Komorní cyklus Hudba bez hranic 2023, který pořádá spolek České kořeny, pokračuje ve svém patnáctém ročníku. V úterý 4. dubna v barokním refektáři kláštera dominikánů na Praze 1 od půl osmé večer vystoupí první hornistka Symfonického orchestru Českého rozhlasu Jana Švadlenková se smyčcovým souborem Martinů Strings Prague pod vedením Jaroslava Šonského. Koncertem budou připomenuti dva čeští hudebníci, kteří opustili svoji vlast a které ve své době obdivovala celá Evropa. Josef Mysliveček a Jan Václav Stich. Zazní však i hudba Mozartova a Brittenova.
„Mimořádně přesvědčivá byla její výstavba gradací v sekvenčních pasážích, dramatická byla taktéž její práce s pauzami.“
„Již nyní mají vskutku co nabídnout a u každého je jisté, že se posune dál. Užijme si tedy jejich představení ve chvíli, kdy je ještě takto snadno přístupné.“
„Extrémní pochopení pro plastické a dynamické vyklenutí složitých melodických linek provázelo jasné odlišování různých hudebních vrstev, které dohromady utvářely mimořádně procítěný celek.“
V sobotu 1. dubna 2023 se v Koncertním sálu Pražské konzervatoře konal koncert laureátů, v pořadí již 16. mezinárodní soutěžní přehlídky Mladý klavír Pražské konzervatoře. Pět mimořádně nadaných klavíristů (Adéla Mužíková, Leon Koval, Adam Znamirovský, Semjon Yakimov, Klára Skalková) přineslo svým posluchačům široký a rozmanitý program. Mladý klavír Pražské konzervatoře je mezinárodní soutěž, určená pro klavíristy ve věku 12 až 18 let, kteří již za sebou mají výrazné úspěchy. Jejím cílem je právě podpora velmi nadaných klavíristů v počátcích jejich umělecké dráhy. Nejlepší účastníci získají, a to bez udání pořadí, titul Laureát mladého klavíru, popřípadě se uděluje hlavní cena Talent mladého klavíru.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK si na velikonoční čas připravil speciální festivalovou přehlídku komorních i orchestrálních koncertů. Přivítá zahraniční hosty i ryze české soubory. Vrcholem bude premiéra scénického zpracování Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha v režii Matěje Formana. Velikonoční festival Pražských symfoniků se bude konat ve Smetanově síni Obecního domu a kostele svatých Šimona a Judy od soboty 1. do neděle 9. dubna.
„I když existují snímky Matoušových pašijí s velkými sbory, vybíráme originální snímek Paula McCreeshe, ve kterém zpívá sborové scény jen osm zpěváků.“
„Jasné velikonoční téma má také víkendová Návštěva u evangelické farářky Anny Pokorné.“
„Ve středečním programu nelze přehlédnout záznam pondělního koncertu SOČRu a jeden z nejodvážnějších dramaturgických počinů nového šéfdirigenta Patra Popelky – ojedinělé provedení 1. dějství opery Tristan a Isolda Richarda Wagnera.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 3. do 9. dubna 2023?
„Harmonie brněnských filharmoniků je oktet, který je sestavený z dechových nástrojů a jeho duší je soloklarinetista Emil Drápela. Toto uskupení bývalo v minulosti velmi oblíbeným a mnozí skladatelé pro něho psali hudbu, na kterou jsme dnes již postupně zapomněli.“
„Soubor se vyznačuje zejména dokonalou souhrou a perfektní profesionální interpretací, vystupuje od roku 1993 a věnuje se především nahrávání. Za vznikem souboru stojí CD projekt „Arcibiskupský zámek v Kroměříži - poklady hudebního archivu.“
„Skladba Viktora Kalabise Jarní píšťalky, op. 50 pro dechový oktet je svěží a razantní hudba, disonantní a přesto sdělná, s pozitivním nábojem, překvapila a navodila otázku, proč je skladatel tak málo na českých i moravských pódiích uváděn.“
Večery komorních koncertů zaznívají v brněnském Besedním domě pravidelně díky Spolku přátel hudby, který působí při Filharmonii Brno. V letošní jubilejní 25. sezóně byl večer, který se konal 28. března 2023, věnován souboru Harmonie brněnských filharmoniků. Ti ve svém programu vzpomněli českého skladatele Viktora Kalabise a jeho 100. výročí narození, uvedením dechového oktetu Jarní píšťalky. Dalším vzpomenutým oslavencem byl Antonio Casimir Cartellieri, od jehož narození uplynulo letos 250 let a soubor zahrál českou premiéru Divertimenta F dur č. 2, „Alla casacca“. Koncert uvedla Pathia in Es Karla Dietterse z Diettersdorfu a uzavřela Serenáda č. 11 Es dur KV 375 Wolfganga Amadea Mozarta.
