06

„Se stylem Jiřího Bělohlávka dennodenně konfrontováni.“

„V případě mého recitálu je základ ve francouzské hudbě, která se zároveň vine jako červená nit celým šéfovským obdobím Emmanuela Villauma u PKF.“

„V triu někdy bývá debata citově zabarvenější. Ale to je zdravé a vždycky se dohodneme.“

Jan Fišer, koncertní mistr PKF — Prague Philharmonia, je jedním z nejvýraznějších houslistů mladé generace. Vztah k hudbě a houslím získal v rodině a ve folklorním prostředí. Po absolvování Pražské konzervatoře studoval v USA na Carnegie Melon University, kde byl žákem Andrese Cárdenese. Vystupuje sólově doma i v zahraničí, kromě svého domovského orchestru spolupracuje s dalšími předními hudebními tělesy, věnuje se i komorní hudbě. S klavíristou Ivo Kahánkem a violoncellistou Tomášem Jamníkem založili před patnácti lety Dvořákovo trio. S PKF, Dvořákovým triem i jako sólista projezdil Jan Fišer kus světa, účinkoval na prestižních světových pódiích a festivalech. Věnuje se také dirigování, ale vnímá to, jak říká, spíš jako logické pokračování pozice koncertního mistra. A v pondělí má v rámci sezóny PKF svůj recitál.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
j

„Inscenace není dílem, je pouze jeho interpretací. Dílo je vždy partitura.“

„Mám rád, když hudba vzniká v kolektivu a když se lidé navzájem inspirují. Ten kvas je pro mě živnou půdou!“

„Myslím, že v dnešních dnech už s největší pravděpodobností neobjevíme skladatele, za kterým by zůstaly hluboké brázdy.“

Pyšní se tím, že ho celou LŠU nedonutili zpívat. Dnes je šéfkorepetitorem Národního divadla a při práci s kolegy samozřejmě musí zpívat denně. Kromě toho je Zdeněk Klauda klavírista, flétnista, skladatel, dirigent a hudební manažer. Právě v těchto dnech probíhá Festival Jakuba Jana Ryby, který spoluzaložil a stará se o jeho dramaturgii, stejně tak jako o málo známý, zato bohatý odkaz tohoto pro většinu „autora jedné skladby“. Také vystupuje se svým orchestrem L´Armonia Terrena. A KlasicePlus přiznal, že si hudbu pustí i po náročném pracovním dni.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 18 kvě 2019 13:12

„Pomeranče“ v Národním

laska-ke-trem-pom-23

„Orchestr hrál první večer Prokofjevovu sršatou hudbu, vyžadující hodně energie a neméně tolik přesnosti, opravdu skvěle.“

„Radim Vizváry našel rovnováhu mezi tušenou absurdní ztřeštěností, legrací a zábavností a hrůzostrašnou pohádkovostí.“

„Ze tří princezen ukrytých v plodech přežije sice jen jedna a ještě je na přechodnou chvíli proměněna v krysu, ale nakonec se vše v dobré obrátí. A nebo ne natrvalo…?“

Tři obrovské prsy, dvě mrtvé princezny a jeden uzdravený princ, to je základní materiál operní taškařice Láska ke třem pomerančům - pohádky, v níž je všechno naruby a která s odřenýma ušima dopadne tak nějak dobře. Sto let staré operní dílo Sergeje Prokofjeva teprve podruhé ve své historii teď nastudoval soubor pražského Národního divadla. Příjemně rozverná inscenace měla ve čtvrtek docela úspěšnou premiéru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSC6853

„Jsem přesvědčen, že takový zábavný, kouzelný a magický večer, jaký chystáme, lidé rádi přijmou.“

„Čeká mě můj první operní Wagner, měl jsem své první dirigentské setkání s Brucknerovými symfoniemi…“

„Musel jsem se naučit, že způsoby komunikace jsou v Německu odlišné od těch britských.“

