„Klangforum Wien zahraje kompozice dvou skladatelek a čtyř skladatelů, příslušníků tuzemské mladé generace.“
„Platforma Prague Offspring vedle dvou koncertů souboru Klangforum Wien nabídne mimo jiné také diskusi s rezidenčním skladatelem víkendu Georgem Friedrichem Haasem.“
„Světová premiéra zazní i od ukrajinského skladatele Eduarda Resatsche, jinak také violoncellisty Bamberských symfoniků.“
Květnový Mezinárodní hudební festival Pražské jaro chystá devět světových premiér. Šest mladých tuzemských autorů dostalo zakázku na novou skladbu určenou pro uvedení souborem Klangforum Wien v rámci druhého ročníku víkendu soudobé hudby Prague Offspring. Dvě novinky zazní jako povinné kompozice během interpretační soutěže, kterou Pražské jaro pořádá letos v oborech trombon a viola. A jednu premiéru z pera žijícího autora připraví k uvedení orchestr PKF — Prague Philharmonia.
Již pošesté nabízí Akademie MenART talentovaným žákům a studentům uměleckých škol a jejich pedagogům možnost spolupracovat s předními osobnostmi české umělecké scény. Přihlášky pro nadcházející školní rok je možné podávat už jen do 31. března. Program je pro žáky i jejich pedagogy na základě uděleného stipendia zdarma. V novém ročníku se do programu zapojilo šestnáct předních umělců nejen z oblasti klasické hudby, ale i z jiných uměleckých žánrů, konkrétně z tanečního, divadelního a výtvarného oboru. Ti všichni budou po celý školní rok se studenty a jejich pedagogy pracovat.
Plzeňské Divadlo Josefa Kajetána Tyla pořádá soutěžní projekt pro autory nových, původních, dosud neuvedených muzikálů. Přihlášená díla posuzuje a hodnotí odborná porota. Vrcholem je veřejné uvedení nejlépe hodnocených muzikálů. Za rok 2022 uspěla díla Orlando autorské dvojice Pavla Trojana mladšího a Terezy Březinové a Slavík a růže Jana Berky. Představení Orlando bude ve veřejné premiéře uvedeno v sobotu 18. března na Malé scéně DJKT.
Do prvního kola letošní květnové Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro v oboru viola vybrala soutěžní komise čtyřiačtyřicet mladých hudebníků ze sedmnácti zemí. Do Prahy dostalo pozvánku také šestačtyřicet soutěžících v oboru trombon, kteří pocházejí z dvaceti zemí. Komise v oboru viola ve složení Kristina Fialová, Petr Holman, Pavel Nikl, Jan Pěruška a Karel Untermüller na základě zaslaných nahrávek anonymně posuzovala interpretaci skladeb Johanna Sebastiana Bacha a Friedricha Hermanna. V případě trombonu zaslali kandidáti nahrávku své interpretace díla Ferdinanda Davida. Výkony hodnotili Robert Kozánek, Lukáš Moťka, Jiří Novotný, Stanislav Penk a Josef Šimek.
„Dirigování je fascinující, protože přináší radost.“
„Provedení Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův se Orchestr Národního divadla zhostil v Praze v sezóně 2004/2005 skvěle.“
„Stravinského Oidipus Rex je geniální dílo a má v sobě neuvěřitelnou sílu.“
Americký dirigent John Fiore, který působil v mnoha významných světových operních domech a koncertních síních v USA a Evropě, se vrátil v lednu k Orchestru Národního divadla, se kterým nastudoval díla Sergeje Rachmaninova a Igora Stravinského. U příležitosti hostování v Praze poskytl portálu KlasikaPlus.cz exkluzivní rozhovor. Vzpomíná v něm i na newyorskou Rusalku s Gabrielou Beňačkovou nebo na přelomové pražské uvedení Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův v sezóně 2004/2005.
