„Zvolit si pro vstupní část koncertu Schubertovu Osmou symfonii h moll je jistě skvělý dramaturgický tah. Jedná se o dílo mimořádné v celém symfonickém světě po Beethovenovi.“
„Klavírista Miroslav Sekera disponuje bravurní klavírní technikou, naprostým nadhledem nad technickou nesnadností obtížného partu.“
„Bravo Radku Baborákovi a celému Západočeskému symfonickému orchestru za vydařenou sezónu.“
V pátek 3. června zažil sál Casina v Mariánských Lázních krásný koncert Západočeského symfonického orchestru s jeho šéfem Radkem Baborákem. Atraktivní program zahrnoval díla epochy romantismu – Franze Schuberta, Franze Liszta a Gustava Mahlera. Nedokončená 8. symfonie h moll Schubertova je zajisté jednou z nejpopulárnějších symfonií světové literatury. Pro Lisztův virtuózní První klavírní koncert Es dur pozval Radek Baborák znamenitého sólistu, klavíristu Miroslava Sekeru, kterého zdobí krom mnoha jiných cen také první cena z Chopinovy soutěže v Mariánských Lázních. Večer vhodně doplnila kompozice Totenfeier od Gustava Mahlera. Koncert de facto zakončil první sezónu v historii ZSO, kdy šéfovské žezlo převzal v Mariánských Lázních vynikající světový hornista a výborný dirigent Radek Baborák. Je tedy možnost se spolu s reflexí koncertu poohlédnout za končícím prvním rokem působení nového šéfa orchestru.
„Krásně plynulá gesta, lehce přimhouřené oči a lyricky rezonující tón, to vše Dominika Škrabalová prezentovala naprosto transparentně.“
„Biblické písně v Bandžakově podání byly procítěnou nadpozemskou promluvou. Po celou dobu přenášel na posluchače svůj vnitřní klid dialogického rozhovoru s Bohem.“
„Poklidná atmosféra celého recitálu naplněného osobitými interpretačně bravurními výkony pěvců i klavíristů proplouvala podvečerním sluncem nasvícenou gotickou síní.“
Festival Mahler Jihlava navázal na dlouholetou tradici, kdy představuje mladé laureáty Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka z Karlových Varů. Pořadatelé do Jihlavy zvou vždy sólisty, kteří mají na repertoáru i písně Gustava Mahlera. V podvečer 30. května tak v gotické síni jihlavské radnice zazpívala loňská laureátka, mladá mezzosopranistka Dominika Škrabalová, a pak také už ostřílený barytonista Filip Bandžak, který se stal v roce 2006 v karlovarské soutěži nejmladším oceněným pěvcem své kategorie.
Plzeňská filharmonie představila nadcházející sezónu. Ve čtvrtek 22. září ji otevře nizozemský barytonista Thomas Oliemans cyklem písní Chlapcův kouzelný roh Gustava Mahlera. Zahajovací koncert povede šéfdirigent orchestru Chuhei Iwasaki, který se podílel i na celé dramaturgii a uspořádání koncertních řad. Jako sólisté se pak v dalších programech objeví třeba pěvci Yukiko Kinjo, Karolína Janů, Václava Krejčí Housková, Roman Janál, Alžběta Poláčková nebo Josef Moravec, klavíristé Frank Braley a Igor Ardašev, který se stane rezidenčním sólistou sezóny, houslisté Jan Mráček a Mayumi Kanagawa, violoncellistky Camille Thomas a Senja Rummukainen, akordeonistka Markéta Laštovičková nebo klarinetista a vítěz soutěže Pražské jaro 2022 Lilian Lefebvre.
„Snažili jsme se program koncipovat z děl, která jsou povzbudivá a radostná a která přinášejí, kromě poznání, také naději.“
„První část koncertu barytonisty Erwina Schrotta bude operní, pak zazní řada latinskoamerických písní a tang. Prostě galakoncert!“
„Od blokády Leningradu a premiéry Šostakovičovy Leningradské symfonie uplynulo osmdesát let a najednou – v jedenadvacátém století – je tu utrpení Mariupolu…!“
Příští týden začíná Národní festival Smetanova Litomyšl. Od 9. června do 5. července nabízí čtyři desítky hlavních hudebních pořadů a k nim dění v Klášterních zahradách, Smetanovu výtvarnou Litomyšl a další doprovodné akce. Po dvou ročnících improvizování vynuceného vládními opatřeními proti pandemii se letos pořadatelé vracejí k tradičnímu rozsahu. O těch položkách programu, na které se obzvláště těší, o operních večerech, o lidském spolučlověčenství a společném sdílení krásných zážitků, ale i o letošním prodeji vstupenek, o tom všem uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz umělecký ředitel a dlouholetý dramaturg festivalu Vojtěch Stříteský.
