Plzeňské Divadlo Josefa Kajetána Tyla na své domácí scéně ve Velkém divadle uvede v neděli 23. dubna od šestnácti hodin derniéru Monteverdiho opery Korunovace Poppey. Zanedlouho, v pátek 12. května, budou moci toto představení zhlédnout diváci v německém Bayreuthu, a to v barokním prostoru Markraběcího operního domu (Markgräfliches Opernhaus). 

„Sboristé zahájili zpěv stojíc vepředu po stranách hlediště, čímž velmi názorně anticipovali plastičnost, která byla po celou dobu právě díky proměnlivému rozmístění zpěváků přítomna.“

„Vizuální propojení kostýmovaných zpěváků a divadelníků za plátnem, vyústilo ve velmi subtilní a jemný sborový vstup.“

„Dílo pak uzavřel sbor s opět suverénní tónovou vyvážeností, který se symbolicky postavil na dvě skupiny, podél přední části hlediště.“

Na Velký pátek 7. dubna 2023 se u Šimona a Judy v Praze rozezněly Bachovy Janovy pašije. Jejich provedení však nebylo pouze hudební. Musica Florea pod vedením Marka Štryncla spojila síly s Divadlem bratří Formanů (režie Matěj Forman) a dala tak vzniknout unikátnímu konceptu. Neobvyklé bylo rovněž jazykové provedení skladby. Zpívalo se česky na překlad Mirka Očadlíka.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK si na velikonoční čas připravil speciální festivalovou přehlídku komorních i orchestrálních koncertů. Přivítá zahraniční hosty i ryze české soubory. Vrcholem bude premiéra scénického zpracování Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha v režii Matěje Formana. Velikonoční festival Pražských symfoniků se bude konat ve Smetanově síni Obecního domu a kostele svatých Šimona a Judy od soboty 1. do neděle 9. dubna.

Pořadatel cyklu Barokních podvečerů, soubor Collegium Marianum, přichystal poslední projekt v tomto kalendářním roce, a to na čtvrtek 29. prosince od 19:30 hodin v kostele svatých Šimona a Judy v Dušní ulici na Praze 1. Vedle Collegia Mariana s uměleckou vedoucí a flétnistkou Janou Semerádovou tam vystoupí sopranistka Martina Janková a basista Jaromír Nosek.

„V prvním obsazení na sebe výrazně upozornily obě klíčové sopranistky v rolích Královny noci a Paminy – Bronislava Smržová a Markéta Klaudová.“

„Musím pochválit Sbor opery Jihočeského divadla se sbormistrem Martinem Veselým. Jeho vstupy působily v homogenitě zvuku a pevnosti intonace profesionálním dojmem.“

„Věková proporce publika obou premiér byla až zázračně vyvážená. Toto je ovšem událostí roku!“

Divadelní sezónu Jihočeského divadla v Českých Budějovicích zahájila Mozartova poslední opera – Kouzelná flétna, v sále DK Metropol. Premiéra se uskutečnila 4. listopadu, druhá premiéra následovala dne 5. listopadu. V hudebním nastudování šéfdirigenta Davida Švece, v režii Petra Haška, šéfa Malého divadla, což je v Českých Budějovicích součást Jihočeského divadla. Scénu a kostýmy navrhli Ján Tereba a Anna Scheffel Brotánková, důležitý světelný design realizoval Karel Šimek. Nutno hned v úvodu akcentovat, že byla zvolena verze v českém jazyce, tedy překladu z německého originálu Schikanederova libreta. Zpěvní texty obstaral v operním žánru zkušený Vojtěch Spurný, překlad prózy dvojice Petr Hašek a David Košťák. Je obdivuhodné, že se inscenátorům podařilo obsadit dvojmo nejen pěvecky velmi náročné role (výškově vypjatá Královna noci a naopak extrémně hluboko polohově posazený Sarastro), ale alternují se všechny partie. Očividně se očekává od inscenace návštěvnicky mnoho, vidím ji na programu divadla nejen na Silvestra, ale i na Nový rok.

