„Dirigent Andrij Jurkevyč pochází z Ukrajiny, ale už dvacet let žije v Itálii. Evidentně tamním hudebním temperamentem nasákl.“
„Petr Nekoranec v postavě údržbáře v montérkách, pořád někam nemotorně stěhujícího štafle, vytvořil neomylně výstižnou hrou těla prototyp milé figurky.“
„Ržisérka Julia Burbach ukázala, že ještě stále existují způsoby, jak inscenovat klasiku přiměřeně, v souladu s libretem, prostě normálně.“
Ve Státní opeře má pražské Národní divadlo od pátku na repertoáru novou inscenaci Nápoje lásky Gaetana Donizettiho. Od premiéry čtyřicáté z více než sedmi desítek jeho oper uplynou za devět let už celá dvě staletí. Na rozdíl od mnoha jiných děl z té doby zůstala tahle operní komedie však živá a zůstane už opravdu nesmrtelnou. Režisérka Julia Burbach k tomu nyní přispěla nápaditě a výrazně.
„Jekatěrina Krovatěva učarovala lehkostí a jemností svého hlasu a osobitým hereckým projevem.“
„Kdyby každý z diváků chtěl takto bez respektu vyjadřovat názor, propukla by v hledišti bouře.“
„Zcela bez soucitu hrabě plivne na Zuzanu, která v této inscenaci zcela pozbyla své vychytralosti a věrnosti.“
Základní kus operního repertoáru, Figarova svatba Wolfganga Amadea Mozarta, byl předveden v novém kabátě. Postaral se o to soubor pražského Národního divadla v čele s režisérkou Barborou Horákovou Joly. Šéfkou hudební stránky inscenace se stala Julia Jones. Premiéra se uskutečnila v pátek 9. června 2023 a do značné míry překvapila.
Na jeviště Divadla Antonína Dvořáka v Ostravě se po deseti letech vrací dílo Richarda Wagnera. Volba tentokrát padla na Tannhäusera, velkou romantickou operu o třech dějstvích a čtyřech obrazech. Premiéru má nové nastudování Národního divadla moravskoslezského ve čtvrtek 27. dubna, druhé obsazení přijde na řadu v sobotu 29. dubna. V hlavních rolích se představí renomovaní sólisté Gianluca Zampieri a Hans-Georg Priese jako Tannhäuser, Maida Hundeling a Kateřina Hebelková jako Venuše a Alžběta, Jiří Hájek a Pavol Kubáň coby Wolfram. V hudebním nastudování Marka Šedivého ožijí hrdinové příběhu na scéně Daniela Dvořáka a v kostýmech Marty Roszkopfové. Důležitou úlohu má sbor, pro tento projekt rozšířený. Sbormistrem je Jurij Galatenko. Začátky představení jsou posunuty na osmnáctou hodinu.
Koncertní verze slavné Donizettiho opery Lucia di Lammermoor zazní v sobotu 11. března pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Andrije Jurkevyče, a to v provedení Sboru a Orchestru Státní opery. Titulní roli ztvární Lucie Kaňková. V dalších rolích se představí Pavol Kubáň jako Enrico, Daniel Matoušek coby Arturo, Iurie Maimescu ztvární Raimonda, Lucie Hilscherová Alisu a Ivan Kusnjer vystoupí jako Normanno.
Soubor opery Divadla F. X. Šaldy nastudoval a v premiérách v pátek 10. a v neděli 12. března v Liberci uvede Pucciniho operu Madama Butterfly. Pod hudebním nastudováním je podepsán italský dirigent Paolo Gatto. Režie se zhostila činoherní režisérka Kateřina Dušková, scénu vytvořil Pavel Kodeda, kostýmy pak Roman Šolc. V roli Čo-Čo-San se alternují Jana Šrejma Kačírková s Lívií Obručník Vénosovou, Pinkertona ztvární Aleš Briscein a Paolo Lardizzone, Sharplesse Jiří Brückler a Pavol Kubáň, roli Suzuki divadlo svěřilo Alžbětě Vomáčkové a Petře Vondrové.