V pondělí 9. ledna ve Velkém sále České národní budovy v New Yorku společně vystoupí violoncellista Tomáš Jamník a houslista Josef Špaček. Akci s hudbou Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Gideona Kleina a Erwina Schulhoffa pořádá České centrum New York ve spolupráci s Generálním konzulátem ČR v New Yorku. Událost souvisí s třicátým výročím vzniku samostatné České republiky a nese název Cesty (Paths) Tomáše Jamníka a Josefa Špačka.
„Slíbil, že se bude hudbě věnovat i nadále a že bude v budoucnosti připraven Staatskapelle Berlin s radostí dirigovat.“
„Všem pochybovačům a kritikům ukázal, že věk a nemoc nemusí být důvodem k tomu, aby se vzdal aktivního hudebního života.“
„Praha Barenboima naposledy zažila na Pražském jaru 2017, kdy s Vídeňskými filharmoniky dirigoval Mou vlast.“
Novoroční koncert orchestru Staatskapelle Berlin s Beethovenovu Devátou symfonií řídil v Deutsche Staatsoper s mimořádným ohlasem Daniel Barenboim. Bylo to po několika měsících nemoci a listopadových osmdesátinách jeho první dirigentské vystoupení. Jen o několik dní později nicméně oznámil, že se k 31. lednu ze zdravotních důvodů vzdává funkce hudebního ředitele divadla na třídě Pod lipami, kterou vykonává od roku 1992.
Asociace hudebních festivalů České republiky se ohlíží za uplynulým rokem a přináší souhrnné statistiky kulturních akcí, které uspořádali její členové. Instituce reprezentuje patnáct významných českých festivalů klasické hudby, které svým programem rozeznívají území celé České republiky a termínem konání naplňují kalendář celého roku, například mezinárodní hudební festivaly Pražské jaro, Dvořákova Praha, Smetanova Litomyšl, Český Krumlov, Harmonia Moraviae a další.
„Pro díla Esy-Pekky Salonena a Johna Adamse nalezl dirigent Santtu-Matias Rouvali s Berlínskými filharmoniky úžasný cit s vnitřní pulsací a strhujícím napětím.“
„Víkingur Ólafsson spojil často svou brilantní techniku, úhozovou i dynamickou kulturu s citem pro překvapivou vřelost a nadhled, který byl oslňující.“
„Santtu-Matias Rouvali pojal Prokofjevovo dílo s nadhledem, závažná místa vyvažoval orchestr lehkostí, pevnost uchopení díla oživily zpěvné melodie.“
Úspěšné koncerty soudobé hudby 20. a 21. století Berlínských filharmoniků na sklonku prosince nabídly posluchačům díla Sergeje Prokofjeva, Johna Adamse a Esy-Pekky Salonena. Po zážitku z jejich provedení se mnozí návštěvníci už začali těšit na druhé Bienále Berlínských filharmoniků, které se koná ve dnech 9. až 26. února 2023 v jejich domovské instituci. Vedle velkých oslav stého výročí narození skladatele Györgye Ligetiho zazní v rámci přehlídky soudobých děl pod taktovkou šéfdirigenta slavného orchestru Kirilla Petrenka i světová premiéra skladby Superorganisms Miroslava Srnky.
Ministr kultury Martin Baxa a ředitel Pražského jara Pavel Trojan podepsali memorandum, které festivalu zaručuje na dobu tří let financování ze státního rozpočtu, a to částkou třiceti milionů korun ročně. Obecně prospěšné společnosti to přináší stabilitu, která podpoří dlouhodobé plánování a dá větší jistotu pro finanční pokrytí ambiciózních programů. „Pro roky 2023 až 2025 jde o důležité gesto – o konkrétní pomoc pro odhady, co si můžeme v dramaturgii a v rozpočtu dovolit. A umožňuje to také sebevědomější jednání se sponzory,“ řekl Pavel Trojan. Podle ministra Baxy je Pražské jaro klíčovým prezentačním bodem České republiky a tedy prioritou. Dosavadní nejisté financování, kdy tento festival soutěžil o peníze v grantovém řízení se všemi ostatními, bylo – jak řekl – v rozporu s jeho významem. Ministr předpokládá, že memorandum bude po třech letech prodlouženo. Obecně prospěšná společnost vznikla v roce 1999. Jejím zakladatelem bylo ministerstvo kultury, které tehdy transformaci Pražského jara ze státní příspěvkové organizace pojalo jako pilotní projekt procesu, dodnes však nedokončeného. Fixní částka třiceti milionů korun, stojící mimo ostatní granty, ale vázaná na stanovené podmínky, řádově odpovídá příspěvkům, které festival získával od státu v posledních letech. Mezinárodní interpretační soutěž Pražské jaro a podzimní Klavírní festival Rudolfa Firkušného, který také pořádá Pražské jaro, zůstávají ve standardním dotačním řízení. Memorandum o spolupráci se týká jen květnového festivalu.