„Nebylo tak těžké turistu k Bertramce navigovat, těžší bylo mu vysvětlit, že objekt je uzavřen a v havarijním stavu.“
„Nicméně že se Bertramka stane ostudou Prahy, Ministerstva kultury a vlastně nás všech, jsem nečekal.“
„Nejde o obyčejný dům v „horní-dolní“, ale o významnou vilu, která má být památníkem na Mozartův pobyt v Praze.“
Patrně každému v Praze se někdy stane, že ho turista osloví s dotazem na cestu k Národnímu divadlu, Národnímu muzeu, Starému židovskému hřbitovu, na Vyšehrad apod. Zažili jsme to asi všichni. A všichni jsme většinou turistům z ciziny rádi cestu ke kýženému objektu ukázali. I mně se nedávno stalo, že jsem byl zastaven jedním turistou s manželkou, který se mě ptal na cestu k Bertramce, vile, kde kdysi pobýval slavný skladatel Wolfgang Amadeus Mozart. Nebylo tak těžké turistu navigovat, ale těžší už bylo mu vysvětlit, že objekt je uzavřen a v havarijním stavu. Onen turista, po další konverzaci se ukázalo, že je to vysokoškolský profesor z Frankfurtu nad Mohanem, mi sdělil, že v Praze byl již před léty a že mu tehdy přátelé řekli, aby se nepokoušel Bertramku navštívit, že je zavřená z důvodu rekonstrukce. To bylo asi před deseti lety, nemohl si vzpomenout přesně na rok. Nicméně pan profesor nedokázal pochopit, proč tak významný objekt může být tak dlouho znepřístupněn veřejnosti. Je to podobné, jako kdyby v Salcburku uzavřeli a nechali chátrat Mozartův rodný dům.
Sopranistka Olga Jelínková, která od loňské sezóny působí v souboru Lipské opery, ztvární roli Kleopatry v premiéře Händelovy opery Giulio Cesare in Egitto. Ta je na programu 1. dubna v hudebním nastudování argentinského dirigenta a multiinstrumentalisty Rubéna Dubrovského, jenž se soustředí zejména na operní díla Händela a Mozarta. Režijně se inscenace ujal Ital Damiano Michieletto, který na sebe upozornil v Londýně, Moskvě, Miláně či Salcburku a do Opery Lipsko se vrací po působivém nastudování Stravinského Života prostopášníka. Moderní pojetí známého antického příběhu dotvoří scéna z dílny Paola Fantiniho a kostýmy vycházející z návrhu Agostina Cavalcy. V Lipsku vsadili pouze na jedno obsazení v čele se dvěma kontratenoristy. Roli Césara nastudoval Yuriy Mynenko, Rémy Brès se zhostí partu Kleopatřina bratra Ptolemaia. „Pěvecky je part Kleopatry velice efektní, obsahuje osm árií,“ uvádí Olga Jelínková a dodává: „lipská verze je oproti původní o něco zkrácená, o to víc si může interpret improvizačně se svými výstupy pohrát. Taková hudební hra je nejen zábavná, ale také velice prospěšná hlasu.“ Do konce sezóny je v plánu sedm repríz. Kromě Kleopatry se Olga Jelínková v této sezoně v Lipsku představí i v titulní roli Undine v Lortzingově stejnojmenné opeře, jako Donna Anna v Mozartově Donu Giovannim nebo Violetta Valéry ve Verdiho La traviatě.
