Národní knihovna pořádá u příležitosti Roku české hudby a sympozia s názvem Stejného roku, nestejného rodu… Zvonař – Heller – Pivoda 1824/2024 ve čtvrtek 23. května v půl sedmé večer ve studovně Hudebního oddělení koncert. Jeho mimořádnost umocňuje obnovená premiéra Klavírního kvartetu B dur, op. 31 Leopolda Zvonaře. 

Komorní koncert v pražské Národní knihovně připomene osobnosti, které významně ovlivnily obraz české hudební kultury druhé poloviny 19. století a letos shodně jako v případě Bedřicha Smetany uplývá dvě stě let od jejich narození. V první řadě to je Josef Leopold Zvonař, kublovský rodák, hudební teoretik a významná postava hudby předsmetanovské. Náleží k osobnostem národního obrození, stál u zrodu pěveckého spolku Hlahol a aktivně přispěl i ke vzniku dalších hudebních institucí a spolků. Byl také významným hudebním pedagogem, přičítány jsou mu základy české hudební pedagogiky, skladatelem a v první řadě českým vlastencem a popularizátorem české hudby. Jeho skladba Čechy krásné, Čechy mé na slova Václava Plicky probouzející vlastenectví a lásku k domovu vešla v obecné povědomí. Už méně se však ví, že Zvonař složil i desítky písní, mše, komorní skladby, sonáty a dvě opery. Na koncertu v Národní knihovně budou moci návštěvníci vyslechnout obnovenou premiéru jeho Dvořáka předjímajícího Klavírního kvartetu B dur, op. 31 a také výběr z jeho písní. 

Duhou osobností, kterou koncert k Roku české hudby v knihovně připomene, je František Pivoda, žeravický skladatel, učitel zpěvu a hudební kritik, který je znám i svým vymezujícím se postojem vůči Bedřichu Smetanovi. Po studiích ve Vídni se usadil v Praze, kde založil vlastní pěveckou školu zaměřenou na výchovu operních pěvců. Aktivně se účastnil pražského hudebního života, stal se jedním z prvních členů Umělecké besedy a pěveckého sboru Hlahol a přispíval do Hudebních listů. Pivoda je autorem půl druhé stovky skladeb, které upadly v zapomnění, známější je jeho čtyřdílná Pěvecká škola, v níž shrnul metodu pěvecké výchovy. Z Pivodova díla na koncertu zazní několik písní. A k nim pořadatelé přidají i Večerní písně oslavence, který na předchozí dva souputníky vrhl postupem času stín, Bedřicha Smetany. 

Interpretace českého repertoáru, jehož pojítkem je rok 1824, se v Národní knihovně ujme Trio Incendio hrající v obsazení Filip Zaykov (housle), Vilém Petras (violoncello) a Karolína Františová (klavír), které posílí violista Bohumil Bondarenko. Vokální skladby provedou pěvkyně Lucie Havránková a Sylva Čmugrová za klavírního doprovodu Ludmily Šmídové. Volně přístupným večerem provede klavíristka Šmídová a Jiří Slabihoudek, jenž připravil Zvonařův opus ke koncertnímu provozování.

Foto: Vojtech Havlik, Wikiedia / Jan Vilímek / volné dílo, Wikipedia / Jan Vilím / volné dílo