KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Festival ZUŠ Open vyvrcholil operou Dido a Aeneas v podání mladé generace english

„V neděli 25. května ožil prostor barokního divadla na zámku ve Valticích nadšeným mládím pod vedením pedagogů a mentorů.“

„Postavu kartáginské královny Dídó vytvořila sedmnáctiletá Adéla Řeháková, studentka septimy gymnázia Čajkovského a žačka ZUŠ Žerotín v Olomouci u pedagožky Hany Keferové.“

„Představení dopadlo bezchybně a mělo nadšenou atmosféru. Radost z výsledku měly nejen děti, jejich rodiče a pedagogové, ale i ostatní návštěvníci.“

Žáci základní uměleckých škol si 25. května v rámci festivalu ZUŠ Open vyzkoušeli, co to znamená barokní opera, a dokonce si mohli „ošlapat“ prkna, co znamenají svět, a to v autentickém prostředí barokního divadla na zámku ve Valticích. Opera anglického skladatele Henryho Purcella byla příležitostí pro nejlepší studenty, jak předvést svoje nadšení i umění.

Již devátý ročník celostátního festivalu ZUŠ Open se koná se pod patronací Nadačního fondu Magdaleny Kožené. Po celé republice se střídají programy pro veřejnost, na nichž mají ti nejlepší žáci možnost prezentovat své umění.

V rámci něj ožil také prostor barokního divadla na zámku ve Valticích v neděli 25. května nadšeným mládím pod vedením jejich pedagogů a mentorů. Projekt Dido a Aeneas je přitom unikátní: prezentace barokního umění není jednoduchá, jeho estetika je zcela odlišná od současného vnímání světa i divadla, přesto přináší mladé generaci neocenitelné zkušenosti. Jeho prezentace v autentických prostorách má svůj genius loci, a to nejen pro účinkující, ale i pro publikum.

Interpretaci barokní hudby měl na starosti vedoucí Katedry varhanní a historické interpretace, cembalista Martin Hroch, který celé představení od cembala dirigoval. Režii si vzala na starost operní režisérka Jana Tajovská Krajčovičová a na jednoduché scéně, kde vyniká stavba jevištní barokní technologie a světelné efekty, vytvářeli mladí studenti vitální obrazy. Představení byla dvě, nejprve odpolední v 16 hodin, druhé večer ve 20 hodin. Zajímavé, že bylo jen minimum alternací, střídali se jen chlapci v roli Aenea, odpoledne zpíval student JAMU David Machek a roli Belindy zpívala odpoledne Barbora Pešková ze ZUŠ Pštrossova, žákyně Ireny Pohl Houkalové.  

Postavu kartáginské královny Dídó vytvořila ve večerním recenzovaném představení sedmnáctiletá Adéla Řeháková, studentka septimy gymnázia Čajkovského a žačka ZUŠ Žerotín v Olomouci u pedagožky Hany Keferové. Učí se desátým rokem zpívat a má znělý a pevný soprán s velkým rozsahem, který slibuje se ještě rozvinout co do barevnosti i objemu. Díky vznosné postavě a elegantním pohybům se jí podařilo být přesvědčivou královnou a díky dobrému technickému pěveckému základu zvládala úskalí náročného pěveckého partu s lehkostí a bravurou. Partnerem v roli Aenea jí byl Peter Gáč, student JAMU, kterému se hlas dobře nesl, a spolu vytvářeli přesvědčivý královský pár.

Přítelkyní Belindou byla Emma Elena Hubatková, studentka ZUŠ Smetanova u pedagožky Beáty Blaškové-Zádrapové. Jasný soprán se třpytí a dobře se nese, barevnost a pevnost má naději získat v dalším vývoji. Příjemný herecký projev a milé vzezření ji může přivést k zářivým sopránovým postavám. Druhou ženou, doplňující dívky do terčetu, byla Vladislava Siegelová ze ZUŠ Františka Jílka v Brně a její pedagožkou je Michaela Jančaříková. Klidný a vyrovnaný výkon s pevným a dobře vedeným hlasem přinášel do terčetu jistotu a barvu.

Osvěžením inscenace byly čarodějnice, snažící se vyhnat Aenea z kartaginského pobřeží. Dělají to pro svoje potěšení a z recese, což vnáší do inscenace důvod k čarodějnickému reji. Potemnělá scéna v iluzi lesa byla dějištěm tanečních kreací sboru dívek, „vyšňořených“ jako lesní divoženky. Z nich vynikalo duo Kateřina Trsková a Marie Voborníková, obě žákyně Ireny Pohl Houkalové ze ZUŠ Pštrossova. Byly skvěle sehrané a z jejich třeštění tryskala radost z pohybu i zpěvu. Nejvyšší Čarodějnicí byla Beáta Mudráková ze ZUŠ Smetanova Brno, pedagog Beáta Blašková-Zádrapová. Krásná vznosná dívka zaujala příjemným hlasem, ještě ne ale příliš nosným, což přinese jistě zrání hlasu v dalších létech.

Do barokního obrazu dobře zapadal Štěpán František Tajovský v němé roli Kupida, kterého hrál s viditelnou chutí. Sborové party zvládalo osm mladších dívek z brněnských ZUŠ a krom nelehkého zpívání pod vedením Filipa Hrubého a s radostí plnily i taneční a pohybové úkoly. Menší roli Námořníka si s chutí zahrál i příjemným hlasem zazpíval Jiří Neumann, student brněnské konzervatoře, pod pedagogickým vedením Aleše Janigy.

Opera, to je především orchestr, který má zodpovědný úkol zvukového podkladu, který musí bezchybně vést zpěváky. Pod vedením dirigenta a cembalisty Martina Hrocha se prvních nástrojů chopili profesionálové a pedagogové. Hráli Ludmila Netolická první housle, druhé housle Kristýna Jungová, violu Kateřina Kovaříková, Petra Machková Čadová violoncello, Anežka Wacławik flétna a Filip Hrubý perkuse.

Vedle nich se do malého orchestřiště posadili s houslemi ještě brněnští studenti Anežka Buchtová a Marcela Danihelová ze ZUŠ Smetanova, Lucie Zdražilíková a Lucie Dostálová ze ZUŠ V. Kaprálové, Jindřich Vlach ze ZUŠ Veveří, Tomáš Urban ze ZUŠ F. Jílka a Jan Holešovský ze ZUŠ P. Křížkovského. Violu hrála Hedvika Mojdlová ze ZUŠ Universum, flétnu Mojmír Houdek ze ZUŠ Křížkovského a violoncello Ema Krestová a Adam Urválek ze ZUŠ Křížkovského a Dorothea Mitášová ze ZUŠ Smetanova. Je celkem logické, že to všechno byly děti z brněnských ZUŠek, orchestr potřebuje hodně zkoušet, aby se děti sehrály a logisticky by to z jiných měst bylo nerealizovatelné.

Představení dopadlo bezchybně a mělo nadšenou atmosféru. Radost z výsledku měli nejen děti, jejich rodiče a pedagogové, ale i ostatní návštěvníci, neboť radost je nakažlivá. Nejváženějším návštěvníkem byl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, který neskrýval překvapení. „Pro mne je to obrovský objev. Už to samotné divadlo je klenot, který tady na ve Valticích máme, a jeho naplnění tak obdivuhodným uměním mladých lidí, jakého jsem tu byl svědkem, je zázrak. Rád bych, aby se zde takové akce konaly častěji, přispívá to ke kvalitě života obce i kraje,“ vyjádřil svoji spokojenost hejtman.

„Byli jsme svědky malého zázraku, za necelé tři měsíce zkoušení jsme zdolali Mount Everest,“ pochvaloval si akci po představení dirigent Martin Hroch. Poděkoval všem účinkujícím i spolupracovníkům a také všem, kteří se zasloužili jako Rytíři talentu Nadačního fondu Magdaleny Kožené, bez jejichž podpory by rozvoj talentů a osobností nadaných studentů byl daleko obtížnější. Opera Dido a Aeneas, to je nejen vhled do baroka, ale je to především hlas budoucnosti, neboť rozvojem umění se rozvíjí též vzdělání a především inspirace a tvůrčí potenciál mladých lidí. 

Partnery festivalu jsou také profesionální umělecké instituce, neboť všichni výkonní umělci v dětství prošli výukou na ZUŠkách a mají zde v drtivé většině i své děti. „Celkem se do projektu ZUŠ OPEN v celé České republice zapojuje 460 ZUŠek z celkového počtu 520. To je přibližně čtvrt milionu žáků, kteří se zde vzdělávají. K tomu přidejme asi 13 tisíc pedagogů a samozřejmě rodiče žáků. A máme tu náhle propojené celé Česko,“ říká umělecká vedoucí ZUŠ Open, ředitelka Nadačního fondu a rovněž pěvkyně a pedagožka Irena Pohl Houkalová v rozhovoru který jsme přinesli ZDE.

Emoce a dobrá nálada ještě dlouho rezonovaly v prostorách barokního divadla a mladí umělci se již těší na další představení, která se uskuteční 29. května na zámku v Lysicích v rámci ZUŠ OPEN Jihomoravského kraje a 19. srpna v rámci festivalu Letní hudební akademie v Kroměříži.

foto: Majda Slámová / Nadační fond Magdaleny Kožené

Karla Hofmannová

Hudební a divadelní publicistka, novinářka, kulturoložka

Pochází z Brna, kde žije a pracuje. Vystudovala pěveckou konzervatoř v Brně a kulturologii v Praze. Pracovala na různých pozicích v kultuře, jako zpěvačka, pedagožka, působila v marketingu a managementu kulturních institucí, což ji přivedlo ke kulturní politice a k žurnalistice. V současné době je v důchodu a působí jako nezávislý novinář, píše recenze především na opery a koncerty klasické hudby a realizuje rozhovory se zajímavými lidmi, kteří se profilují v oblasti kultury. Zajímá se o historii a cestování a jejím velkým koníčkem a relaxací jsou malá vnoučata.



Příspěvky od Karla Hofmannová



Více z této rubriky