V neděli 29. května se bude v Kalištích u Humpolce, rodné obci světoznámého skladatele Gustava Mahlera, od 14 hodin konat už jedenácté setkání nazvané Evropan Gustav Mahler. Na něm pravidelně vystupují především mládežnické dechové orchestry. Už tradičně také mladí hudebníci zasadí růži do Mahlerovského rozária u rodného domu skladatele. Tentokrát to budou děti z Ukrajiny, jejichž růže bude mementem touhy po míru a klidu nejen v jejich rodné zemi.
V programu Janáčkovy filharmonie Ostrava se v tomto týdnu prolíná odcházející koncertní sezóna s tou novou. V úterý 24. května odehraje JFO z nové, devětašedesáté sezóny první abonentní koncert v Opavě v kostele svatého Václava. Na tomto prvním z opavských koncertů orchestr pod taktovkou Josepha Bastiana přednese Čtvrtou symfonii od Gustava Mahlera se sopránovým sólem, které zazpívá Doubravka Součková. O dva dny později, ve čtvrtek 26. května, jsou posluchači zváni do Domu kultury města Ostravy na koncert ještě osmašedesáté sezóny – ZUŠ Open s podnázvem „JFO dětem“, kde vedle sebe k pultům usednou žáci základních uměleckých škol a členové orchestru Janáčkovy filharmonie Ostrava, k nimž se připojí špičkoví umělci – Ivo Kahánek, Beata Hlavenková nebo Terezie Vodička Kovalová. O nové sezóně JFO se dočtete níže.
„Letošní slavnostní zahajovací koncert připadl přesně na večer 111. výročí Mahlerova úmrtí.“
„Pro mladého barytonistu Jiřího Rajniše je Mahler srdcovou záležitostí.“
„Úvodní festivalový koncert byl skvěle dramaturgicky připraven a byl tak důstojnou připomínkou třech skladatelských generací, které středově spojovala osobnost Gustava Mahlera.“
Jedenadvacátý ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců začal po dvou kultuře nepřejících letech opět v původním termínu tradičně orámovaném 18. květnem a 7. červencem – výročími úmrtí a narození Gustava Mahlera, který v Jihlavě strávil dětství. Nosnou linkou dramaturgie festivalu je samozřejmě Mahlerův repertoár, který pořadatelé zasazují do širších hudebních souvislostí. Během letošního ročníku tak zazní téměř všechny Mahlerovy písně a festivalový dramaturgický fokus na české hudební prostředí v napojení na vídeňský prostor představí další pozapomenutá díla skladatelů 18. století. V obnovené světové premiéře tak v nedaleké Nové Říši zazní 3. června Mše svatého Aloise od skladatele Leopolda Hoffmanna.
Jednadvacátý ročník Festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2022 začíná v úterý 17. května. Zahájí ho slavnostní koncert orchestru ZUŠ Jihlava pod vedením Jana Noska v Parku Gustava Mahlera a večerní projekcí na jihlavském náměstí – mahlerovským videomappingem. O dalších projektech informují pořadatelé níže.
Houslista Jan Mráček, jeden ze tří koncertních mistrů České filharmonie, hostuje v tomto týdnu na stejné pozici u Berlínských filharmoniků. Na programu koncertů v sále Philharmonie je dnes a v pátek Schubertova Nedokončená symfonie, Beethovenova předehra Coriolan, Schönbergova Komorní symfonie č. 2 a Mahlerových Pět písní na texty Friedricha Rückerta s barytonistou Christianem Gerhaherem. Diriguje, a to jako svůj debut se světoznámým orchestrem, Antonello Manacorda – Ital spojený v poslední době vedle prestižních úkolů ve světových operních domech také s postupimskou Kammerakademie Potsdam, v mládí koncertní mistr v tělese Mahler Chamber Orchestra vedeném Claudiem Abbadem. Jan Mráček dostal příležitost k hostování u prvního pultu na základě dvou konkurzů v uplynulých dvou letech, ze kterých Berlínští filharmonikové sice nevybrali nikoho pro stálou pozici, ale v obou případech se umístil v nejlépe hodnocené trojici. Orchestr každému ze tří loňských adeptů nyní poskytl jeden týden v sezoně k užší spolupráci.
