neděle, 19 leden 2020 20:01

Mahler Jakuba Hrůši a Kateřiny Kněžíkové

Autor:

Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou uzavřeli dnes večer ve Frankfurtu miniturné po německých městech. Při provedení Mahlerovy Čtvrté symfonie s nimi počtyřikrát vystoupila sopranistka Kateřina Kněžíková.

 

2

 

Sólový soprán přidal Gustav Mahler v Symfonii č. 4 k velkému orchestru až v poslední větě, která v andělsky čisté, rozverné písni „Das himmlische Leben“ přináší dětsky naivní idylický obraz přebývání ve vysněné zemi s rozkošemi „nebeského života“. Text k ní skladatel našel ve sbírce bavorských lidových písní Chlapcův kouzelný roh. Symfonie vídeňského autora pocházejícího z Jihlavska měla premiéru v roce 1901 v Mnichově.

 

1

 

Po koncertě v Bamberku hostovali Hrůša s Kněžíkovou a s předním bavorským tělesem v Essenu, v Kolíně nad Rýnem a dnes večer v proslulém sále Alte Oper ve Frankfurtu nad Mohanem. V první polovině programu hrála na všech čtyřech místech pod Hrůšovou taktovkou světoznámá kanadská pianistka Hélène Grimaud Klavírní koncert G dur Maurice Ravela.

 

11

 

O týden dříve Hélène Grimaud spoluúčinkovala s orchestrem Bamberger Symphoniker také, a to v sólovém partu Mozartova Klavírního koncertu d moll. Vystoupili v Bamberku, v Baden-Baden a v Mnichově. Tento program byl součástí volného cyklu, v němž chce Jakub Hrůša se svým tělesem v roce 250. jubilea Ludwiga van Beethovena postupně zahrát všechny jeho symfonie v kontextu dobového repertoáru. Mozartův Koncert č. 20 proto pro první z večerů nastudoval společně s Beethovenovou 2. symfonií a se Symfonií D dur Jana Václava Voříška, Čecha působícího ve Vídni, jehož jediná symfonie je dílem z roku 1821 a bývá připodobňována k prvním dvěma symfoniím o dvě desetiletí staršího Beethovena.

 

20

 

12

 

Foto: Bamberger Symphoniker, archiv K. Kněžíkové

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.