Hudební výlet po svérázném Maďarsku roztančený čardášem a verbuňkem chystá na středu 27. září Filharmonie Bohuslava Martinů. V 19 hodin začne ve Velkém sále Kongresového centra Zlín koncert, který představí kompozice dvou původem maďarských autorů, Concert Românesc od Györgye Ligetiho a Koncert č. 1 Es dur pro klavír a orchestr Franze Liszta, a vyvrcholí uvedením výběru ze souboru jednadvaceti uherských tanců Johannesa Brahmse v orchestrálních úpravách Alberta Parlowa, Martina Schmelinga nebo Antonína Dvořáka. Sólistou bude talentovaný dvacetiletý pianista Jan Čmejla, mimo jiné vítěz posledního ročníku prestižní klavírní soutěže Concours International de PianodʼEpinal pořádané v roce 2022. Orchestr bude řídit hlavní hostující dirigent Leoš Svárovský. Koncert je součástí Mezinárodního hudebního festivalu Harmonia Moraviae, který se koná od 21. září do 2. listopadu. Jaký byl jeho zahajovací koncert, si můžete přečíst v naší ReflexiPlus.
„K jeho najväčším prednostiam potom azda patrí to, že je schopný zreteľne uchopiť rozvrstvenie skladieb, jasne ich štrukturovať, počúvať motivicko-tematický materiál.“
„Guarrerovo pojatie samozrejme stavalo na tom, že technické výzvy týchto kompozícii zvládal celkom suverénne.“
„Každá z ‚kartiniek‘ dostala v Guarrerovej interpretácii priestor a pozornosť, zároveň ale stále fungovali aj ako celok.“
Vo rozmanitom recitály sa v rámci rady „Pro budoucnost“ festivalu Dvořákova Praha predstavil mladý taliansky klavirista Giuseppe Guarrera. V sále Betlémské kaple zahral 20. septembra diela Beethovena, Ligetiho, Liszta a Musorgského; ťažiskom sa pritom stali Obrázky z výstavy posledného z menovaných.
„Szabó dobře zužitkoval barevné možnosti místních varhan a efektní interpretací zanechal stopu přidanou hodnotou osobité emocionality.“
„Se ctí se popasoval s výzvou, která mu umožnila projevit technickou brilanci, a současně zachoval autentičnost radostného maďarského folklóru.“
„Mezinárodní varhanní festival v Olomouci dal především jasný signál, že varhany nejsou pouze barokní služkou, ale mají široké uplatnění napříč všemi žánry až po hudbu 20. století, jež byla na festivalu v poměrně hojném zastoupení.“
Půlkulatý pětapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci završil koncert s podtitulem Max Reger jubilující, oslavující 150 let od narození tohoto významného, Bachem hluboce inspirovaného skladatele a varhaníka. Skladby oslavence i dalších interpretoval zástupce mladší generace umělců, který se věnuje hře na široké spektrum klávesových nástrojů, jako je klavír, cembalo, harmonium d’art a samozřejmě varhany, Balázs Szabó z Maďarska.
„Již rok působíme v provizorním koncertním sále; většinu symfonického repertoáru s určitými limity zahrát lze, avšak velkých symfonií Gustava Mahlera nebo Dmitrije Šostakoviče se na nějakou dobu vzdát musíme.“
„České hudbě vzdáme v roce 2024 hold několikrát; především koncertním provedením Smetanovy Libuše v Národním divadla moravskoslezském, ale také Novoroční koncert bude patřit Smetanovi, Martinů, Dvořákovi.“
„V pařížské Invalidovně se v říjmu představíme s dirigentkou Alenou Hron, v listopadu budeme na Festivalu Eufonie ve Varšavě koncertovat pod vedením Tomáše Netopila a příští rok v červnu to bude Vídeň a legendární Musikverein.“
Ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava Jan Žemla pro portál KlasikaPlus.cz zevrubně nastiňuje nastávající jubilejní sedmdesátou sezonu, která se nese ve znamení mimořádně silného uměleckého zastoupení, jakož i přetrvávajících provizorních podmínek činnosti orchestru. Výrazné slovo si vezmou ženy-dirigentky a těleso se rovněž věnuje oslavám Roku české hudby a smetanovskému výročí.
Mezinárodní festival komorní hudby Konvergencie vznikl v roce 2000 v Bratislavě, v poslední letech si našel místo i v Košicích. Konvergencie každoročně vytváří prostor pro umělce a milovníky hudby, kde se mohou přiblížit k různým žánrům, projektům a osobnostem komorní hudby z celého světa. Festival začíná dnes a trvá čtrnáct dní až do 24. září.