Cyklus Musica non grata, který pořádá Národní divadlo, nabídne zajímavou konfrontaci dvou operních titulů, které spojuje stejné období vzniku a podobný životní osud jejich autorů. Národní divadlo moravskoslezské uvede v neděli 20. listopadu ve Státní opeře Zásnuby ve snu Hanse Krásy a na stejné jeviště se vrátí v posledních dvou reprízách ve čtvrtek 17. a v sobotu 26. listopadu opera Plameny Erwina Schulhoffa, inscenace čerstvě nominovaná na prestižní ocenění International Opera Awards.
„Jiří Heřman nabídl prostřednictvím svého typického rukopisu nadčasově vizionářský vhled do Janáčkova poselství a Jakub Hrůša dal působivým živým obrazům přesně artikulované, ale přesto mimořádně emotivní hudební zdůvodnění.“
„V opeře využívá Jiří Heřman nad všemi detaily sílu symbolů a náznaků, vytváří atmosféru. Pro Glagolskou mši zvolil ještě méně konkrétní obrazy. Jde už téměř o choreografii.“
„Hrůša se zapsal premiérou inscenace do brněnských janáčkovských tradic velmi výrazným způsobem. Nejen dramaturgickým nápadem, který byl opravdu jeho a opravdu dobrý, ale i provedením.“
Osmý ročník festivalového bienále Janáček Brno otevřelo umělecky ambiciózní scénické propojení opery Z mrtvého domu a Glagolské mše. Za jedinečným projektem stojí režisér Jiří Heřman, který potvrdil schopnost hluboce oduševnělé vizualizace a výkladu vznešených a svátečních námětů, a dirigent Jakub Hrůša, oslavovaný při operním debutu v rodném městě jako světově nejúspěšnější český hudebník současnosti. Středeční premiéra právem zvedla publikum v Janáčkově divadle ze sedadel.
Osmý ročník mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno se bude konat ve dnech 2. až 20. listopadu. Slavnostní zahájení festivalu už tradičně patří souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Stejně jako v minulých ročnících půjde i v tomto případě o mimořádný projekt, který spojí v průběhu jednoho večera poprvé dvě Janáčkova vrcholná díla: operu Z mrtvého domu se scénickým ztvárněním Glagolské mše v hudebním nastudování Jakuba Hrůši a v režii Jiřího Heřmana. Návštěvníky řady projektů čekají kromě Hrůši také dirigenti Tomáš Hanus, Tomáš Netopil či Marko Ivanović, české i zahraniční soubory a interpreti, jako jsou Welsh National Opera, Grand Théâtre de Genève, Orchestre de la Suisse Romande, Pavel Haas Quartet, houslista Josef Špaček nebo pěvci Corinne Winters, Nicky Spence, Tomasz Konieczny či Adam Plachetka. Nabitým festivalovým programem se tentokrát prolíná téma „Quo vadis“. Kompletní program festivalu najdete zde.
Národní divadlo Brno přichystalo další Předpremiérové kukátko, v rámci kterého se návštěvníci a diváci online dozvědí mnoho užitečných informací o inscenačním a uměleckém týmu i samotné nové operní inscenaci Glagolská mše / Z mrtvého domu. Jsou připraveny neformální rozhovory s hlavními protagonisty i hudební ukázky. Kukátko se koná v pondělí 24. října od 18 hodin v Janáčkově divadle. Dílo v režii uměleckého šéfa Janáčkovy opery Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování Jakuba Hrůši bude mít premiéru na festivalu Janáček Brno 2022 ve středu 2. listopadu od 19 hodin.
Herecká asociace ve čtvrtek 8. září vyhlásila v Praze nominace na prestižní divadelní Ceny Thálie. Přinášíme přehled nominovaných umělců v oborech Opera, Balet, tanec a pohybové divadlo a Muzikál, opereta a jiné hudebnědramatické žánry. V nominacích si úspěšně vedlo pražské Národní divadlo, Národní divadlo moravskoslezské, Divadlo F. X. Šaldy Liberec, Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Národní divadlo Brno či Jihočeské divadlo České Budějovice. Vyhlášení se bude konat v živém přenosu z Národního divadla v Praze 8. října ve 20 hodin na ČT1.
