudební institut zahájil 31. července v rodném domě Gustava Mahlera v Kališti u Humpolce Mistrovské pěvecké kurzy. Jejich slavnostní zahájení se neslo v duchu interpretace písňové tvorby Gustava Mahlera v podání významného německého basbarytonisty Franze Hawlaty a sopranistky Yvonne Steiner, za klavírního doprovodu Róberta Pechance. Zazněly Písně na verše Friedricha Rückerta (Rückert-Lieder) a výběr ze sbírky Des Knaben Wunderhorn. Před koncertem byla k poctě komponisty zařazena přednáška profesora Jiřího Štilce na téma Gustav Mahler a jeho vztah k českým tvůrcům a českému prostředí. Na ni navázala druhá přednáška historičky Markéty Čejkové Alma Mahler jako múza.

„Čas od osmé večerní patří výjimečně archivním nahrávkám a připomeneme dvě dirigentské legendy a dva hudební antipody: Artura Toscaniniho a Wilhelma Furtwänglera. Ten první byl obávaný perfekcionista s italským temperamentem, druhý se proslavil velkolepou a osobitou koncepcí německé symfonické hudby.“

„Na návštěvě budeme o víkendu u hornistky Zuzany Rzounkové.“

„Syn Richarda Wagnera Siegfried napsal operu Skřítek, která je raritou i na německých scénách, a my uslyšíme její ojedinělou nahrávku.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. července 2023?

Pražský hudební institut ve dnech 30. července až 6. srpna pořádá mistrovské pěvecké kurzy německého basbarytonisty Franze Hawlaty a německé sopranistky Yvonne Steiner. Uskuteční se přímo v rodném domě Gustava Mahlera v Kališti u Humpolce a jsou zaměřené především na interpretaci písňové, oratorní a operní tvorby a určené operním pěvcům, posluchačům hudebních škol a pedagogům operního zpěvu. Cílem kurzů je díky každodenní intenzivní práce s pedagogy a společně s klavíristy Róbertem Pechancem a Ahmadem Hedarem a zdokonalení v interpretaci sólových vokálních děl. Součastí je úvodní recitál 31. července v podání samotných pedagogů výběrem z písní Gustava Mahlera.

„Ve 21:29 Elgarův Violoncellový koncert s Alisou Weilerstein a Danielem Barenboimem, který tento koncert proslavil v nahrávce se svou první manželkou Jacqueline du Pré.“

„V pátek v 8:21 poslouchejte Bachovy Goldbergovské variace s legendárním interpretem Glennem Gouldem, který tuto dnes slavnou kompozici několikrát nahrál.“

„Tradiční nedělní operní odpoledne v 16:00 bude patřit komické opeře o třech dějstvích Floriana Leopolda Gassmanna Die junge Gräfin. Gassmann se narodil v roce 1729 v severočeském Mostě, studoval u jezuitů v Chomutově, ale hlavní hudební vzdělání získal v Itálii a vrchol kariéry zažil ve Vídni.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 17. do 23. července?

„V úvodním Novém špalíčku Bohuslava Martinů Sylva Čmugrová svým hlasově ukázněným projevem prokázala vzácný smysl pro interpretaci ohlasové tvorby, vzniklé na texty Sušilovy sbírky lidových písní.“

„Karel Untermüller svým ušlechtilým tónem, neomylnou intonací a procítěným přednesem znovu potvrdil svoji příslušnost k našim předním interpretům.“

„Jako ukázka živého tvůrčího potenciálu současné skladatelské generace byla zařazena Symfonieta „La petite Joie“ skladatele, klavíristy a herce Ondřeje Brouska.“

S prvním červencovým týdnem v Mariánských Lázních skončil jeden ze tří hudebních festivalů konaných v nejzápadnější části naší republiky (dalšími jsou Hudební léto Borska v okolí Boru u Tachova a Dveře jízdárny dokořán ve Světcích). Již sám dvojjazyčný název Živé pohraničí – Lebendes Grenzland naznačuje, že hudba se zde pěstuje pravidelně, dokonce za přítomnosti stálého symfonického tělesa, a že kulturní akce přináší požitky pro posluchače z obou stran hranice. Ve srovnání s minulým ročníkem byl program omezen. Na rozdíl od mnohých festivalů zde připravované akce nejsou závislé na přízni počasí, mohly se tudíž uskutečnit podle stanoveného plánu.