„Rybovka? Nic podobného neexistuje.“
„Vánoce jsou definitivně tady. Ať je stupňů nad nulou, kolik chce.“
„Dnes by jen pošetilec tvrdil, že se Rybovka nesmí hrát a zpívat už během prosince…“
Symbol našich Vánoc. Známý, populární, obecně sdílený. Zlidovělý… Rybovu Českou mši vánoční nemá smysl srovnávat s čímkoli jiným. Nic podobného neexistuje. Když stojíte odpoledne před Štědrým dnem v Praze na Kampě, když vnímáte, jak přirozeně tam v plenéru jako každým rokem tahle průzračná hudba zní, a vidíte, jak fascinovaně vás pozorují shora z Karlova mostu turisté, dochází vám, že nejde jen o nějaký happening, neřku-li koncert, ale o nefalšovaný rituál.
Na Boží hod vánoční si křesťané připomínají narození Ježíše Krista, stavějí se betlémy a hrají se vánoční hry a koledy. Tyto tradice reflektuje i slavnostní vánoční koncert, který proběhne ve Dvořákově síni pražského Rudolfina ve středu 25. prosince od čtyř hodin. Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby a gotické koledy zazní v provedení Komorního orchestru Vladimíra Sommera a Rožmberské kapely, Smíšeného pěveckého sboru Česká píseň a Komorního sboru EN ARCHÉ. Jako sólisté se představí sopranistka Alena Hellerová, altistka Markéta Cukrová, tenorista Aleš Voráček a basista Jiří Hájek. Celou produkci povede dirigent a hobojista České filharmonie Vojtěch Jouza.
Dětská opera Praha má od pondělka na repertoáru další „minioperu“. Na Nové scéně Národního divadla měla premiéru pohádka O Smolíčkovi. Na libreto Ladislavy Smítkové ji složil Miloš Guth. Současně se hrály dva starší tituly – O Šípkové Růžence a Karkulka autorů Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. Stejné nejbližší představení je tam v plánu na 20. prosince a o dva dny později potom populární Česká mše vánoční.
Při slavnostním zahájení ročních oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena nebude v Bonnu v pondělí chybět Český filharmonický sbor Brno. Bude se podílet na provedení vybraných sborů ze skladatelových kantát a jeho Fantazie pro klavír, sbor a orchestr, v níž se poprvé objevuje melodie užitá později v Deváté symfonii při zhudebnění Schillerovy Ódy na radost. Tu pak zpívá s Filharmonií Brno v domovském městě při Novoročním koncertě.
„Když se občas rozohní, mají z něj strach všichni.“
„Rybovka je výjev s barvitými a rázovitými figurkami a naivně odzbrojujícím lidovým výkladem vánočního evangelia.“
„Píseň Narodil se Kristus Pán zpívají všichni na pódiu a snad i skoro všichni, kdo v té chvíli stojí v auditoriu.“
Kühnův dětský sbor uspořádal zase po roce Velký vánoční koncert. Pro děti, rodiče, prarodiče, přátele… Dobrá příležitost sejít se i s někdejšími členy. Pro Rybovu Českou mši vánoční bylo proto v druhé polovině nedělního večera na pódiu Dvořákovy síně určitě hodně přes dvě stě zpívajících.
„V rámci koncertu byli vyhlášeni vítězové skladatelské soutěže duchovní hudby.“
„Nešporní zpěvy jsou mimořádné tím, že je Ryba skládal na české texty.“
„Dílo bylo provedeno jako celek, což dalo vyniknout Rybovu skladatelskému mistrovství.“
Poslední koncert letošního ročníku Festivalu Jakuba Jana Ryby se konal v nádherném barokním kostele sv. Mikuláše na Malé Straně, kam chodíval Jakub Jan Ryba během svých pražských studií poslouchat chrámovou hudbu pod taktovkou Jana Antonína Koželuha, Václava Josefa Bartoloměje Praupnera, Jana Josefa Strobacha a Kajetána Vogla. Každý koncert festivalu byl věnován jinému druhu Rybovy hudby: festival začal hudbou symfonickou, pokračoval komorní a vyvrcholil hudbou duchovní. Závěrečný koncert představil Jakuba Jana Rybu tak, jak ho známe úplně všichni z jeho nejslavnější skladby, jako autora vokálně instrumentální hudby.
