Národní festival Smetanova Litomyšl, který bude ústředním místem oslav dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany, uvede u příležitosti jubilea svého nejslavnějšího rodáka všechny jeho opery. Stane se tak poprvé v jednom ročníku v téměř osmdesátileté historii festivalu. Dalším z dramaturgických vrcholů 66. ročníku je galakoncert britsko-italského tenoristy Freddieho De Tommasa.

Pražský filharmonický sbor v sezoně 2023/2024 uspořádá stejně jako loni trojici koncertů ve vlastní režii. Zahajovací koncert 29. září, který se koná pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana, se věnuje stému výročí rozhlasového vysílání na českém území. Prosincový Adventní koncert se uskuteční ve dvou termínech na pražském Žofíně a zazní na něm mimo jiné světová premiéra Vánoční kantáty, kterou si Pražský filharmonický sbor objednal u skladatele Jana Ryanta Dřízala. Jarním koncertem s výběrem českých operních árií a sborů se Pražský filharmonický sbor připojí k oslavám nadcházejícího Roku české hudby 2024.

Kroměříž bude opět po roce hostit mladé talenty. O víkendu 25. až 27. srpna zde začne v pořadí šestý ročník Stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART. Pro nadcházející školní rok se v roli mentorů angažuje šestnáct osobností české umělecké scény, které společně předají své cenné zkušenosti téměř třem stům stipendistů z třiašedesáti ZUŠ ze všech krajů České republiky.

V roce 2024 uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany, hudebního skladatele, který položil základy české hudby a v širším kontextu i české kultury. Ministr kultury Martin Baxa proto vládě dne 11. července 2023 předložil záměr programu „Smetana 200“ v rámci Roku české hudby 2024, který vláda schválila. Základním cílem programu je oslava osobnosti Bedřicha Smetany a jeho díla, šíření povědomí o jeho hudbě v České republice i zahraničí a v této souvislosti i propagace obrazu České republiky jakožto země s obrovským hudebním a kulturním potenciálem. Program spojí projekty napříč kulturní sférou a bude podněcovat spolupráci a oslovovat co nejširší část veřejnosti prostřednictvím široké škály kulturních projektů od hudebních událostí až po podporu edukačních programů a zájmových aktivit. Bližší informace o připravovaném dění předložilo tiskové oddělení Ministerstva kultury.

„Podtitul připravovaného 66. ročníku Smetanovy Litomyšle zní Naše vlast.“

„Festival chce příští rok uvést kompletní jevištní dílo Bedřicha Smetany.“

„Chtěl bych, aby se z festivalu, ale i z celého města Litomyšle stalo evropské kulturní centrum.“

Smetanova Litomyšl se má v Roce české hudby 2024 konat od 7. června po čtyři týdny. Národní festival, jehož 65. ročník tuto neděli uzavřel Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK programem nazvaným „Ciao, Italia!“, přinese napřesrok mimo jiné cyklus všech oper Bedřicha Smetany. V roce dvoustého jubilea litomyšlského rodáka bude sestaven z inscenací několika divadel. Festival je podstatnou součástí celonárodního projektu Smetana200, který chce iniciovat spolupráci napříč kulturní sférou a má rovněž za cíl propagovat Českou republiku jako zemi s obrovským hudebním a kulturním potenciálem.

„Vojtěch Stříteský je zárukou umělecké kvality a přiměřené zábavy. Ani letos nezklamal.“

„Posluchači vykoupili vstupenky přesto, že nevěděli, na co jdou.“

„Překvapením, důstojným a hodnotným, byl Vojtěch Dyk v roli zpěváka.“

Život je jen náhoda, přizvukovalo tisícihlavé auditorium protagonistům sobotního galakoncertu Smetanovy Litomyšle, kteří na pódiu uzavírali více než tříhodinový program chytlavou a moudrou písničkou od Voskovce, Wericha a Ježka. „Když zlaté rybky vyletí nad mraky, pak porozumíš, že je život jak voda, kterou láska ve víno promění, láska že je náhoda a bez ní štěstí není…“ Končil tak koncert nazvaný Čtyřicet let za scénou, koncert „plný překvapení“, kterým publikum obdaroval umělecký ředitel a dramaturg Vojtěch Stříteský, spojený s festivalem skutečně už čtyři desetiletí.

