Berounská Městská knihovna pořádá online přednáškový cyklus s názvem Poklady hudebního repertoáru s dirigentem Haigem Utidjianem. Ten osobitým způsobem provede účastníky světem svých oblíbených skladeb, uvede jejich rozmanitou interpretační tradici a nastíní jejich propojení s životními osudy jejich autorů a autorek. Přednášky, které začínají ve čtvrtek 15. dubna v 19 hodin, budou bohatě doplněny obrazem i zvukem. Zájemci se mohou hlásit na e-mailové adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Knihovna přichystala celkem osm dílů cyklu a budou se konat online vždy ve čtvrtek.
Dvacet tři koncertů nakonec nabídne letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Už druhý rok tohoto prestižního festivalu poznamenává pandemie a mění program. Přesto se bude 76. ročník konat ve svém obvyklém termínu mezi 12. květnem a 3. červnem a divákům zprostředkuje „zdravě odvážný“ program, jak ho popsal ředitel přehlídky Roman Bělor. Nechybějí v něm domácí ani zahraniční umělci a tělesa a také představení mladých talentů.
„Káťu Kabanovou měla Kněžíková zpívat už loni, a to při koncertním provedení opery s Česku filharmonií a Jakubem Hrůšou v Praze a Hamburku.“
„Vedle Káti Kabanové je v plánu uvedení oper Turek v Itálii, Così fan tutte a Luisa Millerová a také poloscénické provedení Tristana a Isoldy. K tomu se přidává několik koncertů.“
„Pořadatelé letošní program trochu revidovali; věří v jeho uskutečnění, stejně jako v konání podzimní série představení po britských městech Glyndebourne on Tour.“
Sopranistka Kateřina Kněžíková se bude podílet na nové inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové v Glyndebourne. Na mezinárodně uznávaném operním festivalu ve Východním Sussexu na jihu Anglie se má od 20. května do 19. června odehrát desítka představení. Česká pěvkyně v nich ztvární titulní roli.
„Musel přijít rok 1989, aby byl 1. květen 1882 oprášen a využit v nových souvislostech a okolnostech.“
„Pár stovek metrů od sídla orchestru padla Berlínská zeď; kromě jiného se tím zjednodušila možnost vyjíždět volně na koncerty do všech koutů Evropy.“
„Pro nás je poctou, že se Evropský koncert konal už třikrát v Praze.“
Psal se rok 1882. V Praze byla 5. listopadu poprvé vcelku provedena Smetanova Má vlast; Karlo-Ferdinandova univerzita se rozdělila na českou a německou část; Německé městské divadlo v Brně rozzářily – jako první v Evropě – Edisonovy žárovky. A v metropoli nedávno vzniklého Německa (1871) byl 1. května založen orchestr Berlínských filharmoniků. Jeho vznik dodnes vzbuzuje úsměv.
Baletní soubor Národního divadla moravskoslezského dokončil práce na baletní novince s názvem Mahlerovy vzpomínky pod vedením norského choreografa Jo Strømgrena, kterého inspirovala Mahlerova hudba, a to především jeho písňová tvorba. Jak sám řekl, nikdy nepřijíždí pracovat s hotovým scénářem, ale obsah tvoří až na místě se členy příslušného souboru. Výsledkem je jeho pohled na dobu, život a tvorbu skladatele. Stejně tak ale může v divákovi vyvolat vzpomínky na jeho rodinu v dávné minulosti nebo přiblížit dobu, v níž Mahler žil. Strømgren vybíral pro inscenaci nejen hudbu, je také autorem scény a vizuálních i světelných efektů. Světová premiéra Mahlerových vzpomínek se měla uskutečnit v Divadle Jiřího Myrona za týden, 27. března, ale bude s ohledem na aktuální situaci až v příští sezóně – a pro diváky v hledišti.
Janáčkova filharmonie Ostrava přichystala na zítra, čtvrtek 4. března, od 19 hodin živý online přenos s hudbou Nina Roty a Gustava Mahlera, jehož Symfonie č. 4 G dur zazní pod vedením dirigenta Tomáše Netopila a se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou, která přednese sólový part. Sólistou kontrabasového koncertu Nina Roty bude Martin Raška, první kontrabasista orchestru JFO. Orchestr navíc připravil bonus v podobě kontrabasového kvarteta, které o pauze zahraje legendární skladbu z filmu Kmotr, známou jako Love Theme. Koncert se uskuteční ve společenském sále Domu kultury města Ostravy bez osobní účasti posluchačů.
