„Dětský sbor zpíval v čisté a průzračné ryze vokální hudbě s okouzlující technikou echa, které se neslo z balkonu v provedení čtyř sopranistek.“

„Mráček uchvacoval v Mozartovi dokonalou hrou v pavučinovém pianu, nejen ve výškách oscilující na hranici slyšitelnosti, samozřejmou brilantní technikou v prestu a širokým mámivým tónem na struně g.“

„Kaftan vedl rozšířený filharmonický komorní orchestr, za spolupráce perfektně připraveného sboru sbormistrem Lukášem Kozubíkem, s jistotou znalce hudby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.“

V pátek 29. září 2023 se ve Velkém sále paláce Žofín na Slovanském ostrově konal zahajovací koncert 89. sezóny Pražského filharmonického sboru za účasti tří koncertních těles pod vedením německého dirigenta Dirka Kaftana. Vedle velkého smíšeného sboru vystoupil Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu a orchestr PKF – Prague Philharmonia.

Výročí Českého rozhlasu připomene Pražský filharmonický sbor pátečním koncertem, který s tělesem připravil sbormistr Lukáš Kozubík. Svou 89. sezonu zahájí pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana a za doprovodu PKF – Prague Philharmonia. Zazní romantická balada Felixe Mendelssohna-Bartholdyho na text Johanna Wolfganga Goetha První Valpuržina noc. Sólových partů se ujmou altistka Lucie Hilscherová, tenorista Aleš Briscein, barytonista Jiři Brückler a basista Štefan Kocán. V první polovině se představí Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu, který pod vedením sbormistryně Věry Hrdinkové nastuduje Rorando coeli Jana Campana Vodňanského a Tři nokturna Josefa Myslivečka. Houslista a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček, jehož kariéra je od počátku také spojena s Českým rozhlasem, přednese Houslový koncert č. 5 Wolfganga Amadea Mozarta. Koncert se koná v pátek 29. září od půl osmé hodin v Paláci Žofín.

„Pondělí začíná Beethovenovou Devátou symfonií na nahrávce Herberta von Karajana s Berlínskými filharmoniky. Je to nahrávka z roku 1962 a pochází z jeho kompletu všech devíti symfonií, který vešel do dějin gramofonového průmyslu, protože se ho záhy prodalo přes milion kusů.“

„Zvláštní pozornost pravidelně věnuje D-dur nahrávkám ze zdrojů Evropské vysílací unie.“

„Ve 14:54 máte historickou možnost slyšet v archivu rozhlasu léta ukrytou nahrávku Bachova koncertu pro čtyři klavíry, kterou od jednoho z klavírů diriguje Herbert von Karajan a doprovází Česká filharmonie.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 25. září do 1. října?

První český orchestr zahájí svou 128. sezonu třemi koncerty, na nichž zazní program složený výlučně z děl Antonína Dvořáka – předehra V přírodě, Houslový koncert a moll a Osmá symfonie. Koncerty jsou zároveň prologem Roku české hudby 2024. Taktovky se chopí šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie Semjon Byčkov, jenž vkročí již do šesté sezony v čele orchestru. Spolu s ním poprvé vystoupí mladý americko-německý houslista Augustin Hadelich. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina od středy do pátku 27. až 29. září vždy od půl osmé. První koncert bude ve zpožděném přenosu vysílat Česká televize na programu ČT art, třetí koncert bude možné živě sledovat na stanici Mezzo Live.

Jde o jednu z nejkrásnějších, ale také nejnáročnějších partitur kantátového a oratorního repertoáru, říká o Německém rekviem Johannesa Brahmse hlavní sbormistr Pražského filharmonického sboru Lukáš Vasilek. V podcastu portálu KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad hudebními kvalitami i nad textem této výjimečné neliturgické skladby, ale přibližuje rovněž, jak mohou a musejí sboroví zpěváci šetřit silami.