„Kyzlinkovo vedení symfonické roviny programu akcentovalo výrazně, opravdu vědomě a záměrně nízké dynamiky a neokázalý citlivý výraz.“

„Kristine Opolais přece jen nemá k dispozici výrazové rozpětí tak široké, aby byla skutečně nenapodobitelnou a nezapomenutelnou.“

„V případě Ramóna Vargase už trochu opatrnější zpívání, vedené nikoli do krajnosti a na doraz. Na délku kariéry však vlastně stav hlasu i výkon hodný obdivu.“

Dvouhodinový program s jediným přídavkem, jmény hvězdný, ve výsledku uspokojivý, takový byl operní koncert na Smetanově Litomyšli. V pátek byli jeho protagonisty ve Festivalové hale sopranistka Kristine Opolais a tenorista Ramón Vargas, ozdobou však byl po celý večer orchestr PKF — Prague Philharmonia s dirigentem Jaroslavem Kyzlinkem.

V Litomyšli začíná letní festival pro malé i velké akordeonisty z celé republiky, jejich učitele, rodiče i širokou veřejnost. Letos se koná od 30. června do 5. července. Nabídne celkem čtyři koncerty s tím, že dva z nich se realizují ve spolupráci s projektem Festivalové zahrady právě vrcholícího festivalu Smetanova Litomyšl. Akordeonové léto navíc organizuje také interpretační kurzy v kategoriích sólisté, komorní hudba a hra v orchestru. Lektory jsou Antonín Dvořák, Petr Zámečník, Jakub Jedlinský a Radek Škeřík.

„Mozart je člověk, se kterým by devadesát procent muzikantů rádo zašlo na večeři nebo na skleničku vína.“

„Beethoven je přemostění dob.“

„Richard Strauss je pro mě osobou dovršitele.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl pro poslední červnový čtvrtek nastudoval Radek Baborák se svým tělesem Česká Sinfonietta symfonickou báseň Tak pravil Zarathustra od Richarda Strausse, Beethovenovu Osmou symfonii a Schumannův Koncertní kus pro čtyři lesní rohy a orchestr. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad interpretovanými díly a nad svým nástrojem, nad odkazem hudebních klasiků i nad dirigováním. Koncert řídí, ale je v něm také sólistou. I když bere taktovku do ruky stále častěji, nástroj na hřebík pověsit nehodlá. Profesi hudebníka přirovnává ve svých sedmačtyřiceti k hokeji: i zralý muzikant, stejně jako Jaromír Jágr, má radost, když si může zahrát, říká a usmívá se – ale ani on už se třeba nepouští do úplně všech soubojů u mantinelů…

„Sopranistka Veronika Rovná obdařila Mařenku především zdravou rázností jadrného hlasu a energického projevu.“

„Skvělý byl Vašek v podání Václava Čížka – s odzbrojující dětinskostí nesmělý a naivní, herecky naprosto přesvědčivý.“

„Kecal běduje, jak se nechal napálit, medvěd, padající z provaziště, se doslova „utrh“, Vašek přibíhající v kožešině udělá rodině klasicky ostudu… a ´dobrá věc se podařila´.“

Ostravský operní soubor, každoroční host Smetanovy Litomyšle, přivezl letos na festival svou loňskou inscenaci Prodané nevěsty. V tuzemsku mimořádně milované dílo zaznělo pod taktovkou mladého dirigenta Jiřího Habarta velmi živě a životně. Režie Jiřího Nekvasila ruku v ruce se scénou Daniela Dvořáka dodává opeře v inscenaci Národního divadla moravskoslezského diváckou přístupnost i humor, ale především nadsázku.