Janáčkova filharmonie Ostrava chystá dva další online koncerty. První z nich, s názvem Talentované mládí, nabídne JFO v živém přenosu na svých sociálních sítích zítra, ve čtvrtek 25. února od 18 hodin, a to v podání mladých nadaných hudebníků. Jejich představení zaznamenají pro stream kamery absolventů a studentů oborů multimediálních technik a audiovizuální tvorby na Slezské univerzitě v Opavě. Fotoreportáž zase pořídí studentka Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Začínající muzikanty hned následující týden na pódiu vystřídají profesionální hudebníci. Ve čtvrtek 4. března od 19 hodin zazní Mahlerova Symfonie č. 4 G dur pod taktovkou Tomáše Netopila se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou v sólovém partu. V první půli dojde na Kontrabasový koncert Nina Roty a sólo přednese Martin Raška. Oba koncerty proběhnou ve společenském sále Domu kultury města Ostravy bez osobní účasti posluchačů a bude je možné sledovat na YouTube stránce orchestru i zde.
„Což o to, ta parta mladých muzikantů by byla nesporně báječná,“ vypálil na mě bez okolků, „ale copak je vhodné, abych se upsal vojákům?“
„Tentam je pochybující, váhavý, opatrný Jiří Bělohlávek z minulých let! Tady se představuje rozhodný, ctižádostivý mistr taktovky.“
„Říkává se, že každý je nahraditelný, někteří jsou ale nezapomenutelní; o Jiřím Bělohlávkovi to platí bezezbytku.“
Ve vzpomínkách na Jiřího Bělohlávka bývá zmiňován protiklad, který vystihoval jeho přístup k životu: „Povahou introvert, povoláním extrovert,“ zněl například 1. června 2017, den po dirigentově úmrtí, titulek na webu ČT 24. Bylo to docela trefné. Nikoli však úplné. Na to, aby tak stručná definice platila, byl Jiří, který by dnes býval oslavil pětasedmdesát, ve skutečnosti mnohem komplikovanější, mnohovrstevnatější osobností.
„Adagietto z Mahlerovy Páté, skutečná ´píseň lásky´, jemná hudba komponovaná v době vstupu do manželství s Almou.“
„Úplně celou zamilovanou skladbou je Serenáda Es dur Josefa Suka. Napsal ji s jedinou myšlenkou: na Otilku.“
„Šostakovičova Lady Macbeth… Přímo k Valentýnu je to jen pro silnější povahy…“
K Valentýnu, svátku zamilovaných, se dávají dárky, květiny, cukrovinky, pohlednice se srdcem… Patří k němu jako ke svátku náklonnosti mezi partnery láskyplná vyznání a uzamykání zámečků lásky, šperky, ale stejně tak i sex, intimnosti, krajkové prádlo a erotické pomůcky. Proč nepřidat něco z hudby?! Láska je v ní jako téma po celou její historii přece na jednom z prvních míst.
Třetí ročník Mezinárodní violoncellové soutěže o Cenu Gustava Mahlera, kterou vyhlašuje Institut Gustava Mahlera Praha ve spolupráci s Filharmonií Gustava Mahlera Jihlava, se měl původně uskutečnit včera, 8. února 2021 v Jihlavě. Kvůli pandemii a následným restriktivním opatřením se vedení soutěže rozhodlo uspořádat letošní ročník virtuálně. Do soutěže poslalo přihlášku sto osmdesát tři violoncellistů ze sedmadvaceti zemí. Ti zaslali soutěžní nahrávky, na jejichž základě porota vybrala letošní laureáty, formou odkazu na YouTube. Cenu Gustava Mahlera 2021 s finanční prémií třicet tisíc korun českých získal zároveň absolutní vítěz klání – Simon David Eberle z Německa.
