Hudební festival Věčná naděje zaměřený na tvorbu terezínských skladatelů, ale také díla, která reagují na příkoří a nespravedlnost nebo je vytvořili umělci na útěku před bezprávím či pronásledováním, se koná poosmé. Od 2. února do 20. března na sedmi různých místech Prahy nabídne koncerty i divadelní představení. Zahajovací koncert se uskuteční 2. února v odsvěcené smíchovské kapli Sacre Coeur, a to v režii Pražských komorních sólistů a jejich vedoucího, hornisty a dirigenta Radka Baboráka.

Leitmotivem osmé řady hudebního festivalu Věčná naděje bude reflexe válečných události roku 1945. Složení dramaturgie festivalu se nově ujala členka souboru Trio Bohémo, violoncellistka Kristina Vocetková. (Aktuální rozhovor čtěte ZDE.) „Osmý ročník festivalu Věčná naděje přinese vyvážený balanc mezi skladbami známějšími i těmi, které v Praze slyšíme málokdy. Přála bych si, aby nám hudba v příštím roce dodala sílu a poznání, že nic není nemožné, pokud máme naději,“ dodala k výběru Vocetková.

Předjímkou hlavní řady festivalu se stane vystoupení Kühnova dětského sboru. Při matiné 2. února v sálu Ústřední knihovny na pražském Mariánském náměstí. Dopolední představení je určené pro celou rodinu a znít budou Broučci Václava Trojana. „Je jen málo českých původně náboženských pohádek pro děti, které formovaly hned několik generací,“ podotýkají pořadatelé. Knížka Broučci českobratrského evangelického kněze Jana Karafiáta se od svého vydání v roce 1876 dočkala několika desítek reedic. V tragických letech druhé světové války vyšli Broučci poprvé s ilustracemi Jiřího Trnky a přibližně ve stejné době dokončil skladatel Václav Trojan, v tom čase hudební redaktor pražského rozhlasu, svoje stejnojmenné komorní dílo. Na koncertě zazní Broučci v úpravě pro dětský sbor. Pořad dopoledne doplní Národní lidové písně z pera Otakara Jeremiáše.

Zahajovacího koncertu 2. února v neogotickém kostele Sacré Coeur v areálu někdejšího kláštera ženské kongregace Nejsvětějšího Srdce Páně na pražském Smíchově se poté chopí Pražští komorní sólisté a pod vedením Radka Baboráka. Znít bude Honeggerova Druhá symfonie pro smyčcový orchestr a trubku vytvořená na objednávku mecenáše a dirigenta Paula Sachera, která byla premiérována uprostřed druhé světové války v Ženevě. Uvedeno bude také dílo soudobého původem kyperského komponisty Mariose Christoua, který v Praze vede vlastní festival Archaion Kallos. V sólovém partu Christouovy skladby Řecký památník Lidicím pro smyčcový orchestr a klarinet se představí klarinetista Karel Dohnal. Zahajovací koncert vygraduje uvedením Requiem arménského skladatele narozeného v Libanonu Tigrana Mansuriana, které je věnované obětem arménské genocidy z let 1915 až 1918. Vokálními sólisty v Mansurianově dílě bude sopranistka Tamara Morozová a barytonista Pavel Kšica. Dílo nejvýznamnějšího žijícího arménského autora, jehož tématem je lidská křehkost, ale také nezlomná naděje, vzniklo v roce 2011 na objednávku Mnichovského komorního orchestru, berlínského sboru RIAS a dirigenta Alexandra Liebreicha. „Chceme právě tímto programem připomenout osmdesáté výročí konce druhé světové války a věřit, že stále máme naději na zastavení násilí, nenávisti a diskriminace,“ uvedla k výběru Martina Jankovská, členka správní rady Nadačního fondu Hudba pro Věčnou naději. 

Na osmé Věčné naději se dále představí dechový Belfiato Quintet, který 4. února ve Španělské synagoze uvede Tři krátké kusy Jacquese Iberta, Milhaudův Krb krále Reného a Kleine Kammermusik Paula Hindemitha. A právě poslední část díla skladatele pronásledovaného nacisty si festival vybral pro letošní znělku. Dále vedle Ravelova cyklu Má matka husa na koncertu zazní také vítězná skladba soutěže Nadačního fondu Hudba pro Věčnou naději, kterou složil Ondřej Zámečník a o níž KlasikaPlus.cz psala ZDE.

Foto / zdroj: Kateřina Fialová, archiv KlasikyPlus.cz