0010

„Dnes jsou Novoroční koncerty přenášeny do devadesáti zemí světa a sleduje je padesát milionů diváků. Včetně těch, kteří si v 11 hodin a 15 minut naladí ČT2.“

„Při vší úctě k tomu, co Johann Strauss a jeho synové zkomponovali, si podoba Novoročních koncertů žádala osvěžení. Každý rok bude tento koncert dirigovat někdo jiný!“

„V závěru roku 2019 byl k záskoku do Vídně přizván Jakub Hrůša. Zanechal u filharmoniků výtečný dojem. Bude mu za pár let svěřen i „píárově“ neocenitelný Novoroční koncert z Vídně?“

Po rozporuplné předpremiéře s datem 31. 12. 1939 se první skutečně Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků uskutečnil 1. ledna 1941. Blíží se tudíž jeho osmdesátiny. Osm dekád lze rozdělit do čtyř etap. První zahrnuje období druhé světové války a po něm hledání morálně přijatelného dirigenta. Druhé vévodí nedostižný výkon prvního houslisty tohoto orchestru, který se v rámci Novoročních koncertů chopil taktovky na celé čtvrtstoletí. Po něm – coby intermezzo – stanul na dirigentském stupínku „muž od vedle“, tehdejší umělecký šéf Vídeňské státní opery. A ve druhé polovině osmdesátých let 20. století se z lokální vídeňské atrakce vyklubal projekt globální slávy. Včetně divácky lákavého střídání špičkových dirigentů světa, kteří se od té doby ve Vídni pokaždé na Nový rok mění. Jak rozhlasové, tak především televizní přenosy či záznamy putující do celého světa potvrzují skutečnost, že Novoroční koncert z Vídně už dávno není jen svátkem hudby, ale také prestižní společenskou záležitostí. Že se na Nový rok ještě nikdy nechopil taktovky český dirigent, se může do několika let změnit. Vždyť jeden ze současných má k tomu, myslím, slibně našlápnuto.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
003

Dirigent Jakub Hrůša, který před pár dny získal nominaci na americké ceny Grammy za album Bohemian Tales, má další dvě nominace na významné světové ceny. Šéfredaktoři světových hudebních časopisů a zástupci mezinárodních kulturních institucí navrhli dvě z jeho letošních nahrávek na ceny ICMA v kategorii Symfonická hudba. Jde o Smetanovu Mou vlast, kterou natočil s Bamberskými symfoniky, a Sukovu symfonii Asrael se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
středa, 25 listopad 2020 12:56

Jakub Hrůša získal nominaci na cenu Grammy

55550

Jakub Hrůša byl nominován za album Bohemian Tales na americké hudební ceny Grammy. CD obsahuje houslové skladby českých autorů, Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Leoše Janáčka. Interprety jsou houslista Augustin Hadelich a Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu. Vítězové Grammy budou vyhlášeni 31. ledna 2021.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

Na hudebním festivalu Dvořákova Praha, který se má konat od 6. do 24. září 2021, vystoupí Vídeňští filharmonikové s Herbertem Blomstedtem, Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a Pavel Haas Quartet s klavíristou Borisem Giltburgem. To jsou tři vlajkové programy, které prozatím pořadatelé zveřejnili a na které už dávají ve velkém předstihu do prodeje vstupenky.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Zlatý sál vídeňského Musikvereinu měl být v listopadu místem koncertu Vídeňských symfoniků. Právě v těchto dnech tam měl Jakub Hrůša dirigovat tři koncerty s ryze českým programem – Suitu z Janáčkovy Lišky Bystroušky ve vlastní úpravě a Dvořákovu Osmou symfonii. Tyto koncerty byly zrušeny, do rakouské metropole však přední český dirigent přijede v květnu a červnu příštího roku.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
011

„Lze očekávat, že Jurowského provedení Mé vlasti přinese mimořádně silný zážitek i nový pohled na interpretační tradici.“

