pátek, 31 červenec 2020 12:46

Sólisté Ostravské bandy online

100

Ostravské centrum nové hudby dnes v poledne zveřejnilo poslední z patnácti dílů online projektu The World – Ostravská banda Solos. Nahrávky z dvanácti zemí světa, které se takto objevovaly na internetu každou středu pravidelně od 1. května, vznikly premiérově a exkluzivně pro tento účel. Všechny zůstávají dostupné na YouTube kanále i na Facebooku.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
3

Festival NODO/New Opera Days Ostrava bude až poslední srpnový víkend. Ostravské centrum nové hudby bylo nuceno ho posunout. Od 1. května ale naopak spouští nový mezinárodní online projekt, který přispěje premiérovými koncerty k udržení současné hudby v éteru.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Každoroční Evropský koncert Berlínských filharmoniků se uskutečnil v Praze hned třikrát.“

„Hrůšovi viditelně i slyšitelně bohatý a mnohovrstevnatý zvuk berlínského orchestru sedí.“

„Pelléas a Mélisanda Clauda Debussyho z prosince 2015 je dokonalou ukázkou specifického scénického provedení, jež Simon Rattle v Berlíně uváděl.“

Hudba českých skladatelů má u Berlínských filharmoniků důležité místo. Z její pokladnice pravidelně vybírají jak stálí šéfdirigenti, tak i ti, co u tohoto slavného orchestru jen hostují. A nejde jen o Novosvětskou nebo o předehru z Prodané nevěsty. Stále častěji jsou uváděna méně populární díla jako třeba Symfonie Asrael Josefa Suka. A pak jsou tu čeští umělci, co jsou do Berlína zváni. Digital Concert Hall je stále zdarma, a protože koronavirová krize nadále trvá, přináším další výběr zajímavých interpretačních počinů z berlínského sálu Filharmonie. Tentokrát s českou stopou.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
0

Šest různorodých akcí má na programu od čtvrtka do neděle festival Expozice nové hudby. Letošní ročník má podtitul Big Brno. Světová hudba, včetně té z Brna se představí dvě tria, poslechový pořad nebo intermediální projekt využívající živé vstupy z brněnské městské hromadné dopravy. Rozezvučí se také prostory bývalé káznice na Cejlu a v rámci závěrečného koncertu představí festival tři pojmy z hudebního atlasu Brna.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sobota, 03 listopad 2018 08:10

Teremin jako převrat v hudbě

Před 25 lety zemřel ruský hudebník a vynálezce Lev Sergejevič Teremin, známý také jako Léon Theremin. Byl to právě on, kdo do hudby vnesl zcela nový prvek - první elektronické nástroje, po něm pojmenovaný teremin, rytmikon nebo terpsiton, základy pozdějšího syntezátoru. Na teremin se hraje, aniž by se ho interpret jakkoli dotýkal. Tvoří ho dřevěná skříň se dvěma anténami a zvuk ovládá pouze pohyb paží, dlaní a prstů. Vzdálenost ruky od příslušné antény ovlivňuje vlastnost zvuku. Pravá ruka tvoří výšku tónu (frekvenci) a levá jeho sílu (amplitudu). Zvuková barva tereminu je podobná smyčcovým nástrojům nebo lidskému hlasu. U prvních byla neměnná, u novějších nástrojů ji už je možné regulovat. Vynález napřed leninovská propaganda zneužila k plánu propagace elektrifikace Ruska, pak s ním ale Teremin dobyl Ameriku i celý hudební svět a položil základy elektronické hudby. Vystudoval fyziku a také hru na violoncello a po státním převratu v roce 1917 se stal náčelníkem radiostanice. Monofonní teremin sestrojil počátkem 20. let a s velkým úspěchem koncertoval po celém světě. Usadil se v USA, ale v roce 1938 se vrátil do Sovětského svazu, kde ho zatkli a uvěznili. Jeho vynálezy ale pomáhaly stalinskému režimu, takže brzy dostal milost. Vymyslel třeba speciální odposlechové zařízení Buran a řadu dalších vynálezů, které využívala tajná policie KGB ke špionáži. Za jeho přínos v této oblasti mu sovětská vláda udělila Stalinovu cenu prvního stupně. V roce 2005 uvedlo Dejvické divadlo hru Petra Zelenky Teremin inspirovanou Tereminovým pobytem ve Spojených státech. V hlavní roli v ní exceloval Ivan Trojan. Teremin používali ve svých skladbách třeba Edgard Varèse, Alfred Schnittke, John Cage nebo Bohuslav Martinů.

Zveřejněno v AktuálněPlus