Smyčcové oddělení Konzervatoře Brno pořádá jedenáctý ročník Brněnských smyčcových kurzů. S mottem „Radostně se smyčcem ― prázdninové rozehrávání“ se uskuteční v termínu 21. 8. ― 27. 8. 2023 v prostorách zmíněné instituce. Kurzy jsou určeny pro žáky všech věkových a výkonnostních kategorií, pro jejich učitele i rodiče. Součástí kurzů je festival Netradiční hudební večery sestávájící z pěti koncertních zastavení. V jejich rámci se představí například Leoš Čepický či Graffovo kvarteto.
„Uskutečnila se světová premiéra nově zrestaurované verze celovečerního režijního debutu Evalda Schorma Každý den odvahu z roku 1964. Hudební složka Jana Klusáka je velmi eliminována, jak ostatně bývalo ve filmech české nové vlny častým zvykem, aby dílo působilo syrově a autenticky.“
„Velmi důležitou roli hraje zvláště výrazný leitmotiv, který opakovaně zaznívá jako připomínka romantického vztahu hlavních protagonistů, do něhož se začíná plíživě vkrádat deziluze.“
„Geniálně prokomponovaná hudba Franka Churchilla je nedílnou součástí celé pohádky, a to nejen díky ústřední melodii, z níž se stal evergreen, ale také jako nezbytný dějotvorný prvek. Ve filmu se totiž neobjeví ani vteřina bez hudebního doprovodu.“
Ohlédnutí za Mezinárodním filmovým festivalem (MFF) Karlovy Vary se detailněji věnuje těm filmům a událostem, které autora obzvláště zaujaly, včetně jejich hudební složky. Oslovil také letošní laureátku Ceny prezidenta festivalu Danielu Kolářovou, laureáta téže Ceny za rok 2019 Vladimíra Smutného a dále herce, režiséra a hudebníky Janu Švandovou, Ondřeje Nováka, Karla Smyczka, Vilmu Frantovou, Jana Andra, Jana Smigmatora a Josefa Vejvodu, kteří patří k pravidelným festivalovým návštěvníkům, aby v krátkých interview sdělili, co pro ně tato událost znamená a jak hledí na filmovou hudbu.
Šestý ročník Festivalu Jakuba Jana Ryby začne ve čtvrtek 8. června koncertem v Rožmitále pod Třemšínem ve farním kostele Povýšení sv. Kříže obnoveným provedením Rybovy Mše a moll, N 381. Festival letos nabídne hudbu z Rybova cyklu duchovní tvorby Cursus sacro harmonicus a dále sedm koncertů vokálně-instrumentální, symfonické a komorní hudby, ve kterých se představí renomovaní i mladí umělci.
„Dvořákův kvintet obsahuje jeho dvě charakteristické věty, jednak pomalou Dumku, jednu z nejkrásnějších pomalých vět komorní hudby, a také český tanec Furiant.“
„Středa večer pravidelně patří Evropské vysílací unii a tentokrát koncertu Berlínských filharmoniků… zazní Requiem Giuseppe Verdiho pod taktovkou Daniela Barenboima.“
„Hudba Johannesa Brahmse vždy hudební svět dělila na dva nesmiřitelné tábory, jedni jí milovali a druzí nenáviděli. Chladným ale nenechala nikoho. Během víkendu zkusíme objevit i některá méně známá Brahmsova díla.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 1. 5. do 7. 5. 2023?
„Dobrý muzikant si to prostě chtěl „rozdat“ s ostatními, ukázat, co umí, blýsknout se před publikem.“
„Opis byl nalezen dlouho po Mozartově smrti, v roce 1869 jako anonymní, ale muzikology byl identifikován jako nepochybná Mozartova skladba, jen flétna byla nahrazena klarinetem.“
„Jaroslav Krček píše hudbu s nezaměnitelným charismatem, ať již upravuje lidové písně nebo vytváří původní kompozice.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 27. 3. do 2. 4. 2023?
