8

„Spojení harfy s hobojem výrazně podtrhlo impresionistickou náladu v podstatě neoklasické hudby.“

„Pomalá věta v jemné dynamice okouzlila posluchače podmanivým spojením prostoru a zvuku.“

„Jiří Gemrot dokáže komponovat svou hudbu v dokonalé balanci moderního soudobého výrazu a zachování tradičních hudebních parametrů, především tonality.“

Kdo někdy zažil sólový koncert Viléma Veverky, pravděpodobně dlouho nezapomene. Strhující energie, maximální nasazení a virtuózní provedení přinášejí nejen sluchový, ale i vizuální zážitek nebývalé intenzity. Jistě i to je jeden z důvodů, proč se tento hobojista stal respektovaným hráčem světové úrovně. Vše potvrdil za doprovodu neméně „hvězdné“ harfistky Kateřiny Englichové i na čtvrtém koncertu 11. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudební léto Kuks v kostele Nejsvětější Trojice první srpnovou sobotu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 30 červenec 2020 08:12

Hudební léto Kuks se světovou premiérou

4

Festival Hudební léto Kuks pokračuje v sobotu v podvečer v kostele Nejsvětější Trojice koncertem hobojisty Viléma Veverky a harfistky Kateřiny Englichové. Na programu mají hudbu klasiků i premiéru nové skladby Jiřího Gemrota inspirované jednou z takzvaných šporkovských árií – písní z okruhu Františka Antonína hraběte Šporka, filantropa a mecenáše, který nechal postavit tamní hospital.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 06 červenec 2020 13:38

Mistři na zámeckém návrší

7

„Od počátku držela koncert Martinů Voices křišťálová intonace a do nejjemnějšího dechu ohlídané souznění.“

„Zralé, působivé, příjemně se poslouchající dílo, bez avantgardních ambicí, moderní sdělná hudba.“

„Česká Sinfonietta dává radostně k dispozici své mistrovství Radku Baborákovi, který je v tomto případě inspirujícím dirigentem: tahounem i garantem.“

Po sobotním „dni sólistů“ byla na festivalu Smetanova Litomyšl neděle dnem, který ozdobily dva vynikající soubory. Na nádvoří zámku nadchl večer muzikalitou Radek Baborák se svým orchestrem Česká Sinfonietta. V piaristickém chrámu, který je dějištěm duchovněji vyznívajících koncertů, exceloval předtím na zámeckém návrší v mistrovství souzvuků komorní sbor Martinů Voices.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 03 červenec 2020 09:45

Víkendový program Smetanovy Litomyšle

0

Dvě matiné s hornistou Radkem Baborákem, repríza klavírního programu Marka Kozáka, Johann Sebastian Bach pro sólové nástroje, koncerty Martinů Voices a souboru Česká Sinfonietta i nokturno mezzosopranistky Václavy Krejčí Houskové – to vše nabídne o víkendu festival Smetanova Litomyšl.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Toto je realita a na lítost nemám kdy.“

„Také se mohlo lehce stát, že uděláme festival, na který nikdo nebude chodit… Ale to se neděje!“

„Staly se horší věci, než že nemůžeme udělat festival, jak jsme si jej vysnili.“

Ve čtvrtek začíná festival Smetanova Litomyšl. Kvůli koronakrizi, tedy hlavně v důsledku vládních opatření proti šíření pandemie, se koná v jiném termínu, s jiným program. Umělecký ředitel a dlouholetý dramaturg Vojtěch Stříteský se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zamýšlí nad sestavou vesměs komorních koncertů, které se podařilo poměrně narychlo připravit, a prozrazuje, které koncerty a opery se festivalový tým pokouší přesunout z původního programu do dalších let. V Litomyšli se museli na jaře v určitém okamžiku rozhodnout pro konečnou verzi festivalu. Nedlouho poté přišla zmírnění opatření, festival by nakonec mohl být rozmáchlejší. I o tom byla řeč…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
14