„Festival si vzal za úkol představit celou šíři Rybova talentu.“
„L´Armoria Terrena hraje prakticky ve stejném složení, v jakém hrával orchestr na starorožmitálském kůru.“
„Poetický text Aramejského Otčenáše umocnila Krčkova hudba.“
Asi by se těžko našel v České republice někdo, kdo neslyšel Českou mši vánoční od Jakuba Jana Ryby. Zaznívá pravidelně z kůrů venkovských kostelíků v provedení amatérských hudebníků i zpěváků, asi tak jako za Rybových dob, i v koncertních síních v provedeních symfonických orchestrů a profesionálních sborů i pěvců, což Ryba za svého života nikdy neslyšel. Ano, Jakub Jan Ryba je pro většinu z nás spojen s jedním jediným dílem. Přitom to byl skladatel obrovské šíře. Objevit jeho dílo pro hudbymilovnou veřejnost si dal za úkol festival, jehož druhý ročník právě probíhá.
„Rybův koncepcí velký a stejně mimořádně náročný koncert zahrál s opravdovým osobním zanícením, obětavě a navíc také zpaměti.“
„Souvisí s tím neodbytný dojem, že L´Armonia Terrena šťavnatost a opravdu ojedinělou osobní váhu projevu dynamicky téměř neustále přepalovala.“
„Hudební úroveň Rybova každodenního okolí byla jednodušší než ta, na kterou by sám dosáhl.“
Druhý ročník Festivalu Jakuba Jana Ryby je skutečností. Jeho páteří je pětice koncertů, dotvářejí ho církevní akce, kompoziční soutěž, interpretační kurzy a konference. Jde o regionální počin, za nímž stojí několik odborně zdatných nadšenců. Avšak sólový výkon mladého violoncellisty Eduarda Šístka v Rybově Koncertu C dur při nedělním zahajovacím večeru v Rožmitále pod Třemšínem svou hudební úrovní objektivně pozvedl nadšení organizátorů pro Rybův odkaz ještě o nějaké to patro výše.
„Do Schönbergem dané podoby Brahmsovy skladby vstoupil dirigent Yoon Kuk Lee svým dílem úprav v instrumentaci, realizovaných přímo pro Jihočeskou filharmonii.“
“Výrazu Petra Nouzovského po chvíli poslechu plně věřím, protože je vnitřně upřímný a technicky svrchovaný.”
„Půvabná Rybova kompozice vedle dvou světových velikánů uspěla.“
Jihočeská filharmonie představila v Koncertní síni Otakara Jeremiáše v Českých Budějovicích méně hraná díla Johannesa Brahmse a Jakuba Jana Ryby. Zajímavým otazníčkem byla původně ohlášená premiéra zbrusu nového díla mladého českého skladatele. Z plánovaného uvedení novinky zatím sešlo, byla nahrazena vstupní ouverturou W. A. Mozarta k opeře La Clemenza di Tito, kterou lze mimochodem celou slyšet a vidět v nedalekém Linci. Náhrada přinesla ovšem zřetelně výhodu v udržení přísného stylového rámce první části pěkného koncertu.
„Obě díla, byť přes hlubokou časovou propast, shodně rezonovala svojí barevností, emocionalitou a naléhavostí sdělení.“
„Tíhu i lehkost vokální složky nesla čtveřice sólistů, kteří se střídali i v duetech, v triu a také v kvartetu s nádherně vedenými kontrapunktickými hlasy.“
„Závěrečné ovace vestoje si protagonisté rozhodně zasloužili. I když je to dnes tak trochu módní reakce publika.“
Díky Filharmonii Hradec Králové se mohla uskutečnit světová premiéra Varhanního koncertu Josefa Vodáka. Stalo se tak 21.února 2019 v beznadějně vyprodaném sále po neuvěřitelných 36 letech od zkomponování! Bohužel se toho autor již nedožil, zemřel vloni 13. prosince.
