PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Provedení premiéry se ujal druhý dirigent Josef Kurfiřt. Příležitost, kterou dostal, nepromarnil a představení vedl s energií a soustředěně.“

„Ke cti režiséra Jiřího Nekvasila je nutno konstatovat, že se oprostil od romanticko-dramatického vizuálu, vsadil na herecké a pěvecké schopnosti protagonistů a nechal působit sílu a opravdovost hudby.“

„Je to inscenace, co dokladuje vyzrálost a hudební mistrovství autora i celého operního souboru.“

Dramaturgie opery Moravskoslezského divadla přivedla ve čtvrtek 14. prosince na jeviště Divadla Antonína Dvořáka obnovenou inscenaci Čertovy stěny. Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany byla uvedena na tamní jeviště naposledy roku 2014. V režii Jiřího Nekvasila a na scéně Davida Baziky připravil současné hudební nastudování Marek Šedivý, pro jeho onemocnění se provedení premiéry ujal druhý dirigent Josef Kurfiřt. Nové bylo i obsazení rolí a inscenace se dočkala vřelého přijetí.

„David Radok se podílel nejen originálním nápadem, ale hned ve třech divadelních profesích, jako libretista, režisér a scénograf.“

„Nelehkým úkolem pro Kučeru bylo zvolit vhodný hudební jazyk, který by konvenoval s Puccinim a současně byl autentický.“

„Sympatické na Radokově režijním přístupu je zejména to, že používá scénu výtvarně jen strohou, či spíše náznakovou.“

Projekt Don Buoso, Gianni Schicchi měl v pražském Národním divadle 3. listopadu 2023 premiéru a Radok se na něm podílel nejen originálním nápadem, ale hned ve třech divadelních profesích, jako libretista, režisér a scénograf. Tím dobrým nápadem bylo uvedení opery Gianni Schicchi Giacoma Pucciniho v novém inscenačním kontextu. Dříve se tato komická jednoaktovka na operních scénách uváděla ve spojitosti s různými jinými, rovněž jednoaktovými tituly. Nešlo však o spojení pevně ustálená.

„Nelehký part Pavla Tesařová přednesla s potřebnou suverenitou a celý soubor projevil pokročilý komorní cit; znát byla dobrá sehranost muzikantů, dýchají spolu pěkně.“

„Šrejma má k písňové poloze se svým lyrickým témbrem přirozeně blízko – přepnutí z operní fazóny na písňový žánr v jeho případě patrně nebylo bolavé.“

„V hlubších pasážích se však Pučálkové hlas čarokrásně probarvoval ve skutečně nevšední krásu, se kterou přirozeně výmluvněji nesl sdělení.“

Opera Národního divadla má za sebou další svého druhu premiéru. Pod dohledem svého ředitele při sobotním matiné zahájila zbrusu nový cyklus písňových recitálů, které jsou situovány v prostoře jeviště Stavovského divadla. Při prvním z osmi letošních koncertů této řady vystoupili pěvci Štěpánka Pučálková, Tereza Papoušková a Martin Šrejma. Na klavír citlivě doprovázel klavírista a dirigent Zdeněk Klauda, noty mu otáčel druhý z duchovních otců projektu, dramaturg Beno Blachut.

„V této sugestivní atmosféře vtiskl Karvay svému velmi pěknému tónu nostalgické barvy přesnou míru nesentimentální citovosti.“

„Iversen citlivě střídal výrazové polohy od lyrické přes dramatickou a vášnivou až k pijácké ve zpěvu ‚Ego sum abbas‘ v části ‚In Taberna‘.“

„Jestliže autor o realizaci své skladby poznamenal, že ‚účinek závisí na stručnosti vyjádření a jeho opakovatelnosti‘, lze konstatovat, že Tomáš Brauner této představě naprosto vyhověl a vtiskl skladbě jak monumentalitu spojeného účinku sboru a orchestru, s mimořádným přihlédnutím k bicím nástrojům, tak poetiku v projevu dětského a ženského sboru.“

Závěr abonentní sezóny orchestrální řady FOK vypukl 14. června 2023 večer ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Či spíše explodoval po parádní přípravě v podobě brilantního provedení prvního houslového koncertu Bély Bartóka se sólistou Daliborem Karvayem. Pódium i emporu k provedení kantáty Carmina Burana Carla Orffa pak zaplnili pěvečtí sólisté, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Český filharmonický sbor Brno a Dětský pěvecký sbor Radost Praha. Dirigoval Tomáš Brauner.