„Po celou dobu večera byla cítit přízeň všech přítomných, což mělo pozitivní vliv na celkové neopakovatelné vyznění koncertu.“
„Silný a pevný hlas sboru se dobře doplňoval s kulatým tónem orchestru i v těch největších dynamikách, aniž by ovšem celkový zvuk přehltil sál, který má své limity.“
„Na popředí skvěle instrumentovaného a dobře se pojícího orchestru doplněného například o dvě harfy vynikla Brisceinova barva hlasu i citlivě interpretovaný text staroindické předlohy.“
Minulé úterý hostovala s Pražským filharmonickým sborem a s orchestrem PKF – Prague Philharmonia přední česká dirigentka Miriam Němcová. Pro společný koncert obou těles vybrala repertoár druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Vlajkovou lodí programu se stala Kytice Bohuslava Martinů, která se zároveň symbolicky stala připomínkou dirigentčina oslaveného životního jubilea. K této příležitosti do pražského Rudolfina doputovaly zástupy lidí plných vřelého postoje k oslavenkyni. Ta je společně s dalšími přítomnými hudebníky obdařila skvělým hudebním zážitkem.
Třetí a poslední z řady abonentních koncertů sedmaosmdesáté sezóny Pražského filharmonického sboru bude s opožděním kvůli pandemické přestávce věnován životnímu jubileu přední české dirigentky, sbormistryně a pedagožky Miriam Němcové. Hudební setkání pod taktovkou oslavenkyně se bude ve Dvořákově síni Rudolfina konat v úterý 3. května od 19.30 hodin. PFS také hledá stálého člena do skupiny tenorů a studenty do Akademie sborového zpěvu tělesa. Více informací najdete zde.
„Jednoznačně, podle tradičních nacionálních kritérií, nebyl nikde pevně ukotven. Byl Středoevropan. Donedávna by bylo možné takovéto zjištění označit za něco nemístného.“
„Charakter osobního vyznání měl na konferenci příspěvek Ireny Troupové, která pohled teoretiků rozšířila o postřehy interpretační.“
„Tvůrčí metoda této inscenace spočívá v odkryté akci loutkoherců, kteří jsou divákům, stejně jako i všechny rekvizity, neustále na očích. Výkon byl ukázkou vskutku obdivuhodné práce nejen na nekonvenčním pódiu, ale i přímo mezi publikem.“
Český Těšín a Cieszyn byly od 21. do 24. dubna dějištěm již třetího ročník Ullmannovských slavností, festivalu nesoucího jméno Viktora Ullmanna (1898-1944). Ten první se z iniciativy Jany Galášové a Magdaleny Živné konal na podzim roku 2018 u příležitosti 120. výročí narození skladatele, druhý, v roce 2020, k 75. výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Na třetím ročníku bylo vzpomenuto 80. výročí od nástupu skladatele a těšínského rodáka do vyhlazovacího terezínského transportu.
„Krásova opera měla premiéru v roce 1933 a poté se její partitura ztratila ve sklepení nakladatelství Universal Edition, kde ji objevil dirigent Israel Yinon.“
„Krásova hudba v opeře na první poslech zaujme svou dynamičností, proměnlivostí, nápaditostí, muzikalitou, ale i jakousi povědomostí.“
„Režisér podtrhl nadsázku a parodii, která přinesla do inscenace vtip a lehkost. Scénograf mu připravil půdu jednoduchou, puristickou scénou, s několika překvapivými nápady.“
Hudba, operu nevyjímaje, se už mnohdy v dějinách stala předmětem politické manipulace a zatracení. V nedávné minulosti se to stalo především židovským autorům, kteří po nástupu Hitlera prošli ponižováním, až k fyzické likvidaci v Osvětimi, přes pobyt v Terezíně. Viktor Ullmann, Gideon Klein, Pavel Haas, Hans Krása jsou dnes označováni jako „terezínští autoři“, a protože i komunisté označili Židy za nepřátele, můžeme jejich díla objevovat až dnes... Jako v případě Krásovy opery Zásnuby ve snu, připravené v koprodukci Národního divadla moravskoslezského a pražského Národního divadla.