„Česká mše vánoční Hej mistře Rybu paradoxně poškodila a udělala z něj autora jedné skladby.“
„Co jde od srdce, jde k srdci.“
„Jakub Jan Ryba byl renesanční osobnost a umělec mimořádného talentu.“
Pět koncertů, mši, odbornou konferenci a interpretační kurzy s workshopy nabídne II. ročník hudebního festivalu Jakuba Jana Ryby. Začne 28. dubna v Rožmitále pod Třemšínem, tedy v rodišti slavného skladatele. Další program ale proběhne také v barokním areálu Skalka v Mníšku pod Brdy, ve Starém Rožmitále a na zámku v Březnici. Závěrečný koncert v Praze, v chrámu Sv. Mikuláše na Malé Straně, pak nabídne světovou premiéru Nešporních zpěvů J. J. Ryby.
„Uši mi otevřela až nahrávka Roberta Huga z roku 1999. Komorní orchestřík se krásně doplňoval s dřevěnou barvou dobových varhan a sólisté předváděli umění, které do té doby česká hudební pedagogika skoro neznala: frázování.“
„„Rybovka se nezkouší“, dozvěděl jsem se při domlouvání termínu na zkoušku.“
„Kolik Čechů dokáže plně vnímat komplexní hodnotu Novosvětské nebo Mé vlasti? Ale Rybovka je tu pro všechny.“
„V Asii jsme absolvovali už víc než dvacet turné a vždy je o nás nadstandardně postaráno.“
„Kluci u nás v deseti letech již cestují po světě.“
„Nekupujeme si žádné koncertní zájezdy, kde se sbor dostane na pódium s ostatními na pár minut.“
Názvem se hlásí ke sboru, který působil od 12. století při Svatovítské katedrále na Pražském hradě, jsou ale tělesem necírkevním, už celé desetiletí institucionálně zakotveným do podoby soukromé základní umělecké školy se zaměřením na chlapecký zpěv. Mají za sebou od roku 1982 na čtyři tisíce koncertů. Jen při turné do Číny v roce 2018 urazili vzdálenost rovnající se obvodu zeměkoule. Zpívají nejen doma v Hradci Králové a ve své vlasti, ale po celé Evropě, pravidelně ve Spojených státech a Kanadě a stejně pravidelně také v Asii. Český chlapecký sbor Boni pueri má na dvě stovky členů, zpívají v něm chlapci ve věku od čtyř do devatenácti let. Nejprve sbormistrem, potom od roku 1996 uměleckým šéfem a nakonec od roku 2006 ředitelem školy a sboru je Pavel Horák. Zpívání v tomto tělese přirovnává v rozhovoru portál KlasikaPlus k vrcholovému sportu. I proto jsou jak členové Boni pueri, tak jejich rodiče většinou zvyklí na pracovní podobu vánočních svátků.
„Už v době vydání oslnila Smetáčkova nahrávka posluchače - pomineme-li působivou stereofonii - celkovým nasazením, šťavnatým příjemným zvukem a především výkonem jejích interpretů.“
„Beno Blachut a Zdeněk Kroupa jsou pěvecky i výrazově pravými lidovými pastýři zářícími rozšafností a projevem bez sebemenší konvence.“
„Naprosto bezkonkurenční je Pražský filharmonický sbor, strhující jednolitý celek, zářící jak zvukově, tak intonačně.“
Pokud bychom chtěli zjistit, která skladba z oblasti klasické hudby z českého repertoáru je nejčastěji prováděna – a to jak profesionály, tak amatéry, nemusíme chodit daleko. Šťastná melodická invence, ne příliš obtížná partitura - zvláště pro sborové zpívání - a především velká popularita uděluje každoročně primát České mši vánoční Jakuba Jana Ryby. Odpovídá tomu i počet jejích nahrávek. Která by mohla být referenční? Ta první stereofonní - vybíráme snímek Václava Smetáčka.
„Na čtvrtou adventní neděli zazněla Rybovka na Kampě i na hlavním nádraží.“
„Letos se po mnoha letech musí u Jezulátka obejít bez Plachetky, který hostuje v Pařížské opeře.“
„Koncertně mimo chrámový prostor zazní Česká mše vánoční 25. prosince v Rudolfinu, kde ji diriguje Vojtěch Jouza.“
Rybova Česká mše vánoční zpívaná už po řadu let nadšenci, amatéry a kolemjdoucími pod otevřeným nebem na pražské Kampě odpoledne na čtvrtou adventní neděli není v pravém slova smyslu koncertem. Spíše je happeningem. Dnes ji tam opět dirigoval Libor Sládek. Obdobným průlomem do civilního prostředí byla téměř současně dnešní „Rybovka na hlaváku“, tedy v hale hlavního nádraží. Klasických bohoslužebných a nebo koncertních uvedení však po nesčetných akcích během předvánočních dnů bude i v nejbližších svátečních dnech na mnoha místech ještě řada. A vedle toho alespoň někde zazní také jiná hudba. Například od Luboše Fišera nebo od benátského barokního mistra Vivaldiho.