„Z naprostého ticha se postupně, jakoby zdaleka, až ze zahrad, zvedala melodie svolávacích fanfár a rezolutně i majestátně vyzývala k revoluci.“

„Postupně se vynořující melodie vynesly na povrch lahodnou všeobecnou souhru.“

„Také sbor měl jednolitý téměř sametový témbr se zřejmým důrazem sbormistra Petra Fialy na význam a zvukomalebnost textu.“

V rámci 24. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž zazněl dne 12. června 2023 ve Skleníku Květné zahrady slavnostní zahajovací koncert festivalu k 25. výročí zápisu zahrad a zámku v Kroměříži na Seznam světového dědictví UNESCO. Symfonie č. 9 d moll s Ódou na radost Ludwiga van Beethovena pro orchestr, sóla a smíšený sbor nebyla vybrána náhodně. Autograf její poslední věty byl již v minulém století zařazen na seznam světového dokumentárního dědictví UNESCO a v příštím roce tomu bude 200 let od chvíle, kdy zazněla poprvé.

„Inscenace neakcentuje lyrický náboj, především hudebně je bližší Wagnerovi než Debussymu. Pohybuje se mezi podobenstvím o fanatismu zabíjejícím lásku a barvitou podívanou.“

„Nejvýraznější pěveckou a hereckou kreací je postava Ismena, jak ji vytvořil vášnivě hrající a mimořádně kantabilně i výrazově zpívající, vzorně deklamující barytonista Svatopluk Sem.“

„Výtvarně výrazným nápadem jsou tančící derviši, roztáčející piruetami v nekonečném reji široké bílé suknice do kružnic.“

Pražské Národní divadlo po třech desetiletích hraje Dvořákovu operu Armida. Za inscenací stojí o kvalitách díla neochvějně přesvědčený, energicky dirigující Robert Jindra a v dokonale promyšlené a sladěné vizuálně dramatické rovině tandem režiséra Jiřího Heřmana a scénografa Dragana Stojčevského. Páteční premiéra se silným pěveckým obsazením byla komplexním zážitkem ze skutečného hudebního divadla.

„Skutečnost, že hlavní sólistkou díla Lery Auerbach byla Kristina Reiko Cooper, se velmi silně propojuje s faktem, že i Alexander Liebreich má k tématu holokaustu osobně velmi blízko.“

„Nádoby světla jsou pomaleji plynoucí meditativní hudbou, poutavou a podmanivou, naléhavou, ale ne exaltovanou.“

„V Schubertově Symfonii C dur nabídl zralou, propracovanou a přiměřeně emotivní podobu nádherné skladby, která přes všechny klasicizující parametry zcela zřetelně patří hudebnímu romantismu.“

Návrat Alexandera Liebreicha k rozhlasovým symfonikům přinesl v pondělí dvě rozměrná a umělecky závažná díla. V pražském Rudolfinu zazněla pod taktovkou někdejšího šéfdirigenta Schubertova Velká symfonie a v české premiéře čerstvá novinka z pera skladatelky Lery Auerbach – Symfonie č. 6 „Nádoby světla“, vokálně-instrumentální dílo s námětem holokaustu.

„Veselá vdova se směje na účet jakéhosi malinkého balkánského státečku v kulisách rozmařilé Paříže. Ale podstatná je jiskřivá i melodická hudba a zápletka, která je docela vtipná.“

„Státní finance malé země jsou utraceny a hrozí bankrot a pomoci má mladá krajanka, Hana Glawari, která se po krátké době po svatbě s bohatým bankéřem, který byl štědrým sponzorem státní kasy, stala vdovou s dvaceti miliony.“

„Orchestr pod taktovkou Jakuba Kleckera neztrácel napětí a vídeňskou příchuť a v jeho podání se hudba třpytila jako šampaňské. Sólisté podávali skvělé pěvecké výkony a dokonce se povedla i próza.“

