„Úroveň dříve podceňovaných regionálních orchestrů výrazně stoupla, jejich koncerty mají kvalitu, jezdí do zahraničí, hrají na festivalech, mají své publikum. A je velká škoda, že se v médiích, včetně stanice Český rozhlas D dur, objevují tak málo. Přitom všechny mají své nahrávky, jejichž dramaturgie chytře hledá málo známé a málo hrané skladby.“
„Orchestr se ve svazku s rozhlasem vždy soustřeďoval na nahrávání repertoáru starých, zejména českých mistrů, uváděl také premiéry soudobých skladatelů.“
„Méně známé orchestry, někdy regionální, někdy i z metropolí, známe samozřejmě i ze zahraničí. Jejich úroveň je často špičková a v jejich podání zaznamenáváme mimořádné umělecké nahrávky. Waleský národní orchestr pracuje ve svazku s rozhlasovou stanicí BBC a v letech 1987-1996 stál v jeho čele japonský dirigent Tadaaki Otaka.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 20. 2. do 26. 2. 2023?
„Sir Gardiner si vybral Symfonii č. 5 g moll, kterou můžeme bezesporu zařadit mezi Koželuhova vrcholná díla.“
„Jako přídavek zvolil Jan Mráček téma z Nel cor più non mi sento od Niccolò Paganiniho.“
„Antonín Dvořák patří k celoživotním láskám sira Gardinera.“
Není mnoho světově proslulých dirigentů, kteří by si pro svůj koncert s Českou filharmonií vybrali výhradně české skladatele. Jedním z nich je sir John Eliot Gardiner, který má k české hudbě blízký vztah a na koncerty 1. až 3. února v Rudolfinu si proto vybral jen české skladatele dvou různých epoch. Přidáme-li k tomu ještě sólistu Jana Mráčka, pak lze konstatovat, že nám Česká filharmonie připravila jeden z vrcholů letošní sezóny.
Britský dirigent John Eliot Gardiner, uvede při svém návratu k České filharmonii celkem tři české skladby ze tří století. Pátou symfonii Leopolda Koželuha z osmdesátých let osmnáctého století a o sto let mladší Pátou symfonii Antonína Dvořáka doplní Fantasie g moll pro housle a orchestr, kterou Josef Suk napsal zkraje století dvacátého. V ní se jako sólista představí houslista a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina od středy 1. do pátku 3. února, vždy od 19:30 hodin.
„Bylo patrné, že dirigent je s Koželuhovou tvorbou dobře obeznámen, a stejně tak, že muzikanti hráli s chutí.“
„Za pozoruhodným výsledkem musíme vidět kus poctivé práce všech zúčastněných.“
„Marek Štilec nechal po Credu sbor na pódiu usednout a vytvořil prostor pro modlitbu, nebo pro rozjímání, každému dle jeho víry a osobního zaměření.“
Filharmonie Hradec Králové představila v rámci svého Velkého symfonického cyklu tři skladby, které se na našich koncertních pódiích neobjevují často. Nápaditá dramaturgie navázala na dlouholeté úsilí dirigenta Marka Štilce, jenž se zabývá mimo jiné mapováním působení českých tvůrců v klasicistní Vídni. I díky němu se ve větší míře vracejí do programu některých našich orchestrů díla Leopolda Koželuha. Zároveň však bádání v archivech přináší možnost důkladněji se seznámit s jeho dobovými souputníky. Vrcholem večera v sále královéhradecké filharmonie se stalo provedení Mše sv. Aloise od Leopolda Hofmanna.
Filharmonie Hradec Králové opět přivítá hradecký chlapecký sbor Boni pueri. V rámci Bílé abonentní řady, vedle skladeb vídeňského klasicismu, Symfonie g moll Leopolda Koželuha a Pleyelovy Symfonie D dur, společně uvedou Mši svatého Aloise Leopolda Hofmanna. Zazní celkem dvakrát, poprvé už dnes, ve středu 25. ledna v Náchodě a ve čtvrtek 26. ledna pak tradičně v sále Filharmonie Hradec Králové. Diriguje Marek Štilec, od roku 2019 stálý hostující sbormistr Boni pueri.
Filharmonie Hradec Králové přichystala na první měsíc tohoto roku sedm koncertů. Odrazí se od Tříkrálového benefičního koncertu, který bude uskutečněn v pátek 6. ledna ve spolupráci s Oblastní charitou Hradec Králové. Dirigovat budou studenti Zürcher Hochschule der Künste, které vede umělecký garant Christoph-Mathias Mueller. Na programu budou díla Rachmaninova, Beethovena, Liszta a Ravela. Výtěžek bude věnován na projekt výstavby Lůžkového hospice ve Stěžerách. O dalších koncertech informujeme níže.
