„Magdalena Kožená vzpomínala nejen na léta studia na brněnské konzervatoři, ale zejména na své začátky v dětském pěveckém sboru, které ovlivnily její vztah k soudobé hudbě.“

„Sir Simon Rattle si získal posluchače svým vyjádřením hlubokého vztahu nejen k Leoši Janáčkovi, ale i k češtině a k české hudbě vůbec, v níž trubky nepovolávají k boji, ale k tanci.“

„Kvality nastupujících mladých hudebníků předvedli během ceremonie také studenti JAMU.“

Mnoho let předchozího snažení si vyžádalo úterní slavnostní zasedání Umělecké rady JAMU u příležitosti udělení čestného titulu Doctor Honoris Causa, který obdrželi v Divadle na Orlí Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle. Nechť předchozí řádky nikoho neklamou – tomuto snažení nebyly kladeny do cesty žádné překážky, neboť o oprávněnosti titulu uděleného do rukou těchto nejpřednějších umělců současnosti nebylo možno pochybovat. Jenom neúprosně plynoucí čas a koncertní vytížení obou na dlouhou dobu dopředu ztěžovaly jeho faktické uskutečnění.

„Dramaturgický přínos večera nelze označit jinak než jako mimořádný.“

„Provedení Potulného šílence vedené Lukášem Vasilkem mělo všechny parametry dokonale propracované janáčkovské partitury a publikum odměnilo účinkující srdečným potleskem.“

„Suverénní způsob, jakým se zhostili svých partů sólisté, mohutně obsazený sbor a instrumentální ansámbl, nenechával posluchače ani chvíli v klidu.“

Janáčkův festival v Brně měl z loňského roku nevyrovnané účty vůči svému publiku, způsobené covidovou epidemií, avšak sobotní koncert v Besedním domě se podílel na zrušení onoho manka zásadním způsobem. Lze pravděpodobně už nyní konstatovat, že byl vrcholem festivalu. Vystoupil na něm Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Lukášem Vasilkem, sólisty Kateřinou Kněžíkovou, Janou Hrochovou, Borisem Stepanovem a Jiřím Brücklerem a pianisty Stanislavem Gallinem, Marcelem Javorčekem, Martinem Levickým a Karlem Vrtiškou. Na programu byla díla Josefa Bohuslava Foerstra, Vítězslava Nováka a Leoše Janáčka a ve druhé polovině Igora Stravinského.

„Protagonisty večera byli pěvec Tomáš Král a pianista Ivo Kahánek, kteří se předvedli v dramaturgické sestavě poměrně úzce vymezené lety 1892 až 1904.“

„Pianistu Iva Kahánka zná české publikum velmi dobře, ovšem Tomáš Král z českého horizontu poněkud vymizel. Působí nyní už po několik let v Berlíně, což jeho pěvecký profil výrazně ovlivnilo.“

„Nebyla jsem sama, koho přímo ohromila interpretace Mahlerových Písní o mrtvých dětech.“

Dozvuky festivalu Janáček Brno 2020 naplnily brněnskou vilu Tugendhat v sobotu 13. listopadu zpěvem v doprovodu klavíru. Na recitálu barytonisty Tomáše Krále, kterého svým klavírním uměním doplnil Ivo Kahánek, zazněl repertoár zahrnující tvorbu Debussyho, Mahlera a Janáčka.

„Řekl bych to tak: všichni klavíristé, s nimiž jsem spolupracoval, byli výborní, ale s Klánským to byla báseň!“

„Opera je něco výjimečného. Může žít i jako koncert a nikomu to nebude zvlášť vadit.“

„Hlavní je v opeře vždy zhudebnění textu a nejdůležitější jsou zpívající herci.“

Po čestném doktorátu, pro který si v roce 2017 přijel operní režisér Otto Schenk z Vídně na brněnskou JAMU, se uskutečnila jeho beseda se studenty, pedagogy a hosty, na níž se setkali mimo jiné autorka těchto řádků, pěvec Richard Novák a tehdejší student, japonský houslista Hiroaki Goto. A ten při spatření Richarda Nováka prohlásil: „Ó, ikona Brna,“ a hluboce se uklonil. Dobře věděl, proč: Richard Novák patří k mimořádným osobnostem, je tedy onou ikonou Brna, jejíž výkony nesou vždy pečeť dokonalosti a přesvědčivosti. Rozhovor s ním přinášíme při příležitosti jeho významného jubilea: v sobotu 2. října se Richard Novák dožívá devadesáti let.

„Někteří bývalí spolupracovníci Richarda Nováka přijeli i ze vzdálenějších kulturních center, aby dali najevo svoji úctu k jeho celoživotní umělecké činnosti.“

„Richard Novák absolutně přesvědčil o svých kvalitách, o pevném, krásně znějícím basu, o svých messa di voce, a především o hloubce sdělení jak básnického, tak hudebního.“

„Ideálním spolupracovníkem Richarda Nováka byl v tomto večeru pianista Ivan Klánský. Perfektní, sledující každou nuanci pěvcova projevu.“

Pěvec Richard Novák je už po více než půlstoletí magnetem a ozdobou brněnského hudebního dění: poprvé v tomto městě, v němž vystudoval na konzervatoři obory zpěv a kompozice, vystoupil 8. května 1960 a od 1. února 1962 se stal sólistou operního souboru, v němž pak působil až do přelomu tisíciletí a odzpíval více než tři tisíce představení, jichž byl jednoznačnou oporou. A kromě řečeného má Richard Novák má ještě další stránku osobnosti, kterou reprezentují jeho koncertní vystoupení, ať kantátová či oratorní (těžko si například v Brně představit Glagolskou mši bez něj), nebo písňová. Písňový večer si také zvolil jako první z plánovaných vystoupení připomínajících jeho neuvěřitelné jubileum devadesáti let. Konal se v pátek 24. září v sále Reduty a nadchl všechny přítomné.

