„Program v úterý můžete zahájit Houslovým koncertem Antonína Dvořáka v osobitém pojetí slavné houslistky Anne-Sophie Mutter.“
„Čtvrtek zahájí Ďáblův trylek za doprovodu Vídeňských filharmoniků. V 9:22 provede Daniel Barenboim Beethovenovu Apassionatu.“
„Vzácným hostem víkendové Návštěvy bude violoncellista, pedagog a dlouholetý člen Guarneri tria Marek Jerie. Bude vzpomínat na svá studentská léta – byl spolužák a životní přítel Jiřího Bělohlávka, který také studoval violoncello.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. září?
„Karel Husa užívá v citaci husitský chorál, který je pro českého posluchače jasným symbolem národní identity, ztělesněním odporu, ale i naděje.“
„Osm tisíc provedení je v soudobé hudbě opravdové unikum, za kterým ovšem stojí vedle uměleckých kvalit rovněž silný politický moment.“
„To je osud většiny z těch uměle vyřazených z kontextu umění, těch, o kterých komunistický režim z ideologických důvodů záměrně mlčel.“
Jedenadvacátý srpen. Neblahé datum okupace Československa armádami států Varšavské smlouvy, v čele s armádou tehdejšího Sovětského svazu, našlo výrazný ohlas v tvorbě Čechoameričana Karla Husy. Jeho Hudba pro Prahu 1968, dobře napsaná a intenzivně emotivní, zaznamenala už tisíce provedení po celém světě.
„Dvořák na nové supraphonské nahrávce Pavel Haas Quartetu s Borisem Giltburgem.“
„Bude možné slyšet unikátní mladistvou nahrávku Magdaleny Kožené v oratoriu Jana Dismase Zelenky Kajícníci u hrobu Vykupitelova.“
„Víkendové dopolední programy budou patřit Gardinerovi. V sobotu se začíná připomínkou jeho operetních snímků, ale důležitější bude samozřejmě Bach.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 17. do 23. dubna?
„Experimentováním a usilovným snažením začal Josef Horák postupně odhalovat dosud nevyužité schopnosti nástroje. Zjistil, že jich není málo.“
„Barevnost tónu se stala předmětem jeho celoživotního, nikdy neutuchajícího, až vášnivého hledačství.“
„Tak započalo nové, více jak tři a půl desítky let trvající období činnosti Due Boemi, kdy jak koncertně, tak po určitou dobu i pedagogicky působili současně na dvou místech, více než 500 km od sebe vzdálených a železnou oponou vzájemně oddělených.“
Na 24. března 2023 připadá nedožité 92. výročí narození Josefa Horáka, objevitele a neúnavného propagátora nových možností basklarinetu. Ve stejném roce si rovněž připomínáme 60 let od založení souboru Due Boemi di Praga: Dua Josef Horák (basklarinet), Emma Kovárnová (klavír), které celých 42 let systematicky propagovalo sólovou, komorní a koncertantní roli tohoto nástroje jak na domácí scéně, tak i ve světě. Historií a úspěšnou cestou sólového basklarinetu na koncertní podia a vším, co se kolem toho událo, se podrobně zabývá rozsáhlá monografie s názvem Příběh nového basklarinetu. Připravuje ji k vydání PhDr. Vojtěch Mojžíš, hudební skladatel, muzikolog a hudební režisér, který se tématem sólového basklarinetu systematicky zabývá již řadu let. Několik převzatých odstavců a fotografií, doplněných komentáři, je upoutávkou na připravovanou publikaci i poctou jubileu.
Česká klarinetistka Anna Paulová vystoupí spolu s českým klavíristou Davidem Kalhousem a smyčcovým Triem Merz z Bostonu v rámci projektu Czech Serenade v Bohemian National Hall v New Yorku. Umělci společně uvedou díla českých skladatelů, zejména Karla Husy a Bohuslava Martinů, a zazní i hudba Gioacchina Rossiniho. Koncert pořádá Salon de Virtuosi ve spolupráci s Generálním konzulátem České republiky v New Yorku v pondělí 7. listopadu. České centrum New York v ten samý den pořádá ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem New York koncert uměleckého dua klavíristky Zuzany a houslisty Miroslava Ambrošových. Koncert se bude konat v budově Rakouského kulturního fóra a představí skladby Mozarta, Suka, Kreislera, Smetany, Korngolda, Filase a Dvořáka.
„Klub byl založen v roce 1922 Vladimírem Helfertem, Vilémem Petrželkou a Václavem Kaprálem s cílem podporovat nastupující generaci brněnských skladatelů.“
„Ensemble Opera Diversa se koncertem k dědictví Klubu moravských skladatelů přihlásila, je však s podivem, že se nikdo ze zástupců Klubu na koncert nedostavil.“
„Orchestr zněl velmi kompaktně a plasticky, díky promyšlené dynamické stavbě dirigentky Gabriely Tardonové. Skladby měly švih a dráždivou agogiku.“
Opera Diversa je uskupením profesionálních mladých hudebníků, zpěváků a dalších tvůrčích umělců, kteří se chtějí umělecky vyjádřit i mimo zaběhlé oficiální struktury. Ve středu 14. září realizoval komorní smyčcový soubor koncert ke stému výročí vzniku Klubu moravských skladatelů a na programu byly skladby brněnských skladatelů, kterými byli Pavel Blatný, Dalibor Spilka, Osvald Chlubna a Karel Husa. Na cembalo spolupracovala Monika Šujanová, dirigovala Gabriela Tardonová a koncert byl realizován v půvabném prostředí vily Löw-Beer v Brně.