Celkem pět koncertů nabídne 11. ročník mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks. Bude se konat ve Dvoře Králové nad Labem a v Kuksu od 20. června do 15. srpna. Hlavními protagonisty jsou letos čeští interpreti - pěvkyně Martina Janková a Štěpánka Pučálková, hobojista Vilém Veverka, harfistka Kateřina Englichová, soubor Musica Florea a další. Festival nabídne tradiční novodobou premiéru skladby z kukského archivu a představí i světovou premiéru skladby Jiřího Gemrota.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
10

„V kalendáři v evropském kontextu první velký festival, který se neruší.“

„Když budou pořady pro méně lidí, musí jich být během jednoho dne víc. Záměrem je, aby Litomyšl neztratila obvyklou festivalovou atmosféru.“

„Naději dává nyní festival hudebníkům a litomyšlským podnikatelům, avšak od partnerů, donátorů a mecenášů sám dostal naději přežít.“

Pětatřicet programů pro jedenáct tisíc diváků mají připraveno organizátoři festivalu Smetanova Litomyšl. Přehlídka se uskuteční od 2. do 12. července. Musela z důvodů opatření proti pandemii rezignovat na původní termín, na operní představení a symfonické koncerty i na obvyklé zastřešení zámeckého nádvoří, ale podařilo se připravit komorní cyklus se špičkovými tuzemskými umělci, který pořadatelé ani v nejmenším nepovažují jen za náhradní. Jednu z hlavních rolí bude hrát hudba litomyšlského rodáka Bedřicha Smetany, ale zdaleka nebude znít jen ona: prostor budou mít také Dvořák, Bach, Beethoven a řada dalších.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Chibkov-1

„Každý varhaník touží zahrát si na velké varhany, které mu umožní prezentovat větší a závažnější díla světové varhanní tvorby.“

„Většinou to byly mé osobní kontakty, ale jak se festival stával známější, stále častěji varhaníci sami psali a přáli si na festivalu hrát.“

„Skoro v každém ročníku se dařilo, abychom vedle interpretace slyšeli i improvizaci v podání opravdových mistrů.“

V bazilice sv. Jakuba v klášteře minoritů v Praze na Starém Městě se od 6. srpna do 24. září uskuteční pětadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného Svatojakubským Audite Organum. Využívá varhany, které jsou se svými 8277 znějícími píšťalami největšími v České republice. Řadu osmi recitálů otevře francouzský umělec David Cassan a uzavře ji titulární varhanice baziliky a hlavní organizátorka a ředitelka festivalu Irena Chřibková. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus rekapituluje uplynulé čtvrtstoletí, dává nahlédnout do příprav přehlídky, uvažuje o interpretačním přístupu různých varhaníků a o osobitém využití nástroje každým z nich, ale vyjadřuje také obavy týkající se množství publika letos v létě.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
34

„Výrazovo je Gemrotova skladba, ako napovie už názov, často ťaživá, elegická, bolestná.“

„Foersterova Balada v interpretácii dua Ženatý a Kasík bola prekvapivo sugestívnym zážitkom.“

„Ak by som na koncerte mohla zmeniť jednu vec, dopriala by som si na spracovanie dojmov z Martinů oveľa veľkorysejší priestor.“

Výlučne české skladby boli na programe koncertu Českého spolku pro komorní hudbu, na ktorom vystúpilo skvelé duo Ivan Ženatý a Martin Kasík. Umelci, ktorí patria vo svojich oboroch k absolútnej špičke, predviedli 19. 2. v Rudolfine diela Jiřího Gemrota, Antonína Dvořáka, Josefa Bohuslava Foerstera a Bohuslava Martinů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
8

„Klavírní kvartet č. 1 Bohuslava Martinů patří k jeho nejlepším komorním dílům.“

„Kvartet pro housle, violu, violoncello a klavír Jiřího Gemrota je plný zajímavých variací.“

„Lento z Klavírního kvarteta č. 2 Es dur patří k těm nejpůsobivějším pomalým větám Dvořákových skladeb.“

Český spolek pro komorní hudbu je jednou z nejstarších a nejrenomovanějších hudebních institucí nejen u nás, ale v celé Evropě. Tato koncertní sezóna je již jeho 125. a ve dvou hlavních cyklech představuje to nejlepší, co v oblasti komorní hudby máme. Však se také středeční cyklus jmenuje Mistrovská díla české komorní hudby. Uvádí výhradně české skladatele a jejich významná díla, která jsou součástí našeho hudebního dědictví. Residenčním souborem této jubilejní sezóny je Klavírní kvarteto Josefa Suka, které se představilo 12. 2. v Rudolfinu třemi skladbami ze tří různých období.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Na bohatý únorový program České filharmonie navazuje svými koncerty i Český spolek pro komorní hudbu. Do konce února zazní ve Dvořákově i Sukově síni pražského Rudolfina komorní hudba v podání Klavírního kvarteta Josefa Suka, houslisty Ivana Ženatého, klavíristy Martina Kasíka a vítěze Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2019 v oboru hoboj, Martina Daňka, kterého doprovodí klavírista Miroslav Sekera.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 27 červen 2019 16:01

Mladí konzervatoristé hrají modernu

002

„Trojan jim svými gesty dodával jistotu, povzbuzoval je, nedopustil, aby se tato náročná kompozice rozpadla.“

„Kvality skladby by měly být upozorněním pro orchestrální dramaturgy, aby jí věnovali pozornost ve svých sezonách.“

„Soubor zahrál Václava Trojana s nakažlivou chutí a radostí, po předcházejících těžkých skladbách působil uvolněněji.“

Prague Conservatory Modern, soubor založený v roce 2014, vystoupil v pondělí 24. června na koncertě v sále Pálffyovského paláce. Vedení ansámblu, který od jeho počátků řídil Chuhei Iwasaki, převzal v roce 2016 Pavel Trojan junior. Soubor, v jehož repertoáru jsou například skladby Viktora Kalabise, Jana Rychlíka či Jiřího Gemrota, uvedl na pondělním koncertě kompozice Eduarda Douši, Ysanga Yuna, Mariose Christoua a Václava Trojana. Dramaturgickým záměrem byl dialog různých hudebních světů – západního, východního (asijského) a byzantského.

 
Zveřejněno v MladíPlus
50

„Je nasnadě si položit otázku, co to vlastně znamená být absolventem klasické skladby?“

„Všichni čtyři jsou posluchači ve třídě pana Jiřího Gemrota. Dobrá práce, Jiří!“

„Zatímco Lukáš se soustředil na kratší, vypointované celky, Daria rozprostřela širokodeché hudební plátno.“

S velkým potěšením jsem kývl na možnost napsat reflexi na skladatelský koncert katedry skladby Pražské konzervatoře. Je dlouhou a skvělou tradicí, že jednou za rok mají čerství absolventi naší více jak 200 let staré hudební školy možnost si vyslechnout vlastní orchestrální kompozice. Většinou je to poprvé a je to ta nejlepší zpětná vazba, které se jim může dostat. Jejich spolužáci z instrumentálních oborů, stejně jako studenti dirigování se nezištně podílejí na zhmotnění idejí, které by za jiných okolností pravděpodobně skončily v šuplíku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Detaily jsou v editorské práci zásadní, jinak to nemusíte dělat.“

„Nastupující šéfdirigent Berlínských filharmoniků Kirill Petrenko zvolil Sukovu hudbu jako jeden z hlavních pilířů svého programu.“

„Radost z napsaného uměleckého textu je euforie, něco úplně jiného je zanícení pro badatelský nápad, za kterým si jdete. Je to jiné, ale oboje neméně intenzivní.“

„Je to nejmodernější hudba, kterou máme, a zařadí se patrně k té nejtrvalejší,“ napsal hudební kritik Emanuel Chvála na adresu Sukovy smuteční symfonie Asrael po její premiéře v roce 1907. Urtextová edice Sukovy velkolepé skladby, kterou loni vydalo hudební nakladatelství Bärenreiter Praha, získala od Německého svazu hudebních nakladatelů ocenění Best Edition 2019 (a není bez zajímavosti, že mezi další oceněné publikace za rok 2019 patří vydání kompozice Martina Smolky Per divina bellezza u Breitkopfa & Härtela). Editorem tohoto vůbec prvního kritického vydání je český muzikolog a básník Jonáš Hájek. V sídle pražské pobočky slavného nakladatelství jsme si povídali o tom, jaké je to býti „sukologem“.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Bystrouka-rkp