„Publikum potřebuje ´slyšet´ ne pouze ušima: lidé musí umět zavřít oči a nechat se přenést do jiné éry nebo na místo, které si vyberou, kde se mohou vzrušovat a radovat…“

„Artikulace a srozumitelnost textu je zásadní pro všechna období... od šestnáctého do devatenáctého století.“

„Je správné informovat veřejnost i o méně ´slavných´ autorech, kteří přitom ve srovnání s populárnějšími jmény často jsou stejně důležití a neméně fantastičtí.“

Na programu sobotního odpoledního koncertu italské sopranistky Roberty Mameli a souboru Collegium Marianum, který se zaměřuje na hudbu 17. a 18. století, jsou na festivalu Smetanova Litomyšl barokní skladatelé Antonio Vivaldi, Georg Friedrich Händel a František Jiránek. Sólistka se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vyznává z lásky ke starší hudbě, včetně Mozartovy tvorby, zamýšlí se nad vládou italštiny v evropské hudbě té doby, vyzdvihuje důležitost srozumitelnosti textu při zpěvu a porovnává jednotlivé autory. A prozrazuje, co je pro ni největším zadostiučiněním.

„Že jsme se shodli se Smetanovou Litomyšlí na Smetanovi a jeho operách jako na našem společném zájmu, potřebě a lásce, je pochopitelné!“

„Prodaná nevěsta je jednou z nejlepších komických oper světové operní literatury všech dob.“

„Smetana se obecně, s výjimkou Prodané nevěsty, hraje poslední tři dekády velmi málo. I to chce náš cyklus v roce 2024 změnit.“

Ve Festivalové hale, která letos nahrazuje letní auditorium v zámeckém nádvoří, se ve středu odehraje na Smetanově Litomyšli pohostinské představení operního souboru Národního divadla moravskoslezského. Prodaná nevěsta, kterou Ostravané přivážejí, měla premiéru loni v prosinci. Ředitel divadla a režisér inscenace Jiří Nekvasil v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz bilancuje každoroční spolupráci s festivalem, přibližuje své vidění Smetanovy nejznámější opery a uvažuje rovněž nad dvoustým výročím narození skladatele v roce 2024 s plánovaným ostravským jarním Smetanovským operním cyklem.

„Leonskaja potvrdila pověst klasické hráčky, která nenabízí žádnou interpretační senzaci, ale poctivě řemeslo.“

„Souznění mezi sólistkou, dirigentem a orchestrem bylo skvělé a potvrzovalo dlouhodobou úspěšnou spolupráci.“

„Davies pojal Dvořáka bez přílišné líbeznosti. Zdůraznil tím ještě více závažnost kompozice, ale nedosahoval toho využitím masivního zvuku a na úkor rytmické artikulace.“

Smetanova Litomyšl uzavřela druhý festivalový týden navýsost klasickým koncertním programem. Filharmonie Brno v čele s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem provedla v neděli večer ve Festivalové hale Brahmsův Druhý klavírní koncert a Dvořákovu Sedmou symfonii. Za klavír usedla legendární rusko-rakouská pianistka Elisabeth Leonskaja, která zahrála Brahmse nesmírně sugestivně a technicky bravurně a zařadila se po bok dosavadním vrcholům festivalu.

„Fialovo dílo bylo od prvních tónů kontrabasů mísících se s celestou a tubulárními zvony až do posledního jakoby skomírajícího zvuku violy doslova nabité dramatičností, obrovskou tenzí a těmi nejhlubšími city a emocemi.“

„Kristina Fialová je ve svém projevu navenek velmi uměřená. Neplýtvá pohybem, přemrštěnými gesty ani mimikou… Veškerou energii i prožívání skladby jako by soustředila jen do nástroje.“

„Robert Kružík dokázal dovést posluchače k pozitivnímu zjištění, že i současná klasická hudba může být zajímavá, přitažlivá, poslouchatelná a přístupná. A to je zjištění mimořádně povzbudivé.“

Víkendový program festivalu Smetanova Litomyšl nás zavedl dvakrát na stejné místo. Dějištěm dalších z koncertů, které jsme si už na začátku roku pečlivě vybrali, byl tentokrát piaristický chrám Nalezení sv. Kříže, prostor vpravdě nadčasový, místo, kde si podává ruku baroko s moderním uměním. V sobotu a v neděli to neplatilo jen o architektuře a výtvarné či vizuální tvorbě, ale i o hudbě.