„Idomeneo bývá považován za skladatelovu první mistrovskou operu. A vskutku je to dílo v mnohém nové, nejen v Mozartově tvorbě samotné, ale i v kontextu evropského operního vývoje.“
„Inscenace je dílem skotského režiséra Davida McVicara, hudebně operu nastudoval a řídil pravidelný spolupracovník divadla Sir Simon Rattle. Inscenace se dá označit jako klasická, hraje se na prázdné scéně, které vévodí zavěšená lebka. Režisér děj opery nikam nepřekládá ani nepřekrucuje vztahy mezi jednotlivými postavami.“
„U Magdaleny Kožené jsme mohli obdivovat její mimořádné herecké nasazení v roli Idomeneova syna, který svého otce miluje a ctí a který miluje i svou Illii.“
Poslední premiérou v berlínské Státní opeře Pod lipami, uskutečněnou 19. března, byla opera Wolfganga Amadea Mozarta Idomeneo, celým názvem Idomeneo, Re di Creta (Idomeneus, král krétský). Mozart ji napsal v roce 1780 jako svou desátou dokončenou operu (před ním vznikly i fragmenty oper Thamos nebo Zaida), po něm následovalo dalších sedm dokončených oper. Idomeneo totiž bývá považován za skladatelovu první mistrovskou operu. Za inscenací stojí režisér David McVicar a dirigent Sir Simon Rattle, v jedné z hlavních rolí účinkuje Magdalena Kožená.
„Východiskem bylo realizovat operu historicky, v době, ve které se děj odehrává, kterou evokují krásné rokokové obrazy na horizontu scény a přitom vnést do vizuálu prostor a vzlet moderní doby.“
„Režie Barrieho Kosky dostává prostor pracovat s pěvci a nakládá s nimi jako s činoherci, a přestože respektuje jejich technické potřeby při zpěvu, nijak je nešetří. Pohybové kreace jsou vtipné a překvapivé, někdy i akrobatické a vždy vyvolávají úsměv.“
„Hudebního nastudování se ujal hudební ředitel Vídeňské státní opery, dirigent Philippe Jordan, který se ujal i partu Hammerklavieru. Jeho pojetí Mozartovy hudby vychází z moderního temporytmického cítění, dává dílu švih a esprit a dbá na barevnost a plastičnost zvuku orchestru.“
Vídeňská státní opera přivedla do svého repertoáru novou premiéru opery Wolfganga Amadea Mozarta Figarova svatba. Premiéra se uskutečnila 11. března 2023 a inscenace je od počátku v repertoáru nasazovaná frekventovaně. Je primárně určena mladému publiku a recenzované představení se uskutečnilo v neděli 19. března v odpoledním čase. Orchestr Vídeňské státní opery řídil jeho hudební ředitel Philippe Jordan, který se ujal i partu Hammerklavieru, režijně inscenaci připravil Barrie Kosky na scéně Rufuse Didwiszuse a v kostýmech Victorie Behr, sbor Vídeňské státní opery připravil Martin Schebesta. Sólisty byli mladí umělci, kteří překvapovali nejen svým pěveckým, ale i hereckým mistrovstvím a nadšením. André Schuen jako hrabě Almaviva, Hanna Elizabeth Müller jako Hraběnka, Maria Nazarova jako Susanna, Peter Kellner v roli Figara a Patrizia Nolz jako Cherubino, to byli pěvci, kteří přikovávali publikum do sedadel nádhernými a technicky bezchybně ovládanými hlasy.
„Dobrý muzikant si to prostě chtěl „rozdat“ s ostatními, ukázat, co umí, blýsknout se před publikem.“
„Opis byl nalezen dlouho po Mozartově smrti, v roce 1869 jako anonymní, ale muzikology byl identifikován jako nepochybná Mozartova skladba, jen flétna byla nahrazena klarinetem.“
„Jaroslav Krček píše hudbu s nezaměnitelným charismatem, ať již upravuje lidové písně nebo vytváří původní kompozice.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 27. 3. do 2. 4. 2023?