Do interpretační soutěže organizované festivalem Pražské jaro se pro rok 2023 přihlásilo po osmi desítkách mladých violistů a trombonistů z 35 zemí světa. Na základě poslechu nahrávek budou v příštích týdnech vybráni ti, kteří pak přijedou v květnu do české metropole na soutěžní vystoupení. Klání je určeno hudebníkům do 30 let. V oboru viola, uspořádaném ve čtyřiasedmdesátileté historii soutěže poprvé, se jich přihlásilo nejvíce z Číny, Jižní Koreje a USA; v oboru trombon je nejvyšší počet přihlášených z Česka, Polska a Německa. Veřejně přístupná kola soutěže se uskuteční od 7. do 14. května. Třetí kolo oboru viola je naplánováno na sobotu 13. května do Rudolfina, finalisté vystoupí s Filharmonií Hradec Králové za řízení Roberta Kružíka. Trombonisté se utkají ve finále v neděli 14. května v Obecním domě za doprovodu PKF-Prague Philharmonia a dirigenta Ondřeje Vrabce. Předsedou violové poroty bude Francouz Antoine Tamestit, porotě v oboru trombon má předsedat Polák Zdzisław Stolarczyk.
„Po letech zazní Beethovenova Devátá s Ódou na radost, ale nestane se z toho nová tradice.“
„Česká filharmonie vystoupí se dvěma pražskými debutanty. Jsou jimi šestadvacetiletý dirigent Klaus Mäkelä a americký skladatel a dirigent John Adams.“
„Koncert nazvaný již tradičně Debut Pražského jara představí mladou dirigentku Alenu Jelínkovou.“
Láska a hudba jako podtitul a stopy české interpretační školy v zahraničí jako téma, to budou dva z hlavních motivů festivalu Pražské jaro v roce 2023. Mou vlast na úvodním koncertě přednese Orchestr Velšské národní opery z Cardiffu se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Hostovat mají v české metropoli také Essenští filharmonikové s šéfdirigentem Tomášem Netopilem a pak i Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, který kdysi léta vedl Rafael Kubelík. Na dobu od 12. května do 2. června je připraveno více než třicet koncertů.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro zveřejní ve středu 9. listopadu program osmasedmdesátého ročníku. Už nyní jsou ale známé některé novinky. V našem RozhovoruPlus ze září tohoto roku dirigent Tomáš Hanus prozradil, že to bude právě on, kdo s orchestrem Velšské národní opery festival zahájí. Už teď na podzim účinkují také na festivalu Janáček Brno, a to 17. listopadu na koncertě a o den později v opeře, s Věcí Makropulos. Novým ředitelem Pražského jara je od srpna tohoto roku Pavel Trojan, který vystřídal Romana Bělora, a nedávno také vyšla nahrávka Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast, který v roce 2021 na festivalu provedl Václav Luks se svým souborem Collegium 1704.