V pražském Národním divadle vrcholí přípravy na čtvrteční premiéru Prokofjevovy opery Láska ke třem pomerančům. Uskuteční se v rámci festivalu Pražské jaro. Inscenaci připravili režisér Radim Vizváry, scénograf Boris Kudlička a dirigent Christopher Ward. Osmatřicetiletý umělec s evropskou působností, generální hudební ředitel německého města Cáchy a šéf tamního symfonického orchestru byl v Praze na stejné scéně už loni v lednu podepsán pod premiérou Brittenovy opery Billy Budd. Ta se na repertoár k několika představením vrátí zase na konci příští sezóny. Portálu KlasikaPlus odpovídal Christopher Ward na otázky týkající se Sergeje Prokofjeva a spolupráce s Vizvárym, ale i pocitů Brita na evropském kontinentě.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pomerance-foto

„V tomto světě představ, iluze a kouzel se vyobrazují základní až archetypální vztahy mezi lidmi.“

„Jde o kosmopolitní dílo: podle italské předlohy v ruské úpravě na francouzský text a pro americké publikum.“

„Pomeranče budou ztvárněné jako ženská ňadra – jako symbol ženství, který v inscenaci hledáme.“

100 let od vzniku a pár dní po výročí narození skladatele – Národní divadlo v Praze chystá premiéru opery Láska ke třem pomerančům Sergeje Prokofjeva, která patří k jeho nejslavnějším a nejúspěšnějším dílům. Prokofjev by právě dnes, 27. dubna, oslavil 128 let, i když některé prameny uvádějí jako možné datum jeho narození i 23. duben 1891.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
190327CFBernonMorkBockovawebres14cPetraHajska

„Cellista, velký obdivovatel Rostropoviče, se vyznačuje velice intenzivním vibratem a širokým zvukem. Jeho idol by byl pravděpodobně spokojen.“

„Salonenův epický opus byl technickým oříškem pro sólistu, zvukového technika, dirigenta a všechny členy České filharmonie.“

„Čas na zkouškách pravděpodobně patřil zejména Salonenovi a není se čemu divit. Práce dirigenta, sólisty i orchestru na tomto díle přinesla své ovoce.“

Mozart a Prokofjev a mezi nimi pouhé tři roky stará kompozice. To je abonentní program, který Česká filharmonie s mladým britským dirigentem Benem Gernonem prezentuje po středeční premiéře ještě dnes a v pátek. Esa-Pekka Salonen a jeho Violoncellový koncert hraný Trulsem Mørkem je před přestávkou velkým zážitkem: zvukově nesmírně bohatou skladbou využívající orchestr jako jeden velký ansámbl sólistů - skladbou mnoha impulsů, skladbou fascinující.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
190314CFBraunerVodickahires18cPetraHajska

„Po Stravinském přišlo to, kvůli čemu řada posluchačů ten večer vážila cestu do Rudolfina – Prokofjevův 2. houslový koncert.“

„Vodička je rozený sólista. Prokázal virtuozitu, muzikálnost… a také charisma.“

„Tomáš Brauner i vše vynahradil v Sinfoniettě La Jolla od Bohuslava Martinů.“

Na koncertech abonentní řady C se třikrát po sobě představili Česká filharmonie s Tomášem Braunerem a jako sólista v Prokofjevově Druhém houslovém koncertu Jiří Vodička. Přitažlivá byla navíc i dramaturgie, i když Haydn mezi Stravinským, Prokofjevem a Martinů působil jako pěst na oko, pro někoho možná úder na solar plexus. Následující hodnocení je psáno z pátečního koncertu 15. března.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1-d7734

3 z vás právě vyhrávají dvojice vstupenek na koncert konaný v pátek 15. března v pražském Rudolfinu.

Česká filharmonie má nový abonentní cyklus C. V jeho březnovém dílu diváky provedou dirigent Tomáš Brauner a houslista Jiří Vodička jiskřivým spojením klasiky s modernou. Na programu je Concerto Es dur „Dumbarton Oaks“ Igora Stravinského, Koncert pro housle a orchestr č. 2 g moll Sergeje Prokofjeva, Symfonie č. 22 Es dur „Filozof“ Josepha Haydna a Sinfonietta La Jolla pro klavír a komorní orchestr Bohuslava Martinů.

Ptali jsme se: Na jaký nástroj (z jaké dílny) hraje Jiří Vodička
Správná odpověď je: Joseph Gagliano 1774

Vstupenky vyhrávají:
Karolína Kocnová, Praha 14
Ištvan Matejča, Liberec
Barbora Grymová, Úhonice

GRATULUJEME!