„Hlavním hnacím motorem vitálního seniora nebyla v té době radost ze získané svobody a samostatnosti.“

„S kosmopolitou ruského původu bude ČF žádaná a zajímavá se skladbami evropského a světového repertoáru.“

„Veverka a Gemrotův Hobojový koncert - invence, kompoziční um a interpretační mistrovství.“

Rok, za nímž se v lednu ještě stále v duchu ohlížíme, byl rokem stého výročí Československa, rokem Leoše Janáčka a Leonarda Bernsteina, několika nových šéfdirigentů, jubilejního ročníku Smetanovy Litomyšle a desítek dalších zajímavých koncertů a operních představení… A byl také rokem vzniku portálu KlasikaPlus.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
 
 
Veverka-foto-Martin-Kubita-4537881824356431864520218571190285273399296o

„Jednu světovou premiéru pro hoboj a orchestr smím přichystat pro letošní ročník festivalu Janáčkův máj.“

„Hobojový koncert Jiřího Gemrota obstojí v konfrontaci s koncertem Bohuslava  Martinů.“

„Starou hudbu nestuduji, starou hudbu stále poznávám, objevuji. Inspiraci hledám kontinuálně.“

Hobojista Vilém Veverka určitě zase něčím příjemně překvapí. Hraje Zelenku, Dvořáka, Strausse, Martinů a Gemrota, hraje také s harfistkou Kateřinou Englichovou, jedná o premiérách s dalšími autory a chystá se rovněž v novém projektu na žánrovou syntézu. A v rozhovoru pro portál KlasikaPlus, uskutečněném po čtvrtečním koncertě na festivalu České doteky hudby, zmiňuje i své aktivity nehudební, které se týkají hor a fotografování.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
181219HrusaZimmermannwebres15cPetraHajska

„Zimmermann se s neméně proměnlivým a v rytmech podrobně komplikovaným orchestrálním protějškem výborně propojil.“

„Hudba, jako je Gemrotova neliturgická, hluboce duchovní a neokázalá, až civilní skladba, je v repertoáru vzácností.“

„Odpovědí je v andělsky čistém projasnění vstup dětského sboru přinášejícího naději a vánoční zvěst o narození Spasitele.“

Poslední předvánoční symfonický program České filharmonie obsáhl tři duchovní díla a trochu navíc ještě jeden houslový koncert. Jakub Hrůša vedle Dvořákova slavnostního Te Deum a Honeggerovy moderně krásné Vánoční kantáty velmi pozorně a citlivě uvedl do života novinku od Jiřího Gemrota, intimně ztišenou kantátu Vzkříšení naděje a světla. Středeční program se v Rudolfinu opakuje ještě dnes a v pátek večer.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Khnvdtsksborhlavn

Kühnův dětský sbor letos otevře hlavní program festivalu Dny Bohuslava Martinů. Začne zítra, v úterý 4. prosince, v Sále Martinů kantátou Otvírání studánek. Festivalu předcházel už koncert v polovině listopadu, kdy ve Španělském sále zazněl náročný program ze současné tvorby. Informovali jsme o něm v článku Prolog Dnů Bohuslava Martinů s policejním orchestrem. Hlavní program teď nabídne až do 19. prosince celkem osm koncertů, na kterých vystoupí výrazní čeští i zahraniční umělci, například Ivo Kahánek, Frank Peter Zimmermann a Česká filharmonie pod vedením Jakuba Hrůši, Wihanovo kvarteto nebo vítězky minulých ročníků Soutěže Nadace Bohuslava Martinů, sopranistka Zdislava Bočková a klarinetistka Anna Paulová.

 
Zveřejněno v VýhledPlus