Soutěž pro mladé talentované hudebníky a na ni navazující festival nazvaný Dny Bohuslava Martinů, to je náplň několika dnů na konci listopadu a počátkem prosince, za nimiž v Praze už devětadvacátým rokem stojí Nadace Bohuslava Martinů. Koncerty se konají především v sídle AMU v Lichtenštejnském paláci, ale také v Rudolfinu.
I v tomto roce pokračuje nepřetržitá tradice koncertů Kruhu přátel hudby (KPH), která začala v říjnu 1967. Dramaturgie se snaží navázat na vysokou uměleckou úroveň, která byla patrná zejména ve dvou prvních dekádách existence cyklu. Letošní dramaturgie se neomezuje pouze na komorní koncerty, ale nabízí vykročení do světa opery nebo orchestrální koncerty. Všechny koncerty se konají ve čtvrtek od devatenácti hodin. Koncertní sezónu zahájí 484. koncertem královédvorského KPH Komorní filharmonie Pardubice s dirigentem Stanislavem Vavřínkem. Sólistou koncertu konaného 21. září v Hankově domě bude houslista a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček. Program bude výhradně z díla W. A. Mozarta, vedle předehry k opeře Don Giovanni půjde o Koncert pro housle A dur a Symfonii „Jupiter“.
Pardubická filharmonie v pondělí 18. září zahájí novou sezonu. K této příležitosti si přizvala předního z české mladší generace houslistů Jana Mráčka a společně, pod taktovkou šéfdirigenta Stanislava Vavřínka, uvedou trojici koncertů ve třech dnech (18. – 20. září) pod názvem Vivat Amadeus! s čistě mozartovským programem. Koncerty se konají od devatenácti hodin v Sukově síni Domu hudby.
Pražský filharmonický sbor v sezoně 2023/2024 uspořádá stejně jako loni trojici koncertů ve vlastní režii. Zahajovací koncert 29. září, který se koná pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana, se věnuje stému výročí rozhlasového vysílání na českém území. Prosincový Adventní koncert se uskuteční ve dvou termínech na pražském Žofíně a zazní na něm mimo jiné světová premiéra Vánoční kantáty, kterou si Pražský filharmonický sbor objednal u skladatele Jana Ryanta Dřízala. Jarním koncertem s výběrem českých operních árií a sborů se Pražský filharmonický sbor připojí k oslavám nadcházejícího Roku české hudby 2024.
Už ve čtvrtek zahájí Filharmonie Brno svoji 68. koncertní sezonu. Slavnostní večer tradičně povede šéfdirigent Dennis Russell Davies, který tím začne svůj šestý rok v čele orchestru. Na úvod sezony zazní monumentální celovečerní dílo, Symfonie č. 2 „Vzkříšení“ Gustava Mahlera. Filharmonici ho provedli i před měsícem na koncertě v německém Rheingau ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno a sólistkami Pavlou Vykopalovou a Janou Hrochovou.
Komorní filharmonie Pardubice si pro nadcházející sezonu připravila jako obvykle deset klasických a mnoho dalších koncertních programů, které uvede v domovské Sukově síni každý měsíc od září do června. Mnohé z nich lákají posluchače na díla, která se řadí do zlatého fondu klasické hudby, navíc v provedení předních interpretů. Prvním z nich bude při zahajovacím koncertě sezony houslista Jan Mráček. Pardubičtí filharmonici spolu s ním uvedou trojici koncertů Vivat Amadeus!, které se uskuteční v Domu hudby ve dnech 18., 19. a 20. září vždy od devatenácti hodin. Informací pro příznivce orchestru je, že sezónní abonmá lze zakoupit už pouze do neděle 10. září.
S koncem července se uzavřel festival Hudba zahradách a hudba v zámku, v uplynulém víkendu se uskutečnila akce Hortus Magicus využívající stejné prostory zapsané na seznam světového dědictví Unesco. Nenasytné kroměřížské publikum už je však opět v očekávání významné hudební události. Šestý ročník Letní hudební akademie Kroměříž pro mladé talenty začne už ve čtvrtek 17. srpna. Přivítá na šest desítek studentů ze šesti zemí světa, kteří se zdokonalí v deseti různých oborech. Veřejnost se pak může těšit na nabitý program festivalu Hudební Kroměříž.