„Festival vyvrcholí uvedením Stravinského opery-oratoria Oedipus Rex.“

„V rámci dramaturgické řady věnované poučené interpretaci staré hudby vystoupí čtyři zahraniční ansámbly, Pražské jaro ale také přichází s novým projektem věnovaným současné hudbě nazvaným Prague Offspring.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v roce 2021 nabídne čtyři desítky koncertů, na které už 11. listopadu začíná prodávat vstupenky. Program obsáhne spektrum od Smetanovy Mé vlasti po Stravinského operu-oratorium Oedipus Rex, od pět století staré hudby Josquina Desprez po dílo žijící autorky Olgy Neuwirth. Připraven je Víkend komorní hudby i nový projekt věnovaný současné hudbě a nazvaný Prague Offspring. Vedle Vladimira Jurowského s Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin a Sira Simona Rattlea s London Symphony Orchestra přijede také Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, který bude řídit Jakub Hrůša. Šestasedmdesátý ročník je připraven s předpokladem, že koronavirová pandemie už nebude ovlivňovat život jako letos.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
001

Prudké zhoršení pandemické situace si znovu vybírá daň na českém hudebním životě. „Vzhledem k posledním vládním opatřením a po zvážení výhledu na příští týdny a měsíce jsme se s těžkým srdcem rozhodli zrušit slavnostní koncert plánovaný na 21. prosince, na kterém měla být předána Cena Antonína Dvořáka významné operní pěvkyni Gabriele Beňačkové,“ oznámil Robert Kolář, ředitel Akademie klasické hudby, která Cenu Antonína Dvořáka vyhlašuje. Držitelé vstupenek mohou požádat o vrácení vstupného, případně přispět na vzdělávání mladých muzikantů ponecháním vstupného pořadateli.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
006

„Odstupy na pódiu? Vynaložili jsme veškeré úsilí, aby umělecký výsledek nebyl jakkoli kompromitován, a daří se to. Hlavní problém je psychologický – vytrácí se ´komunitní´, ´intimní´ rozměr hraní spolu.“

„Těším, až se věci vrátí k normálu. Až zas budu moct podat koncertnímu mistrovi nebo sólistovi ruku a obejmout je. Tahle bezprostřední emoce v koncertech mi nesmírně chybí.“

„Hrajeme pro dvě stě lidí maximálně – v sále pro tisíc čtyři sta posluchačů. Všichni přijdou. Sedí na telefonu, dokud se neproderou pro lístek. Každý koncert hrajeme bezmála jako díkůvzdání, že zní ještě živé tóny pro reálné publikum.“

Šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša přibližuje podmínky, za nichž se v Německu zatím koncertuje. Zamýšlí se nad mnoha zápory a nad několika vzácnými klady uplatňovaných opatření, nad okolnostmi a současnými nadějemi, dává nahlédnout do svého seškrtaného diáře a také podrobně přibližuje atmosféru koncertu, který v Bamberku před deseti dny v živém streamu dirigoval pro festival Janáček Brno. Na otázky portálu KlasikaPlus.cz odpovídá ve vlaku cestou do německé metropole, kde 28. října diriguje Deutsches Symphonie-Orchester Berlin. Na programu mají předehru k Prodané nevěstě, Dvořákovu Třetí symfonii a Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 Bohuslava Martinů se sólistou Tomášem Jamníkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
131425

Ve Velkém sále Filharmonie v Berlíně bude koncertovat 28. října Deutsches Symphonie-Orchester Berlin řízený Jakubem Hrůšou. Zazní předehra ke Smetanově Prodané nevěstě, Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 Bohuslava Martinů a Dvořákova Třetí symfonie. Sólistou je Tomáš Jamník.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Hra-1

„Autorem Velké suity z opery Příhody lišky Bystroušky je sám Jakub Hrůša, který se tak zařadil po bok velkých dirigentů předchozích generací, Václavu Talichovi a Františku Jílkovi.“

„Z různých sekcí orchestru se ozývají líbezné motivy, které díky dokonalému provedení dýchají svou vřelostí a poetikou.“

„Dirigent nezřídka častuje své hráče úsměvy a někteří z nich mají i při očividném nasazení čas mu je vracet.“

Pátek 16. října měl být tečkou za letošním ročníkem festivalu Janáček Brno, kterou symbolicky napíše brněnský rodák Jakub Hrůša se svým orchestrem Bamberští symfonikové. Všichni víme, že se některé koncerty posledních dvou týdnů nestihly uskutečnit, a tak festival Janáček zůstává vlastně neuzavřený. Nicméně ta slavností tečka zůstala na svém místě, jen se k posluchačům dostala prostřednictvím streamovaného koncertu přímo z Bamberku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
01