Devátý koncertní den festivalu Ostravských dnů bude výjimečný. 1. září v sedmnáct hodin totiž začne tzv. „Dlouhá noc“ vyžadující bdělost téměř do ranních hodin. Dojde na ni v nových prostorách konvertované historické budovy městských jatek, sídla městské galerie současného umění Plato, pro tento účel zcela odstrojené a přizpůsobené hudbě. Zhruba osmihodinový program o sedmi částech nabídne site-specific počiny i oceňovaný kvartet Luigiho Nona, hudbu Jamese Tenneyho, kvartety i improvizace Lukase Ligetiho a obecně české i světové premiéry sólových a ansámblových skladeb nejstarší i nejmladší generace dneška. Z Plato si návštěvníci mohou „odskočit“ na operu: v Divadle Antonína Dvořáka bude uvedena inscenace Hrátky s Trumpem Bernharda Langa.
Kompletní písňová tvorba skladatelských osobností, jejichž společné sté výročí narození si letos připomínáme – Viktora Kalabise a György Ligetiho – zazní v rámci jednoho koncertu v interpretaci předních českých sólistů v neděli 25. června od půl osmé večer na Novoměstské radnici v Praze. Program nastudovali sopranistka Jana Sibera, loňská držitelka ceny Thálie, tenorista Ondřej Holub a barytonisté Roman Janál a Vojtěch Šembera. Klavírních partů se ujmou klavíristé Jan Dušek a Bohumír Stehlík. Koncert je dalším novátorským příspěvkem z dílny spolku Lieder Company Prague.
„Po poledni je připravena série koncertních árií Wolfganga Amadea Mozarta s legendární koloraturní sopranistkou Editou Gruberovou. A pak nová nahrávka Brahmsova klavírního koncertu č. 1 d moll s Andrásem Schiffem a Orchestrem osvícenského věku, tedy orchestrem dobových nástrojů.“
„Středa večer bude patřit Liboru Peškovi, který by 22. června slavil devadesátiny.“
„Víkendová návštěva je ve znamení 50. výročí úmrtí Karla Ančerla. Bude to přehlídka jeho oblíbených autorů a vrcholných nahrávek.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 26. 6. do 2. 7. 2023?
Rozhlasový symfonický orchestr Vídeň měl v pátek jako hosta dirigenta Jakuba Hrůšu. Program z hudby dvacátého století, přenášený rozhlasem ORF, zahrnul Paraboly Bohuslava Martinů, Koncert pro violoncello a orchestr Györgye Ligetiho se sólistkou Alisou Weilerstein a Druhou symfonii Miloslava Kabeláče.
„Způsob, jakým fenomenální violistka zahrála takto posluchačsky a hráčsky náročný program, si zaslouží hluboký obdiv a respekt.”
„Excelentním způsobem si poradila s formulací jednotlivých vět. Vždy sebevědomá, striktní a asertivní.”
„Fialová nepochybně patří mezi nejlepší světové violistky, v Ostravě o tom podala jasnou, aktuální a nezapomenutelnou zprávu.”
Říká se jí první dáma české violy nebo „Lady Viola“. Violistka Kristina Fialová včera ukázala, že každý nástroj lze zbavit ustálených klišé, když na něj hraje opravdový umělec. Její sólový recitál nabídnul Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v úterý 6. června. Spolu s charismatickou violistkou se do Ostravy ve své hudbě vrátili také skladatelé, kteří měli k tomuto městu vždy blízko: Paul Hindemith a Krzysztof Penderecki. Fialová zahrála v Kostele sv. Václava jeden z nejobtížnějších recitálů, které je možné vymyslet, a navíc se musela vypořádat s nečekanými komplikacemi. Ty však zdolala s elegancí a ukázala, proč patří mezi umělci klasické hudby na přední místo.
Festival Pražské jaro vyvrcholí dnes, v pátek 2. června večer v Obecním domě, uvedením Symfonie č. 9 s „Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena, díla tradičně spjatého se závěrem festivalu. Slavnostní program, na kterém Českou filharmonii, Pražský filharmonický sbor a čtveřici mezinárodně uznávaných sólistů (Simona Šaturová, Lucie Hilscherová, Steve Davislim a Jan Martiník) povede německý dirigent Christoph Eschenbach, přinese spojení Beethovenovy hudby s Písní osudu Johannesa Brahmse a mistrovskými Atmosphères Gÿorgyho Ligetiho. Zařazením tohoto krátkého, ovšem pro hudbu dvacátého století zásadního díla, se festival připojuje ke světovým kulturním institucím, které si letos připomínají sto let od Ligetiho narození.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro vstupuje do svého finále. V týdnu od pondělí 29. května do pátku 2. června pořadatelé nabídnou již podruhé dokument o profesní dráze klavíristy Igora Levita, český debut proslulého francouzského barokního souboru Les Talens Lyriques s koncertním provedením oper Pygmalion a Almasis, jazzový projekt Uthando, tůmovský večer Czech Ensemble Baroque s mezinárodně uznávaným kontratenoristou Andreasem Schollem a dva závěrečné koncerty v režii České filharmonie, Pražského filharmonického sboru a sólistů pod vedením Christopha Eschenbacha.