Národní divadlo moravskoslezské přichází s novým dramaturgickým počinem, a sice s cyklem nazvaným Opery terezínských skladatelů. Nastudováním opery Zásnuby ve snu, v originále Verlobung im Traum, skladatele a pražského rodáka Hanse Krásy pořadatelé cyklus otevřou, a to ve čtvrtek 17. února v 18:30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka. Jedinou velkou celovečerní operu Hanse Krásy uvidí ostravští diváci vůbec poprvé. Z jeho díla zatím inscenovala opera NDM v roce 2001 pouze jeho známější dětskou operu Brundibár. Hudebního nastudování se ujali Adam Sedlický a Marek Šedivý. Orchestr opery NDM bude Adam Sedlický řídit při premiéře, ale i při prvním uvedení druhého obsazení v sobotu 19. února. V hlavních rolích se alternují Marta Infante a Lucie Hilscherová (matka Marja Alexandrovna), Veronika Rovná a Miroslava Časarová (její dcera Zina), Irena Parlov a Roksana Wardenga (Marjina švagrová), Martin Bárta a Pavol Kubáň (Kníže), Jorge Garza a György Hanczár (Pavel), Petr Urbánek a Roman Vlkovič (archivář) a další. Sborová čísla nastudoval Jurij Galatenko. Divadlo operu uvádí v němčině s českými a anglickými titulky.
Divadlo F. X. Šaldy v Liberci přichystalo na středu 20. a čtvrtek 21. října od 19 hodin hudební večery v rámci cyklu Symfonické koncerty. Na programu budou Janáčkova legenda Věčné evangelium a Orffova kantáta Carmina Burana. Pod taktovkou šéfdirigenta Martina Doubravského se představí orchestr a sbor Divadla F. X. Šaldy, sólisté Lívia Obručník Vénosová, Dušan Růžička a Pavol Kubáň, dále pak dětský pěvecký sbor Severáček. „Dramaturgie koncertu je zdánlivě kontrastní – méně uváděné dílo a jedna z nejhranějších vokálních skladeb. Obě díla spojuje mistrovství jejich autorů, geniální spojení vokální a instrumentální hudby. Atraktivitě večera určitě přispěje i stosedmdesátičlenný provozovací aparát, který si zejména Orffova kantáta žádá,“ zve na oba koncerty dirigent Martin Doubravský.
Nová koncepce sborových koncertů, spolupráce s PKF–Prague Philharmonia, Janáčkova Glagolská mše v Elbphilharmonie, tradiční letní festivaly a v neposlední řadě sice dočasné, ale nové sídlo s vyhovující zkušebnou, které sbor získal v historických prostorách v centru Prahy - to jsou v bodech hlavní novinky 87. sezóny, do které právě vstupuje Pražský filharmonický sbor. A jak nám potvrdil David Mareček, který k České filharmonii převzal i jeho vedení, úkolem do budoucna je i rozšíření zahraničních příležitostí.
Opera Národního divadla uvede začátkem října další ze svých plánovaných jedenácti premiér. Tentokrát to bude Rossiniho Lazebník sevillský, který je jednou z nejúspěšnějších operních komedií. V režii Magdaleny Švecové se divákům představí Petr Nekoranec, Adam Plachetka, Jiří Sulženko, Arnheiður Eiríksdóttir a řada dalších. Hudebního nastudování se ujal hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink. Kostýmy pro novou inscenaci navrhla výtvarnice Kateřina Štefková, autorem scény je David Janošek. Rossiniho operu uvidí návštěvníci premiérově ve čtvrtek 7. a v neděli 10. října od 19 hodin v historické budově Národního divadla.
