„Je potěšitelné, že v současnosti jsou v České republice velmi dobří producenti; to se výrazně změnilo k lepšímu.“
„V Anglii je televizní a filmový průmysl jeden z nejprogresivnějších.“
„Kultura je důležitá, protože probouzí emoce v našem chladném materialistickém světě.“
Předsedou poroty Mezinárodního hudebního festivalu Zlatá Praha byl letos významný německý režisér a producent Reiner Moritz, výkonný ředitel Poorhouse International v Londýně. V průběhu soutěžní přehlídky jsme se setkali k velkému exkluzivnímu rozhovoru pro portál KlasikuPlus.cz
„Program v úterý můžete zahájit Houslovým koncertem Antonína Dvořáka v osobitém pojetí slavné houslistky Anne-Sophie Mutter.“
„Čtvrtek zahájí Ďáblův trylek za doprovodu Vídeňských filharmoniků. V 9:22 provede Daniel Barenboim Beethovenovu Apassionatu.“
„Vzácným hostem víkendové Návštěvy bude violoncellista, pedagog a dlouholetý člen Guarneri tria Marek Jerie. Bude vzpomínat na svá studentská léta – byl spolužák a životní přítel Jiřího Bělohlávka, který také studoval violoncello.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. září?
„I když se Daniel Barenboim musel ze zdravotních důvodů nastudování této opery vzdát, jeho návrh zůstal součástí dramaturgického plánu.“
„Den po zcela vyprodané premiéře začaly dosud neprodané lístky na zbývající tři představení mizet jako sníh na slunci.“
„Nepřestanu, dokud tuto operu nedostanu na pódium MET!"
Dva významné rakouské operní festivaly přispěly zásadním způsobem ke zvýšení povědomí o Bohuslavu Martinů jako mezinárodním klasikovi operní hudby 20. století. Tím prvním byl v roce 1999 festival Bregenzer Festspiele, na kterém zazněla ve světové premiéře první verze opery Řecké pašije, a to v koprodukci s londýnskou Královskou operou, kde projekt získal v roce 2001 Cenu Laurence Oliviera za nejlepší novou operní inscenaci uplynulého roku. Definitivní razítko k tomuto průlomu dala inscenace druhé verze Řeckých pašijí na letošním ročníku Salcburského festivalu.
Salcburský festival má na programu čtyři představení opery Řecké pašije od Bohuslava Martinů, a to v druhé verzi díla uvedené poprvé v Curychu v roce 1961. Po dnešní premiéře se inscenace hraje ještě 18., 22. a 27. srpna. Jejími tvůrci jsou režisér Simon Stone, britská scénografka Lizzie Clachan a dirigent Maxime Pascal. Mladý francouzský umělec, držitel ceny Young Conductors Award z festivalu v Salcbursku z roku 2014, se v mezinárodním měřítku stále výrazněji profiluje jako zasvěcený interpret hudby dvacátého století a nejnovější hudební tvorby. Jde teď o jeho první operu v prostorách tamní Felsenreitschule.
„Samotná idea spojit sedmačtyřicetiletého Hardinga jako oceňovaného interpreta Mahlerovy hudby s tímto „mahlerovským orchestrem“ z Mnichova zavdala značným očekáváním.“
„Hráčské schopnosti orchestru a jeho hmatatelný zvuk podtrhly Hardingovo vynikající pražské provedení.“
„Slyšeli jsme energické, řezané pojetí, které se ale nikterak neztrácelo v patosu a jehož snahou bylo podat „Sedmou“ co nejvíce srozumitelně.“
Daniel Harding potvrdil pověst mahlerovského specialisty, když ve středu 24. května s velkým úspěchem předložil pražskojarnímu publiku vytříbené provedení Mahlerovy sedmé symfonie „Pražské“, dovedené do úplného detailu.