„Nezaměnitelnému zvuku žesťových vojenských signálů nebo promenádních koncertů na náměstí a vojenským pochodům nemohl uniknout.“
„Někde tady se rodí další proslulý výrok o trojí vyděděnosti: Čech mezi Rakušany, Rakušan mezi Němci a Žid mezi všemi…“
„Studijní výsledky Gustava Mahlera na jihlavském gymnáziu, tak, jak jsou důkladně zachovány jako všechny ostatní dokumenty v jihlavském archivu, nejsou nijak skvělé.“
V pondělí 22. října 1860 se přistěhovala z Kaliště u Humpolce do Jihlavy rodina Mahlerových. Jejich synkovi Gustavovi byly čtyři měsíce… Jak vypadalo město Iglau v šedesátých a sedmdesátých letech devatenáctého století, během patnácti let, kdy tam vyrůstal a chodil do školy? O tom, o prvních a zásadních hudebních podnětech předcházejících studiu na Vídeňské konzervatoři, o rodinných kořenech, otcově živnosti, o sociální situaci a vzpomínkách na dětství pojednává druhý díl seriálu Gustav Mahler v souvislostech. Vychází na začátku měsíce, ve kterém uplyne 111 let od úmrtí skladatele a dirigenta, jemuž osud vyměřil necelých jedenapadesát let života.
„Studium archivní partitury Wagnerovy opery nevnímal Jordan jako pohled do minulosti interpretace, nýbrž jako rozhovor s tehdejším dirigentem díla, Gustavem Mahlerem.“
„Krása zvuku dramatické interpretace ozvláštněné lyrickými okamžiky v souladu s pěveckými výkony vynikala v celém provedení opery.“
„Dominantní poloprázdné jeviště s minimem scénických objektů v současné produkci Calixta Bieita napomohlo vyniknout plastickému znění velkých pěveckých výkonů.“
Vedení světoznámého rakouského divadla zařadilo opět na repertoár velkolepou romantickou operu Tristan a Isolda Richarda Wagnera. Premiéra se konala ve Vídeňské státní opeře 14. dubna. Titulní role svěřil režisér rakouským významným interpretům, pár tvořil hrdinný tenorista Andreas Schager a dramatická sopranistka Martina Serafin. Dílo hudebně nastudoval generální hudební ředitel divadla Philippe Jordan, který inspirativně vycházel i z dobové vídeňské partitury Gustava Mahlera ze sklonku 19. století.
Soubor baletu Divadla J. K. Tyla připravil na neděli 17. dubna galakoncert za účasti hostů z domácích tanečních scén i ze zahraničních divadel. Bude se konat od 19 hodin ve Velkém divadle. Při této příležitosti zavítá do Plzně španělská tanečnice Lucía Lacarra, která působila na postu sólistky v Ballet national de Marseille, San Francisco Ballet či v Bavorském státním baletu a je držitelkou několika prestižních ocenění. Například v roce 2002 v Monte Carlu získala Nijinsky Award, o rok později ji bylo v Moskvě uděleno prestižní ocenění Benois de la Danse za roli Taťány v Crankově baletu Oněgin a v roce 2011 byla na Galavečeru světových baletních hvězd v Petrohradu vyhlášená tanečnicí desetiletí. Diváci budou moci tuto významnou osobnost tanečního světa vidět společně s bývalým sólistou Královského baletu v Londýně Matthewem Goldingem v soudobé choreografii Snow Storm od Yuriho Possokhova, který se nechal inspirovat Puškinovou povídkou o ženě, které sněhová bouře překazí útěk s jejím milým.
Česká filharmonie vstupuje do své 127. sezony. Hrát bude pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova, hlavních hostujících dirigentů Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila nebo také pod taktovkou Johna Eliota Gardinera a Manfreda Honecka. Rezidenčními umělci budou Simon Rattle a Magdalena Kožená, jako sólisté vystoupí Daniil Trifonov, Lisa Batiashvili nebo Leonidas Kavakos.