„Německé rekviem napsal Brahms jako povzbuzení pro žijící. Jako vážnou a závažnou hudbu promlouvající svátečním způsobem do každodennosti.“

„Lukáš Vasilek nastudoval se svým sborem jeho part v obrovské dynamické šíři, s mnoha detailními proměnami, s vypracováním skvěle vyznívajících polyfonních struktur, s pozorností k niternosti i ohromujícímu nasazení.“

„Sakari Oramo využil potenciál sboru k velkým plochám, ke strhujícím gradacím, k soustředěně působivým táhlým písním, ke slavnostnímu výrazu i k útěšnému zpěvu o smutku i o radosti naděje.“

Jedna jediná skladba vyplnila hlavní večerní program osmého dne festivalu Dvořákova Praha. Brahmsovo Německé rekviem. Oduševnělé, monumentální i niterné hudební přemítání o životě a smrti – necírkevní, neliturgické, křesťanské, hluboce humanistické, upřímně lidské. Zásadní zásluhu na jeho povznášejícím vyznění má Pražský filharmonický sbor, který měl ve čtvrtek v Rudolfinu, na varhanní empoře nad orchestrem, opravdu hodně práce.

Pražský filharmonický sbor v sezoně 2023/2024 uspořádá stejně jako loni trojici koncertů ve vlastní režii. Zahajovací koncert 29. září, který se koná pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana, se věnuje stému výročí rozhlasového vysílání na českém území. Prosincový Adventní koncert se uskuteční ve dvou termínech na pražském Žofíně a zazní na něm mimo jiné světová premiéra Vánoční kantáty, kterou si Pražský filharmonický sbor objednal u skladatele Jana Ryanta Dřízala. Jarním koncertem s výběrem českých operních árií a sborů se Pražský filharmonický sbor připojí k oslavám nadcházejícího Roku české hudby 2024.

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha začne ve čtvrtek 7. září. Dvořákova síň pražského Rudolfina bude od dvaceti hodin svědkem zahajovacího koncertu již šestnáctého ročníku akce. Její první tóny budou tradičně patřit Violoncellovému koncertu Antonína Dvořáka, který v předvečer výročí skladatelových narozenin přednese sólistka Anastasia Kobekina. Doprovodí ji curyšský Tonhalle-Orchester a jeho šéfdirigent Paavo Järvi, kteří v duchu novodobé tradice provedou v druhé části koncertu Dvořákovu „Novosvětskou“. Pořadatelé v programu vedle díla Antonína Dvořáka vzdávají hold skladbám jeho blízkého přítele Johannesa Brahmse i dalšímu z letošních jubilantů, Sergeji Rachmaninovovi. Nejen prostřednictvím hudby festival připomene Dvořákova génia. Pod názvem „Dvořák Dreams“ nabídne před Rudolfinem po dobu prvního festivalového týdne k zhlédnutí také digitální audiovizuální instalaci.

„Pražská koncertní sezóna dospěla k vrcholnému nezapomenutelnému okamžiku ještě dřív, než doopravdy začala.“

„Dílo vyznělo závažně, vroucně a naléhavě.“

„Vyústění do ztišeného durového projasnění na slovu Amen je dechberoucí i osvobozující.“

Na Pražském hradě zaznělo na mimořádném koncertě ve Vladislavském sále první zářijovou neděli Brittenovo Válečné rekviem. Ve zřetelném účastném kontextu agresivní války vedené Ruskem proti Ukrajině i v souvislosti s oběťmi dvou světových válek zaznělo jako memento i modlitba, výzva i tichá vzpomínka, tedy nadčasově. Nádhernému, jednoznačně protiválečně vyznívajícímu dílu se dostalo vynikajícího provedení. Právě takto se v myslích publika proměňuje moderní hudba v klasiku.

„Program v úterý můžete zahájit Houslovým koncertem Antonína Dvořáka v osobitém pojetí slavné houslistky Anne-Sophie Mutter.“

„Čtvrtek zahájí Ďáblův trylek za doprovodu Vídeňských filharmoniků. V 9:22 provede Daniel Barenboim Beethovenovu Apassionatu.“

„Vzácným hostem víkendové Návštěvy bude violoncellista, pedagog a dlouholetý člen Guarneri tria Marek Jerie. Bude vzpomínat na svá studentská léta – byl spolužák a životní přítel Jiřího Bělohlávka, který také studoval violoncello.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. září?

