0

„Turandot je pro mne esencí toho nejlepšího ze všech Pucciniho oper.“

„Nechtěl bych se podílet na tom, aby ze Zlaté kapličky byl jenom skanzen.“

„Brno je spojováno s Janáčkem. Podobně je k pražskému Stavovskému divadlu přišpendlen Mozart.“

Národní divadlo má na repertoáru nově Pucciniho Turandot. Režie a scéna je dílem Zuzany Gilhuus. Na jeviště historické budovy postavené v Praze Čechy se tato opera vrátila po více než čtyřiceti letech, během nichž se ovšem hrála ve Státní opeře, v někdejším divadle pražských Němců. Hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink, který inscenaci připravil hudebně, se těsně před premiérou v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zamýšlí nejen nad Pucciniho posledním dílem, ale také nad tradicemi a nad budoucností pražských operních divadel. A protože je z Brna a dirigentskou dráhu začal v tamním souboru Janáčkovy opery, nabízí i některá srovnání.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 21 leden 2020 19:34

SOČR v rukou dirigentky Anu Tali

11

„Baborákův Mozart byl ztělesněním absolutní hudby, která přesto není abstraktní, ale vypráví svou řečí, srozumitelnou, důvěrně známou.“

„Serenáda třicetiletého Brittena je příkladem senzitivní hudebnosti a mistrného a krásného propojení slova a hudby.“

„Z Anu Tali vycházelo výjimečné vyzařování, orchestr hrál, jak nejlépe uměl.“

Rozhlasoví symfonikové pozvali k druhému lednovému abonentnímu koncertu estonskou dirigentku Anu Tali. V Rudolfinu měli na programu Mendelssohna, Mozarta, Brittena a Elgara, sólisty byli hornista Radek Baborák a britský tenorista Toby Spence. Spojení velmi dobře hrajícího orchestru, podnětné a zajímavé sestavy skladeb, vynikajících sólistů a dirigentky s velkou fantazií a s kouzlícíma rukama učinilo z večera mimořádný koncert, jeden z nejlepších v sezóně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 20 leden 2020 13:13

Dva mistři, Vengerov a Smbatyan

5

„Na hře Maxima Vengerova zaujme ihned jeho mimořádně hladký tón.“

„Smbatyan dirigoval s naprostou jistotou, bez taktovky, podrobně, hudbu doslova rukama maloval.“

„Ter-Tadevosyan napsal skladbu, která si nezadá se Šostakovičem a vyrovná se Chačaturjanovi.“

V Praze hrál v neděli večer Maxim Vengerov. Objevil se v Rudolfinu mimo všechny obvyklé festivalové a abonentní souřadnice, jako sólista evropského turné Arménského státního symfonického orchestru – na koncertě, o kterém se moc nevědělo, a přece byl vyprodaný. Arménsky a rusky hovořící pražská komunita sál spolehlivě zaplnila.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou uzavřeli dnes večer ve Frankfurtu miniturné po německých městech. Při provedení Mahlerovy Čtvrté symfonie s nimi počtyřikrát vystoupila sopranistka Kateřina Kněžíková.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
23

„Do koncertu skočil rovnýma nohama, v tříčtvrtečním rytmu.“

„Zcela výjimečně využila daný prostor Kateřina Kněžíková, z níž roste první dáma české opery.“

„Jedním ze silných momentů byla píseň Tóny, kterou napsal a s Adamem zazpíval od klavíru Ondřej Gregor Brzobohatý.“

Megakoncert. Podobný si žádný jiný český operní pěvec netroufl a hned tak asi netroufne udělat. Ani by neměl důvod. A navíc by nezaplnil bezmála osm tisíc míst určených publiku. Adam Plachetka si na obrovské o2 aréně ani trochu zuby nevylámal. Patřil tam jemu a jeho hostům čtvrteční večer. Sólistů bylo šest, k tomu jedna šestičlenná skupina. Propluli každý zvlášť i společně mezi žánry, od klasiky k popu a zpět, docela vkusně. Kdo do Vysočan ten večer nešel, nechtěl zřejmě poslouchat kompletně ozvučený koncert a sledovat interprety v podstatě jen na obrazovce. Z těch, kdo přišli, protože jim to i tak stálo za to, Adam Plachetka asi nikoho nepopudil.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
čtvrtek, 16 leden 2020 18:46