„Hasiči tu lednovou noc roku 1996 bojovali s ohněm marně, v nejbližších kanálech zrovna nebyla voda…“
„La Fenice bylo místem světových premiér Verdiho oper Ernani, Attila, Rigoletto, Traviata a Simone Boccanegra.“
„Poprvé v Itálii tam byl uveden Rienzi a pak také celý Prsten Nibelungův, jen dva měsíce poté, co Wagner v Benátkách zemřel.“
Benátské divadlo La Fenice před pětadvaceti lety, 29. ledna 1996, shořelo. Už podruhé ve své čtvrttisícileté historii. Historická budova na nevelkém náměstí v jedné z nejstarších částí města, západně od náměstí sv. Marka, naproti kostelu San Fantino, je obnovena opět od roku 2003. Nyní je však kvůli opatřením proti pandemii už mnoho měsíců bez operního a baletního provozu. Příležitostně se v ní konají jen streamované koncerty bez publika. Ty nejbližší, jediné dva v únoru, mají dirigovat Antonello Manacorda a Juraj Valčuha.
„Zázračné záběry jsou podkresleny tuctovou sterilní pseudoromantickou kulisou.“
„Posluchači jsou nějak moc často spokojeni. V posledních letech jim v hudbě stačí čím dál méně.“
„Měli bychom si být jisti kvalitou produktu, který necháváme vstoupit do našeho nejniternějšího světa.“
Každý vlastník televize je příjemcem obrovského množství hudby, ať si to uvědomuje, nebo ne. Jaká je však kvalita hudby, která se k nám dostává skrze televizní reproduktory? Je srovnatelná s kvalitou vizuálu? A co hudba linoucí se z rádií? Právě tomu se ve svém SeriáluPlus věnuje Lukáš Hurník.
Třetí ročník Mezinárodní violoncellové soutěže o Cenu Gustava Mahlera, kterou vyhlašuje Institut Gustava Mahlera Praha ve spolupráci s Filharmonií Gustava Mahlera Jihlava, se měl původně uskutečnit 8. února 2021 v Jihlavě, kde slavný skladatel prožil prvních patnáct let svého života a kde započalo jeho okouzlení hudbou. Jihlava se měla stát i potřetí dějištěm hudebního klání mladých violoncellistů z celého světa ve věku od šesti do třiceti let. Kvůli pandemii a následným restriktivním opatřením se vedení soutěže dostalo před dilema, co se soutěží dál. Nakonec padlo rozhodnutí uspořádat letošní ročník virtuálně. Bude tak snahou o navázání na předchozí dva ročníky soutěže a o zachování kontinuity. Do soutěže poslalo přihlášku sto osmdesát tři violoncellistů ze sedmadvaceti zemí, což potvrzuje přetrvávající zájem o účast na soutěži i v současné nejisté době. Účastníci zaslali soutěžní nahrávky, na jejichž základě vybere porota letošní laureáty, formou odkazu na YouTube.
Pořadatelé Mezinárodního hudebního festivalu Hudba tisíců Mahler Jihlava byli nuceni z důvodu vládních opatření změnit termíny některých koncertů podzimní části. Říjnový koncert Českého filharmonického sboru Brno pod vedením jeho sbormistra a uměleckého vedoucího Petra Fialy se nově přesouvá na 23. listopadu. Stejně tak se přesunulo vystoupení Českého chlapeckého sboru Boni Pueri, a to na 25. listopadu. Závěrečný koncert se bude konat poslední den tohoto měsíce jako živý stream od 19 hodin, a to na sociálních sítích pořadatele a také portálu KlasikaPlus.cz. Vystoupí Komorní filharmonie Pardubice s mezzosopranistkou Evou Garajovou, která se představí ve Slovenských spevoch Vítězslava Nováka a v Dvořákových Cigánských melodiích. Zazní také Adagietto Gustava Mahlera a Novákova Slovácká suita. Koncert bude řídit Marek Štilec. Více o podzimní části festivalu jsme psali zde.
„Lze očekávat, že Jurowského provedení Mé vlasti přinese mimořádně silný zážitek i nový pohled na interpretační tradici.“
„Festival vyvrcholí uvedením Stravinského opery-oratoria Oedipus Rex.“
„V rámci dramaturgické řady věnované poučené interpretaci staré hudby vystoupí čtyři zahraniční ansámbly, Pražské jaro ale také přichází s novým projektem věnovaným současné hudbě nazvaným Prague Offspring.“
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v roce 2021 nabídne čtyři desítky koncertů, na které už 11. listopadu začíná prodávat vstupenky. Program obsáhne spektrum od Smetanovy Mé vlasti po Stravinského operu-oratorium Oedipus Rex, od pět století staré hudby Josquina Desprez po dílo žijící autorky Olgy Neuwirth. Připraven je Víkend komorní hudby i nový projekt věnovaný současné hudbě a nazvaný Prague Offspring. Vedle Vladimira Jurowského s Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin a Sira Simona Rattlea s London Symphony Orchestra přijede také Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, který bude řídit Jakub Hrůša. Šestasedmdesátý ročník je připraven s předpokladem, že koronavirová pandemie už nebude ovlivňovat život jako letos.