„Osmou symfonii veřejnosti poprvé představil v září 1910 v Mnichově – a byla to vlastně jediná příležitost, kdy byl plně uznán jako skladatel.“
„Ve Vídni a v Mnichově připravoval premiéru Osmé symfonie s jasným postojem, který ho jako dirigenta provázel po celý život, že ´nebude tolerovat žádné umělecké lajdáctví´.“
„V Praze zazněla poprvé 20. března 1912 za řízení Alexandera Zemlinského.“
Dva roky po mnichovské premiéře, v březnu 1912, zazněla i v Praze Mahlerova Osmá symfonie, zvaná Symfonie tisíců. Dělí nás od té koncertní události sto deset let. Výlučné dílo za tu dobu na pódiích, ani na těch pražských, nezdomácnělo. Nejen pro enormní nároky na velikost interpretačního aparátu, ale asi i pro svou velikášskou monumentalitu a možná i pro texty z druhého dílu Goethova Fausta, jejichž filozofující poselství nemá pro posluchače takovou bezprostřední emotivní sílu jako Mahlerovy písňové texty nebo chorál v jeho Druhé symfonii.
„Lehký soprán Martiny Jankové byl nucen do nižších poloh a v zatížení zvyšoval vibrato a v nižších polohách ztrácel nosnost.“
„Líbezného partu v Mahlerově symfonii se ujala Martina Janková, která se stala součástí orchestru. Tato role ji poněkud klidnila a zpívala lehce, měkce a hlas se jí nesl příjemně.“
„Mahlerova symfonie završila koncert, který v sobě nesl mnohá očekávání, a i když se všechna nenaplnila, byl to večer plný krásné hudby.“
Abonentní řada koncertů Filharmonie v divadle I měla 24. a 25. března druhé pokračování. Tentokrát byla přizvána ke spolupráci sopranistka Martina Janková, která si vydobyla mezinárodní renomé díky svému perlivému a jasnému sopránu, který ji předurčuje zejména k mozartovskému repertoáru. Deset let působí v opeře ve švýcarském Curychu a v České republice ji neslýcháme příliš často. I proto bylo její avizované vystoupení v Brně velkou společenskou i hudební událostí.
Mozart & Mahler Martiny Jankové. To je název koncertů, které pořádá Filharmonie Brno tento čtvrtek a pátek 24. a 25. března. Sólistkou bude česko-švýcarská sopranistka Martina Janková, které patří mezi významné mozartovské a barokní interpretky. Poněkud nezvyklá role čeká po oba večery šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. V Mozartově árii se ujme sólového partu a bude tak orchestr dirigovat od klavíru. Filharmonie Brno opět uprchlíkům z Ukrajiny vstup zdarma. Posluchači také mohou na místě přispět do kasiček Diecézní charity Brno.
„Čo však už málokoho necháva chladným, je to, čo je „medzi riadkami,“ čo tam vložil autor bez toho, že by to v podstate vedome robil.“
„Nedá sa úplne vylúčiť, že senzitívny poslucháč nájde určite psychopatické črty aj vo Wagnerovej hudbe.“
„To, čo je totižto vpísané medzi riadkami, nakoniec ostane to najsilnejšie.“
Proč je Wagnerova hudba pro někoho neposlouchatelná? V čem spočívá tajemství skutečnosti, že jsme ochotni poslouchat skladby v různých dalších a dalších interpretacích? Jak důležité pro nás je to, co autor nebo interpret vložili „mezi řádky“? A jak je možné, že každý čteme mezi řádky něco jiného? To jsou jen některé otázky, které sám sobě i čtenáři klade ve své úvaze pianista, pedagog a publicista Adam Stráňavský.
Už bez covidových opatření se bude dnes od 19 hodin v košickém Domě umění konat koncert Košické státní filharmonie, která si jako sólistu přizvala barytonistu Aleše Jenise. V jeho interpretaci pod taktovkou Olivera Dohnányiho zaznějí Mahlerovy Písně potulného tovaryše. Na programu bude také Suchoňův cyklus Horalská suita a závěr bude patřit Druhé symfonii C dur Roberta Schumanna. V neděli 6. března orchestr vystoupí na Koncertě pro Ukrajinu, a sice od 16 hodin na místní Dolní bráně. Akce je výsledkem spolupráce institucí K13 – Košická kulturní centra, Státní filharmonie Košice, Město Košice a Tabačka Kulturfabrik. Prostor na pódiu dostanou různí umělci, osobnosti a občanští aktivisté ze Slovenska i Ukrajiny.