Ensemble Opera Diversa na podzimní měsíce letošního roku připravuje několik událostí operního, koncertního i komorního charakteru. V rámci operního provozu kromě repríz oblíbených repertoárových inscenací chystá premiéru jednoaktové opery inspirované osobou fotografa Františka Drtikola. Koncerty představují tvorbu především tuzemských autorů se světovými premiérami děl Radima Bednaříka, Terezy Opálkové a Pavla Slezáka. První se odehraje ve středu 14. září od 19 hodin v prostorách secesní vily Löw-Beer v Brně. Podrobné informace najdete zde.
Festival Sounds of Žofín doslova ovládne pražský ostrov a Palác Žofín. Sjedou se tam skoro dvě tisícovky hudebníků z celého světa. Od úterý 19. do soboty 23. července zazní celkem 32 koncertů a v rámci festivalu se také bude konat 20. ročník konference Světové asociace symfonických dechových orchestrů a souborů WASBE (World Association of Symphonic Bands and Ensembles). Letos je program věnovaný skladateli Karlu Husovi, nositeli Pulitzerovy ceny. Speciálním hostem festivalu je US Marine Band, orchestr amerických prezidentů, který zavítá do ČR vůbec poprvé ve své historii.
„Síla a hloubka Symfonie Kaddish mě opravdu překvapila.“
„V Rusku se mu prý smáli, že mluvil s polským přízvukem. Ruská kulturní obec ho teď ale považuje za svého třetího největšího skladatele.“
„Poláci velmi rádi hrají své skladatele. Myslím, že si budou Weinberga dobře hlídat.“
Pražské Národní divadlo v rámci projektu Musica non grata, mapujícího tvorbu skladatelů označovaných totalitními režimy dvacátého století za nežádoucí, uvede na sobotním večerním mimořádném koncertě v české premiéře 21. symfonii „Kaddish“ původem polského hudebníka Mieczysława Weinberga (1919-1996), dříve psaného Mojsze Wajnberg a v Rusku známého jako Moisej Samuilovič Vajnberg. Dirigent Tomáš Brauner v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje skladbu a její kontext, uvažuje o časovém odstupu, který pomáhá nacházet hodnotu děl, a vyjadřuje přesvědčení, že Weinbergovu hudbu bude publikum určitě ještě víc a víc objevovat.
Desátý koncert minulého ročníku festivalu Dny soudobé hudby, který pořádá Společnost českých skladatelů, se bude konat zítra od 19 hodin v Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí v Praze. Zaznějí tam skladby a premiéry našich skladatelů, in memoriam například Karla Husy a Markéty Procházkové, dále díla Milana Báchorka, Jana Fily, Jiřího Smutného a Mariose Christou. Tyto autory budou reprezentovat Tubové kvarteto Síla, klavíristky Elena Kiral, Andrea Mottlová a Barbora K. Sejáková, sopranistka Leontýna Sýkorová, barytonista Roman Janál, klarinetistky Anna Paulová a Eliška Brožková Pospíšilová, trumpetisté Matěj Rada a David Ševčík, hornista Zdeněk Bělohradský, trombonista Matěj Vošický a tubista Adam Křeček. „Koncert s volným vstupem nabízí k poslechu v podání interpretů tří generací skladby soudobých českých autorů taktéž tří generací. Pět skladeb zazní v premiérách světových, českých nebo pražských,“ uzavírá pozvánku Marios Christou. Koncert se měl původně konat na podzim minulého roku, ze známých epidemiologických důvodů byl přeřazen právě na zítřek.
Krása Quartet, Hudba Hradní stráže a Policie České republiky a klarinetista Karel Dohnal zakončí pátý ročník festivalu Věčná naděje. První z těchto koncertů je na programu 31. března v kostele sv. Vavřince v Praze a druhý pak 3. dubna v kostele U Salvátora. 31. března zazní Smyčcový kvartet Hanse Krásy, Smyčcový kvartet č. 3 Bohuslava Martinů a Smyčcový kvartet č. 2 e moll “Razumovský” Ludwiga van Beethovena. Závěrečný koncert pak nabídne Kyrie Eleison Zdeňka Lukáše, Concerto for Clarinet Václava Nelhýbela, skladbu JuliuS FuCik Petra Wajsara a Music for Prague 1968 Karla Husy.
