Zajímavostí je absence nadpřirozena. Opera Camilla ve Florea Theatru
Musica Florea se v červenci vrátí na Malou Stranu na nádvoří Lichtenštejnského paláce v Praze se svým barokním divadlem Florea Theatrum. První inscenací, kterou představí v pátek 18. července od devíti hodin večer, bude barokní opera Camilla od italského skladatele Giovanniho Bononciniho a jeho bratra Antonia Marii Bononciniho. Inscenace plná milostných i politických intrik přenese diváky do časů, kdy se na Apeninském poloostrově rozrůstala Římská říše. Režie se ujala Andrea Miltnerová, hudebního nastudování Marek Štryncl. V titulní roli Camilly vystoupí sopranistka Pavla Radostová a v dalších rolích Vojtěch Pelka, Štěpán Pokorný, Eliška Minářová, Martin Javorský, David Nykl a Michaela Šrůmová.

Hlavní hrdinkou opery je neohrožená Camilla, která vede svůj lid v boji proti králi Latiovi, jenž si chce její zemi podrobit. Náhoda tomu však chce, že se do ní zamiluje jeho syn, a také králova dcera si za ženicha vybere jeho mocenského soka. Opera nešetří převleky a dalšími oblíbenými inscenačními postupy té doby, zajímavostí ale je, že v ní nevystupují žádné nadpřirozené ani alegorické postavy. Hrdinské skutky zde konají lidé, kteří se musí spolehnout na svou sílu, chytrost, ale také ušlechtilé vlastnosti, jako je láska a soucit. Italská verze opery měla premiéru v roce 1696, Musica Florea uvede druhou verzi na anglické libreto, která byla s velkým úspěchem uvedena v Londýně v roce 1706.

„Protože budeme uvádět verzi, která měla premiéru v londýnském Královském divadle na Drury Lane, rozhodla jsem se spolu s kostýmním výtvarníkem Chrisem Vinzem, který se stejně jako já narodil a vyrostl v Anglii, nastudovat typicky ‚anglickou‘ verzi. Inspiraci čerpáme z období těsně po první světové válce, kdy se v divadlech londýnského West Endu vrátila na jeviště v oblasti scénografie a kostýmů estetika 18. století (…) Kostýmy tedy ponesou rysy baroka, ale budou mít svěžejší a lehčí styl typický pro toto období. To odpovídá i povaze samotné opery,“ vysvětluje režisérka nastudování Andrea Miltnerová. „Ačkoliv jádrem příběhu jsou politické intriky, v zásadě jde o příběh tří mileneckých párů, v němž vše končí ve stylu ‚a žili šťastně až do smrti‘ (…) V libretu se nevyskytují žádní ‚bohové‘ ani vznešená témata. To je pravděpodobně příčinou tehdejší mimořádné popularity opery,“ dodává Miltnerová, která se věnuje baroknímu divadlu téměř po celou svou kariéru, ať už jako tanečnice, choreografka či režisérka. Se souborem Musica Florea spolupracovala již několikrát, například loni při nastudování španělské zarzuely Válka obrů. (Reflexe ZDE.) V jejím režijním přístupu se mísí respekt k dobovým principům a zároveň snaha zpřístupnit kouzlo barokního divadla současnému divákovi. Samozřejmostí je důraz na pohybovou složku díla. Tanec ztvární Lucie Holánková a Romana Konrádová.

Před více než pěti lety Musica Florea provedla v novodobé premiéře barokní operu Muzio Scevola, na které se podíleli tři slavní autoři: Filippo Amadei, Giovanni Bononcini a Georg Friedrich Händel. „Z hlediska hudebně operního umění bylo zřejmé, že Händel má vedle sebe nebývale kvalitní konkurenty, což platí zejména o Giovannim Bononcinim, o němž mnozí současní hudebníci a muzikologové tvrdí, že v umění vyvolávání afektů prostřednictvím hudby překonává samotného Händela,“ vysvětluje umělecký šéf souboru Musica Florea Marek Štryncl. Rozhodl se představit Bononciniho jako operního autora v novém samostatném programu. Hudba k opeře Camilla (či přesněji Il trionfo di Camilla) je připisována oběma bratrům, jak Giovannimu, tak Antoniu Mariovi Bononcinimu.
Italské libreto Il trionfo di Camilla, regina de Volsci (Triumf Camilly, královny Volsků) napsal italský básník Silvio Stampiglia. (Volskové či Voloskové byl starověký italický kmen sídlící v jihovýchodní části Latia jižně od Říma, byl posledním, který si Římané na Apeninském poloostrově podmanili – odtud tedy i základní děj opery.) Do angličtiny libreto přebásnilo hned několik autorů, mimo jiné divadelní impresário Owen Swiny a spisovatel Peter Motteux. Za předobraz hlavní hrdinky lze považovat postavu Camilly z Virgiliovy Aeneidy.

Novodobá světová premiéra italské verze se konala až v září 2018 v Bononciniho domovské Itálii, v boloňském Palazzo Albergati v rámci festivalu Corti, Chiese e Cortili. Musica Florea uvádí novodobou středoevropskou premiéru londýnské inscenace, a to již tradičně na prknech barokního divadla Florea Theatrum.
Foto/zdroj: festival Barokowe Eksploracje
Příspěvky redakce
- Klášterní hudební slavnosti oslaví dvacetiny
- Příštím šéfdirigentem královéhradeckých filharmoniků bude Jiří Habart
- Ardaševovi a Praženica prosincovými hosty v Žilině
- Antonín Dvořák mladým popáté kolbištěm pro klavírní talenty
- Mariánskolázeňský prosinec ‚Rybovku‘ nepostrádá
Více z této rubriky
- Klášterní hudební slavnosti oslaví dvacetiny
- Ardaševovi a Praženica prosincovými hosty v Žilině
- Antonín Dvořák mladým popáté kolbištěm pro klavírní talenty
- Mariánskolázeňský prosinec ‚Rybovku‘ nepostrádá
- Saint-Saënsův Omfalin kolovrat prvním prosincovým přednesem v Košicích
- Dvanáctý měsíc v Českých centrech s ‚Rybovkou‘ až v Madridu
- Pět orchestrálních pořadů s pěti různými dirigenty. Prosinec u Severočeské filharmonie
- ČRo D-dur: Sobotní večer ve znamení stoletého jubilea Zdeňka Šestáka
- Nadmíru pestrá prosincová nabídka Filharmonie Hradec Králové
- Virtuózní housle adventně na Zámku Žďár nad Sázavou