V neděli 3. září v osmnáct hodin se na deset minut rozezní najednou více než sto pražských zvonů – mezi jinými Týnského chrámu, chrámu sv. Mikuláše nebo katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Zvonění uctí památku válečných obětí a zároveň symbolicky předznamená výjimečný večerní koncert festivalu Prague Sounds na Pražském hradě, na kterém ve Vladislavském sále zazní monumentální Válečné rekviem anglického skladatele Benjamina Brittena. Dílo už ve stejném obsazení zaznělo na konci února u příležitosti jednoho roku trvání války na Ukrajině.

„Zazní nová bravurní nahrávka Smetanova kvartetu Z mého života v podání Pavel Haas Quartetu.“

„Z nabídky Eurorádia nejprve koncert, jehož hlavní protagonistkou je houslistka Julia Fischer a pozoruhodný dirigent mladší generace Cristian Măcelaru.“

„Tentokrát si poslechněte titul, od kterého zná každý předehru, ale málokdo pokračování. Na programu je Rossiniho velká vážná opera Vilém Tell.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 28. srpna do 3. září 2023?

V roce 2024 uplyne dvě stě let od narození českého hudebního skladatele Bedřicha Smetany a zároveň sto čtyřicet let od jeho úmrtí. Národní divadlo moravskoslezské ve spolupráci s Janáčkovou filharmonií Ostrava připomene obě výročí uvedením všech osmi dokončených oper velikána české hudby ve dvou časových blocích: v březnu a květnu 2024. Kompletní operní dílo Bedřicha Smetany ve vlastním nastudování a v Roce české hudby tak nabídne jako jediný operní dům světa.

„Opera Ernani se moc často neuvádí – nejspíš proto, že hudba je velmi konvenční a příběh poměrně naivní.“

„Sbor toho má v Ernanim strašně moc.“

„Nárokům dirigenta Enriqueho Mazzoly někdy není snadné dostát, ale když se to pak povede, má to úžasný švih.“

Pražský filharmonický sbor i letos účinkuje v Bregenzu na tamním letním festivalu. A i letos ho umělecky vede Lukáš Vasilek, už přes patnáct let hlavní sbormistr pražského tělesa. Festival začíná 19. července premiérou díla, do níž je český sbor obsazen, a to Verdiho operou Ernani. A i tomto případě se historie opakuje. Už poněkolikáté sbor zpívá pod vedením italského dirigenta Enriqueho Mazzoly a podruhé ho režíruje nizozemská umělkyně Lotte de Beer. Vedle scénického provedení opery Ernani sbor účinkuje také v hlavní festivalové produkci prováděné na jezerní scéně už druhým rokem, v Madame Butterfly Giacoma Pucciniho.

Jediný letní zájezd letos absolvuje renomované koncertní těleso, Pražský filharmonický sbor, který koncertem Jazzových spirituálů 7. června ve Valdštejnské zahradě v Praze zakončil svou 88. koncertní sezonu. Jeho již tradiční působení v rakouské Břežnici (Bregenz) zahrnuje opětovné účinkování v jezerní produkci Madame Butterfly, jakož i trojí scénické provedení méně známé opery Giuseppe Verdiho, Ernani. V těchto dnech probíhá intenzivní zkoušení zejména druze zmíněné opery, premiéra které se odehraje na úplný úvod celého festivalu Bregenzer Festspiele.