Jihočeské divadlo v blízké době čekají tři premiéry – jedna operní, jedna baletní a jedna adventní, koncertně-scénická. Českobudějovický DK Metropol bude 4. a 5. listopadu místem premiér Mozartovy opery Kouzelná flétna, a to v českém jazyce. V režii Petra Haška pod vedením Davida Švece se alternují pěvci Jaromír Nosek a Jan Šťáva, Peter Malý a Vincenc Ignác Novotný, Bronislava Smržová a Doubravka Součková, Markéta Klaudová a Soňa Godarská, Jakub Hliněnský a Michal Marhold, Vladimíra Janovská a Marie Šimůnková či Ondřej Koplík s Michaelem Robotkou.

„Velmi překvapil Jaromír Nosek, který vstupoval do toku hudby jemně, krásným barevným zvukem doplňoval své kolegy.“

„Hana Blažíková své kvality rozhodně stvrzovat nemusí, její krásný čistý soprán kraloval, avšak nedominoval, umělkyně má veliký cit pro ansámblové zpívání.“

„Zajímavé bylo sledovat, jak se pojí hlasy obou sopranistek – místy by v kostelní akustice člověk soudil, že zpívá jen jedna, zkrátka jsou perfektně sezpívané…“

Praga Rosa Bohemiae – to je název koncertu, kterým vokální soubor Cappella Mariana v pondělí 10. října zahájil řadu koncertů Barokních podvečerů, pořádaných souborem Collegium Marianum. Hudební večer se konal v krásných prostorách kostela svatého Salvátora v klášteře svaté Anežky České a umělci nabídli publiku skladby od patnáctého do počátku sedmnáctého století. V českých premiérách zazněla díla vlámského skladatele Johannese Tourouta, zastoupeni byli také Josquin des Prez, Pierre de Bonhomme, Jacobus Regnart, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a Jan Sixt z Lerchenfelsu. Cappella Mariana vystoupila pod vedením Vojtěcha Semeráda s hosty Jakubem Kydlíčkem, hrajícím na zobcové flétny, a Mélusine de Pas – hráčkou na renesanční viola da gamba.

Mezinárodní festival staré hudby Musica ad confluentem (Hudba na soutoku) v Českých Budějovicích se letos koná popáté. V podání významných českých i zahraničních umělců tak od roku 2018 v českobudějovických kostelích a památkových objektech pravidelně zní středověká, renesanční a barokní hudba. Letošní ročník byl slavnostně zahájen 1. září v Galerii Rabenštejnská a v době od 7. září do 29. října nabídne sedm koncertů.

„Skladbu objevil a do současné podoby přenesl Tomáš Hanzlík, který ji nabídl k realizaci souboru Musica Florea v rámci oslav jeho třicátého výročí.“

„V rámci pořádání notového archivu hraběcí rodiny Hartigů objevila archivářka Romana Hinerová Cantatu, která vznikla na oslavu narození hraběcí dcery Marie Terezie v roce 1759.“

„Zvuk malého uskupení dobře obsáhl nádvoří muzea, stejně jako zvuk sólových hlasů, které s orchestrem spolupracovaly.“

V Olomouci mají baroko rádi. Není divu, je to historické město, které je baroka plné, a také sem patří doba jeho největší slávy a rozkvětu. Počin Tomáše Hanzlíka, který je pořadatelem festivalu, je proto nejen chvályhodný, ale i logický. Od 14. června bylo v rámci festivalu Baroko 2022 odehráno jedenáct představení v atriu Vlastivědného muzea v Olomouci. Poslední akce se konala 26. července tamtéž a byla jí Serenata ke jmeninám krále Josefa I. s názvem Proteus na Rýnu, „Dramatická skladba v den přeslavného JMÉNA jeho posv. Král. Veličenstva JOSEFA I, Krále Římského“.

„Figarovu svatbu přivezl soubor opery Slezského divadla v Opavě, kterou od cembala dirigoval šéf opery Vojtěch Spurný a režii měla Jana Andělová-Pletichová.“

„Ale i hudebníci jsou jen lidé a členové Moyzesova kvarteta se stali v tomto případě oběťmi covidu a zůstal jen jeden den na to, aby situaci vyřešili.“

„Vypadalo to nejprve jako přidané zábavné folklorní čtvrteční odpoledne. Cimbálová muzika Danaj a pěvecký sbor Spinek, pod vedením cimbalistky Magdaleny Múčkové, to je spojení, které jako by bylo na festivalu omylem.“