„Bylo patrné, že jsme byli svědky něčeho skutečně nevšedního a že tento večer má potenciál významně se zapsat do českého hudebního života.“
„Objevují se zde typické dobové pastorální figury, líbezné trylkování bychom však hledali ve skladbě marně, snad s výjimkou několika pasáží určených dřevěným dechovým nástrojům.“
„Před nasazením a výkonem dirigenta Marka Štilce nelze než obdivně smeknout.“
Komorní filharmonie Pardubice připravila na začátku letošního adventu pro své posluchače velké překvapení. Namísto tradiční „Rybovky“, která se v tomto období pravidelně objevovala v jejím předsvátečním programu a měnily se pouze drobnější skladby různých autorů, které ji doplňovaly, tentokrát nastudovala dílo jediné a zcela unikátní – Vánoční kantátu Leopolda Koželuha. Před orchestrem, sborem i sólisty stál nelehký úkol provést skladbu, kterou nemohl nikdo ze zúčastněných znát, neboť se více než dvě stě let nehrála. Obnovená premiéra pod taktovkou Marka Štilce však dopadla velmi uspokojivě, i když posluchačova cesta k plnému prožití skladby nemusí být v tomto případě zcela jednoduchá. Naštěstí byl z večera v pardubické Sukově síni Domu hudby pořízen zvukový záznam, takže bude možné se k jednomu z hudebních objevů roku vracet.
Komorní filharmonie Pardubice s Českým chlapeckým sborem Boni pueri, sopranistkou Michaelou Šrůmovou, tenoristou Petrem Nekorancem a barytonistou Jakubem Hliněnským vystoupí v sobotu 3. prosince od 19 hodin v Sukově síni Domu hudby. Pod taktovkou Marka Štilce tam zazní Vánoční kantáta Leopolda Koželuha, a to po více než dvou stech letech v obnovené světové premiéře.
Začal nový školní rok a s ním obvyklé pořizování nového učebního materiálu. Platí to i pro ZUŠ či jiné hudební školy. Naše soutěž proto cílila zejména na učitele hudby, žáky a jejich rodiče. Výherci získávají notovou publikaci pro svůj nástroj - klavír, kytaru, flétnu, housle nebo violoncello. Všechny publikace jsou pro ty, kteří s hrou na nástroj teprve začínají, ale i pro mírně až středně pokročilé hráče.
„Na pódiu přivítal přítomné ředitel školy Martin Hroch, brněnský cembalista, který gymnázium vede dva roky a ZUŠ už osm let.“
„Křtilo se CD s ukázkami práce studentů školy. A nebyli tu kmotři ledajací, ale přišly brněnské legendy. Hana Ulrychová, folková zpěvačka, a basista Richard Novák.“
„Druhá polovina koncertu patřila absolventům Gymnázia a spolu s nimi vystoupil pěvec Jan Šťáva, basista Janáčkovy opery.“
Výročí třicet let existence škol Pavla Křížkovského, ZUŠ a Gymnázia s uměleckou profilací, oslavil koncert, který se konal 27. září 2022 v sále Besedního domu v Brně. Nejlepší žáci a absolventi školy se představili publiku a současně bylo pokřtěno i CD, které úspěšné studenty reprezentuje. Ke spolupráci byl přizván brněnský komorní orchestr Czech Virtuosi. Součástí oslav byla i výstava výtvarných děl studentů. Byl to večer plný nadšení i nadějí do budoucna.
Začal nový školní rok a s ním obvyklé pořizování nového učebního materiálu. Platí to i pro ZUŠ či jiné hudební školy. Dnešní soutěž proto cílí zejména na učitele hudby, žáky a jejich rodiče. Výherce získá notovou publikaci pro svůj nástroj - klavír, kytaru, flétnu, housle nebo violoncello. Všechny publikace jsou pro ty, kteří s hrou na nástroj teprve začínají, ale i pro mírně až středně pokročilé hráče.
Druhý ročník festivalu Varhanní Vysočina nabídne pět koncertů napříč generacemi, v podání varhaníků z České republiky, ale také ze Slovenska a Ukrajiny. Koncerty se budou konat v Polné, Želivě, Obyčtově, Moravských Budějovicích, Humpolci a Jihlavě. Pořadatelem festivalu je spolek Život pro varhany. Jeho cílem je představit zajímavé varhany a místa Kraje Vysočina.
„Už se mi někde jinde stalo, že jsem učil i někoho staršího, než jsem já sám.“
„Studenti mají nějaké představy, já také… Tak snad jim mohu pomoci.“
„Když jsem doma ve Vídni, nechci svůj čas věnovat vyučování. Chci ho mít pro sebe, pro svou rodinu. A pochopitelně také na cvičení.“
Rakušan ruského původu Fedor Rudin, vnuk skladatele Edisona Denisova, působí jako houslista i jako dirigent. Má za sebou působení u prvního pultu Vídeňských filharmoniků, koncertuje po světě. S houslemi ho v nadcházející sezóně čeká debut s Norským rozhlasovým orchestrem pod taktovkou Petra Popelky, ale také s orchestrem v jihoanglickém Bournemouth nebo s Deutsches Kammerorchester v berlínském sále Philharmonie. V Německu vystoupí také s Pražským komorním orchestrem. S taktovkou bude asistentem dirigenta Teodora Currentzise pro jeho nový evropský orchestr Utopia. Projekty komorní hudby ho poprvé zavedou jak do hamburské Elbphilharmonie, tak do pražského Rudolfina… V Česku byl však už nyní v srpnu. Působil jako lektor na Letní hudební akademii Kroměříž a v rámci doprovodných programů tam také zahrál pod taktovkou Tomáše Netopila s PKF-Prague Philhamonia.
