„Programová skladba obou koncertů nezapřela Güttlera coby vášnivého badatele, který na základě svých archivních rešerší, bohatých hráčských zkušeností a enormních znalostí širokého repertoáru porovnává a nachází souvislosti i tam, kde bychom je zprvu nečekali.“

„Vokální či instrumentální kompozice zazněly v úpravách pro žesťové nástroje. Güttler si s velkou erudicí zdařile pohrává s jejich kombinacemi, v nichž v zájmu výsledného homogenního a měkkého zvuku uplatňuje trubku, corno di caccia, lesní roh, altový, tenorový a basový pozoun, tubu a tympány.“

„Výtečnou schopnost orientace v oblasti vokální hudby nakonec pánové prokázali i svými pěveckými výkony ve dvou závěrečných adventních písních.“

Na dvou odpoledních koncertech v klášterní bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Evangelisty v hornofalckém Waldassenu ohlásil známý německý trumpetista Ludwig Güttler konec své koncertní kariéry. První koncert jím vedeného drážďanského komorního ansámblu žesťových nástrojů se odehrál v sobotu 26. 11. vpředvečer adventu, druhý pak následující den u příležitosti první adventní neděle. V obou případech byla bazilika do posledních míst vyprodána.

Orchestrální, komorní a sólový hráč, virtuóz na barokní trubku a corno di caccia, dirigent, aranžér, pedagog, člen mezinárodních porot, nositel mnoha domácích i zahraničních ocenění Ludwig Güttler oslaví příští rok osmdesátiny. Krušnohorský rodák (*1943 Sosa u Eibenstocku), absolvent lipské Hudební a divadelní akademie Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, zůstal až na krátkou epizodu v Halle a četná zahraniční turné po celý život věrný Sasku. V Lipsku založil žesťový soubor Bach-Collegium, v Drážďanech komorní orchestr Virtuosi Saxonie. Svým bádáním obohatil povědomí o hudbě pěstované na drážďanském dvoře v průběhu 18. století, svými aktivitami pak podnítil rekonstrukci drážďanského luterského chrámu Frauenkirche. Jeho hra je zaznamenána na padesáti CD nahrávkách.

Programová skladba obou koncertů ve Waldsassenu (navštívila jsem první z nich) nezapřela Güttlera coby vášnivého badatele, který na základě svých archivních rešerší, bohatých hráčských zkušeností a enormních znalostí širokého repertoáru porovnává a nachází souvislosti i tam, kde bychom je zprvu nečekali. Hodinu a půl trvající program rozčlenil do šesti částí – partit, vyplněných nerozměrnými kompozicemi, vzniklými převážně v období renesance a baroka. Tyto kratší segmenty hrané v různém obsazení žesťových nástrojů možná neuspokojily posluchače bažícího po nepřerušeném toku hudby větších celků, na druhé straně naopak vzbuzovaly zvědavost těch, kteří jsou – podobně jak je tomu právě u Güttlera – navíc i badatelského zaměření.

Každá z partit se odehrála pod názvem adventní písně povětšinou německé provenience. První z nich, známý luteránský chorál první adventní neděle Nun komm der Heiden Heiland jsme zaslechli mimo jiné v kompozicích Andrease Raselia, Friedricha Wilhelma Rachowa, Johanna Crügera či Wilhelma Friedemanna Bacha.

Píseň Paula Gerhardta Wie soll ich dich empfangen, uvozující druhou část, prozradila zajímavé souvislosti s tvorbou Antonia Vivaldiho, Lodovica Grossi da Viadana či Ludwiga van Beethovena.

Zajímavý složitý vývoj prodělala další německá adventní píseň z roku 1826, pro niž si autor textu Heinrich Ranke zvolil Händelovu melodii, která poprvé zazněla ve skladatelově oratoriu Joshua (1747), podruhé pak v Judovi Makabejském. Úpravu této verze si Güttler také zvolil pro její prezentaci. Tento v pořadí třetí oddíl doplnil vlastní kompozicí pro tympány a slavnostní dvousborovou verzí Praetoriovy In dulci jubilo, díla ze sbírky Polyhymnia caduceatrix et Panegyrica.

V další části uvozené písní Kommet iht Hirten zazněla v Güttlerově čtyřsouborovém provedení s průvodem tympánů česká koleda Nesem vám noviny, kterou v roce 1864 uvedl ve své sbírce Prostonárodní české písně a říkadla Karel Jaromír Erben. Tento fakt nebyl v programu zmíněn, píseň zde byla označena jako anonym sahající svým původem do středověku. Posluchačským zážitkem byly v této části skladby benátských Gabrieliů – Andreova dvousborová Quem vidistis pastores a Giovanniho třísborová Canzona XVI, obě správně pojaté prostorově s rozmístěním hráčů v prostorách rozlehlé baziliky.

Původně dvousloková vánoční píseň neznámého skladatele ze 16. století Es ist ein Ros entsprungen se v hudební historii tradovala v mnoha textových variantách a hudebních úpravách. V programu zazněla jako Praetoriova Sinfonie v úpravě pro sólovou trubku a čtyři pozouny, dále jako chorál ze šestého dílu Musae Sioniae téhož autora. V provedení čtyř pozounů následoval kánon Melchiora Vulpia, posléze pak Pavana pro čtyři corni da caccia, lesní roh, čtyři pozouny a basovou tubu anglického skladatele Williama Bradeho.

V poslední šestí části nesoucí název Lutherovy vánoční písně Vom Himmel hoch, da komm ich her zazněly nejčastěji v mnoha instrumentálních úpravách Praetoriovy skladby, byl však připomenut i Johannes Eccard a transkripcí varhanní verze Johann Sebastian Bach.

Jak jsem již naznačila, výše uvedené kompozice, ať již vokální, či instrumentální, zazněly v úpravách pro žesťové nástroje a podle potřeby i s průvodem tympánů. Güttler si s velkou erudicí zdařile pohrává s jejich kombinacemi, v nichž v zájmu výsledného homogenního zvuku uplatňuje trubku, corno di caccia, lesní roh, altový, tenorový a basový pozoun, tubu a tympány. Své kolegy většinou dirigoval, sám se jako hráč zapojil do několika skladeb. V provedení Johanna Clemense, Thomase Scheibeho, Christopha Reicheho, Franka Hebenstreita (trubka, corno di caccia), Ericha Markwarta (lesní roh), Edgara Manyaka (altový a tenorový pozoun), Adriana Wehleho (tenorový pozoun), Guida Ulfiga (tenorový a basový pozoun), Jörga Lehmana (basový pozoun), Jense-Petera Erbeho (tuba) a Gerharse Hundta (tympány) jsme v barevně vyváženém, kompaktním a měkkém zvuku slyšeli téměř vokálně pojatou polyfonii. Výtečnou schopnost orientace v oblasti vokální hudby nakonec pánové prokázali i svými pěveckými výkony ve dvou závěrečných adventních písních.

Koncert uzavřel svou zdravicí administrátor baziliky i zástupci města, v jejichž přítomnosti se Ludwig Güttler zvěčnil svým zápisem v městské kronice.

———–

O jiném listopadovém koncertě v chrámu, ležícím v Bavorsku vzdušnou čarou jen několik kilometrů od Chebu, čtěte v článku Čeští umělci v hornofalckém Waldsassenu zaujali.

Foto: archiv autorky, ilustrační – Tino Sieland (Facebook)