Zítra, v pátek 16. října, od 19 hodin zahrají Bamberští symfonikové pod taktovkou Jakuba Hrůši formou live streamu ze své koncertní síně. Půjde o závěrečný koncert festivalu Janáček Brno, na jehož programu bude Alpská symfonie Richarda Strausse a Suita z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, a to ve vlastní úpravě Jakuba Hrůši v české premiéře.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 13 říjen 2020 11:04

Festival Janáček Brno on-line

1

Na každý všední den tohoto týdne přichystal Mezinárodní festival Janáček Brno videostreamy, které je možné sledovat na jeho stránkách. V pondělí došlo na dokument o festivalovém ročníku 2016 a o tom z roku 2018 bude ke zhlédnutí ve středu. Dnes, v úterý 13. 10., ovšem pořadatelé zpřístupní on-line živě koncert bez publika, a sice klavírní recitál Jana Bartoše. Ten od 19 hodin z Mozartova sálu Divadla Reduta zahraje Janáčkovy skladby 1. X. 1905 (Z ulice dne 1. října 1905), obě řady cyklu Po zarostlém chodníčku, Thema con variazioni a V mlhách.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
11

Houslista Josef Špaček se v sezóně 2020/2021 vrací k životu sólového umělce, ale na pozici koncertního mistra České filharmonie setrvá v mimořádné prodloužené lhůtě až do prosince. Kromě domácích koncertů a festivalů se letos objeví na pódiích v Německu, Norsku, Británii, Belgii, Turecku nebo v Indii a zkouší i roli dirigenta.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
555

Přesunuté termíny, zrušené inscenace nebo náhradní program – tak reaguje právě probíhající festival Janáček Brno na nová vládní opatření. Nejbližším a posledním operním vrcholem festivalu bude 3. a pak hned 4. října inscenace Její pastorkyně s Karitou Mattilou v roli Kostelničky. Další opery se ruší, konkrétně premiéra Řeckých pašijí (ta je zatím přeložena na 20.10.) a Salome, kterou měla přivézt Maďarská státní opera. Koncertní řada zůstane z velké části zachována kromě vokálních děl. Závěrečný koncert Bamberských symfoniků 16. října se bude živě streamovat z koncertní síně v Bamberku, a to do hlediště Janáčkova divadla, na webu festivalu a na webu Bamberských symfoniků.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

„Celé období pandemie je pro Český filharmonický sbor Brno velmi náročné a komplikované.“

„Pokud mám jmenovat některá duchovní díla, kterých si nejvíce cením, tak jsou to především kantáty a oratoria k poctě českých světců.“

„Poslední mojí velkou partiturou je Stabat Mater pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr z roku 2017.“

Český filharmonický sbor Brno patří mezi nejlepší sborová tělesa nejen u nás, ale i ve světě. Jako obecně prospěšná společnost (o. p. s.) je odvislý od toho, zda obdrží granty a získá sponzory a mecenáše. Přes tyto nelehké podmínky oslaví letos třicet let své činnosti. Toto významné jubileum v průběhu podzimu stvrdí třemi koncerty v „rodném“ Brně. O aktuální situaci sboru jsme při příležitosti jeho účinkování na festivalu Lípa Musica hovořili s jeho zakladatelem a v současné době ředitelem i sbormistrem, Petrem Fialou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Když hraji Janáčka, tak se nemusím do ničeho ‚vžívat‘, stačí pár not a jsem takříkajíc teleportován do jiného světa.“

„Svým programem chci ukázat diverzitu Beethovenova díla a také lehce vyvrátit zažitá klišé.“

„Jsem přesvědčen, že to nejlepší z díla Vítězslava Nováka patří ke klenotům české hudby.“