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
pátek, 08 březen 2019 08:20

Live stream slavnostní baletní premiéry

52300359101567429141852022058536146610159616o

„Taneční zpracování Shakespearova dramatu je velmi oblíbené a mnozí proslulí choreografové vytvořili během 20. století legendární inscenace hrané dodnes.“

„Příběh se v pojetí brněnského baletu neodehrává v historických kulisách ani v kostýmech renesanční Verony, přesto inscenátoři dodávají, že ctí Shakespeara i jeho hlavní motiv.“

„Romeo a Julie patří ke svým skupinám, ale zároveň z nich vyčnívají. Cítí, že jejich společný svět je jiný, nikoliv totalitní a konfrontační.“

Dvojí výročí v Národním divadle Brno - 30. prosince 1938, tedy před osmdesáti lety, měl v Brně světovou premiéru balet Romeo a Julie v choreografii legendy brněnského baletu Iva Váni Psoty. A 5. března uplynulo 66 let od smrti Sergeje Prokfjeva, jeho autora. Prokofjev ale zemřel ve stejný den jako Stalin. Zprávy o skladatelově smrti, pohřeb a nekrology tak musely zůstat ve stínu velkého diktátora. Dnes se jeho jméno rozletí do celého světa. NdB přichystalo k oběma výročím slavnostní premiéru nového baletu Romeo a Julie v Janáčkově divadle a bude ji zároveň přenášet LIVE na stránce www.romeoajulie80.cz/live

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1-d7734

Soutěžte s Českou filharmonií o 3 dvojice vstupenek na koncert konaný v pátek 15. března v pražském Rudolfinu.

Česká filharmonie má nový abonentní cyklus C. V jeho březnovém dílu diváky provedou dirigent Tomáš Brauner a houslista Jiří Vodička jiskřivým spojením klasiky s modernou. Na programu je Concerto Es dur „Dumbarton Oaks“ Igora Stravinského, Koncert pro housle a orchestr č. 2 g moll Sergeje Prokofjeva, Symfonie č. 22 Es dur „Filozof“ Josepha Haydna a Sinfonietta La Jolla pro klavír a komorní orchestr Bohuslava Martinů.

Soutěžní otázka: Na jaký nástroj (z jaké dílny) hraje Jiří Vodička

Odpovědi posílejte na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jako předmět zprávy uveďte: VODIČKA a nezapomeňte napsat i váš telefon a adresu.

Výherce vylosujeme ve čtvrtek 14. března 2019.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
42686561101567162851785358925566434843557888n

„Od samého začiatku bolo fascinujúce sledovať najrôznejšie nuansy hry Viedenských filharmonikov.“

„Pri prechodoch do mäkkého piana som sa vždy až prekvapila, aké plné a sýte vlastne boli miesta vo vyššej dynamike.“

„Dirigent symfóniu neprezentoval ako patetický, expresívne tragický kus. Oveľa viac bola v jeho podaní zamyslením.“

Druhý abonentný koncert Viedenskej filharmónie by celkom právom mohol niesť podtitul „ruský“. Okrem autora všetkých čísel programu Sergeja Prokofjeva totiž z tejto krajiny pochádzali aj obaja hlavní protagonisti. Pred filharmonikov sa postavil legendárny Valerij Gergiev, sólového partu v klavírnom koncerte sa ujal Denis Macujev. Pochopiteľne som teda očakávala veľmi kvalitný a autentický zážitok. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus

veb-Garmisch-P6110578„Vyvést hudbu z olympijské haly a z kongresového centra do okolní alpské přírody.“

„Sázka na přírodu vyšla, přitáhla nové publikum.“

„Vrcholem byly dva koncerty pod širým nebem na nádvoří kláštera.“

„Historický čin - zařazení Sinfonietty, která na festivalu zazněla poprvé.“

„Odvaha změnit zaběhnuté pořádky ve velmi tradičním prostředí.“

Leoš Janáček a Richard Strauss, historizující Brno a krávy na alpských loukách, koncertní fraky a bavorské dirndly, Romeo s Julií a Zarathustra … ne, nezbláznila jsem se letošním vedrem, jen se snažím dát dohromady dojmy z jednoho festivalu.

Zveřejněno v OsobnostPlus