Dvacátý druhý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica vstupuje se začátkem října do své druhé poloviny. Na svém programu má dva mimořádné vokální projekty. V úterý 3. října se festival opět představí v Sasku, druhý letošní koncert německé kapitoly se uskuteční v Großschönau. Místní evangelicko-luteránský kostel rozezní nastudování Pašijí soudobého estonského skladatele Arva Pärta v podání sboru Martinů Voices za řízení Lukáše Vasilka. V sobotu 7. října se festival vrací opět do České Lípy, v kostele Mistra Jana Husa bude uveden písňový recitál tenoristy a ředitele festivalu Martina Prokeše, kterého v romantickém programu doprovodí letošní umělecká garantka, klavíristka Jitka Čechová.
Výročí Českého rozhlasu připomene Pražský filharmonický sbor pátečním koncertem, který s tělesem připravil sbormistr Lukáš Kozubík. Svou 89. sezonu zahájí pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana a za doprovodu PKF – Prague Philharmonia. Zazní romantická balada Felixe Mendelssohna-Bartholdyho na text Johanna Wolfganga Goetha První Valpuržina noc. Sólových partů se ujmou altistka Lucie Hilscherová, tenorista Aleš Briscein, barytonista Jiři Brückler a basista Štefan Kocán. V první polovině se představí Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu, který pod vedením sbormistryně Věry Hrdinkové nastuduje Rorando coeli Jana Campana Vodňanského a Tři nokturna Josefa Myslivečka. Houslista a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček, jehož kariéra je od počátku také spojena s Českým rozhlasem, přednese Houslový koncert č. 5 Wolfganga Amadea Mozarta. Koncert se koná v pátek 29. září od půl osmé hodin v Paláci Žofín.
Jde o jednu z nejkrásnějších, ale také nejnáročnějších partitur kantátového a oratorního repertoáru, říká o Německém rekviem Johannesa Brahmse hlavní sbormistr Pražského filharmonického sboru Lukáš Vasilek. V podcastu portálu KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad hudebními kvalitami i nad textem této výjimečné neliturgické skladby, ale přibližuje rovněž, jak mohou a musejí sboroví zpěváci šetřit silami.
„Německé rekviem napsal Brahms jako povzbuzení pro žijící. Jako vážnou a závažnou hudbu promlouvající svátečním způsobem do každodennosti.“
„Lukáš Vasilek nastudoval se svým sborem jeho part v obrovské dynamické šíři, s mnoha detailními proměnami, s vypracováním skvěle vyznívajících polyfonních struktur, s pozorností k niternosti i ohromujícímu nasazení.“
„Sakari Oramo využil potenciál sboru k velkým plochám, ke strhujícím gradacím, k soustředěně působivým táhlým písním, ke slavnostnímu výrazu i k útěšnému zpěvu o smutku i o radosti naděje.“
Jedna jediná skladba vyplnila hlavní večerní program osmého dne festivalu Dvořákova Praha. Brahmsovo Německé rekviem. Oduševnělé, monumentální i niterné hudební přemítání o životě a smrti – necírkevní, neliturgické, křesťanské, hluboce humanistické, upřímně lidské. Zásadní zásluhu na jeho povznášejícím vyznění má Pražský filharmonický sbor, který měl ve čtvrtek v Rudolfinu, na varhanní empoře nad orchestrem, opravdu hodně práce.
Pražský filharmonický sbor v sezoně 2023/2024 uspořádá stejně jako loni trojici koncertů ve vlastní režii. Zahajovací koncert 29. září, který se koná pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana, se věnuje stému výročí rozhlasového vysílání na českém území. Prosincový Adventní koncert se uskuteční ve dvou termínech na pražském Žofíně a zazní na něm mimo jiné světová premiéra Vánoční kantáty, kterou si Pražský filharmonický sbor objednal u skladatele Jana Ryanta Dřízala. Jarním koncertem s výběrem českých operních árií a sborů se Pražský filharmonický sbor připojí k oslavám nadcházejícího Roku české hudby 2024.