Sotva skončil festival Janáček a Luhačovice, už toto město zve k další hudební hostině. Akademie Václava Hudečka, prominentního českého houslisty, v letošním svém 27. ročníku zahrnuje sedmero koncertů konaných v rozmezí od 31. července do 11. srpna. Než nadejde koncertní čas akademiků, přijedou své umění předvést některé známé osobnosti české hudební scény, mezi něž patří zejména violistka Kristina Fialová a violoncellista Petr Nouzovský. Zahraje i sedmdesátník Václav Hudeček a hlavní klavírní slovo bude mít během celé akce Lukáš Klánský.
„Manžel tehdy jen kroutil hlavou: ‚Tobě se tohle vážně líbí?‘ Odpověděla jsem přesvědčivě: ‚Zatím ne, ale bude!‘ A skutečně jsem si Janáčka oblíbila.“
„Samozřejmě to není dramaturgicky jen o Janáčkovi, máte pravdu, to bychom posluchače z řad lázeňských hostů odradili.“
„Snažíme se, aby lázně Luhačovice žily festivalem i přes den, nejen večerními koncerty.“
Leoš Janáček lázně Luhačovice pravidelně navštěvoval od roku 1903. K jeho poctě založil v roce 1992 skladatel Jaromír Dlouhý hudební festival, který v letošním roce 2023, po dvouleté odmlce zapříčiněné omezením v době covidu, vstupuje do svého jubilejního třicátého ročníku. Od počáteční komorní podoby se jeho dramaturgie rozšiřuje a vedle komorních večerů si troufá i na opery a symfonické koncerty. Dramaturgickou i realizační práci má na starosti manažerka a duše festivalu Milena Hrbáčová.
Začínají prázdniny a s nimi se otevírají nejrůznější mistrovské kurzy. Jednou z tradičních akcí je Letní hudební akademie Kroměříž. Její 6. ročník se letos koná od 18. do 25. srpna, stejně jako souběžně konaný festival Hudební Kroměříž. Mladým hudebníkům opět nabídne výuku pod vedením špičkových interpretů a veřejnosti bohatý program, třeba koncert s dvěma dirigenty, barokní ansámbl nebo přednášky. Letošními tvářemi jsou dirigent Tomáš Netopil, violoncellistka Michaela Fukačová, cembalistka Barbara Maria Willi, klavírista Ivo Kahánek, houslisté Fedor Rudin, Jan Mráček, Jiří Vodička a Dalibor Karvay, violista Pavel Nikl, generální ředitel České filharmonie David Mareček nebo korepetitor Zdeněk Klauda. Mezi lektory akademie se poprvé zařadí i barytonista Adam Plachetka.
Třetí ročník hudebních slavností Klasika u Wericha, které se odehrávají na zahradě a v podkroví Werichovy vily na pražské Kampě, letos programově míří do Ameriky a Velké Británie. V úterý 27. června je hudebně odstartuje sopranistka Bree Nichols a „finger-style“ sólový kytarista Martin Homola. Za klavír zasedne mladý dirigent a klavírista Jan Mára.
Letošní šestý ročník mezinárodních mistrovských kurzů Letní hudební akademie Kroměříž (LHAK) je určen sólovým hráčům v oborech housle, violoncello, viola, cembalo, klavír a zpěv. K dispozici jsou i obory korepetice a studium pro hudební manažery. Dále LHAK otevírá možnost komorní hry pod vedením Pavla Nikla a studenti smyčcových oborů mohou vyzkoušet orchestrální hru pod vedením dirigenta Tomáše Netopila.
Na závěrečném koncertě Komorního cyklu, který pořádá orchestr PKF – Prague Philharmonia, vystoupí Lobkowicz Trio, které reprezentují houslista Jan Mráček, violoncellista Ivan Vokáč a klavírista Lukáš Klánský. Ti si na koncert, který se v barokním refektáři Profesního domu MFF UK koná v pondělí 5. června od půl osmé večer, pozvali hosty Jana Fišera, jenž se tentokrát ujme violy, a klavíristu Jana Čmejlu.
Dvě mezinárodní poroty, jedna pro sólovou a druhá pro komorní kategorii, rozhodly v uplynulých dnech o finalistech sedmapadesátého ročníku Dvořákovy mezinárodní rozhlasové soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga. Ti se v září představí pražskému publiku v Anežském klášteře a ve Dvořákově síni Rudolfina.