Letos v červenci zavítá vůbec poprvé do České republiky US Marine Band, protokolární orchestr amerických prezidentů. Tento přední americký dechový ansámbl v rámci svého evropského turné navštíví Prahu, kde se představí na mezinárodní konferenci WASBE hned na třech koncertech. Provede díla světových i českých skladatelů, zazní i proslulá Hudba pro Prahu Karla Husy, držitele Pulitzerovy ceny.
Legendární izraelský houslista Pinchas Zukerman vystoupí dnes a zítra opět v Praze. Zahraje Bachův Houslový koncert a společně se svou ženou, violoncellistkou Amandou Forsyth pak také Dona Quixota z pera Richarda Strausse. Program otevřou Tři fresky Karla Husy. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK povede jeho šéfdirigent Tomáš Brauner. Koncerty se konají 2. a 3. března vždy od půl osmé večer ve Smetanově síni Obecního domu. Před jejich začátkem budou mít diváci navíc vždy možnost vidět předpremiéru unikátního dokumentu o Karlu Husovi z produkce FOK.
Od 15. února do 3. dubna se bude konat pátý ročník unikátního hudebního festivalu Věčná naděje, připomínající především dílo skladatelů tvořících v katastrofálních podmínkách koncentračních táborů. Organizátoři oznamují první body festivalového programu. Ten bude zahrnovat nejen koncerty ve výjimečných prostorech, ale také přednášky, besedy a literární čtení.
Na festivalu dechové hudby Sounds of Žofín se představí na osmnáct set hudebníků z celého světa, kteří v Praze v termínu 19. až 23. července odehrají dvaatřicet koncertů. Festival se koná v rámci konference Světové asociace symfonických kapel a souborů WASBE (World Association of Symphonic Bands and Ensembles). Dvacátý ročník konference vzdá zvláštní hold česko-americkému skladateli Karlu Husovi, nositeli Pulitzerovy ceny, jehož Hudba pro Prahu 1968 je ikonickým dílem symfonického dechového repertoáru. S ročním covidovým zpožděním připomene sté výročí narození tohoto umělce.
„Původně ohlášený Apollon Quartet musel být nahrazen Wihanovým kvartetem.“
„Z toho vycházel Michal Novenko, který skladbu očistil od Janáčkových zásahů, respektoval Martinů pokyn da capo, napsal nový závěr a přepracoval dynamiku a tempa.“
„Nesmírně obtížný klavírní part zvládal Ivo Kahánek s neuvěřitelnou lehkostí, Wihanovci hráli jak z jiné dimense.“
Pražané, milovníci vážné hudby, si skutečně nemohou stěžovat na nedostatek festivalů, specializovaných abonentních cyklů a tematicky zaměřených koncertů. Najít mezi nimi festival, který by vybočoval z řady, není jednoduché. Jedním z nich jsou Dny Bohuslava Martinů, tematicky zaměřený na dílo tohoto skladatele, jeho vrstevníky, přátele i eventuální učitele. Z původních 10 plánovaných koncertů (psali jsme o nich ZDE, ZDE a ZDE) musel být jeden z důvodů onemocnění covidem a karantény orchestru zrušen. Finálový koncert zazněl 17.12., samozřejmě v sále Bohuslava Martinů na pražské HAMU.
Třemi posledními koncerty vyvrcholí od pátku do pondělí letošní dvaatřicátý ročník Dnů soudobé hudby. Festival pořádá Společnost českých skladatelů, jeden ze zakládajících členů Asociace hudebních umělců. Během listopadu přehlídka nabízí skoro sedm desítek skladeb od padesáti pěti autorů, z toho čtyřiačtyřicet premiér, většinou světových. Poslední koncerty se odehrají v Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí v Praze, vždy od 19:30 hodin.
„Karel Husa asi zůstane zařazen v pověstné kategorii ´autora jedné skladby´. Hudba pro Prahu 1968 mu ten osud připravila.“
„Pokud se někomu s úctou skutečně říkalo Mistře, byl to právě on, Josef Suk.“
„Životy houslisty Josefa Suka a skladatele a dirigenta Karla Husy se nijak neprotínaly. Dnes, s odstupem, kdy už jsou uzavřeny, se však potkávají.“
Dvě výročí, dva osudy, dvojí pohled na historii. Co spojuje Josefa Suka a Karla Husu? Vlastně nic. Prázdninová data. Skladatel Karel Husa měl v sobotu 7. srpna sté výročí narození, houslista Josef Suk v neděli 8. srpna desáté výročí úmrtí. Jejich životy se nijak neprotnuly. Ale oba jsou významnými osobnostmi české hudby. Čechoameričan Husa jako exilový tvůrce, o kterém se čtyřicet let mlčelo, Suk jako prominentní tuzemský interpret, o kterém se čtyřicet let mluvilo.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK včera prostřednictvím online pořadu FOK On speciál odhalil program 87. koncertní sezóny. Ve své dramaturgii se významně zaměřil na domácí hudebníky a ansámbly jako gesto podpory po více než roční pauze kvůli pandemii. Orchestr slibuje i zahraniční hosty – jména s FOKem nerozlučně spjatá.