„Je vždycky dobré, když se vám věc podaří dostat do tvaru, který přibližně chcete, a pak si říct: Co takhle odejít dřív, než mě budou vynášet nohama napřed?‘“

„Pětaosmdesát hudebníků plus dalších patnáct lidí – to je malá fabrika a trochu pytel blech.“

„Jako ředitel nemáte čas myslet na čas.“

Dlouholetý ředitel Filharmonie Hradec Králové Václav Derner k 30. červnu odchází z funkce a činí tak z vlastního rozhodnutí po dosažení důchodového věku a nikoli s vypršením mandátu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, co vše se během jeho funkčního období podařilo a jakým způsobem do jeho éry zasáhla epidemie koronaviru. Dále hovoří mimo jiné o Hudebním fóru Hradec Králové, platformě k provádění soudobých orchestrálních děl mezinárodního renomé, u jejíhož zrodu stál. Nástupce doktora Dernera, absolventa Matematicko-fyzikální fakulty UK, je už jmenován a je jím Vladimír Šrámek, dosavadní manažer orchestru.

Dirigentu Robertu Kružíkovi patřily v sobotu na festivalu Smetanova Litomyšl dva závažné programy. Odpoledne koncert k osmdesátinám sbormistra a skladatele Petra Fialy, večer Verdiho opera Otello. Oba řídil se svou charakteristickou zdrženlivou noblesou a spolehlivou přesností, oba měly výrazné hudební kvality a po zásluze pěkný ohlas.

Koncertní písně jsou a zůstávají drahokamem. Je potřeba je interpretovat zasvěceně a poslouchat pozorně, jinak nedávají smysl. Jsou hudební poezií, svátečním okamžikem, vzácností. Basista Jan Martiník jim právě takto rozumí. Svým recitálem, na kterém se podílel u klavíru David Mareček, byl proto právem neokázalou ozdobou programu Smetanovy Litomyšle.

Ke Smetanově Litomyšli už neoddělitelně patří operní programy v Nových Hradech. Rokokový zámeček držený po léta v soukromém vlastnictví Magdou a Petrem Kučerovými, zachráněný před zkázou a neustále dál a dál zvelebovaný, nabízí nepřenositelnou atmosféru příjemného večera stráveného v krásném prostředí, s požitky pro tělo i ducha. Letos se hrály dvě drobnější opery – Pergolesiho Služka paní a Loosova Česká opera o komínku zedníky laškovně nakřivo postaveném, rozverné opusy z poloviny osmnáctého století. Režisérka Magdalena Švecová jim dodala kouzlo roztomilých hrátek přesně odpovídajících hudbě. Poslední z pěti večerů je ten dnešní, sobotní.

Jaroslav Ježek jako autor písní pro Osvobozené divadlo a občas i pro někoho jiného. To je téma nové hudební show, kterou chystají Melody Makers na listopad do pražské Lucerny a která měla ve středu premiéru na Smetanově Litomyšli. Ještě se tam jednou opakuje. Je vcelku jedno, kdo to celé vymyslel, kdo je hlavní a kdo host, jak se o tom v jednu chvíli na oko vedla na pódiu vtipná pře. Ondřej Havelka a Adam Plachetka se střídají, vzájemně si mezi písněmi nahrávají a hodně také zpívají spolu, doprovázející muzikanti září v sólech i jako kapela. Je to hudebně víc než dobré a je to i zábavné.