„Hladké ukončování frází bylo nejen slyšitelné, ale i viditelné.“
„Zpěvnost ve volnějších částech druhé věty snadno ponoukala k zasnění se.“
„V lyričtějších dílech byl zvuk houslí opět sametově plný, v hlavních tématech nepostrádal odstín hravosti.“
Ve čtvrtek 18. května 2023 zazněl v rámci festivalu Pražské jaro koncert k výročí sta let od prvního pravidelného vysílání Československého rozhlasu. Zhostil se ho Symfonický orchestr Českého rozhlasu s německým dirigentem Corneliem Meisterem a českým houslistou Janem Mráčkem. Společně provedli díla Heinricha Marschnera, Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů. Slavnostní večer se konal ve Smetanově síni Obecního domu.
„Začalo se vysílat 18. května 1923 z Kbel. Prvním vysílacím studiem v Československu byl stan zapůjčený od skautů. Uvnitř byl klavír a několik židlí, aparaturu tvořil uhlíkový mikrofon – dolní část telefonního sluchátka.“
„Od roku 1948 se rozhlasoví symfonici zúčastňují mezinárodního festivalu Pražské jaro, s nímž je Československý a dnes Český rozhlas spjat skutečně od prvního ročníku, tedy od roku 1946.“
„Velký ohlas mezi koncesionáři už tehdy urychlil rozhodnutí, že rozhlas, chce-li plnit své programové záměry, musí mít vlastní hudební těleso. A toto přesvědčení trvá dodnes.“
Český rozhlas si 18. května připomíná sto let od začátku pravidelného rozhlasového vysílání na našem území. Do Riegrových sadů na Vinohradech připravil pro širokou veřejnost velkolepý koncert s vystoupením populárních zpěváků a kapel a s přímým přenosem na Radiožurnálu. Stanice Vltava na stejnou dobu téhož dne přistavila mikrofony do Obecního domu. Tam, na festivalu Pražské jaro, úkol oslavit v přímém přenosu výročí připadl Symfonickému orchestru Českého rozhlasu. Dirigent Cornelius Meister s ním připravil První symfonii Bohuslava Martinů, předehru k opeře Hans Heiling od Heinricha Marschnera a s Janem Mráčkem jako sólistou Dvořákův Houslový koncert.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro od středy 17. do neděle 21. května nabídne deset koncertů. Z orchestrů vystoupí Česká filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu či Essenští filharmonikové. Sólisté, sbor a orchestr Národního divadla nabídnou Dvořákovu operu Armida, své pěvecké umění v písních předvede mladá mezzosopranistka Bella Adamova, představí se cembalista Jean Rondeau, který vystoupí i se souborem Nevermind Trio a v komorních i symfonických projektech zahraje rezidenční umělec festivalu, violista Antoine Tamestit. Na programu bude i koncert mladých talentů, stipendistů projektu MenART.
„Máme naplánováno si všímat skladatelů a kompozic dosud spíše opomíjených, přesto však zajímavých. V této souvislosti si i pokládáme otázku, kdo všechno tvoří pojem česká hudba, kdo jsou vlastně čeští skladatelé? Jsou to i ti, kteří se narodili na území dnešní České republiky ale život prožili jinde?“
„V této souvislosti bych ráda vyzdvihla koncert z děl málo uváděných autorů, na kterém zazní Jarní symfonie Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, který zazní pravděpodobně v premiéře. Zde se v sobě pojí dvě myšlenky, pocta české hudbě a také koncepční péče o méně uváděné, avšak vynikající autory.“
„Rok 2024 by se mohl zapsat do historie brněnské kultury jako počátek nové éry – rok, kdy se začalo stavět Janáčkovo kulturní centrum. Mé velké přání je, aby se tento plán stal skutečností a abychom si užili hudbu z pódia světových parametrů v některé z nejbližších sezón. (Markéta Vaňková, primátorka Města Brna v Katalogu sezóny 2023/24.)“
Marie Kučerová je ředitelkou Filharmonie Brno již deset let. Za tu dobu se jí podařilo dostat brněnskou filharmonii do povědomí evropské i světové veřejnosti a získat větší návštěvnost brněnského publika zajímavou dramaturgií. Pro nadcházející sezónu již filharmonie dramaturgii odtajnila a proto jsem se s ní nad programy koncertů sešla. Současně mne zajímalo, jak vypadá příprava na stavbu nového koncertního sálu.