„Jedním z nejoddanějších příznivců sboru byl Václav Trojan, kterého veřejnost zná hlavně z loutkových filmů Jiřího Trnky. Spolupráce s Jiřím Trnkou ve Starých pověstech českých, Princovi Bajajovi, Špalíčku a dalších byla další doménou našeho sboru.“
„Někdy jsem si vyčítal, že mám až moc velké, možná přehnané, nároky, a že jsem neúprosný; ve výsledku vidím, že to nebylo zbytečné.“
„Ale pozor, to za Kühna nebylo! Jeho založení jednak dětského sboru a potom založení sboru dospělých, to bylo světové unikum. On byl sám zpěvák a žádný sbormistr nedovedl to, co dovedl Kühn: Naučit amatérské pěvce profesionálnímu pěveckému projevu.“
Právě dnes, 9. května, slaví narozeniny jedna z našich nejvýznačnějších osobností v oboru sborového zpěvu, zejména dětského, Jiří Chvála. Tři dny po jubilantových devadesátých narozeninách se v Dvořákově síni pražského Rudolfina uskuteční výroční koncert k založení Kühnova dětského sboru. Sbormistra i sbor spojuje číslovka devadesát. „Koncert je k výročí sboru, svoje narozeniny se snažím tutlat,“ říká neobyčejně vitální a noblesní pán, notně bilancující i vděčně vzpomínající na zakladatele sboru, Jana Kühna.
„Hlavní blok věnovaný interpretům letošního Pražského jara ovšem začíná ve středu od 20:00.“
„Mladší dvojče Beethovenovy „Deváté“ zazní v pondělí v 22:41. Jedná se o Symfonii č. 2 „Chvalozpěv“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, která vznikla na zakázku v roce 1840 u příležitosti 400. výročí vynálezu knihtisku Johannem Gutenbergem.“
„Víkendové dopoledne s českými mistry, kteří dosáhli světového věhlasu: Leopold Koželuh, Jan K. Vaňhal, Pavel a Antonín Vraničtí, Jan V. H. Voříšek.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 8. 5. do 14. 5. 2023?
Historii mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro od jeho počátku až po poslední dva „covidové ročníky“ 2020 a 2021 sleduje nová kniha nazvaná 75 let Pražského jara editorky Svatavy Barančicové. Nejpodrobněji, coby určité navázání na předchozí publikaci Antonína Matznera 60 Pražských jar, se kolektiv autorů věnuje posledním patnácti ročníkům festivalu, které popisuje kronikářským stylem. Autoři však šli ještě dál než 75 let zpět. V kapitole Předjaří odkrývají první zárodky májových festivalů v devatenáctém století.
„Vlajkovou lodí, s těmi nejvýznamnějšími událostmi, bude i nadále Koncertní řada A v Rudolfinu.“
„Hostem bude rovněž vycházející hvězda Oscar Jockel, vítěz dirigentské soutěže Berlínských filharmoniků.“
„PKF–Prague Philharmonia se intenzivně angažuje v oblasti hudebního vzdělávání dětí. Začala pořádat koncerty pro děti a rodiče už v roce 1999, jako první orchestr v České republice.“
Orchestr PKF - Prague Philharmonia, založený v roce 1994 dirigentem Jiřím Bělohlávkem, chystá příští koncertní sezónu jako jubilejní třicátou. Šéfdirigent Emmanuel Villaume proto v programech propojí českou hudbu a špičkové mezinárodní interprety. Vedle devíti hlavních orchestrálních koncertů jsou na dobu od podzimu 2023 do jara 2024 naplánovány i cykly komorní a soudobé hudby a koncerty pro děti. Již nyní, 25. dubna, začíná však další ročník exkluzivní donátorské řady Lobkowicz abonmá.
„Věděli jste, že první učitel hudby Antonína Dvořáka, pomocný učitel a regenschori ve Zlonicích Antonín Liehman, byl docela pilným skladatelem?“
„Opera Dianin strom od Vicente Martína y Soler na libreto da Ponteho měla premiéru v roce 1787. Pokud se s ní chcete seznámit, musíte si na ni vyhradit noční čas.“
„Úplnou raritou jsou skladby, jejichž autory jsou dva naši slavní dirigenti: cyklus pro klavír Skizzy složil Václav Talich a další klavírní cyklus s názvem Náladové obrázky je od Václava Smetáčka.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 2. do 8. ledna 2023...?
Sedláčkovo kvarteto vystoupí ve čtvrtek 15. prosince v třeboňském divadle J. K. Tyla. V rámci zimních abonentních koncertů zazní díla Rafaela Kubelíka nebo Alexandra Porfirjeviče Borodina a ve světové premiéře Smyčcový kvartet č. 7 od Jiřího Temla, který se osobně zúčastní. Během večera zazní i skladby připomínající blížící se Vánoce.
