Muzeum Podblanicka zve na přednášku muzikoložky Olgy Mojžíšové. Uskuteční se v sobotu 1. června od devatenácti hodin na Zámku Růžkovy Lhotice pod prostým názvem Bedřich Smetana a Růžkovy Lhotice. Hudební doprovod, o který se postará Luboš Průša (klarinet) a Karel Lédl (klavír), připomene rané Smetanovy skladby (Louisina polka, Jiřinková polka a další) i díla, která mohla mladého skladatele inspirovat.

Historie Zámku Růžkovy Lhotice se datuje až do roku 1363, kdy na území obce Lhotic stála tvrz. Za husitských válek tvrz ovládal Žižkův spojenec Zdeněk z Lukavce, ale již za jeho potomků pustla. Až roku 1542 získali ves s tvrzí bohatí svobodníci bratři Jan a Jiří Růžkové. Jako úspěšní hospodáři si nechali roku 1543 potvrdit erb i přídomek a roku 1611 je ves prvně zmíněna jako „Lhotice Růžkovy“. Tvrz byla součástí hlavního dvora, který měl od roku 1762 i vlastní pivovar. V roce 1777 koupil zadlužené Lhotice od Josefa Růžka hrabě Karel Josef Palm, majitel Čechtic. Lhotice jako svobodnický statek prodal roku 1787 svému hospodářskému radovi Františku Dornovi, který na místě tvrze vystavěl barokně-klasicistní „zámek“. Jako svobodnické sídlo vynikl v rámci Čech rozsahem i strukturou. Roku 1835 koupil Lhotice v dražbě František Smetana a jeho syn Bedřich tu prožil šťastná léta, která se promítla do jeho pozdějších děl. Roku 1844 musí ale František Smetana Lhotice prodat a koncem století zámek poškodil oheň. V roce 1924 byla umístěna v jižním průčelí, podle návrhu Josefa Gočára, Smetanova busta od Otakara Španiela. V 50. letech zabralo budovy zemědělské družstvo a až v roce 1972 získalo zámek okresní muzeum. Během generální rekonstrukce byly mimo jiné obnoveny přízemní arkády a zámek byl veřejnosti zpřístupněn roku 1984 s expozicí Hudební tradice Podblanicka. Obnovou prošla i smetanovská zahrada a v roce 2014 byla otevřena nová expozice Kraj tónů, připomínající hudební osobnosti Podblanicka a pobyt Bedřicha Smetany.

Muzikoložka Olga Mojžíšová studovala hudební vědu a dějiny divadla na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, roku 1981 získala titul doktorský. Badatelsky byla už od školy zaměřena nejvíce k české hudbě 19. století a smetanovské problematice. V Českém muzeu hudby se podílela se na kompletním zpracování pozůstalosti Antonína Dvořáka (1980–81) a Bedřicha Smetany (1982–84), zabývala se problematikou digitalizace pramenů (faksimilové edice pramenů k operám Dvě vdovy, Libuše, Hubička). Byla či je autorkou stálých expozic v Muzeu Bedřicha Smetany v Praze (s Martou Ottlovou a dalšími) a v Památníku Bedřicha Smetany v Jabkenicích, včetně katalogů a dalších smetanovských výstav.

Foto: Facebook / Muzeum Podblanicka, p. o., Wikipedie / Lasy / CC BY 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by/3.0/)