středa, 04 březen 2020 20:50

100 rokov SND, 100 % emócií

1

„Svadobný obraz na pieseň Páslo dievča pávy vzbudzoval podvedomú hrdosť na kultúrne dedičstvo od našich predkov.“

„Mohutný a istý hlasový prejav Petra Mikuláša bol okorenený o presvedčivý herecký výkon vzbudzujúci súcit nad tragickým osudom muža.“

„O dychberúci zážitok sa postarali Martin Kreml ako Ivan, Adrian Szelle ako Alexej a zbor baletu SND.“

Od momentu, kedy sa slávnostne zodvihla opona Bratislavského mestského divadla prvýkrát v mene novovzniknutého Slovenského národného divadla, nás delí už celých 100 rokov. Sto rokov umenia, hľadania pravdy, odvahy, krásy, vzostupov a pádov – skrátka sto rokov rozvoja profesionálneho divadelníctva na Slovensku. Dňa 1. marca 2020 sa opona historickej budovy SND dvíhala s rovnakým napätím, ako tomu bolo v marci roku 1920. Tentokrát však s cieľom obzrieť sa za seba a osláviť storočnú púť, ktorú táto vrcholná umelecká inštitúcia ubehla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
20EBENMiroslavTaborsky

„Porozumět panu Ebenovi je klíč k tomu, jaké téma a jaké motivy v jinak bezedném Faustovi chce akcentovat.“

„Melodram je vždycky lákavá výzva. Zároveň je těžká.“

„Obtížné je to, že ten kdo hraje na varhany, bývá na druhé straně prostoru a trochu ukrytý.“

Faust. Téma, za kterým se skrývá nepřeberné množství jeho úprav, od divadelních, přes literární, až po hudební, popřípadě kombinnované. A právě jedno takové připravil na letošní rok národní festival Smetanova Litomyšl. V pondělí 24. června zazní v Kapitulním chrámu Povýšení sv. Kříže stejnojmenný varhanní cyklus s přednesem úryvků z Goethova veršovaného dramatu od Petra Ebena. Souboj dobra a zla, který se odehrává se v nitru hlavní postavy, vyjadřuje zvukové bohatství varhan a doplňuje ho lidský hlas. Za královský nástroj usedne Irena Chřibková, recitovat budou Hana Benešová a Miroslav Táborský, který si udělal pro KlasikuPlus čas na několik otázek.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 02 červen 2019 10:08

Písňové miniatury v kostelní akustice

1

„Koncert, na kterém Martina Janková zpívala písně z přelomu 18. a 19. století, byl o mnohé ochuzen.“

„Martina Janková dávala písním v dikci a výrazu velkou, krásnou živost a pravdivost, aniž by jakkoli přeháněla.“

„Umí přidat do hlasu rozmarnost, umí zpěvem vyprávět, nerozpakovala se několikrát zpívanou situaci přednesem, gestem a mimikou skutečně zahrát.“

Každý návrat Martiny Jankové ze Švýcarska do Čech je pro publikum radostí. Pěvkyně kolem sebe šíří pokojnou a prozářenou náladu, její hlas pozitivní pohodu. Nebylo tomu jinak ani při jejím výrazně komorním recitálu na festivalu Pražské jaro, kdy jí partnerkou na pódiu byla v pátek Barbara Maria Willi. Jedinou vadou byla akustika. Do kostela svatých Šimona a Judy písně s doprovodem kladívkového klavíru nepatří. Ani kdyby měly duchovní texty.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
6

„Vasilek umí rozpohybovat hudbu i na malých plochách do bohatosti, podrobně sledující proměny slov a emocí.“

„Brahmsova Píseň osudu má všechny znaky velkého romantického stylu o půlstoletí novějšího proti Schubertovi.“

„Lukášovu Requiem dal Pražský filharmonický sbor veškerou potřebnou hudební výřečnost.“

Pražský filharmonický sbor má vlastní koncertní cyklus, jehož programy zdobí sezónu v metropoli vzácnými vokálními koncerty. Takovým bylo i nedělní vystoupení na festivalu Pražské jaro. V kostele svatých Šimona a Judy sbormistr Lukáš Vasilek nabídl Schubertovu a Brahmsovu hudbu a krásné Requiem od Zdeňka Lukáše.

 
Zveřejněno v ReflexePlus