Lutosławski, Novák… a Chopin

0

„Nádherná hudba na pomezí romantismu a impresionismu, předcházející o celé desetiletí Straussovu Alpskou symfonii.“

„Hrál introvertně ponořen do hudby, v očekávaném stylu. Samozřejmá virtuozita.“

„Antoni Wit dirigoval Lutosławkého zpaměti. Přesně, návodně, naléhavě.“

Polský dirigentský nestor Antoni Wit připravil ve středu publiku v metropoli v čele Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK vcelku mimořádný večer. Zcela zásadním posluchačským zážitkem se stal a byl Lutosławského Koncert pro orchestr. S povděkem a potěšením bylo možné vzácně naslouchat hudbě Vítězslava Nováka. A Chopina krásně zahrál Lukáš Vondráček. Ale největší porce uznání patří dirigentovi a orchestru za Witolda Lutosławského.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Ve třinácti jsem měl velké štěstí, protože jsem se dostal do blízkosti Claudia Abbada.“

„Jsem Ital, ale z jedné čtvrtiny se cítím být Skandinávcem.“

„Operu není možné dobře dělat s týmem, který by byl celý jedné národnosti. Nezbytné jsou nové a nové podněty.“

V pražské Státní opeře se dnes večer poprvé ujímá taktovky dirigent Vincenzo Milletarì. Národní divadlo do zrekonstruované a počátkem ledna otevřené budovy přeneslo svou inscenaci Pucciniho opery Madama Butterfly, kterou v roce 2016 připravil režisér Jiří Heřman. Mladý italský umělec teď řídí prvních šest představení. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje svou dosavadní dráhu, vysvětluje, v čem pro něj byly dobré roky studia strávené v Dánsku, přiznává, že teprve z odstupu z ciziny plně porozuměl svým italským kořenům, a zamýšlí se v té souvislosti nad rozdíly mezi Pucciniho a Verdiho operami.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

Český rozhlas vyhlásil letos mezinárodní soutěž pro mladé hudebníky Concertino Praga poprvé společně s Akademií klasické hudby. Z šestnácti zemí se do 54. ročníku rozhlasové soutěže přihlásilo 54 účastníků ze tří kontinentů – z Evropy, Asie a Severní Ameriky.

 
Zveřejněno v MladíPlus
5

Na Mariánském náměstí v Českých Budějovicích zřejmě vyroste nová budova pro Jihočeské divadlo a Jihočeskou filharmonii. Urbanisticko-architektonická nebo architektonická soutěž by mohla být vyhlášena v roce 2021. Náklady na její vypsání jsou osm až deset milionů korun. Strategický plán města České Budějovice na období let 2017 až 2027 s výstavbou nového objektu pro divadlo a filharmonii počítá.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 13 leden 2020 13:01

Magdalena Kožená v Milánu a v Praze

3

Po dnešním koncertě, který má s orchestrem Filarmonica della Scala, zazpívá Magdalena Kožená 26. ledna v pražském Rudolfinu. V Milánu program s hudbou Dimitrise Mitropoulose a Dmitrije Šostakoviče řídí Constantinos Carydis a česká mezzosopranistka s ním do koncertního večera připravila Písně na Rückertovy texty od Gustava Mahlera. V Praze ji bude doprovázet klavírista Ohad Ben-Ari a jedinečný komorní recitál tvoří pro tuto příležitost sestavené písně od Bohuslava Martinů, Vítězslava Nováka, Erwina Schulhoffa, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bély Bartóka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Chtěl bych, aby to bylo hezké, milé a otevřené těm, co chtějí vnímat hudební i obrazovou krásu.“