Orchestr Akademičtí komorní sólisté pod vedením dirigenta Václava Dlaska chystá koncert na pátek 24. března. Zazní ikonické dílo klarinetové literatury, Mozartův Koncert A dur, kterého se jako sólistka ujme Kateřina Škardová. Program jinak zahájí předehra Ruy Blas Felixe Mendelssohna - Bartholdyho psaná na motivy literární předlohy Victora Huga a uzavře Symfonie č. 3 „Rýnská“ Roberta Schumanna. Koncert začíná v půl osmé večer a koná se v Sále Martinů na pražské AMU.
„Pod vedením Zbyňka Müllera, působícího úsporně bez větších gest, vytvořili zkušení členové dechové sekce Kramářovou Partitou adekvátní atmosféru.“
„Igor Ardašev a Michal Mašek jdou sice každý svou vlastní interpretační cestou, tentokrát však v Mozartově dvojkoncertu působili jako dvojice, jejíž souhra přesvědčila absolutní dokonalostí.“
„Zařazení Koncertní předehry op. 17 Václava Jindřicha Veita lze pokládat za významnou událost.“
Skladby z období klasicismu i raného romantismu tvořily program březnových abonentních koncertů Komorní filharmonie Pardubice, připravených pod taktovkou dirigenta Zbyňka Müllera. Pořadatelé lákali především na Mozartův Koncert pro dva klavíry a orchestr Es dur. Pozoruhodné však rovněž bylo zařazení Partity Františka Vincence Kramáře a především uvedení Koncertní předehry Václava Jindřicha Veita, jehož dílo se v současné době takřka neprovozuje. Večer, konaný 20. března 2023 v Domě hudby, jenž si vyžádal vzhledem k přestavbám pódia hned dvě přestávky, následně vyvrcholil Čtvrtou symfonií Franze Schuberta.
„Z díla Václava Jana Stamice přednesla Anna Sysová Koncert pro klarinet a orchestr B dur. Sólistka zaujala nejen brilantní technikou, ale rovněž i promyšlenou dynamickou stavbou, ve které si zejména v první a druhé větě, včetně jejich krátkých kadencí, mohla v akusticky příznivém prostředí pohrávat s jemnými pianissimy. Ve třetí větě uplatnila plnější tón, což koneckonců lépe vyhovovalo i doprovodnému tělesu.“
„Ačkoliv je hudba jednoho z Bachových synů úzce spjata s jeho dlouholetým berlínským působením, uvedená skladba je jednou ze šesti symfonií, vzniklých po jeho odchodu do Hamburku (1767). V pojetí mladých interpretů vyzněla tato třívětá symfonie přesvědčivě. Hráči dobře podpořili strhující dynamismus, ale i jisté harmonické a modulační napětí této kompozice.“
„Jistě by se dalo spekulovat o volbě tempa menuetu či o menší robustnosti provedení. Je-li však skladba hrána technicky brilantně a s muzikantskou vervou, jsou jakékoliv poznámky zbytečné.“
Smetanovské dny, největší plzeňský hudební festival, již tradičně situovaný na počátek předjaří, prodělal za třiačtyřicet let své existence mnoho proměn, úzce souvisejících s představami a dramaturgickými záměry měnících se pořadatelů. Zatímco zastánci monotematického zaměření na Smetanovu osobnost striktně požadovali zaměřit se pouze na dílo zakladatele české hudby, jiní volali po širším dobovém kontextu, tedy hudbě 19. století, což ostatně odpovídalo i tradici proslulých plzeňských vědeckých sympozií, která festivalu každoročně udávala svá témata. Nejinak tomu bylo i letos. Vedle tématu sympozia „Léta putování: Lidé na cestě v dlouhém 19. století,“ se v programové brožuře festivalu objevilo i široce pojaté „Bedřich Smetana a související odkazy“, tedy téma, pod které se v podstatě dá schovat úplně všechno. Nevím však, zda pozvaní účinkující o vyhlášeném tématu vědí, zda se mu snaží svým repertoárem přizpůsobit.