Letošní Hudební festival Znojmo má v termínu 8. až 24. července na programu více než třicet koncertů a doprovodných akcí. Ročník s podtitulem Andělé strážní a návraty domů se bude konat na různých místech města Znojma a také v jeho okolí – v přírodě i v krásných prostorách zámků a kostelů. V semknuté dramaturgii se může publikum těšit na patrona festivalu, houslistu Pavla Šporcla, a další interprety z oblasti klasické hudby. Pořadatelé nezapomněli ani na cimbálovou muziku, jazz a crossover programy.
Komorní filharmonie Pardubice přichází s novou sezónou a obnovuje abonmá ve stejném rozsahu, na jaký byli její posluchači zvyklí. Během řady koncertů se představí jak přední čeští, tak zahraniční sólisté, kteří budou ve značné převaze. Hostující umělci pokryjí širokou škálu sólových nástrojů. Na ty tradičnějších, jako jsou housle či klavír, zahrají Václav Hudeček, Marek Kozák, Igor Ardašev nebo Michal Mašek. Objeví se ale také sólová trubka, hoboj, violoncello, varhany, marimba či kontrabas, který se vidí málokdy. Dramaturgie zaručuje obsahovou pestrost, co se sólových nástrojů i titulů jednotlivých koncertních programů týče, a kromě žánru takzvané „klasiky“ opět nabídne i několik soudobých skladeb.
„Hned v ten okamžik mě napadlo, že jediné, co městu chybí, je profesionální orchestr zaměřený na hudbu osmnáctého století.“
„Oprostit se na týden od shonu a neklidu moderní doby, věnovat se pouze hudbě a prožít takový týden v klášteře je myslím mimořádně duchovně obohacující.“
„Pro provozování má Rybovka nevýhodu díla, které ‚každý zná a každý to hrál‘. O to více je ale potřeba se nad její interpretací zamýšlet.“
Činorodý dirigent Marek Štilec nezahálí. Hudba je jeho hlavním zájmem, zejména ta z osmnáctého století. Za poslední dobu v rámci projektu nazvaného Češi ve Vídni vydal několik CD s hudbou Leopolda Koželuha a Pavla Vranického. Založil Wranitzky Kapelle a právě v těchto dnech vyšla nová nahrávka se světovými premiérami Vranického orchestrálních děl se sólovým hobojem a flétnou. O tom a o dalších hudebních projektech přináší KlasikaPlus s renomovaným umělcem rozhovor.
„Galatea od svého posledního uvedení v roce 1806 rozšířila seznam znovuobjevených a vysoce kvalitních kompozic tvůrců pocházejících z českých zemí.“
„Dramatický nástup barvité předehry s tympánovými údery evokujícími tragičnost antického příběhu vtáhl posluchače do děje.“
„Koželuhova kantáta je důkazem, s jakou hravou invencí, muzikálností a kompoziční lehkostí a řemeslnou erudicí se tento skladatel dokázal prosadit ve vysoce konkurenčním prostředí hudební Vídně 18. století.“
Tradicí posledních ročníků festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců se stalo uvádění obnovených premiér děl svébytných českých skladatelských osobností 18. století působících v rakousko-habsburském soustátí. Pod patronátem koprodukčního projektu „Češi ve Vídni“ se od jeho spuštění v roce 2017 podařilo edičně připravit, novodobě provést a i na několika vysoce oceňovaných CD vydat díla Pavla Vranického či Leopolda Koželuha. Díky intenzivní spolupráci se švédským badatelem a odborníkem Danielem Bernhardssonem mohl dirigent Marek Štilec znovuoživit i zapomenutou Koželuhovu kantátu Galatea, jejíž jediný dochovaný dobový opis se nachází v archivu Pražské konzervatoře. O úspěšném mezinárodním projektu „Češi ve Vídni“ portál KlasikaPlus.cz informoval už dříve.
Jubilejní dvacátý ročník festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava zahájili pořadatelé 20. května. Třetím koncertem festivalové řady bude dnes od 18:00 v jihlavském kostele Povýšení svatého Kříže obnovená premiéra Koželuhova oratoria pro soprán, sbor a orchestr La Galathea. Sólového partu se ujme sopranistka Simona Eisinger. Dále vystoupí Kühnův smíšený sbor, který připravil sbormistr Jaroslav Brych, a Wranitzky Kapelle bude řídit Marek Štilec. Článek Jiřího Štilce věnovaný dnešnímu hudebnímu dílu si můžete připomenout zde.