„Když se držíte hudby, jde to téměř samo.“

„Dokážu si představit, že se jednou bude opera odehrávat i ve vesmíru.“

Ve čtvrtek večer se v pražské O2 aréně sejdou tisíce posluchačů a diváků. Chtějí se nechat potěšit galakoncertem Adama Plachetky, prvním mezi tuzemskými operními pěvci, který pořádá podobně velké vystoupení na místě nespojovaném s klasickou hudbou. Adama na pódiu podpoří několik hostů z jeho i z jiných hudebních žánrů a moderátor Leoš Mareš, doprovod obstará multižánrové uskupení Epoque Orchestra s dirigentem Janem Kučerou. O celkovou vizuální koncepci se stará Michal Caban. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz podotýká, že show rozhodně nebude šokující, ale že nebude ani konzervativní. Hlavnímu sólistovi vyjadřuje úctu jako interpretovi i jako milému člověku. A moc pěkně uvažuje o operním žánru - pokud na operu společnost má, není to podle něj tak špatné…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 12 leden 2020 10:40

Beethoven jako titán?

1

„Kaspar Zehnder pojal čtvrteční uvedení Missy solemnis zápasivě.“

„Chrámovou akustiku filharmonický sál opravdu nemá.“

„Zkomponoval mši, která mešní obřady a hudbu k nim daleko přesahuje.“

Začal jubilejní rok Ludwiga van Beethovena, před jehož koncem, ve čtvrtek 17. prosince, uplyne čtvrtina tisíciletí ode dne, kdy byl budoucí slavný skladatel v Bonnu pokřtěn. Dá se předpokládat, že se narodil o den dřív, ale datum doloženo není. K celoročním připomínkám výročí se provedením Missy solemnis přidala Filharmonie Hradec Králové. I tento koncert – pokolikáté už za všechny ty roky – zpřítomnil opět a mimoděk jednu stálou otázku: jak jeho hudbu chápat. Jako odkaz završitele vídeňského klasicismu, hledajícího nové umělecké obzory a mravní ideály? Nebo jako odkaz bouřliváka, vzpurného bojovníka s osudem?

 
Zveřejněno v NedělePlus
Boni-pueri

„V přípravě jsou letos turné po Jižní Koreji a po Izraeli.“

„Během posledních dvou desetiletí koncertovali v Japonsku již podesáté.“

„Spoluúčinkují s Komorní filharmonií Pardubice na nahrávce kantáty od Leopolda Koželuha.“

Chlapecký sbor Boni pueri má v neděli v Hradci Králové slavnostní novoroční galakoncert. Zazpívají na něm v Kongresovém centru všechna oddělení, samozřejmě včetně koncertního. Zazní proto i část repertoáru, který vezl sbor na předvánoční turné do Japonska. A křest bude mít nové CD s dílem Leopolda Koželuha, na kterém se chlapci rovněž podíleli.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Letošní Salcburský festival, připomínající si sto let, bude mimo jiné věnován 250. výročí Ludwiga van Beethovena. Vedle desítek koncertů a operních představení a mnoha doprovodných akcí je s ním spojena také dirigentská soutěž nesoucí jméno Herberta von Karajana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„Jozef Benci obdařil písně pochopením a vystižením jejich ducha, vzorovou deklamací a velmi znělými hloubkami.“

„Brittenovu hudbu, vyňatou z přímo opery a vděčným způsobem vyvolávající asociace směřující k moři, modeloval Svárovský plasticky, s velkou fantazií.“

„A že se publikum opět, potisící, i tentokrát nechalo v Patetické nachytat a začalo tleskat po třetí větě…? Není v lidských silách tomu zabránit.“

Rusko-britský večer rozhlasových symfoniků, první abonentní koncert v novém kalendářním roce, měl sofistikovanou dramaturgii a štěstí na interprety. Na programu byli Britten, Šostakovič a Čajkovskij. Hostující dirigent Leoš Svárovský vnesl do všech skladeb přesvědčivou energii a prokázal sílu k jejich zřetelnému vytvarování. Aniž by přeháněl okázalý patos, bezpečně předal všechnu naléhavost hrané hudby – trojí různou. Basista Jozef Benci k tomu přidal šesti Šostakovičovým písním pravou ruskou duši.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“

„Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“

„Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“

Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení. Uskuteční se od čtvrtka 11. června do pondělí 6. července 2020 a mimo jiné už otevře „smetanovskou pětiletku“ směřující v programech k roku 2024, kdy uplyne 200 let od narození skladatele. Mimořádným projektem proto letos bude dvojí uvedení opery Libuše v brněnské inscenaci Jiřího Heřmana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„Galakoncert ke znovuotevření divadla hýří jmény skladatelů a zajímavých interpretů, program připomíná momenty z historie operních souborů, které tu působily.“

„Zahájení patří, stejně jako v roce 1888, Wagnerovým Mistrům pěvcům norimberským.“

„Defilé stylů, řada příslibů, vždyť například právě Fidelio má obnovenou premiéru už tento týden.“

A chraňte ji a inspirujte ji, patří ještě do citátu ze slavnostního znovuotevření pražského operního divadla, aby oslovení múz užité v titulku bylo úplné. Jsou to slova spisovatele Pavla Kohouta, která v posledním z několika vstupů završila jeho veskrze lakonické vystižení uplynulých 132 let historie budovy, kultury v Praze a politického vývoje v zemi. Státní opera, od roku 1888 do druhé světové války scéna pražských Němců, prošla v posledních třech letech zásadní technologickou i památkovou rekonstrukcí. Pavel Kohout svým slovem doprovázel nedělní galakoncert, který vrátil divadlo umělcům z Národního divadla a veřejnosti.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
neděle, 05 leden 2020 10:45

Opera Osud? Je v ní už celý Janáček.

1

„Janáček je nakonec vždy svůj, je realističtější i básnivější, úsečnější i intenzivnější.“

„Mužská část sboru ve strhující scéně před závěrem dala dramatické expresi maximum dynamiky, naprosté přesnosti i silně intenzivního výrazu.“

„S Osudem měl Janáček smůlu. Operu nikdy neslyšel.“

Na Festivalu hudebního divadla Opera 2020 se v pražském Národním divadle v sobotu zavřela poslední opona za ostravskou inscenací Janáčkova Osudu. Derniéra připomněla, že se v Národním divadle moravskoslezském dělají dobré operní projekty, a potvrdila, že Janáček je i v méně frekventovaných dílech autorem svérázným, pozoruhodným a mimořádným.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 05 leden 2020 06:41

Zemřel operní režisér Harry Kupfer

Harry-Kupfer-2

„První opera, kterou režíroval, byla Dvořákova Rusalka.“

„V Bayreuthu vzbudil pozornost v roce 1988 tetralogií Prsten Nibelungův.“

„Jeho poslední režií byl Händelův Poros v Komické opeře.“

Předposlední den roku zemřel světoznámý německý operní režisér Harry Kupfer, představitel režijního realismu, invenčního, někdy provokativního. Jeho život se uzavřel v 84 letech. Proslavil se jako dlouholetý šéf berlínské Komické opery, ale také inscenacemi v dalších významných divadlech v Evropě a USA a na nejdůležitějších evropských festivalech. Operní režii rovněž vyučoval.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

„Současný trh je obrovský a objevuje se stále mnoho zajímavých lidí.“

„Myslím, že mé útočiště bude opravdu a jen tam nahoře. U nádraží, jak říkáme. Ne dole u řeky…“

„Operety rozhodně nebudou ve Státní opeře zakázány.“

Na první lednovou neděli připadlo po tříleté rekonstrukci znovuotevření pražské Státní opery, jejíž soubor je opět součástí Národního divadla. Budova Neues deutsches Theater s krásným neorokokovým interiérem začala sloužit 5. ledna 1888 a divadlem pražských Němců byla až do konce druhé světové války. Krátce se stala Divadlem 5. května, od roku 1949 jako Smetanovo divadlo patřila k ND a v letech 1992 až 2012 byla samostatnou institucí, Státní operou Praha. Máme na co navazovat, říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus německý dirigent Karl-Heinz Steffens, který se loni stal hudebním ředitelem Státní opery a připravil tedy i galakoncert zahajující další éru tohoto divadla.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus