Z Paříže do Berlína, fyzicky ze Schaffhausenu do Prahy. Collegium 1704 se vrací ze svého švýcarského účinkování zpět domů, aby ve dnech 15. a 16. května nabídlo svým příznivcům komorní program ve vršovické kulturní křižovatce jménem Vzlet. Flétnistu Jana Ostrého doprovodí trojice hráčů souboru v programu, v jehož ohnisku budou Telemannovy Pařížské kvartety. Čtvrtečnímu večernímu programu od půl osmé bude předcházet středeční otevřená zkouška, na kterou se zájemci mohou vydat už ve dvě hodiny odpoledne. 

Komorní řada souboru Collegium 1704 zasazená do pražského kulturního centra Vzlet bude v květnu pokračovat koncertem s flétnově laděným programem. Dramaturgie večera tentokrát připomene primárně Georga Philippa Telemanna, významnou osobnost evropského hudebního života 18. století, který se ve své době těšil většímu věhlasu než Bach a který byl velkým mistrem instrumentální hudby. Telemann otevřeně přijímal francouzské a italské vlivy a nový galantní styl, jenž vzkvétal v Německu, a uspěl zejména v komorní hudbě, v níž syntetizoval evropský styl na pomezí baroka a klasicismu. Večer v obsazení Jan Ostrý (flétna), Helena Zemanová (housle), Petr Mašlaň (violoncello) a Pablo Kornfeld (cembalo) otevře Telemannův Koncert č. 1 G dur ze sbírky Sei quadri, TWV 43, řazený k takzvaným Pařížským kvartetům, na závěr pak zazní Telemannův Koncert č. 6 e moll ze sbírky Nouveaux Quatuors Parisiens, TWV 43. Tyto Telemannovy opusy překypující originalitou a inovativními kompozičními postupy zajistily skladateli mezinárodní renomé a za svého pobytu v metropoli nad Seinou jej sám provedl ve spolupráci s předními francouzskými hudebníky své doby. 

Telemannovský blok pozitivně naruší působivá Bachova Sonata sopr‘il soggetto reale z proslulé sbírky Hudební obětina, BWV 1079. Ta vznikla v reakci na skladatelovo vřelé přijetí pruským králem Fridrichem II. a jeho výzvu, aby skladatel zpracoval téma, které pro něj král zahrál. Ve zjevné snaze zmást starého mistra nabídl panovník tehdy již staršímu skladateli k improvizaci nepohodlné chromatické téma a byl ohromen Bachovým zpracováním tohoto „královského motivu“. Ještě téhož roku vyšla tiskem Hudební obětina, která dává na odiv celý Bachův kompoziční arzenál a samozřejmě zohledňuje panovníkovu vášeň pro hru na flétnu a nabízí pro tento nástroj prominentní part. Jeho se ujme již zmíněný Jan Ostrý, žák prof. Žilky a Malotína, který se dále vzdělával ve Francii a záhy zakotvil na předních evropských scénách. V současné době také pedagogicky působí na Pražské konzervatoři, Fakultě umění Ostravské univerzity, European Flute Academy v rakouském Fissu nebo na Hudební a umělecké privátní univerzitě Města Vídně a v neposlední řadě je mentorem stipendijní Akademie MenART, kde jeho výkon spolu se studenty zachytil portál KlasikaPlus.cz v reflexi z počátku letošního roku.

Foto: Svatováclavský hudební festival