„V úterý stojí za pozornost v 8:29 skladba Petra Ebena Řecký slovník. Odkazuje na jeho mimořádné jazykové nadání, uslyšíme řecká slova pro Hrdost, Ctnost, Dychtivost boje, Lásku – přátelství, Hněv, Smrt, Spor, Bolest, Radost – štěstí.“
„Několik koncertních árií Wolfganga Amadea Mozarta v podání Edity Gruberové. Mimořádná slovenská sopranistka měla bezchybnou techniku a smysl pro styl.“
„V rámci pravidelné sobotní a nedělní návštěvy se vydáme do Brna, ale jenom částečně. Naším průvodcem bude ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová a výběr skladatelů mimořádně pestrý…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 29. 5. do 4. 6. 2023?
„S výsledky letošního prubířského klání se širší publikum mohlo seznámit během podvečerního koncertu s následným vyhlášením tolik očekávaného pořadí.“
„Vítězem Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro v kategorii viola se stal Francouz Sào Soulez Larivière… Hned prvními tóny, včetně mikrointervalů, se projevil jako skutečný kouzelník svého nástroje.“
„Pozornost, jakou letošní Pražské jaro věnovalo viole, nejenže jednoznačně potvrdila její nepostradatelnost, ale i oprávněnou svébytnost jako sólového nástroje.“
Překvapení v rámci prvního týdne mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro bylo sice neokázalé, o to ale účinnější, neboť letos se poprvé v historii této mimořádné kulturní události soutěžilo v oboru viola. Interpretační soutěž Pražského jara má ve světě odpovídající zvuk, pro mnohé účastníky a hlavně laureáty mohou znamenat úspěšný start na mezinárodní koncertní scéně. S výsledky letošního prubířského klání se širší publikum seznámilo během podvečerního koncertu s následným vyhlášením tolik očekávaného pořadí nedlouho před půlnocí, v sobotu 13. května v pražském Rudolfinu.
V týdnu od 22. do 28. května nabídne Mezinárodní hudební festival Pražské jaro další koncerty a doprovodné akce. Z orchestrů vystoupí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Česká filharmonie, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Klangforum Wien či PKF—Prague Philharmonia. Komorní hudbu zastoupí klavírista Igor Levit a Kukal Quartet s varhaníkem Alešem Bártou. Také je v plánu masterclass i rozhovory s účinkujícími umělci. V těchto sedmi dnech se dramaturgie festivalu zaměří na klíčová díla rezidenčního skladatele Georga Friedricha Haase a připomene sto let od narození jednoho z nejvýznamnějších tvůrců dvacátého století, György Ligetiho.
V pátek 12. května se ve Smetanově síni Obecního domu koná zahajovací koncert osmasedmdesátého Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Od dvaceti hodin vystoupí orchestr Velšské národní opery se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem a tradičně zazní cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. Na dobu do 2. června je připraveno více než třicet koncertů, na dvou posledních zazní Beethovenova Devátá symfonie.
„Projekt Farinelli et son temps je portrétem jednoho z největších kontratenoristů své doby Farinelliho a hudby, která pěvce inspirovala.“
„S Johnem Eliotem Gardinerem hraji už dvacet let a jeho přesvědčení, vášeň i touha proniknout do emocionálních hlubin každého díla, ke kterému přistupuje, na mne stále mají obrovský vliv.“
„Jsem přesvědčen, že každý výkon by měl být historicky poučený bez ohledu na to, zda se jedná o díla Claudia Monteverdiho nebo Steva Reicha.“
Renomovaný skotský violoncellista Robin Michael zastává prestižní posty ve třech proslulých orchestrech. Je vedoucí violoncellové sekce a sólistou Les Musiciens du Prince-Monaco, prvním violoncellistou Orchestre Revolutionnaire et Romantique a sólovým hráčem Les Siècles. Věnuje se rád také hře komorní a natáčí sólová alba se svými kolegy, z pozice prvního hráče spolupracuje s řadou zahraničních těles. V Praze se představí v projektu Farinelli et son temps / Farinelli a jeho doba ve Smetanově síni Obecního domu v neděli 7. května s Les Musiciens du Prince-Monaco. Orchestr pod taktovkou významného italského dirigenta, skladatele a cembalisty Gianluca Capuana doprovodí slavnou italskou koloraturní mezzosopranistku Cecilii Bartoli, uměleckou ředitelku orchestru Les Musiciens du Prince-Monaco a ředitelku světoznámého divadla Opéra de Monte-Carlo. Rozhovor před pražským koncertem poskytl Robin Michael exkluzivně pro KlasikuPlus.cz.