Festival Janáček a Luhačovice se konečně konal v plné kráse a přinesl mnoho krásných skladeb i výkonů. Jako každým rokem se konalo slavnostní zahájení u busty Mistra, který shlíží na procházející lázeňské hosty. Fanfáry ze Sinfonietty jako vždy rozzářily okolí a mnozí významní hosté tu promluvili o obdivu k Mistrovi i o podpoře festivalu. A byli to hosté nikoli ledajací, přijel hejtman Zlínského kraje Radim Holiš, ředitelka nadace Leoše Janáčka Ludmila Němcová, přijela i dlouholetá podporovatelka festivalu paní Livia Klausová a v neposlední řadě se za festival postavila i Eva Kropová, předsedkyně správní rady společnosti Lázeňská kolonáda Luhačovice, o. p. s.

„Mimořádnou úlohu naplnil Marek Štryncl. Nejen jako dirigent, který udával nástupy a tempo vsedě od violoncella, ale i skvělou souhrou v duetech s pěveckými čísly.“

„Pěvkyně a pěvci bez výjimky zpívali s nasazením a v síle nešetřili hlas.“

„Koncert spojených sekcí Musica Florea a Sboru Collegium Floreum pod vedením Marka Štryncla oslavil i tentokrát dvojí výročí souboru rozhodně zdařile.“

Ve známém atriu Českého muzea hudby s dlouhým dozvukem akustického prostoru se v úterý 24. května od 19.30 hodin konal koncert souboru Musica Florea a Sboru Collegium Floreum pod vedením Marka Štryncla. Program večera byl označen mottem Anonymní kantáty věnované rodině Hartigů a byl připraven pro dvacátý ročník festivalového cyklu Musica Florea Bohemica 2022. Soubor slaví tedy dvojí výročí – zmíněný cyklus probíhá na pozadí třicátého jubilea činnosti ansámblu.

„Spurného přístup k Mozartovi byl dobově poučený.“

„Z externě angažovaných pěvců mimořádně vynikla Markéta Klaudová jako hraběnka Almaviva.“

„Opavský inscenační tým se nebál experimentovat a roli obsadil kontratenorem Vojtěchem Pelkou.“

Možnost, že by si mohlo nějaké šedesátitisícové město vydržovat vlastní divadlo s operní scénou, je na západ od Rýna naprosto nepředstavitelná. A přitom na severu Moravy je to už 218 let skutečností. Město Opava si postavilo divadlo v roce 1804 a od té doby si ho opečovává. Ne vždy je to procházka růžovou zahradou, periodicky se diskutuje o zrušení souboru, ale pokaždé se operní soubor udrží a dokáže nastudovat kolem pěti inscenací za sezónu. Na festival Opera 2022 přivezl jedno z nejslavnějších představení – Figarovu svatbu Wolfganga Amadea Mozarta.

„Petr Wagner zemřel před dvěma lety v plném životním a uměleckém běhu po krátké a nečekané nemoci ve svých padesáti letech.“

„Nejsem z těch, kteří podlehnou textu, aniž by si uchem ověřili skutečnost, ale faktem je, že celý cyklus kantát vyšel umělcům opravdu niterně.“

„Velikým překvapením pro mě byl tenorista Ondřej Holub, jehož hlas a projev je pohlazením po duši.“

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK připravil večer k poctě vynikajícího českého hráče na violu da gamba, hudebního pedagoga a dirigenta Petra Wagnera. Na programu byl soubor kantát pod pojmenováním Membra Jesu Nostri raně barokního skladatele Dietricha Buxtehudeho. Kompozice sedmi kantát zazněla v podání Ensemble Tourbillon. V pěveckých partech vystoupili sopranistky Céline Scheen a Barbora Kabátková, altista a dirigent Damien Guillon, tenorista Ondřej Holub a basista Jaromír Nosek.

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK připravil večer k poctě vynikajícího českého hráče na violu da gamba, hudebního pedagoga a dirigenta Petra Wagnera. Na programu bude skladba Membra Jesu Nostri raně barokního skladatele Dietricha Buxtehudeho. Komplet  sedmi kantát zazní v podání Ensemble Tourbillon. V pěveckých partech vystoupí sopranistky Céline Scheen a Barbora Kabátková, altista Damien Guillon, tenorista Ondřej Holub a basista Jaromír Nosek. Petr Wagner se proslavil na evropských i světových pódiích. V roce 1998 založil Ensemble Tourbillon, jehož aktivity se zaměřovaly na komorní i orchestrální tvorbu evropského baroka a raného klasicismu. Soubor také patřil ke špičkám ve svém oboru, avšak zaniknul v roce 2019, kdy Petr Wagner prohrál boj s těžkou nemocí. Nyní se jeho členové vracejí pro tuto příležitost na pódium. Koncert z cyklu Stará hudba se v kostele svatých Šimona a Judy bude konat v úterý 15. února v 19:30 hodin. Před koncertem se koná setkání s umělci, které začne v 18:15 hodin.

„Vojtěch Semerád velmi překvapil ucho příjemným témbrem, opravdu vynikající výslovností a zpěvem jako takovým. Frázoval dokonale a bylo evidentní, že má techniku pod kontrolou.“

„Ragazziho skladba dala významně prostor houslistce Lence Torgersen, která za podpory ostatních členů souboru přednesla virtuózní výkon.“

„Jaromír Nosek má velmi příjemný hlas lyrického charakteru. Bylo mu krásně rozumět, a to nejen textu, ale i notám v rychlejším sledu.“

Soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí a flétnistkou Janou Semerádovou ve středu 29. prosince vystoupil v pražském kostele sv. Šimona a Judy a završil tak jednadvacátý ročník cyklu s názvem Barokní podvečery. Coby sólisty soubor přizval sopranistku Hanu Blažíkovou, altistku Anetu Petrasovou, tenoristu (v tomto případě) Vojtěcha Semeráda a basistu a pro tento večer i recitátora Jaromíra Noska. V první polovině koncertu zazněly výběr z vánoční kantáty Vaticini di Pace Antonia Caldary a Sonáta G dur Pastorale Angela Ragazziho. Druhou polovinu hudebního večera zahájilo Concerto Pastorale Johanna Christopha Peze, dále došlo na Brixiho duchovní skladbu Alma Redemptoris Mater, Pastorale z Quantzova Tria A dur a poslední dva bloky byly věnované výběrům ze sbírek Capella Regia Musicalis a Česká mariánská muzika Václava Karla Holana Rovenského a Adama Václava Michny z Otradovic.

Dvacátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica bude pokračovat ve středu 22. září tradičním koncertem na zámku v Doksech. V místním Rytířském sále se představí nový soubor ANMOEN s uměleckým vedoucím Jaromírem Noskem. Ten uvede svůj projekt Zrození – Zánik – Naděje, který je unikátním dialogem barokní a současné hudby. Nabízí hudební exkurz do 17. století, a sice na dvůr olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna. Hudba bude v kontrastu s kompozicemi současného skladatele Tomáše Hanzlíka, které napsal v době prvního covidového lockdownu. Cílem programu je hledat naději a principy, které nás přesahují.

V termínu 21. až 29. srpna se uskuteční čtrnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora zaměřeného na komorní hudbu. Kromě pozapomenutých děl a klasického repertoáru uvede také mezižánrový projekt s názvem Kantáta a kompletní provedení všech dvaatřiceti klavírních sonát Ludwiga van Beethovena v podání Konstantina Lifschitze. Řada koncertů se bude konat v prostorách, jakými jsou chrám svaté Barbory, kaple Božího těla či kostel svatého Jana Nepomuckého. Kompletní program naleznete na www.mfkh.cz.

„Veškerá produkce večera tvořila jednolitý celek, který spojoval a zároveň kontrastoval projevy západní a východní kultury.“

„Průvodcem na této cestě byl Saša Rašilov, který mezi hudbou, ale i jí podkreslován předčítal pasáže z Harantova literárního odkazu.“

„Večer jsme putovali spolu s Kryštofem Harantem – tu upomínáni na jeho vlast a tvorbu v podání Cappelly Mariany, tu zaváti ve směru jeho cesty hudebním uměním souboru Constantinople.“

Jedním z posledních koncertů letošního ročníku Pražského jara byl večer s názvem Kryštof Harant aneb Putování do Svaté země. Cappella Mariana přizvala ke spoluúčinkování soubor Constantinople a vytvořila unikátní program na pomezí dvou kultur. Role recitátora se zhostil Saša Rašilov, moderátorkou byla Markéta Cukrová. Streamovaný koncert se odehrával v prostorách kostela sv. Anny v Praze.