pondělí, 09 prosinec 2019 12:04

Advent Kühnova dětského sboru s koledami, Rybovkou… a „Chválíčkem“

Autor:

„Když se občas rozohní, mají z něj strach všichni.“

„Rybovka je výjev s barvitými a rázovitými figurkami a naivně odzbrojujícím lidovým výkladem vánočního evangelia.“

„Píseň Narodil se Kristus Pán zpívají všichni na pódiu a snad i skoro všichni, kdo v té chvíli stojí v auditoriu.“

 

5

 

Kühnův dětský sbor uspořádal zase po roce Velký vánoční koncert. Pro děti, rodiče, prarodiče, přátele… Dobrá příležitost sejít se i s někdejšími členy. Pro Rybovu Českou mši vánoční bylo proto v druhé polovině nedělního večera na pódiu Dvořákovy síně určitě hodně přes dvě stě zpívajících.

První dvě čísla byla bez orchestru. Schubertova nevelká prostá kompozice Das grosse Halleluja zazněla s varhanním doprovodem Jana Kalfuse, Verdiho podobně nevelké, ale náročnější a krásné Laudi alla Vergine Maria z cyklu Quattro pezzi sacri  je a capella. Pohled do nejnáročnější části repertoáru Kühňat; zejména Verdi je plnohodnotnou položkou pro ženské hlasy profesionálních smíšených sborů. Ty určitě dají do výrazu ještě něco víc než dívky, ale skladba s exponovanými výškami a těžkými nástupy zazněla technicky téměř dokonale, jen s maličkými zaváháními.

 

8

 

Krásně dlouhé a krásně aranžované a instrumentované je pásmo koled a vánočních písní, které Jiří Teml nazval Svatá noc. Propojil jich dvě desítky. Opatřil je kouzelně staročesky i nenápadně moderně znějícím komorním doprovodem s vyváženým užitím smyčců, varhan a sólových hlasů dřev a trubky a učinil z nich vkusnou sváteční perlu. Písně jdou jedna za druhou, některé jsou propojeny dohrou a mezihrou, některé odděleny střihem. Děti je zpívaly čistě a radostně. A potěšením bylo sledovat, jak skladatel nápaditě, jemně a decentně okořenil hudební předivo nejrůznějšími zvuky bicích nástrojů. Dva hráči s nimi měli plné ruce práce.

Celý večer dirigoval v obdivuhodné kondici a svěžesti Jiří Chvála, dnes už legenda. Při koncertě převzal Cenu České hudební rady jako ocenění celoživotní práce sbormistra a vysokoškolského učitele. Česká sekce Mezinárodní hudební rady při UNESCO, oborová nevládní hudební organizace, od roku 1994 odměnila tímto uznáním na šest desítek osobností… Šestaosmdesátiletý umělec a pedagog takto už obdržel letos Cenu ministerstva kultury. S Kühnovým dětským sborem je svázán celých dlouhých šedesát let a stejně dlouhou dobu vychovává nové osobnosti na Hudební fakultě AMU. „Nedá se spočítat, kolik lidí ovlivnil,“ zaznělo v průvodní slově, které při koncertě obstarávaly dvě členky sboru. Prozradily v něm i něco ze zákulisí: “Když se občas rozohní, mají z něj strach všichni. A přesto je to náš ´Chválíček´…!“

 

2

 

Pan profesor dostal během večera několik kytic. Poděkoval všem, kteří s ním ve sboru pracují, a vyjádřil přesvědčení, že z dětí, které v Kühňatech zpívají, ať už se v dospělosti věnují hudbě, nebo ne, jsou jednou provždy „jiní lidé“. Dodejme, že díky hodnotám, jimž jsou vystavovány a na které jsou upozorňovány.

Připomnělo se však i třicet let, která už u sboru strávila sbormistryně Světlana Tvrzická. Pracuje s odděleními, která jsou posledním předstupněm před postupem do vysněného koncertního sboru. Sbormistryň pracuje s menšími dětmi ještě několik. Ale už deset let je sbormistrem u Kühňat také jeden mladý muž, Petr Louženský. Už také všelicos zažil. Dovedl koncertní sbor k několika titulům a zavedl ho také poprvé do Austrálie. „Je milý, přísný, spravedlivý,“ charakterizovaly ho průvodkyně večerem.

Kühnův dětský sbor počítá svou historii od roku 1932. Jan Kühn, pěvec, hudební režisér a sbormistr, jej vytvořil původně pro potřeby Československého rozhlasu. Pro své kvality byl sbor roku 1952 začleněn k České filharmonii, jejíž organizační součástí byl pak dalších čtyřicet let. Nedělní koncert se konal pouhý den poté, co ve stejném sále připomínal svých 85 let Pražský filharmonický sbor - o tři roky mladší plně profesionální těleso, původně známé jako Český pěvecký sbor, které vděčí za vznik také Janu Kühnovi...  

Druhou polovinu koncertu Kühňat vyplnila „Rybovka“. České Vánoce si bez této skladby asi už ani nelze představit. Neomrzí se, neoposlouchá. Je to prostá a upřímná duchovní hudba, zároveň jesličková hra, výjev s barvitými a rázovitými figurkami a naivně odzbrojujícím lidovým výkladem vánočního evangelia. V několika řadách na pódiu a v dalších řadách na empoře u varhan bylo určitě přes dvě stě malých a větších i velkých a dospělých zpěvaček, zpěváků a zpěváčků: modrobílých Kühňat, bílých bývalých členek, případně současných maminek, a menšího počtu černých pánů. Na tyto koncerty si přichází Rybovu Českou mši vánoční zazpívat z okruhu kolem sboru všechno, co má ruce a nohy a k tomu hlas. I sólisty byli tradičně bývalí členové Kühnova dětského sboru: Lucie Silkenová, Martina Bauerová, Jaroslav Březina a Zdeněk Harvánek. Zejména Březinovy náznaky reálného hraní vánoční hry přidaly k důvěrně známé skladbě vedle hudební pohody i milý úsměv.

 

66

 

7

 

K vánočním koncertům Kühňat, i když se konají v adventní době, patří na samý závěr starobylá česká duchovní píseň Narodil se Kristus Pán. Zpívají všichni na pódiu a snad i skoro všichni, kdo v té chvíli stojí v auditoriu. Když vyzýval publikum k účasti na zpěvu, odhadl to Jiří Chvála na společenství bezmála čtrnácti set lidí. To už je nějaký chór! Až se při zpěvu něco sevře v krku…

 

9

 

1

 

4

 

Foto: Karel Šuster, archiv souboru

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.