„Slavnostní koncert se konal ve velkém sále Tylova domu, jehož budova byla slavnostně otevřena v srpnových dnech roku 1929 za aktivní účasti Martinů.“

„Po přestávce byl kulturní přínos večera akcentován prvním uvedením Martinů Písní pro Olgu Valouškovou, spojeným se slavnostním křtem jejich notového vydání.“

„Markéta Cukrová nadchla nádhernou barvou hlasu, srozumitelností zpívaného slova, přesvědčivostí výrazu a strhující technikou messa di voce.“

Bohuslav Martinů oslavil ve svém rodišti Poličce 130. narozeniny. S osmiměsíčním zpožděním, zaviněným covidovým lockdownem. Slavnostní koncert nazvaný Gala Martinů a složený výhradně z děl skladatele se uskutečnil 28. 8. 2021. Stal se současně zahajovacím koncertem místního festivalu zaměřeného na dílo skladatele Martinů fest.

„Vůbec byl začátek nového tisíciletí příznačný zvýšeným zájmem o Kaprálovou a osoby kolem ní.“

„Karla Hartlová založila v Torontu hudební společnost The Kapralova Society, která iniciovala a většinou také uskutečnila vydávání díla Kaprálové tiskem a na hudebních nosičích.“

„Tematický katalog skladeb Vítězslavy Kaprálové a korespondence s nakladateli představuje nejúplnější a nejpodrobnější soupis díla Kaprálové, v němž nic není opomenuto.“

Vítězslava Kaprálová (1915–1940) byla výjimečná osobnost: první profesionální česká skladatelka, první česká orchestrální dirigentka, přitom půvabná a milá dívka inspirující své okolí… I dnes, více než osmdesát let po své předčasné smrti, je známa v širším okruhu kulturního obecenstva a její věhlas rozhodně neochabuje, spíš naopak: brněnské nastudování hry Vitka Kateřiny Tučkové v brněnském Divadle Husa na provázku způsobilo po premiéře 23. února 2018 přímo explozi zájmu o Vítězslavu Kaprálovou. I autorka těchto řádků tehdy odpovídala hned více lidem na jejich otázku „Co si o ní mohu přečíst?“

„Proslulý byl svými procházkami před JAMU, kdy každého známého poctil sejmutím klobouku, hlubokou úklonou a polohlasným ‚rukulíbám‘.“

„Jeho tvorba je celkově mimořádně rozsáhlá: čítá víc než pět set titulů nejrůznějších žánrů a zaměření.“

„Odchodem Pavla Blatného se uzavřela jedna z výrazných kapitol brněnské hudby.“

Zpráva o tom, že 20. ledna zemřel skladatel Pavel Blatný, nebyla příliš překvapivá – skladatel už dlouho neopouštěl svůj byt a posléze ani svoje lůžko, nicméně pro ty, kteří Pavla Blatného znali, to bylo velmi, velmi smutné. To proto, že představoval téměř vždy kladný pól emocí, vždy byl nabitý energií, vždy důvěřoval budoucnosti.

„Obě Janáčkovy houslové skladby přijel zahrát Josef Špaček, kterého publikum zná z ještě nedávného působení ve funkci koncertního mistra České filharmonie.“

„Dirigent Robert Kružík byl oním jednotícím činitelem, který dal celému večeru punc vysoké kvality.“

„Jestliže se množí názory, že kultura je cosi nadbytečného, a jestliže podobné chápání naznačuje dokonce hlava státu, pak asi žijeme v Půlnočním království a královi rádcové to s námi nemyslí ani trochu dobře.“

Festival Janáček Brno se kvůli současné situaci nezadržitelně blíží ke svému prozatímnímu konci. Pokud by zůstalo jen u dvoutýdenního přerušení kulturních akcí, dočkali bychom se ještě přeložených koncertů a představení, jelikož ale nevíme dne ani hodiny, Festival tímto víkendem v podstatě vrcholí.

„Vojnovičovo provedení obou skladeb přesvědčivě reflektovalo jeho vnitřní souznění s tímto skladatelem.“

„Svůj dramaturgicky i interpretačně pozoruhodný počin Viktor Vojnovič ještě dále podtrhl přizváním pěvkyně Heleny Hozové.“

„Filharmonie Brno i publikum se evidentně bavili, ovace přítomnému skladateli byly srdečné, často i vestoje.“

Jakkoliv jsou mimořádná opatření vyhlašovaná v souvislosti s koronavirem stále přísnější, přece jen se podařilo v Brně uspořádat na konci týdne dvě akce, na jejichž pořadu byly hned čtyři původní, tedy světové premiéry! Jedna událost byla ve čtvrtek na JAMU, druhá v pátek v Besedním domě.