97

„Jsme asi jediným orchestrem, který v podstatě funguje na privátních zdrojích.“

„Z každého koncertu jim stát bral pětapadesát procent. Byli zaměstnanci, dostávali plat jako všichni ostatní, ale navíc dostávali diety a ty byly násobně vyšší než jejich plat.“

„Ideální počet mezi dvaatřiceti a pětatřiceti hráči dává PKO jeho kompaktní a nádherný zvuk.“

Nedělní koncert na Žofíně, kterým Pražský komorní orchestr bez dirigenta zahajuje další abonentní sezonu, se koná přesně v den, na který připadá sedmdesát let od vzniku tělesa. Vytvořili ho na podzim roku 1951 hráči Symfonického orchestru Československého rozhlasu, kteří se chtěli věnovat stylovější interpretaci starší české hudby. V šedesátých letech se PKO osamostatnil. Získal v české hudební kultuře 20. století naprosto jedinečné, nezastupitelné místo. Míval 150 až 180 koncertů ročně, z toho převážnou část ve světě. Je neoddělitelně spojován s přídomkem „bez dirigenta“. Má právě v té podobě na svém kontě nespočet skvělých nahrávek. Ale neméně dobré jsou ty, které nahrál s dirigenty. Jeho současný majitel a ředitel Vladimír Darjanin v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje nejen o hraní bez dirigenta, ale i nad jubilejní pražskou sezonou a nad zcela jinou situací na mezinárodním hudebním trhu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus