„Dobrý muzikant si to prostě chtěl „rozdat“ s ostatními, ukázat, co umí, blýsknout se před publikem.“
„Opis byl nalezen dlouho po Mozartově smrti, v roce 1869 jako anonymní, ale muzikology byl identifikován jako nepochybná Mozartova skladba, jen flétna byla nahrazena klarinetem.“
„Jaroslav Krček píše hudbu s nezaměnitelným charismatem, ať již upravuje lidové písně nebo vytváří původní kompozice.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 27. 3. do 2. 4. 2023?
Komorní řada Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK bude pokračovat večerem s českou hudbou. Méně uváděná díla Antonína Dvořáka a Josefa Suka představí v úterý 21. března v kostele sv. Šimona a Judy od půl osmé večer Zemlinsky Quartet, který navíc ke spolupráci přizval sopranistku Janu Šrejma Kačírkovou a kontrabasistu Michala Nováka.
„Regerův hudební styl spojuje zdánlivě nespojitelné vlivy Bacha a Wagnera do originálního hudebního jazyka, který se dívá dopředu, ale je také nerozlučně spjatý s minulostí.“
„Regerův přístup k duchovní hudbě byl zcela jistě ovlivněn tím, jak obdivoval Bacha, který byl luterán. Současně byl ovšem ovlivněn i tím, že sám pocházel z katolické rodiny a považoval se za stoprocentního katolíka.“
„Jeho renesance a znovuobjevení úplně nepřišly – a je otázkou, zda přijdou, jako přišly třeba u Mahlera a pak i u jiných autorů z přelomu století, třeba Alexandera Zemlinského…“
Napsal mnoho skladeb pro sólový nebo čtyřruční klavír, přes třicet orchestrálních děl, desítky písní a duchovních skladeb, klavírní koncert, několik houslových koncertů, baletní suitu, mnoho a mnoho komorní hudby… a bezmála čtyřicet opusů pro varhany. Max Reger, od jehož narození se připomíná 19. března 2023 rovných 150 let, se přitom v povědomí publika postupně stal maximálně tak komponujícím varhaníkem, ale ještě spíše jen pouhým jménem. Zaslouženě? Neprávem? A proč?
„V jednom tato atmosféra nutně evokovala domácí prostředí hudebních salónů, ve kterých význační klavíristé minulosti častokrát uváděli svá mnohá díla k potěše hostitelů.“
„Je skvělé, že se klavírnímu Sukovi začal Skoumal věnovat, protože ho hraje opravdu s technickým nadhledem a výrazovou hloubkou, takže hudba působí živě a velmi barevně.“
„Jedno však nelze Skoumalovi upřít, technicky se se všemi nástrahami, které si na soutěžící i sám na sebe připravil, interpretačně vypořádal více než obdivuhodně.“
Počátkem roku 2023 se rozhodl Jakub Zahradník uspořádat ve své Pianotéce řadu koncertů předních českých klavíristů s názvem Blüthneriáda. Na druhém koncertě ve čtvrtek 9. března vystoupil klavírista a skladatel Adam Skoumal v programu hudby pěti století, včetně vlastní tvorby.
„Plynule přišla řada na Te Deum – vznosnou melodickou hudbu, radostnou a slavnostní, zarámovanou údery tympánů a tóny žesťů a naplněnou vroucnými sborovými pasážemi i emotivními sólovými vstupy.“
„Hudba, která v sobě spojuje duchovno i světskou rovinu a je v ní přítomna oslava a vitalita stejně jako lyričnost, ztišení a niternost, je podle Jakuba Hrůši pro inauguraci ideální.“
„Průlomem byl Spirituál kvintet – legendární kapela působící na tuzemské hudební scéně šest desetiletí a znovuzrozená pro jedinečnou příležitost rok a půl poté, co ukončila činnost.“
Slavnostní tečku za programem inaugurace Petra Pavla čtvrtým prezidentem samostatné České republiky vytvořilo Te Deum Antonína Dvořáka. Ve Svatovítské katedrále zaznělo 9. března v podání České filharmonie, Pražského filharmonického sboru, Kateřiny Kněžíkové, Adama Plachetky a Jakuba Hrůši. Koncertně, bez liturgie.
Praha bude již podeváté hostit vybrané mládežnické orchestry z celého světa v rámci hudebního cyklu Musica Orbis. Letos se představí v předních pražských koncertních sálech tři orchestry z Japonska a USA, které zahrají i českou hudbu. Letošní ročník cyklu zahájí v neděli 5. března ve Dvořákově síni Rudolfina japonský orchestr z Kjóta Doshisha University Orchestra. Více informací o letošním ročníku cyklu a aktuální kompletní program najdete ZDE.. Cyklus pořádá agentura The Prague Concert Co.