V období Adventu a Vánoc je na českých kůrech jméno Jakuba Jana Ryby skloňováno ve všech pádech. A my všichni, kdo celý rok žijeme inspirováni Rybovým odkazem, pevně doufáme, že stále častěji ve správném pořadí. Na úvod by se tedy slušelo připomenout, že Ryba byl pokřtěn jmény Jakub Šimon. Zprvu používal pouze své první jméno Jakub, až ve druhém díle školního deníku - tedy až v Rožmitále - začal užívat i druhého jména Jan, které však při křtu nedostal. Původ tohoto jména je nejasný. Může se jednat o jméno po otci, neboť ten byl pokřtěn Jakub Jan, nebo jde o jméno biřmovací. Ryba byl biřmován v Nepomuku, kde se však biřmovací matriky z této doby nedochovaly. Ať je původ jména Jan jakýkoliv, jisté je, že Ryba nikdy nebyl Jan a nikdo jej tak nikdy neoslovoval.
„Svatováclavský chorál si vzal podobným způsobem jako Jiří Kabát za předlohu naposledy Josef Suk.“
„Svátky hudby našly zajímavou čtveřici sólistů a přizvaly - místo smíšeného sboru - královéhradecký chlapecký sbor Boni pueri.“
„Koncert končil tak, jak mnohé předvánoční programy končí – vánoční písní.“
Festival Svátky hudby v Praze, přehlídka s podtitulem Václav Hudeček a jeho hosté, rozvržená vždy od podzimu do jara, pokračovala tradičním předvánočním koncertem situovaným do paláce na Žofín. Rybovu Českou mši vánoční tentokrát v úvodu čtvrtečního večera doplnila premiéra z pera mladého skladatele Jiřího Kabáta - skladba pro housle a orchestr nazvaná Fantazie na Svatováclavský chorál, napsaná na tělo Václavu Hudečkovi. Autor byl dirigentem celého programu.
Soutěžili jsme o vstupenky na Vánoční setkání - koncert 27. ročníku Svátků hudby v Praze Václava Hudečka. Ve Velkém sále Paláce Žofín na něm zazní ve čtvrtek 20. prosince od půl osmé večer ve světové premiéře Fantazie na Svatováclavský chorál J. Kabáta a tradiční Česká mše vánoční Hej mistře J.J. Ryby. Účinkují Václav Hudeček – housle, Michaela Katráková – soprán, Michaela Zajmi – mezzosoprán, Aleš Briscein – tenor, Miloš Horák – bas, Filharmonie Hradec Králové, dirigent Jiří Kabát.
Ptali jsme se: Kdo je autorem textu Rybovy Vánoční mše?
Správná odpověď: sám Jakub Jan Ryba
2 vstupenky vyhrává Irena Voldánová z Prahy 4 - GRATULUJEME.
(Lístky budou připraveny před koncertem u pořadatelů)
„Pořád mám pocit, že bych nabrat nějaké vědomosti a zkušenosti ještě někde jinde mohl a měl.“
„Leoš Janáček je velký hudební úkaz.“
„Rád bych tady v Brně udržel drápek, opera je tu se současným vedením na dobré cestě!“
Zpívá pytláka Haraštu v nové brněnské inscenaci Příhod lišky Bystroušky a Radovana ve Smetanově Libuši, hostuje v Ostravě v Osudu, chystá se na Čajkovského do Lyonu, těší se na červnové Tři fragmenty z Julietty od Bohuslava Martinů… A dnes večer se v Praze podílí na prvním novodobém koncertním uvedení barokní gratulační kantáty od Augustina Šenkýře, věnované opatovi Břevnovského kláštera a znovuobjevené nedávno po bezmála dvou stech padesáti letech. Osmadvacetiletý barytonista Roman Hoza je třetí sezónu členem Janáčkovy opery Národního divadla Brno - a přestože se snaží získat i další zahraniční zkušenosti, je doma v Brně spokojen a nemá v úmyslu měnit.