„Pražská koncertní sezóna dospěla k vrcholnému nezapomenutelnému okamžiku ještě dřív, než doopravdy začala.“
„Dílo vyznělo závažně, vroucně a naléhavě.“
„Vyústění do ztišeného durového projasnění na slovu Amen je dechberoucí i osvobozující.“
Na Pražském hradě zaznělo na mimořádném koncertě ve Vladislavském sále první zářijovou neděli Brittenovo Válečné rekviem. Ve zřetelném účastném kontextu agresivní války vedené Ruskem proti Ukrajině i v souvislosti s oběťmi dvou světových válek zaznělo jako memento i modlitba, výzva i tichá vzpomínka, tedy nadčasově. Nádhernému, jednoznačně protiválečně vyznívajícímu dílu se dostalo vynikajícího provedení. Právě takto se v myslích publika proměňuje moderní hudba v klasiku.
V neděli 3. září v osmnáct hodin se na deset minut rozezní najednou více než sto pražských zvonů – mezi jinými Týnského chrámu, chrámu sv. Mikuláše nebo katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Zvonění uctí památku válečných obětí a zároveň symbolicky předznamená výjimečný večerní koncert festivalu Prague Sounds na Pražském hradě, na kterém ve Vladislavském sále zazní monumentální Válečné rekviem anglického skladatele Benjamina Brittena. Dílo už ve stejném obsazení zaznělo na konci února u příležitosti jednoho roku trvání války na Ukrajině.
„Vladislavský sál je symbol a my jsme s novou hlavou státu chtěli vyslat do Evropy signál, že se Hrad po letech znovu otevírá.“
„V neděli 3. září od 18:00 do 18:10 se rozezní zvony k velkému zvonobití za válečné oběti.“
„V době války, supící jen pár set kilometrů od nás, nabývá provedení Válečného rekviem na významu.“
Prague Sounds rozezní sto zvonů a Brittenovo Válečné rekviem za oběti války. Festival uvede v neděli 3. září, pod záštitou i s účastí prezidenta Petra Pavla, arcibiskupa Jana Graubnera a dalších významných ústavních a politických činitelů, ve Vladislavském sále Pražského hradu velkolepé dílo anglického skladatele. K provedení se spojily hned tři orchestry. Z exilu v Německu přijede Kyjevský symfonický orchestr, který vystoupí s předními českými tělesy, Komorním orchestrem České filharmonie a PKF – Prague Philharmonia. Sbory budou hned dva: filharmonický a dětský. Liturgii, protkanou temnými verši, zazpívají mezinárodní sólisté. Nejen o této jedinečné události jsme si povídali se zakladatelem a ředitelem festivalu Markem Vrabcem.
„Opera Ernani se moc často neuvádí – nejspíš proto, že hudba je velmi konvenční a příběh poměrně naivní.“
„Sbor toho má v Ernanim strašně moc.“
„Nárokům dirigenta Enriqueho Mazzoly někdy není snadné dostát, ale když se to pak povede, má to úžasný švih.“
Pražský filharmonický sbor i letos účinkuje v Bregenzu na tamním letním festivalu. A i letos ho umělecky vede Lukáš Vasilek, už přes patnáct let hlavní sbormistr pražského tělesa. Festival začíná 19. července premiérou díla, do níž je český sbor obsazen, a to Verdiho operou Ernani. A i tomto případě se historie opakuje. Už poněkolikáté sbor zpívá pod vedením italského dirigenta Enriqueho Mazzoly a podruhé ho režíruje nizozemská umělkyně Lotte de Beer. Vedle scénického provedení opery Ernani sbor účinkuje také v hlavní festivalové produkci prováděné na jezerní scéně už druhým rokem, v Madame Butterfly Giacoma Pucciniho.