„Bylo vidět, že dirigent má dílo skutečně prožité.“
„Krček stavěl na soudobé hudbě XX. století i na jeho oblíbeném folkloru.“
„Brahmsovy skladby se vyznačují originalitou i technickou dokonalostí.“
Všechny významné symfonické orchestry v naší vlasti si nad koncertní činnost daly ještě dva závazky. Jednak výchovu nových posluchačů, vytvářením speciálních edukačních programů pro děti a mládež, jednak propagaci soudobé hudby. Nabízejí rezidenční pobyty, objednávají opusy, trvale mají kontakty s řadou současných skladatelů. Jedním z těch, s nimiž dlouhodobě spolupracuje Symfonický orchestr hl. města Praha FOK, je i Jaroslav Krček. Ve světové premiéře orchestr uvedl ve středu 25. a ve čtvrtek 26. ledna 2023 ve Smetanově síni Obecního domu jeho Koncert pro hoboj a orchestr op. 161.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zahraje ve světové premiéře Koncert pro hoboj a orchestr Jaroslava Krčka, v němž se sólového partu ujme renomovaná hobojistka a členka orchestru Liběna Séquardtová. Na programu bude také symfonická báseň Útes Sergeje Rachmaninova a Symfonie č. 4 Johannesa Brahmse. Koncerty pod taktovkou dirigenta Petra Altrichtera se budou konat ve středu 25. a ve čtvrtek 26. ledna od 19:30 hodin ve Smetanově síni Obecního domu.
V programu Pražských symfoniků má 25. ledna premiéru nová skladba Jaroslava Krčka – Koncert pro hoboj a orchestr. Zazní v Obecním domě v podání Liběny Séquardtové a pod taktovkou dirigenta Petra Altrichtera vedle děl Sergeje Rachmaninova a Johannesa Brahmse. Skladatel, jehož Sedmou symfonii uvedla v prosinci v premiéře Česká filharmonie, proslul v uplynulých desetiletích nejen koncertními a dalšími vlastními díly, ale výrazně také nezaměnitelnými úpravami tuzemského folklóru a nejstarších památek české hudby pro soubor Musica Bohemica. Na prahu roku, ve kterém se dožívá čtyřiaosmdesáti, bilancuje Jaroslav Krček ve videorozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz svůj přístup ke komponování, vysvětluje, co znamená sloužit lidové písni, vyznává se, proč si celoživotně zamiloval profesi hudebního režiséra pracujícího s interprety v nahrávacích studiích, a samozřejmě hovoří i o Hobojovém koncertu. Jak říká, tento nástroj byl stvořen pro krásu a hráči na hoboj jí také chtějí docílit. A tak se i on snažil, aby ve skladbě byla přítomna... Rozhovor připravil Lukáš Hurník.
„Na Štěpána si pozdní snídani můžete vychutnat při poslechu Gardinerova nastudování mohutného oratoria Josepha Haydna Roční doby.“
„Händelova kantáta, která se překládá jako Triumf času a pravdy nebo také Triumf času a rozčarování.“
„Tři čtyřhodinové vysílací bloky hudby nazvané Silvestr s Amadeem. Prostě ´Mozart – sluníčko´ navěky!“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem „samé hudby“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 26. 12. 2022 do 1. 1. 2023?
„Krčkova symfonie je ukotvena konvenčněji, ale zachycuje a vyjadřuje svůj vlastní svět, dostatečně odpoutaný od jinde a jindy slyšeného.“
„Leonidas Kavakos se ujal Martinů bezchybně, s nadhledem a s chutí, pevným tónem, který je nezbytný.“
„Hrůša řídil zrale, jako velká autorita, ale zůstává v něm nadále i kus kluka.“
Prosincový návrat Jakuba Hrůši před Českou filharmonii byl svátkem. Koncertní program sestavený z děl tří českých autorů měl světové parametry. Janáčkova Sinfonietta dostala neslýchanou porci energie, Druhý houslový koncert Bohuslava Martinů velkolepost. A k tomu zazněla v premiéře působivá Sedmá symfonie Jaroslava Krčka.
Festival Dny Bohuslava Martinů, který se uskuteční od 27. listopadu do 17. prosince v pražském Lichtenštejnském paláci a Rudolfinu, přivítá i letos renomované komorní soubory a významné hudebníky. Už tradičně však i nejmladší generaci interpretů, a to v rámci sedmadvacáté Soutěže Nadace Bohuslava Martinů. Součástí osmadvacátého ročníku festivalu bude také světová premiéra skladby Gloria od Jiřího Hlaváče.
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem „samé hudby“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 21. do 27. 11. 2022?
„Ve Strakonicích letos vystoupily tři desítky českých a devatenáct zahraničních souborů a kapel a téměř pět desítek dudáků – jednotlivců.“
„Dudy ‚zampogna‘ nám okamžitě připomenou vánoční atmosféru a melodie české pastorální tvorby.“
„Pozornost se pochopitelně soustředila i na hosty z Oravské Podhory, kde tamější gajdošská kultura v roce 2015 získala právo zápisu do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.“
Pražské Národní divadlo chystá na začátek října novou inscenaci opery Švanda dudák od Jaromíra Weinbergera, která měla premiéru roku 1927 právě na této scéně a dostala se později na cestě světem až do Metropolitní opery. Kontextem tématu dud a dudáků v české kultuře, mezinárodně koncipovaným dudáckým festivalem ve Strakonicích i nástrojem samotným se zabývá článek, který vznikl po letošním strakonickém setkání, čtyřiadvacátém od založení v roce 1967. Bienále se tradičně koná poslední srpnový víkend a je sice ukotveno především ve folkloru, ale něco zajímavého s dudáky a dudami může zažít i příznivec klasiky. Ostatně – vždyť dudák je vymalován i na oponě plzeňského Velkého divadla…
„Na konci letošního léta se uskuteční tradiční koncert pod širým nebem ve Valdštejnské zahradě.“
„Jako dirigent, jako zpěvák i jako autor zavítá na pódium Smetanovy síně světoznámý tenorista José Cura. Oslaví s Pražskými symfoniky šedesátiny.“
„Program koncertní sezóny spojuje myšlenka hudby jako jistoty v nejisté době, jako věrné přítelkyně v nelehkých časech.“
Do 88. sezóny vstoupí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK koncerty 21. a 22. září, kdy v Obecním domě u příležitosti zahájení českého předsednictví v Radě Evropské unie uvede Beethovenovu Devátou symfonii s Ódou na radost. K tomu v premiéře zazní novinka objednaná u Jana Ryanta Dřízala, který ve skladbě Praga Arcana zobrazuje Prahu mystickou a tajuplnou. Do června 2023 chystají pak Pražští symfonikové sami i jako pořadatelé osm desítek dalších programů, včetně nového Velikonočního festivalu.
Česká filharmonie vstupuje do své 127. sezony. Hrát bude pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova, hlavních hostujících dirigentů Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila nebo také pod taktovkou Johna Eliota Gardinera a Manfreda Honecka. Rezidenčními umělci budou Simon Rattle a Magdalena Kožená, jako sólisté vystoupí Daniil Trifonov, Lisa Batiashvili nebo Leonidas Kavakos.
Sedmá koncertní sezóna Břevnovských hudebních setkání pokračuje v úterý 12. dubna v 19 hodin dalším koncertem. V kostele Církve československé husitské ve Wuchterlově ulici v pražských Dejvicích se bude konat Koncert pro čtyři harfy, v němž harfistka Jana Boušková, sóloharfistka České filharmonie a profesorka HAMU a Royal College of Music v Londýně, představí své čtyři studentky a další hosty. Zazní také premiéra nové skladby Jaroslava Krčka.
„Telemannův koncert vyzněl koncentrovaně, vynikal svěžestí výrazu a bezvadným propracováním formy.“
„Bylo radostí poslouchat hru, která je technicky plně ‚nad věcí‘, zachovává řád a tím i stylovost, nezaváhá ani v občas dirigentem dosti rychlých, temperamentních tempech.“
„Frenetický potlesk s mnohonásobným voláním bravo, dupotem i následným potleskem vestoje byl dostatečně srozumitelným výrazem dojmů v publiku.“
Šéfdirigent Radek Baborák se Západočeským symfonickým orchestrem uskutečnili 17. prosince vánoční koncert v krásném společenském sále Casina v Mariánských Lázních. Byl to de facto poslední koncert v letošním jubilejním roce dvoustého výročí založení orchestru. Významným způsobem se v rámci programu koncertu uplatnil slovenský houslista Dalibor Karvay. Důležitou roli v koncertu měl přední český varhaník Aleš Bárta, profesor na pardubické konzervatoři, možná pro publikum nenápadný, ale pro realizaci koncertu zásadně podstatný fenomén. Vánoční koncert za řízení šéfdirigenta Radka Baboráka představil náročnou dramaturgii. Dominantní postavení ve volbě programu měli velcí mistři slohu baroka – Georg Philipp Telemann, Antonio Vivaldi i reprezentant syntézy vrcholícího barokního stylu Georg Friedrich Händel. Do této stylové oázy se podivuhodně umístil i český soudobý skladatel Jaroslav Krček, oslavující letos 82 let. Důležitou roli měl ve večeru mladý slovenský houslista Dalibor Karvay, na němž do značné míry ležel úspěch Vivaldiho rozměrné skladby Čtvero ročních období a vstupního Telemannova Koncertu pro housle, tři lesní rohy a smyčcový orchestr. Ostatně, pan Karvay se osvědčil báječně na mnou glosovaném koncertu v září, kde hrál Brahmsův Houslový koncert D dur. Uvnitř programu večera se prezentoval Georg Friedrich Händel výběrem pěti částí Hudby k ohňostroji a zmíněný český soudobý skladatel Jaroslav Krček, se svou Hudbou pro čas Vánoc.
Pořadatelé cyklu Břevnovských hudebních setkání zvou na poslední letošní koncert sedmé sezóny, který se bude konat v úterý 14. prosince v 19 hodin v kostele Církve československé husitské ve Wuchterlově ulici v Praze-Dejvicích. Oslavy adventu se zhostí soubor nad jiné povolaný – Musica Bohemica se svým zakladatelem a uměleckým vedoucím Jaroslavem Krčkem. Program nazvaný Hej, radost má navazuje na stovky, spíše tisíce legendárních koncertů, které v době vánoční tento soubor založený před téměř padesáti lety každoročně uváděl. „Uslyšíte vánoční legendu, písně z barokních kancionálů, české lidové písně a koledy, a to v nezaměnitelném, originálním zpracování svého zakladatele. A v závěru si společně zazpíváte,“ uvádí umělecký ředitel cyklu Ilja Šmíd.
„Roman i Karel publikum doslova rozparádili natolik, že si vynutilo dva přídavky a zahrnulo umělce dlouhými ovacemi.“
„Role kmotra zmíněného cédéčka se ujal Lukáš Hurník.“
„Dopídit se partitur bylo očistcem spojeným s takřka detektivním pátráním. Velká zásluha patří Karlu Košárkovi.“
Poslední listopadový čtvrtek tohoto roku přinesl pražskému publiku koncert Romana Janála a Karla Košárka. Kromě něj ale také besedu, a hlavně křest jejich nového alba písňového repertoáru na slovenskou lidovou poezii Bohuslava Martinů a Mikuláše Schneidera-Trnavského.