Jakub Hrůša, šéfdirigent Bamberských symfoniků a hlavní hostující dirigent České filharmonie, se v září 2025 stane hudebním ředitelem Královské opery v Londýně. Převezme funkci od Antonia Pappana, který odchází v roce 2024, kdy završí v čele Royal Opera House Covent Garden dvaadvacet let. Hrůša je v těchto týdnech v Česku. Ve čtvrtek diriguje Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně a na 2. listopadu připravuje pro festival Janáček Brno inscenaci tvořenou operou Z mrtvého domu a Glagolskou mší.
„Léta budování repertoáru a dobrého jména souboru vynesla Sedláčkovu kvartetu velmi slušné renomé.“
„Ve shodě se svým zaměřením na hudbu nedávné a přítomné současnosti zahájilo Sedláčkovo kvarteto svůj program Smyčcovým kvartetem č. 6 Rafaela Kubelíka.“
„Sedláčkovo kvarteto předvedlo plnokrevné hraní s přesvědčivým nasazením a filigránsky vyvedenou partiturou.“
Zahájení nedělního koncertu festivalu Dvořákova Praha v klášteře svaté Anežky v Praze na Starém Městě – psalo se 18. září – doprovázela průtrž mračen. Pěší návštěvníci dostali tedy nejprve sprchu, ale poté rozhodně velmi dobrý zážitek. Sedláčkovo kvarteto zvolilo skladby Rafaela Kubelíka a Martina Wiesnera, jehož Jubilace zazněla ve světové premiéře, a do kolekce souhrnného provedení Dvořákových kvartetů přispělo jeho Smyčcovým kvartetem a moll, op. 12.
Zahajovacím koncertem v Galerii Podbrdského muzea v Rožmitále pod Třemšínem začíná dnes, v pátek 16. září, od 19 hodin pátý ročník Festivalu Jakuba Jana Ryby. Rybův festival letos nabídne hudbu laureáta skladatelské soutěže Jakuba Jana Ryby a osm na sebe navazujících koncertů vokálně-instrumentální, symfonické a komorní hudby, ve kterých se představí renomovaní i mladí umělci. Koncerty budou letos prozářeny světelnými objekty Jana Kindla, které ještě umocní atmosféru festivalového dění. Festival potrvá až do konce září.
Mezinárodní hudební Festival Pražské jaro má nového ředitele. Romana Bělora ve funkci vystřídá jeho dosavadní zástupce Pavel Trojan. Na včerejším zasedání ho jmenovala správní rada festivalu. Funkce se ujme 1. srpna. Rada zároveň zvolila Romana Bělora za svého člena, takže se bude v rámci její činnosti na řízení společnosti i nadále podílet.
„Zvolit si pro vstupní část koncertu Schubertovu Osmou symfonii h moll je jistě skvělý dramaturgický tah. Jedná se o dílo mimořádné v celém symfonickém světě po Beethovenovi.“
„Klavírista Miroslav Sekera disponuje bravurní klavírní technikou, naprostým nadhledem nad technickou nesnadností obtížného partu.“
„Bravo Radku Baborákovi a celému Západočeskému symfonickému orchestru za vydařenou sezónu.“
V pátek 3. června zažil sál Casina v Mariánských Lázních krásný koncert Západočeského symfonického orchestru s jeho šéfem Radkem Baborákem. Atraktivní program zahrnoval díla epochy romantismu – Franze Schuberta, Franze Liszta a Gustava Mahlera. Nedokončená 8. symfonie h moll Schubertova je zajisté jednou z nejpopulárnějších symfonií světové literatury. Pro Lisztův virtuózní První klavírní koncert Es dur pozval Radek Baborák znamenitého sólistu, klavíristu Miroslava Sekeru, kterého zdobí krom mnoha jiných cen také první cena z Chopinovy soutěže v Mariánských Lázních. Večer vhodně doplnila kompozice Totenfeier od Gustava Mahlera. Koncert de facto zakončil první sezónu v historii ZSO, kdy šéfovské žezlo převzal v Mariánských Lázních vynikající světový hornista a výborný dirigent Radek Baborák. Je tedy možnost se spolu s reflexí koncertu poohlédnout za končícím prvním rokem působení nového šéfa orchestru.