Operní soubor Janáčkova divadla přinesl s poslední premiérou klasický operetní titul, což činí asi tak jedenkrát za deset let. V pátek 3. února si na první premiéře členové opery s chutí zahráli a zazpívali sladkobolné melodie i svižné kuplety operety Veselá vdova, jedné z nejúspěšnějších operet Franze Lehára. U dirigentského pultu stál dirigent Jakub Klecker, na scéně Davida Janoška připravila režijně inscenaci Magdalena Švecová, spolu s choreografem Martinem Packem. V kostýmech Zuzany Přidalové zpívali Hanu Glawari Veronika Rovná, hraběte Danila Roman Hoza, hraběte Camilla de Rosillon si zazpíval Martin Šrejma, barona Mirko Zetu představoval Jan Šťáva a jeho ženu Valencienne Andrea Široká. Sbor Janáčkovy opery připravil Martin Buchta a byl doplněn o komparzisty, kteří obstarali i taneční složku.

„Radek Baborák měl možnost dílo studovat ve spolupráci s mistrem Seiji Ozawou“.

 „Naprosto impozantně vyzněl první sólový vstup basisty Zdeňka Plecha díky jeho skvělé artikulaci německého textu i znělému a nádherně zabarvenému hlasu“.

 „Příjemným překvapením bylo precizní připravení a jistá integrace Pěveckého sboru Čerchovan“

První z tradičních pátečních abonentních koncertů Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně byl věnován provedení poslední Symfonie č. 9 d moll, op. 125 „S Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena. K provedení byl přizván Pěvecký sbor Čerchovan z Domažlic. Pod vedením šéfdirigenta orchestru Radka Baboráka došlo k provedení, které se minimálně v lokálním měřítku dalo nazvat jako výjimečné.

„Je to klasické a české, tak, jak to Smetana napsal, a přece je to jiné. Plné půvabu, hravosti, osvěžené vtipnými gagy a skvěle interpretovanou kouzelnou hudbou.“

„Šest párů mladých tanečníků je nejen technicky precizních, ale jsou i skvělými herci, vytvářejícími malé pantomimické etudy na dané téma.“

„Vesnici dominuje tyrkysová, kroje jsou stylizované.“

V opeře Národního divadla moravskoslezského uvedli ve čtvrtek 15. prosince inscenaci Prodané nevěsty. Tato česká operní „srdcovka“ se vrací do Ostravy po dvanácti létech. Inscenace už byla hrána v koprodukci ve slovinském národním divadle v Lublani od roku 2019 a nyní se přesunula do Ostravy. Nastudoval ji režisér Jiří Nekvasil spolu s dirigentem Markem Šedivým, scénografem Danielem Dvořákem, v kostýmech Sylvy Zimula Hanákové. Choreografie se ujal Lukas Zuschlag, za pohybové spolupráce Jany Tomsové a gagmana Števa Capka, sbormistrem byl Jurij Galatenko. V budově Divadla Antonína Dvořáka vyznělo dílo klasicky, přesto překvapilo svěžestí, humorem a půvabem. Mařenkou byla Veronika Rovná, Jeníkem Martin Šrejma, Kecalem Martin Gurbaľ, Vaškem Václav Čížek, principálem Václav Morys.

„Nebyl to Martinů sám, ale duch jeho tvorby byl v zachován.“

„Nádherný opus, který nebyl poplatný Otvírání studánek jako neoddiskutovatelnému vzoru, ale přesto v tom nejlepším slova smyslu hovořil jejich jazykem.“

„Kantáta Mikeš z hor přítomné vrátila na začátek, k touze, aby špatné odešlo a zůstalo to dobré, stálé…“

Komorní sbor Martinů Voices na Smetanově Litomyšli uvedl v premiéře komorní kantátu Pochovávání světla skladatele Jiřího Gemrota. Vznikla na libreto Vojtěcha Stříteského, který vyšel z odkazu básníka Miloslava Bureše, spoluautora Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Ke koncertu se vrací pravidelný návštěvník festivalových programů Jaromír Kašpar.