Akademičtí komorní sólisté, orchestr složený ze studentů instrumentálních oborů Hudební a taneční fakulty AMU, zahrají v pátek 3. března v Sále Martinů na pražském Malostranském náměstí. Mladé muzikanty povede dirigent Robert Kružík a jako sólisté vystoupí klarinetistka Veronika Coganová, barytonista Radek Martinec a klavírista Vojtěch Trubač. Na programu bude Koncert pro klavír a orchestr f moll Fryderyka Chopina, árie Gaetana Donizettiho, Koncert pro klarinet, smyčce a harfu Aarona Coplanda a Fantastické scherzo Josefa Suka. Koncert začíná v půl osmé.
Ve čtvrtek 9. března vystoupí v katedrále sv. Víta v Praze u příležitosti inaugurace Petra Pavla českým prezidentem Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor, které bude řídit dirigent Jakub Hrůša. Společně provedou Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave Josefa Suka, část z oratoria Svatá Ludmila a Te Deum Antonína Dvořáka. Sólových pěveckých partů se ujmou sopranistka Kateřina Kněžíková a basbarytonista Adam Plachetka. Pražský filharmonický sbor připraví jeho hlavní sbormistr Lukáš Vasilek.
České trio vystoupí v rámci Svatovavřinecké sezóny Pražského jara v kostele svatého Vavřince na Malé Straně pod Petřínem, a to ve čtvrtek 16. února od půl osmé večer. Klavírní trio, které reprezentují Dana Vlachová (housle), Miroslav Petráš (violoncello) a Milan Langer (klavír), zahraje skladby klasiků české hudby. Zaznějí Trio c moll, op. 2 Josefa Suka, Trio č. 2 d moll, H 327 Bohuslava Martinů a Dumky, op. 90 Antonína Dvořáka.
Hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil vybral na nadcházející koncerty ve Dvořákově síni Rudolfina ryze český repertoár. Ve světové premiéře zazní suita z opery Leoše Janáčka Věc Makropulos, aranžovaná Tomášem Illem. Houslista a umělecký partner České filharmonie Josef Špaček se ujme sólového partu v Rapsodii pro violu a orchestr Bohuslava Martinů. Jako třetí skladba zazní Slovácká suita Vítězslava Nováka. Koncerty se budou konat od středy 15. do pátku 17. února, vždy od půl osmé večer.
„Sir Gardiner si vybral Symfonii č. 5 g moll, kterou můžeme bezesporu zařadit mezi Koželuhova vrcholná díla.“
„Jako přídavek zvolil Jan Mráček téma z Nel cor più non mi sento od Niccolò Paganiniho.“
„Antonín Dvořák patří k celoživotním láskám sira Gardinera.“
Není mnoho světově proslulých dirigentů, kteří by si pro svůj koncert s Českou filharmonií vybrali výhradně české skladatele. Jedním z nich je sir John Eliot Gardiner, který má k české hudbě blízký vztah a na koncerty 1. až 3. února v Rudolfinu si proto vybral jen české skladatele dvou různých epoch. Přidáme-li k tomu ještě sólistu Jana Mráčka, pak lze konstatovat, že nám Česká filharmonie připravila jeden z vrcholů letošní sezóny.
Britský dirigent John Eliot Gardiner, uvede při svém návratu k České filharmonii celkem tři české skladby ze tří století. Pátou symfonii Leopolda Koželuha z osmdesátých let osmnáctého století a o sto let mladší Pátou symfonii Antonína Dvořáka doplní Fantasie g moll pro housle a orchestr, kterou Josef Suk napsal zkraje století dvacátého. V ní se jako sólista představí houslista a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina od středy 1. do pátku 3. února, vždy od 19:30 hodin.
„Přiznám se, že akordeon v této Bachově skladbě jsem ještě neslyšel a doufám, že slyšet již nebudu.“
„Přesto jsem přesvědčen, že obsahové těžiště koncertu spočívalo zejména v jeho první části, kterou otevřela Meditace na staročeský chorál Svatý Václave, kterou složil Josef Suk na samém začátku první světové války.“
„A jak se těchto tří populárních děl komorního orchestrálního repertoáru zhostil orchestr? Nepochybně na špičkové úrovni, v perfektní souhře a v barevném zvuku.“
Dvě dramaturgické dimenze obsáhl program Pražského komorního orchestru s koncertním mistrem Patrikem Sedlářem v kostele sv. Šimona a Judy. Koncert s díly Josefa Suka, Leoše Janáčka a Samuela Barbera vystřídal totiž v druhé části večera hvězdný akordeonista současnosti Srdjan Vukašinovič, který se představil s vlastní kompozicí nazvanou Tři tance pro akordeon a smyčcový orchestr, přičemž krátce zabrousil i do barokní tvorby. K situaci došlo, když se odvážil nahradit sólové cembalo vlastním akordeonem v Allegru ve slavném Koncertě d moll BWV 1052 J. S. Bacha.
„Jedno z překvapení, kterých byl koncert plný, bylo obsazení Bachova houslového dvojkoncertu, kde doprovod houslím zajišťovaly tři akordeony.“
„Díky houslovým dvojhmatům, jejichž hlasy byly skvěle vybalancované s hobojem, se z dua často stávalo trio, které udržovalo velmi příjemnou náladu zasněné fantazie.“
„Pan Hudeček dlouhodobě spolupracuje s mladými českými hudebníky; ani dnes zcela jistě „nešlápnul vedle“ a každý již nyní netrpělivě očekává, který talent bude moci objevit příště.“
V den s datem 24. ledna 2023 si mohli diváci festivalu Svátky hudby v Praze poslechnout pod názvem Večer talentů znamenitý a pestrý výběr hudby od mimořádně nadaných hráčů na akordeon, housle, klavír i hoboj. Pestrý a neméně zajímavý byl zvolený repertoár, který široce obsáhl jak různá slohová období, tak možné kombinace nástrojů. Václav Hudeček, který akci zaštítil, s mladými talenty dlouhodobě spolupracuje. Proto i dnes jsme se mohli znovu přesvědčit o kvalitách mladých českých hudebníků.
Vyhrajte poslední čtyři dvojice vstupenek na ÚTERNÍ koncert!
Svátky hudby, pražský komorní cyklus, který pořádá houslista Václav Hudeček, nabídne v úterý 24. ledna koncert nazvaný Večer talentů. V Sále Pražské konzervatoře se představí čtveřice výrazných mladých konzervatoristů, kteří sbírají ocenění na mezinárodní soutěžní scéně a upozorňují na sebe i na koncertních pódiích, a to nejen v tuzemsku. Sourozenci Andrea a Martin Šulcovi se věnují hře na akordeon, sestry Pavla a Bohdana Tesařovy si zvolily housle a hoboj. Spolu s nimi zahrají také akordeonista Ladislav Horák a klavírista Lukáš Klánský. Zazní díla Bacha, Mozarta, Händela, Schumanna, Suka nebo Václava Trojana.
V úterý 24. ledna se bude v koncertní síni kostela svatých Šimona a Judy od 19 hodin konat další abonentní koncert Pražského komorního orchestru, tentokrát s koncertním mistrem Patrikem Sedlářem. Sólistou večera bude akordeonista Srdjan Vukašinović. Na programu budou Sukova Meditace na chorál Sv. Václave, Bachův Koncert d moll, BWV 1052, Barberovo Adagio pro smyčce a Tance pro akordeon a smyčcový orchestr, které složil samotný sólista večera.
„‚Rybovka‘ na všechny způsoby mezi nimi nechybí.“
„Proč byla Sukova Serenáda nejlepším štědrovečerním číslem? Snad pro svoji líbeznost, možná i proto, že jiné skladby s otevřeně duchovním obsahem narození Páně se ideově nehodily.“
„Hubička Bedřicha Smetany zazní ve skvělé nahrávce brněnského operního souboru.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 19. 12. do 25. 12. 2022?
Náplň posledních dní starého roku, stejně jako počátku toho nového, bude v Koncertní síni a Malém sále Slovenské filharmonie bohatá. Ve čtvrtek 8. a v pátek 9. prosince se budou konat poslední dva symfonické koncerty pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina. Sólistou bude španělský violoncellista Pablo Ferrández, a to v hebrejské rapsodii Shelomo Ernsta Blocha. Program doplní Danzas fantásticas Španěla Joaquína Turiny a výběr z baletních suit z Romea a Julie Sergeje Prokofjeva. Dále Slovenská filharmonie pořádá Adventní koncert Slovenského komorního orchestru, vánoční a silvestrovské koncerty a jeden novoroční. O nich píšeme níže.
„Dramaturg vybral díla, která byla všechna vytvořena ještě mladými skladateli, kteří se potýkali s ranami osudu a ve své tvorbě se snažili se s nimi vyrovnat.“
„Následovaly Písně potulného tovaryše Gustava Mahlera, písňový cyklus na vlastní slova skladatele, který zazněl v podání barytonisty Romana Hozy.“
„Po přestávce přišlo nejrozsáhlejší dílo, Symfonie ‚Asrael‘ Josefa Suka, a posluchače čekalo plných šedesát minut nádherné, ale na poslech velmi obtížné hudby.“
Filharmonie Brno zahrála ve čtvrtek 1. prosince 2022 první abonentní koncert v cyklu Filharmonie v divadle II. Byl to večer, který přinesl náročný, a přitom krásný repertoár. Před orchestr se postavil mladý dirigent Robert Kružík, který od prvního kroku na pódium dal najevo ráznost a maximální připravenost a soustředěnost, aby v Janáčkově divadle přednesl raná díla Leoše Janáčka, Gustava Mahlera a Josefa Suka.