„Elektrizujícím způsobem připomněl prostřednictvím zřídkakdy slýchané impresionistické hudební básně Pan kompoziční odkaz Vítězslava Nováka.“
„Gerhild Romberger dala provedení Korngoldových písní určující parametry zdrženlivým a nepřepínaným projevem, klidným, pěkně zabarveným, rozvíjejícím se na dlouhých tónech do skutečné krásy.“
„Petr Popelka po celý večer gesty a pohledy inspirovaně vybízel hráče orchestru k osobní angažovanosti, tvaroval hudební proud tempy a barvami a posunoval hudební děj.“
Petr Popelka bude od září šéfdirigentem rozhlasových symfoniků. Na Pražském jaru nicméně vystoupil se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, se kterým připravil velmi neoposlouchaný program z děl Rafaela Kubelíka, Ericha Wolfganga Korngolda a Vítězslava Nováka. Pracovali společně takovým způsobem, že se nedělní festivalový večer v Obecním domě stal jedním ze zřetelných, i když neokázalých vrcholů celého třítýdenního programu.
Festival Pražské jaro se blíží ke svému konci. Dnešní sobota je na etapy věnována souboru Klangforum Wien, který se věnuje současné hudbě. Jejich projekty jsou přehledně uvedeny zde. V neděli 29. května dopoledne zahrají Svatolukášský komorní orchestr, houslista Leoš Čepický a varhaník Aleš Bárta v křečovickém kostele svatého Lukáše, a to se vzpomínkou na výročí úmrtí skladatele Josefa Suka, a večer v Obecním domě vystoupí altistka Gerhild Romberger s FOK a dirigentem Petrem Popelkou. Hned v pondělí přednese v Rudolfinu bachovské violoncellové suity Alban Gerhardt, v úterý tam vystoupí orchestr Les Siècles s dirigentem François-Xavierem Rothem, který ve středu 1. června v Obecním domě povede Gürzenich-Orchester Köln. Kostel svatých Šimona a Judy bude ve čtvrtek 2. června místem mimořádného koncertu PJ, kde se představí Kyjevští sólisté, a Smetanova síň Obecního domu bude v pátek 3. června hostit orchestr Wiener Philharmoniker s dirigentem Andrisem Nelsonsem, aby za letošním festivalem udělali uměleckou tečku.
„Díky šéfovství v Bamberku (který se nachází vlastně v bezprostřední blízkosti Bayreuthu – bamberská policejní auta nosí bayreuthské SPZky!) jsem ale k Wagnerově hudbě ´přičichl´ opakovaně a autenticky.“
„Z Bayreuthu se mi již ozvali, tak mě to potěšilo, i když to k ničemu konkrétnímu zatím z časových příčin nevedlo.“
„Vzpomínám na Jiřího Bělohlávka, který opakovaně pravil, že jeho dirigentský život se dělí na dvě části: na dobu ´před Tristanem´ a ´po Tristanovi´.“
V Královské opeře Covent Garden v Londýně má dnes premiéru Wagnerův Lohengrin v nastudování dirigenta Jakuba Hrůši, který tam už debutoval v roce 2018 nastudováním Bizetovy opery Carmen. Během sedmi večerů se představí Brandon Jovanovich jako Lohengrin, Jennifer Davis jako Elsa, Craig Colclough jako Telramund a v roli Ortrud se alternují Anna Smirnova a Maida Hundeling. Režii má David Alden. Jakub Hrůša, poprvé dirigující některou kompletní Wagnerovu operu, považuje tuto příležitost za zcela zásadní umělecký posun, navíc na tak prestižní scéně, kde navíc svého času, mezi lety 1955 až 1958, šéfoval i Rafael Kubelík. Pro portál KlasikaPlus.cz zformuloval k premiéře své wagnerovské vyznání.
„Přestože nikdo nemohl tušit, že se od rybníku Vajgar jednou natrvalo přesune k ústí řeky Hudson, o jeho směřování k hudbě bylo jasno poměrně brzy.“
„V MET byl na roztrhání. Korepetoval, zkoušel s orchestrem, vedl smíšený pěvecký sbor a tu a tam dirigoval.“
„Přirozeně, že nebyl jediný, kdo od nás touto zámořskou ‚Mekkou opery‘ prošel; nikdo se ale nemůže pochlubit tím, že tam setrval neskutečné tři dekády.“
Druhá část seriálu Až na konec světa se věnuje Kurtu Adlerovi, který se jako sbormistr, dirigent i hudební publicista prosadil za hranicemi rodného státu: v Berlíně, Kyjevě, Stalingradu a nakonec na neskutečných třicet let v Metropolitní opeře v New Yorku. Jeho rodným krajem přitom byly jižní Čechy a do Spojených států zavčas unikl jen díky dobrému odhadu situace, což mu jako synovi židovských rodičů patrně zachránilo život.