„Dokonale vymodelované, věcnější, přesto působivé a sváteční provedení v tuzemsku milovaného díla, které je v rámci desítek či stovek zhudebnění stejného textu jedinečné a nádherné.“

„Pěvci byli v sólech každý výrazně ´svůj´, přesto působili a zněli dohromady vyrovnaně a krásně.“

„´Festival s geniem loci´, aby byl sám sebou, potřebuje auditorium na zámku jako nenahraditelnou podmínku.“

K festivalu Smetanova Litomyšl tradičně patří hudba českých klasiků a velká vokálně-instrumentální koncertní díla. Tedy i Dvořákova kantáta Stabat Mater, vzácný příklad duchovní tvorby. Váže se textem k velikonočním svátkům, ale zaznít může i kdykoli jindy, zvláště pokud je provedena tak, jak ji připravil dirigent Tomáš Netopil – nikoli jako primárně smuteční skladbu, ale jako kultivovanou, důstojnou, k rozjasněnému konci směřující sváteční a krásnou hudbu.

„Už první vstup sboru a sólistů dal na vědomí, že koncert bude mít nadstandardní interpretační kvalitu.“

„Sólo měla mezzosopranistka Ada Bílková, jejíž temnější barva hlasu, vystupující z lyrické fáze sboru v oddělených zvoláních, byla hypnotizující.“

„Ale sám Dvořák nenechal už z počátku nikoho na pochybách, když řekl: ‚Je to jen duch černošských a indiánských melodií, jejž jsem se snažil reprodukovat ve své nové symfonii. Neupotřebil jsem jediné z oněch melodií.‘“

Valdštejnská zahrada se večer 7. června stala koncertní síní pod širým nebem k provedení mimořádného koncertu Pražského filharmonického sboru. Dvanáct legendárních spirituálů a jeden jako přídavek nastudoval sbor pod vedením Lukáše Vasilka na závěr 88. sezóny. A to po pouhé jediné zkušenosti s fenoménem americké lidové hudby, kterou získal provedením opery Porgy a Bess od Georga Gershwina pod vedením dirigenta Wayna Marshalla.

„Pondělní program poutá pozornost v 13:17 provedením Brahmsova Klavírního koncertu č. 1 d moll s Andrásem Schiffem, který je vyhlášeným znalcem staré hudby.“

„Připravena je vrcholná a vzorová nahrávka Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 e moll Fryderyka Chopina s Krystianem Zimermanem. Ten ji natočil v roce 1999 u příležitosti chopinovského jubilea s vlastním Polským festivalovým orchestrem.“

„Bude víc rusky znít SOČR s českým dirigentem nebo anglický orchestr s italským dirigentem?“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 12. 6. do 18. 6. 2023?

Hudební festival dříve nazývaný Struny podzimu, nyní Prague Sounds pokračuje v tradici mimořádných zářijových koncertů. Loni uskutečnil koncert na hladině Vltavy, letos zve do Vladislavského sálu Pražského hradu, aby zde 3. září uvedl monumentální Válečné rekviem (War Requiem) Benjamina Brittena, ikonické hudební dílo 20. století. Velkolepé protiválečné oratorium zazní v provedení symbolicky propojených orchestrů PKF – Prague Philharmonia, České filharmonie a Kyjevského symfonického orchestru, dále Pražského filharmonického sboru, dětského sboru Radost Praha a mezinárodních sólistů za řízení Lukáše Vasilka.

„Problémem bylo a je, že málokterá skladba, snad jen s výjimkou Novosvětské, by se dala na takto zvýrazněném místě opakovat každý rok. Beethovenova Devátá ano.“

„Emocí, které k hudbě patří primárně a snad i neoddělitelně, bylo během festivalu přítomno dost.“

„O mimořádné otevření festivalu se postaral hned 12. května Orchestr Velšské národní opery z Cardiffu se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Jejich Má vlast byla opravdu Smetanova.“

Po třinácti letech uzavřela Pražské jaro zase jednou Beethovenova Devátá. Lepší završení festivalu, který se během tří týdnů dennodenně pohybuje mezi národním a mezinárodním rozměrem, zatím nikdo nevymyslel. Jaký byl 2. června v Obecním domě poslední večer s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem a Christophem Eschenbachem? A jaký byl celý osmasedmdesátý ročník, který 12. května na stejném místě otevřel Tomáš Hanus s orchestrem Velšské národní opery?