„Orchestr hrál skvěle a dílo vyznělo ve své plné kráse.“

„Sólové hlasy zněly velmi vyrovnaně a výborně artikulovaly.“

„Jiří Štrunc s Plzeňskou filharmonií nespolupracuje až tak často, ale s orchestrem si výborně porozuměl.“

Slavnostním uvedením Haydnovy Mše d moll „Nelsonmesse“ a jeho Třetí symfonie se uzavřel v katedrále svatého Bartoloměje v Plzni letošní jubilejní třicátý ročník Haydnových hudebních slavností. Koncert Plzeňské filharmonie byl zároveň dalším v nové Chrámové abonentní řadě, a tak není divu, že byl kostel zcela zaplněn.

Díky festivalu, který se koná každoročně a patří mezi festivaly s tímto zaměřením s nejdelší tradicí, měli posluchači po jižním Plzeňsku, ale i v Plzni možnost setkávat se po celý měsíc převážně s barokní a klasicistní hudbou. K výběru interpretů je přihlíženo s důrazem na historicky poučenou interpretaci, ale festival se nebrání dle slov svého ředitele Milana Fialy ani experimentálnímu pojetí některých koncertů.

S festivalem vedle jiných institucí spolupracuje Plzeňská filharmonie. Její symfonický orchestr byl přizván pro provedení závěrečného koncertu. Nastudování a vedení bylo svěřeno zkušenému dirigentovi Jiřímu Štruncovi. Ten s Plzeňskou filharmonií nespolupracuje až tak často, ale s orchestrem si výborně porozuměl. Jeho pevná gesta, jasnou koncepci a dokonalé zvládnutí akusticky nelehkého prostředí orchestr kvitoval.

Úvodem zazněla raná Symfonie G dur Josepha Haydna, Hob. I: 3. Z díla ještě silně dýchá barokní duch. Jednak z použitého frázování, z fugy v poslední větě a také z předepsaného obsazení. Haydn původně určil ke smyčcům jen dva hoboje, dva lesní rohy a fagot a cembalo. Symfonie velmi připomínala provedení Haydnovy První symfonie D dur „Lukavické“, která zazněla na zahajovacím koncertě festivalu přímo v Dolní Lukavici. Orchestr Konzervatoře Plzeň řídil také Jiří Štrunc. I zde jsou vedle smyčců jen dva hoboje a dva lesní rohy. Symfonie zazněla stylově čistě, samozřejmě už bez použití cembala a v dostatečných dynamických kontrastech s precizním frázováním smyčcům. Před samotným závěrem se objevila mírná nesouhra, kterou lze omluvit pro hráče nezvyklým prostředím s bohatou akustikou. Zanedbatelná byla také intonační nepřesnost ve skupině druhých houslí na začátku druhé věty. Celkové provedení vyzařovalo radost a preciznost.

Bez přestávky následovalo provedení Mše d moll „Nelsonmesse“ Josepha Haydna. Zde autor předepsal vedle tradičních smyčců dva fagoty, které ale hrají unisono, dva hoboje, jednu flétnu, tři trubky, tympány a varhany. K provedení byl přizván Kühnův smíšený sbor připravený sbormistrem Jaroslavem Brychem a vynikající sólisté. Sopranistka Yukiko Kinjo, altistka Jana Piorecká, tenorista Tomáš Kořínek a barytonista Jiří Hájek. Sólové hlasy zněly velmi vyrovnaně a výborně artikulovaly. Pomineme-li ojedinělou nepřehlednost v koloraturách sopranistky a jeden intonační výlet tenoristy, musíme spíše vyzdvihnout jasný tón altistky a krásně měkké hlasy obou mužů. Díky profesionálně koncipovanému pódiu stáli sólisté uprostřed před orchestrem, což také umožnilo jejich hlasům bezproblémově vyznít. Ovšem i vynikajícím způsobem připravený pěvecký sbor bylo slyšet výborně. Sbor se ve mši objevuje ve všech částech. V celkovém zvuku se mírně ztrácely dechy, možná z důvodu nevyvýšeného posedu. Orchestr hrál skvěle a dílo vyznělo ve své plné kráse.

Z celého koncertu v katedrále vyzařovala profesionalita. V katedrále bylo přítomno více než čtyři sta posluchačů, kteří ocenili dlouhotrvajícím potleskem všechny protagonisty večera.

*******

Foto: Haydnovy hudební slavnosti