Jan Bartoš patří k našim klavíristům světového renomé. Jeho diskografie není nijak bohatá, ale co nahrávka, to mimořádný úspěch, jak u kritiky, tak u posluchačů. Je to dáno jeho přístupem k natáčení, na které se léta připravuje a se skladatelem doslova žije. Skutečným svátkem pro milovníky klavírní tvorby je pokaždé i jeho koncert. Ten nejbližší bude 20. září 2020 v Biberově kapli v České Lípě na festivalu Lípa Musica.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
4

„Mráček zahrál sólový part mimořádně průzračně, čistě, ztišeně, bez efektů a afektů.“

„Byl to Beethoven, který ví, jak se dotknout prosté absolutní krásy.“

„Suk je v Asraelovi už vzdálen dvořákovskému světu.“

Ani druhý večer Jakuba Hrůši a České filharmonie na Dvořákově Praze neměl na programu Antonína Dvořáka. Zato podruhé během festivalu zazněla pod jeho taktovkou pořádná porce hudby Dvořákova žáka a zetě Josefa Suka. A bylo to tak dobře. Symfonii Asrael, ještě stále vzácnou, je potřeba důvěrněji a podrobněji a víc do hloubky poznávat a Jakub Hrůša je k takovému úkolu evidentně nad jiné povolán. I v druhém Hrůšově večeru navíc shodně figuroval vedle Suka Beethoven. Jeho Houslového koncertu se Jan Mráček zhostil jedním slovem ideálně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Snažím se dětem dát impuls k tomu, aby začaly nad hudbou přemýšlet samy.“

„Před nástupem do orchestru jsem se nevědomě ochuzoval o množství nádherné muziky, jejíž jsem nebyl součástí.“

„Kdyby všichni houslisté byli stejní, tak by nikdo nechodil na koncerty.“

Na festivalu Dvořákova Praha dnes Jan Mráček vystoupí jako sólista Beethovenova Houslového koncertu. Před deseti lety byl nejmladším laureátem soutěže Pražského jara, pak se stal titulárním sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu a v roce 2014 vyhrál Mezinárodní houslovou soutěž Fritze Kreislera ve Vídni. Na pódiu bude večer s dirigentem Jakubem Hrůšou a s Českou filharmonií, jejímž je od září 2016 členem. Jiří Bělohlávek ho tehdy pozval na post koncertního mistra, který sdílí s Jiřím Vodičkou a Josefem Špačkem. Jan Mráček v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje nad hrou v orchestru a nad hrou sólovou a vrací se také k Letní hudební akademii Kroměříž, kde byl v srpnu jedním z lektorů. A vysvětluje, kdy je Beethoven nejkrásnější.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
7

„Čím rychleji se blížila sedmnáctá hodina, tím více atmosféra v sále houstla.“

„Bylo úžasné sledovat Jana Schulmeistera, s jakou chutí a radostí se s námi snažil podělit o své pocity, kterými Griegovo dílo naplnil.“

„Posledním soutěžícím byl Vsevolod Zavidov, který celý večer korunoval technicky mimořádně obtížným čtyřvětým Klavírním koncertem č. 1 Es dur, S. 124 Franze Liszta.“

Ve Dvořákově síni Rudolfina vyvrcholil čtyřiapadesátý ročník Concertina Praga, které mělo letos poprvé napínavou atmosféru bezprostředního koncertního klání. Čtyři mladí finalisté – klavírista Jan Schulmeister (Česká republika), houslista Daniel Matejča, (Česká republika), trumpetista Aleksandr Rublev (Rusko) a klavírista Vsevolod Zavidov (Rusko) se utkali nejen o přízeň mezinárodní hudební poroty, ale také o srdce publika. Partnerem jim byl Symfonický orchestr Českého rozhlasu v čele s mladým a talentovaným dirigentem Jiřím Rožněm.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11943330138899132776911185294407327648366936o

Letošní Concertino Praga zná svého vítěze. Stal se jím čtrnáctiletý klavírista Vsevolod Zavidov z Ruska. Na druhém místě skončil náš patnáctiletý houslista Daniel Matejča a na třetím čtrnáctiletý ruský trumpetista Aleksandr Rublev. Finále se zúčastnil ještě český třináctiletý klavírista Jan Schulmeister. Koncert se konal v Rudolfinu před publikem v rámci festivalu Dvořákova Praha.

 
Zveřejněno v MladíPlus
Strana 1 z 6