„Mě hlavně baví ta cesta. Baví mě pracovat na sobě tak, abych se posouvala neustále dál, abych svoje povolání mohla dělat co nejlépe.“
„V současné době je na nás dirigentky upřena záře reflektorů, a až tahle vlna zájmu přejde, věřím, že se to srovná a nebudeme mluvit o pozitivní diskriminaci žen.“
„Nechci, aby mé dirigování vypadalo nacvičeně. Takže se snažím co nejvíce sladit všechny složky dirigování tak, abych to byla já, a ne cvičená opice.“
Dirigentka Alena Jelínková má sympatický životní cíl – dělat svou práci co nejlépe, tak, aby to bavilo ji i posluchače. Její hudební dráha začala ve Valašském Meziříčí, odkud pochází, vedla na Pražskou konzervatoř a Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění a zdaleka nekončí u proslulého pedagoga Johannese Schlaefliho v Curychu, k němuž nastoupila letos v září. Muzikalitou, pracovitostí, smyslem pro humor i nadhledem okouzluje spolupracovníky i návštěvníky koncertních sálů a opavské opery. Upozornila na sebe na letní Ševčíkově akademii v Horažďovicích, spolupracuje s Janáčkovou filharmonií Ostrava a s Pražským filharmonickým sborem... a květnu 2023 ji čeká koncert nazvaný Debut Pražského jara.
Mezinárodní Klavírní festival Rudolfa Firkušného pořádaný Pražským jarem je věnovaný oslavě klavíru a postavě významného českého klavíristy dvacátého století. Jubilejní, desátý ročník v termínu od soboty 5. do soboty 12. listopadu nabídne ve Dvořákově síni Rudolfina od 19:30 hodin čtyři recitály. Letos pozvání přijali klavíristé Leif Ove Andsnes z Norska, Anna Vinnickaja, Ruska žijící v Hamburku, náš Igor Ardašev a jeden z nejvýraznějších žijících představitelů tradice ruské klavírní školy, Grigorij Sokolov.
„Dva přístupy. Tradiční, kterému vyhovuje to, jak se věci dějí v naší současnosti, a netradiční, který je hledačský.“
„Nastudování Václava Lukse je ojedinělým svébytným činem, který staví alternativu ke všem ostatním pojetím a provedením.“
„Odstíny emocí, finesy a jemnosti, koncepce využívající technické a umělecké schopnosti nejlepších moderních symfonických těles, to vše nemá mysl dávat na druhou misku vah.“
Sto čtyřicet let od premiéry a rok a půl od natočení. Takové časové parametry se pojí s nahrávkou Smetanovy Mé vlasti, pořízenou na festivalu Pražské jaro 2021 a vydanou letos na podzim na CD. Datum prvního kompletního uvedení cyklu symfonických básní, 5. listopad 1882, není v tomto případě nadbytečnou informací. Zahajovací koncert festivalu totiž nabídl historicky poučené provedení. Garantoval je dirigent Václav Luks s mezinárodním projektovým ansámblem zastřešeným značkou souboru dobových nástrojů Collegium 1704. Provedení, které pracovalo s odkazem ke starší interpretační praxi a k reálným podmínkám devatenáctého století. Nahrávka tuto uměleckou snahu zřetelně zachycuje.
„Koncert bude při ročním výročí ruské invaze na Ukrajinu zamýšlen jako symbolická bolestná připomínka zbytečného válečného konfliktu.“
„Spolupráce se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu zahrne Vokální symfonii Vladimíra Sommera pro listopadový festival Janáček Brno.“
„Osmaosmdesátou sezónu otevřel sbor s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha při trojím koncertním provedení Dvořákovy Rusalky.“
Pražský filharmonický sbor vedle účinkování s orchestry uspořádá v nadcházející sezoně v Praze také trojici vlastních koncertů. Na prosinec ohlásil Adventní koncert ve Státní opeře, na únor 2023 uvedení Brittenova Válečného requiem a v červnu open air koncert ve Valdštejnské zahradě sestavený z gospelů a spirituálů. Umělecká kontinuita je přitom zajištěna – hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, který vede těleso už patnáct let, podepsal kontrakt na dalších pět let a pětiletou smlouvu má nyní i druhý sbormistr Lukáš Kozubík.