„Už první vstup sboru a sólistů dal na vědomí, že koncert bude mít nadstandardní interpretační kvalitu.“
„Sólo měla mezzosopranistka Ada Bílková, jejíž temnější barva hlasu, vystupující z lyrické fáze sboru v oddělených zvoláních, byla hypnotizující.“
„Ale sám Dvořák nenechal už z počátku nikoho na pochybách, když řekl: ‚Je to jen duch černošských a indiánských melodií, jejž jsem se snažil reprodukovat ve své nové symfonii. Neupotřebil jsem jediné z oněch melodií.‘“
Valdštejnská zahrada se večer 7. června stala koncertní síní pod širým nebem k provedení mimořádného koncertu Pražského filharmonického sboru. Dvanáct legendárních spirituálů a jeden jako přídavek nastudoval sbor pod vedením Lukáše Vasilka na závěr 88. sezóny. A to po pouhé jediné zkušenosti s fenoménem americké lidové hudby, kterou získal provedením opery Porgy a Bess od Georga Gershwina pod vedením dirigenta Wayna Marshalla.
Hudební festival dříve nazývaný Struny podzimu, nyní Prague Sounds pokračuje v tradici mimořádných zářijových koncertů. Loni uskutečnil koncert na hladině Vltavy, letos zve do Vladislavského sálu Pražského hradu, aby zde 3. září uvedl monumentální Válečné rekviem (War Requiem) Benjamina Brittena, ikonické hudební dílo 20. století. Velkolepé protiválečné oratorium zazní v provedení symbolicky propojených orchestrů PKF – Prague Philharmonia, České filharmonie a Kyjevského symfonického orchestru, dále Pražského filharmonického sboru, dětského sboru Radost Praha a mezinárodních sólistů za řízení Lukáše Vasilka.
A cappella koncert na závěr své 88. sezóny připravil Pražský filharmonický sbor. Přímo pro tuto příležitost vybral hlavní sbormistr a dirigent koncertu Lukáš Vasilek dvanáct amerických spirituálů. Večerem posluchače provede ředitel Pražského filharmonického sboru i České filharmonie David Mareček a vstup na koncert, který je určen širokému publiku, je zdarma. Jazzové spirituály zaznějí ve středu 7. června od dvaceti hodin ve Valdštejnské zahradě, kam se Pražský filharmonický sbor vrátí po šedesáti letech. Klavírní doprovod zajistí Jan Dušek.
Pražský filharmonický sbor v rámci nově vznikající koncepce edukačních programů uvede v úterý v Ledeburské zahradě pod taktovkou Lukáše Kozubíka Jarní piknikový koncert pro rodiny s dětmi od šesti do dvanácti let. Těleso veřejnými koncerty rozšiřuje nabídku vzdělávacích pořadů, která dosud cílila pouze na žáky základních a středních škol. Sezónu pak PFS uzavře ve Valdštejnské zahradě ve středu 7. června koncertem „Jazzové spirituály“ v rámci projektu Senát pro kulturu.
„Sopranistka Christiane Karg se mi sice zpočátku jevila poněkud neklidná či nervózní, ale jak hudba pokračovala, jakoby se více a více uvolňovala, ponořovala se plně do role Peri a byla stále lepší a přesvědčivější.“
„Domnívám se, že obsazení Christiane Karg i Andrewa Staplese bylo skvělou volbou, která celkové vyznění díla rozhodně umocnila.“
„Daniel Harding dokázal vybudovat na rozsáhlé ploše sta minut obdivuhodný a celistvý oblouk klenoucí se přes všechny tři díly oratoria.“
Na třech abonentních koncertech ve dnech 20. – 22. dubna uvádí Česká filharmonie pod taktovou Daniela Hardinga méně známé světské oratorium Roberta Schumanna „Ráj a Peri“. V sólových partech vystupují sopranistky Christiane Karg a Johanna Wallroth, mezzosopranistka Avery Amereau, tenorista Andrew Staples a barytonista Ashley Riches. Pražský filharmonický sbor připravil sbormistr Lukáš Vasilek.
„Dvořák na nové supraphonské nahrávce Pavel Haas Quartetu s Borisem Giltburgem.“
„Bude možné slyšet unikátní mladistvou nahrávku Magdaleny Kožené v oratoriu Jana Dismase Zelenky Kajícníci u hrobu Vykupitelova.“
„Víkendové dopolední programy budou patřit Gardinerovi. V sobotu se začíná připomínkou jeho operetních snímků, ale důležitější bude samozřejmě Bach.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 17. do 23. dubna?