„Sbor nesezpíváte do určité podoby za rok či za dva, je tu důležitá kontinuita a dlouhodobá, trpělivá, stabilní práce. Člověk musí myslet pozitivně, s vizí do budoucna. Dokud se zpívá, je dobře!“
„Napsal jsem vokálně-instrumentální kompozici pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr, Stabat mater, na liturgický text. V rámci mého jubilea ji budou uvádět české symfonické orchestry, samozřejmě s Českým filharmonickým sborem Brno.“
„Běžně jsou skladby na toto téma zpracovány pro pěvecký kvartet, sbor a orchestr. Já jsem eliminoval sólovou pěveckou složku a nahradil ji sólovou violou. Viola je tedy Mater Dolorosa, která dojímá svým nářkem a zpěvem, ale je meditativní, ne koncertantní.“
Český filharmonický sbor Brno založil Petr Fiala před 33 lety a dokázal ho vypracovat na přední české a evropské těleso. Přitom byl schopen si najít čas i na komponování a mnohé skladby vznikly právě pro jeho sbor. Letos 25. března slaví skladatel a sbormistr 80. narozeniny a k jubileu bude 22. a 26. března ve Zlíně a v Brně uvedeno v premiéře jeho nové dílo – Stabat mater. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Petr Fiala hledí dopředu i bilancuje a především podrobněji přibližuje svou novou skladbu s velikonočním textem.
Ve středu 15. března se bude v bratislavské Redutě konat koncert cyklu Junior, tedy pro mládež. Představí se Symfonický orchestr Vysoké školy múzických umění pod taktovkou polského dirigenta Marcina Sompolińského. Další den je pak zajímavý koncert v Košicích, sólistkou tam bude Češka Kristina Fialová.
„Přítomnost je mostem od minulosti do budoucnosti a staré vzory nám mohou být v mnohém užiteční. Kdo nezná své předky, jako by žil ve vzduchoprázdnu."
„Pojem neoklasicismus se poprvé objevil ve výtvarném umění a architektuře, ale zdomácněl i v hudbě."
„Maurice Ravel, významná osobnost francouzského impresionismu, se jako řidič aktivně účastnil první světové války, a její hrůzy a smrt jeho kamarádů jej ovlivnily na celý život."
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. 3. do 19. 3. 2023?
„Sonáta jako celek vyzněla až symfonicky s nepotíráním potřebných beethovenovských kontrastů.“
„Závěrečná čtvrtá věta ve formě rondo Allegro assai byla interpretována doslova fantasticky.“
„Ardašev výborně vystihl jakýkoli náznak Schumannovy polyfonní práce.“
Igor Ardašev je v této sezóně rezidenčním sólistou Plzeňské filharmonie. Ta pořádá festival Smetanovské dny v Plzni, které právě probíhají. Ardašev proto dostal příležitost se představit i v sólovém recitálu, ve kterém oslnil téměř plný sál posluchačů plzeňského Domu hudby.
Česká filharmonie oznamuje změnu. Z osobních důvodů musel zrušit svůj debut šéfdirigent Skotského komorního orchestru a žádaný host mnoha světových těles Maxim Jemeljanyčev, který měl poprvé vést tuzemský první orchestr teď od středy do pátku, od 8. do 10. března. Místo něj zaskočí v nezměněném programu dvaatřicetiletý český dirigent Robert Kružík. Zazní skladby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, W. A. Mozarta a Ludwiga van Beethovena. V jeho Čtvrtém klavírním koncertu vystoupí jako sólista dvaadvacetiletý pianista izraelského původu Tom Borrow.
Odborné poroty jednotlivých uměleckých oborů rozhodly o nominacích na cenu Jihočeská Thálie za rok 2022. Vítězové budou vyhlášeni během slavnostního večera v pátek 31. března, který v letošním roce nese podtitul Choreografie pro každého. Celý večer roztančí soubor baletu Jihočeského divadla choreografií tanečníků z uskupení Dekkadancers Štěpána Pechara a Ondřeje Vinkláta. Vyhlášení doprovodí i živá hudba. Součástí akce bude již tradičně Divácká cena za nejlepší inscenaci roku 2022 a cena Českého rozhlasu za rozhlasové herectví. Vítězové Jihočeské Thálie za rok 2022 dostanou finanční odměnu od Nadačního fondu Jihočeského divadla.