Tento rok se pořadatelé Violoncellové soutěže o Cenu Gustava Mahlera rozhodli akci převést do virtuálního prostředí. Soutěžit se bude prostřednictvím videonahrávky umístěné na YouTube a uzávěrka přihlášek je k poslednímu dni letošního roku. Repertoár je volný, hra sólo, nebo s doprovodem klavíru, uchazeč musí dodržet pouze časový limit pro skladbu. Jednokolová soutěž je rozdělena do 11 věkových kategorií pro účastníky do věku 30 let a hlavní odměnou je cena spojená s finanční dotací 30.000 Kč. Podmínky pořadatelé definovali na svých stránkách.
Po přehledu představení v drážďanské Semperoper a Zemském divadle v Linci doplňujeme ještě přehled kulturních událostí ve vídeňské Státní opeře. I přes nepříznivé podmínky tam chystají příští neděli 25. října premiéru Čajkovského opery Evžen Oněgin. Hudebního nastudování se ujal český dirigent Tomáš Hanus, režie Rus Dmitri Tcherniakov. Opera povolala do hlavních rolí pěvce, kteří ruský jazyk ovládají jako svou rodnou řeč anebo jim je blízký. V roli Taťány vystoupí Tamuna Gochashvili, Olgu ztvární Anna Goryachova, Oněgina Andrè Schuen a Lenského Bogdan Volkov.
„Jeho osmipokojové apartmá na druhém podlaží mělo číslo 23 a bylo z něj vidět na Central Park. Kdopak ty prostory asi obývá dnes…?“
„V Praze všechny okouzloval i v soukromí. Na večírku u Rafaela Kubelíka, šéfa České filharmonie i festivalu Pražské jaro, který tehdy bydlel na Smetanově nábřeží, strávil prý většinu času u klavíru.“
„Sledovali jsme ho s nepopsatelnými pocity – ve směsici nadšení z hudby i ze svobody. A tlačili jsme se v chodbě u dirigentského salonku, abychom ho zahlédli zblízka…“
Hledáme a nacházíme několik adres v New Yorku, které spojuje jméno Leonarda Bernsteina. Život charismatického dirigenta, geniálního skladatele, existenciálně hlubokého vykladače díla Gustava Mahlera, autora muzikálů i symfonií, excentrického bisexuála a televizního popularizátora hudby se na Manhattanu uzavřel před třiceti lety, 14. října 1990. Připomínáme si současně, že na začátku i na konci jeho umělecké dráhy figuruje – pro nás památným způsobem – Praha.
Opera Bohuslava Martinů Řecké pašije, recitál tenoristy Pavola Breslika, koncert Dětského sboru Brno, folklorní setkání s Magdalenou Múčkovou a cimbálovou muzikou Danaj, písňový večer barytonisty Tomáše Krále a koncert Pražského filharmonického sboru – to vše jsou hudební setkání Mezinárodního festivalu Janáček Brno, jejichž původní termíny byly kvůli vládním nařízením zrušeny. Pořadatelé však stále doufají, že se epidemiologická situace zlepší, a představují některá nová data koncertů.
„Klavírní kvarteto Josefa Suka působí nádherně sehraně, hraje vášnivě a přesně.“
„Silnou stránkou souboru je společně cítěný tah na potřebných místech, otevřenost netlumeným emocím a společně cítěné gesto.“
„Hra dosáhla vrcholu v opusu 1 Josefa Suka. Studentská práce je zručně koncipovaná a působivě zvládnutá.“
Vnímat festival Janáček Brno, i když ho pořádá tamní Národní divadlo, pouze jako festival operní, není správné. Koncertní nabídka je neméně hodnotná. Tedy byla by úplně, kdyby do její další části, stejně jako do té operní, ode dneška nezasáhla vládní opatření proti viru. Nedělní odpolední koncert v Mozartově sále Reduty byl poslední normální. A Klavírní kvarteto Josefa Suka na něm hrálo na vlně, slyšitelně převyšující obyčejné standardy.