„Po první větě by dle originální Mahlerovy partitury měla následovat pětiminutová pauza, na kterou však nedošlo.“
„Dlouhá závěrečná část s chorály, pochody, bitevními scénami a vizí Posledního soudu se nesla ve znamení viscerální energie.“
„Vyvrcholení věty, které nastává ke konci, Mahler nazval výkřikem smrti.“
Na zelený čtvrtek 6. dubna připravila Moravská filharmonie Olomouc výjimečný program v podobě Symfonie č. 2 c moll, zvané příznačně „Vzkříšení“, od Gustava Mahlera, pro české země i pro Olomouc významného rakousko-českého skladatele. Možnost vyslechnout toto velkolepé dílo, které utvrdilo skladatelův celoživotní pohled na krásu posmrtného života a vzkříšení, mělo olomoucké publikum díky spolupráci Moravské filharmonie Olomouc pod vedením dirigentů Zsolta Hamara a Gregory Tóth von Vajna (za scénou), Pražského filharmonického sboru pod vedením Lukáše Vasilka a sólistek Kristýny Kůstkové (soprán) a Markéty Cukrové (alt).
Symfonický orchestr Českého rozhlasu s bývalým šéfdirigentem Alexanderem Liebreichem uvedou při svém nadcházejícím koncertu v Rudolfinu hudbu raného romantismu i skladbu soudobou. Od Lery Auerbach publikum vyslechne Symfonii č. 6 pro violoncello, sbory a orchestr Vessels of Light, skladbu inspirovanou příběhem japonského diplomata, který během druhé světové války zachránil tisíce židovských životů. Po přestávce zazní Velká symfonie C dur Franze Schuberta. Ve Dvořákově síni Rudolfina vystoupí v pondělí 27. března od půl osmé večer společně se SOČRem violoncellistka Kristina Reiko Cooper, Pražský filharmonický sbor pod vedením Lukáše Vasilka a Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu, který připravila Věra Hrdinková. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava, záznam nabídne ve středu 29. března od dvaceti hodin ČRo D-dur.
Ve čtvrtek 9. března vystoupí v katedrále sv. Víta v Praze u příležitosti inaugurace Petra Pavla českým prezidentem Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor, které bude řídit dirigent Jakub Hrůša. Společně provedou Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave Josefa Suka, část z oratoria Svatá Ludmila a Te Deum Antonína Dvořáka. Sólových pěveckých partů se ujmou sopranistka Kateřina Kněžíková a basbarytonista Adam Plachetka. Pražský filharmonický sbor připraví jeho hlavní sbormistr Lukáš Vasilek.
„Orffova kantáta Carmina burana se nikdy nemůže oposlouchat.“
„Libreto pro Epos o Gilgamešovi si Martinů sestavil sám, zaujala ho především témata přátelství, lásky a smrti.“
„Závěr je u Honeggera velkou katarzí, korunovace Šalamounova a smrt Davidova se přelijí do zjasnění s výkřiky Alleluja.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 27. 2. do 5. 3. 2023?
„Okamžik, ve kterém se potkává umění a bohoslužba.“
„Lukáš Vasilek, připravený, napjatý, soustředěný, přesný a nekompromisně autoritativní, provedl obrovský interpretační aparát celou partiturou s rozmyslem, bezpečně a vědoucně.“
„O to silněji vyvstal apel, který Britten do svého monumentálního War Requiem vtělil a který tak přesně rezonuje i s naší současností.“
Pražský filharmonický sbor podpořil názvem svého únorového koncertu touhu civilizovaného demokratického světa, aby se už konečně stala minulostí agrese rozpoutaná před rokem barbarským ruským putinovským režimem. Koncert za konec války na Ukrajině… I kdyby ale nebylo této okolnosti, která probouzí pochopitelné emoce, i kdyby nebylo aktuálního politického kontextu, bylo by i tak vzácné uvedení Brittenova Válečného rekviem samo o sobě velkou událostí. Ryze uměleckou. Protiválečné pacifistické dílo je velkolepou, mimořádně působivou duchovní a hudební freskou a dirigentu Lukáši Vasilkovi se podařilo se spojenými orchestry, sbory a sólisty dát jí dokonale plastický tvar a ohromující obsah.
